16. století bylo pro Moravu obdobím významného kulturního, náboženského a hospodářského rozkvětu, ale také napětí a náboženských změn. V této době se na Moravu dostávala renesanční kultura a myšlenky protestantské reformace, které měly zásadní vliv na život obyvatel této oblasti. Moravská šlechta často přijímala luteránství nebo podporovala Jednotu bratrskou, díky čemuž se země stala známou svou náboženskou tolerancí. Tento článek se zaměří na to, jak se v tomto období formovala moravská společnost, jaký vliv měla renesance a reformace na kulturu a vzdělanost, a jaké události a změny předcházely bouřím třicetileté války.

Morava po nástupu Habsburků (1526) – Začlenění do habsburské monarchie

V roce 1526 došlo k významné změně, když Morava přešla pod vládu Habsburků, což znamenalo začlenění do habsburské monarchie. Přesto si Morava uchovala zemská privilegium a velkou míru autonomie, která se projevovala především v aktivitách moravského zemského sněmu. Tento sněm se stal klíčovým orgánem pro správu země a pro zachování tradičních práv a svobod Moravanů v rámci širší habsburské monarchie.

Osobnost zemského hejtmana Karla st. ze Žerotína se stala symbolem moravské autonomie na počátku 17. století. Žerotín byl významným politikem, který usiloval o zachování moravských práv a svobod v rámci habsburského státu a také podporoval náboženskou toleranci, což bylo v této době pro Moravu charakteristické.

Náboženská reformace – Luteránství a Jednota bratrská

16. století bylo na Moravě obdobím silného šíření luteránství, které se mezi šlechtou a městy rychle rozšířilo. Tento proces byl součástí širšího protestantského hnutí, které vzešlo z idejí Marta Luthera a jeho kritiky katolické církve. Moravská šlechta se k těmto idejím přiklonila, čímž vytvořila na Moravě relativně náboženskou toleranci, která se projevovala v koexistenci různých náboženských směrů, jako byli katolíci, luteráni, bratři i novokřtěnci.

Jednota bratrská, která byla součástí české reformace, našla na Moravě silnou podporu, přičemž tisk Bible kralické v Kralicích nad Oslavou (1579–1593) byl jedním z nejvýznamnějších kulturních počinů tohoto období. Tento protestantský směr měl v Moravě silnou komunitu a byl spojen s velkým zájmem o vzdělanost a literaturu.

Novokřtěnci (Habáni) – Příchod anabaptistů na Moravu

V polovině 16. století, kolem 1530, přišli na Moravu novokřtěnci, kteří patřili k evropskému anabaptistickému hnutí. Tito Habáni se usadili především na Jižní Moravě, zejména v oblastech kolem Mikulova a Hustopečí, kde vytvořili samosprávné obce. Habáni se proslavili svými řemesly, zejména výrobou keramiky a vinařstvím. Jejich keramika se stala charakteristickým prvkem moravské kultury a i dnes jsou jejich výrobky považovány za hodnotné historické artefakty.

Habáni byli známí svou náboženskou tolerecní komunitou, která se lišila od ostatních protestantských skupin, a jejich způsob života byl postaven na společenské rovnosti a samostatnosti. Jejich osady a řemeslné dovednosti měly velký vliv na ekonomiku jihomoravské oblasti.

Renesanční šlechtická kultura – Přestavba hradů na renesanční zámky

16. století bylo pro Moravu obdobím velkého rozkvětu renesanční kultury, která se projevovala především v přestavbě hradů na pohodlné renesanční zámky. Významné moravské šlechtické rody, jako Lichtenštejnové nebo Žerotínové, byli mecenáši renesančního umění, architektury a vědy.

Renesanční zámky na Moravě, jako například Telč, Bučovice nebo Náměšť nad Oslavou, jsou příklady této architektonické transformace. Zámecké zahrady, renesanční umění a nový styl bydlení odrážely vzrůstající bohatství a kulturní rozmach moravské šlechty v této době.

Vzdělanost a tisk – Univerzity a Bible kralická

V 16. století byla na Moravě zakládána významná vzdělávací centra. V roce 1573 byla v Olomouci založena první jezuitů univerzita na Moravě, která se stala důležitým centrem vzdělanosti a katolického vzdělání v regionu. Olomouc se také stala centrem renesanční kultury a vědy na Moravě.

Mezi další klíčové kulturní počiny tohoto období patří tisk Bible kralické. Tato šestidílná Bible byla vytištěna v Kralicích nad Oslavou mezi lety 1579–1593 a stala se nejvýznamnějším českým protestantským překladem Bible. Tisk, který vyšel z tiskárny Jednoty bratrské, měl velký vliv na českou literaturu a náboženskou kulturu a pomohl šířit reformaci.

Morava před bouří – Hospodářský rozkvět a napětí před třicetiletou válkou

Před třicetiletou válkou (1618–1648) zažívala Morava hospodářský rozkvět. Rozvoj zemědělství, rybníkářství na jižní Moravě, vinohradnictví a řemesel ve městech podpořil ekonomickou stabilitu země. Mnohá města na Moravě se stala centry obchodního ruchu a řemeslné výroby, což podpořilo nejen domácí, ale i dálkový obchod.

Nicméně i v tomto období rostlo napětí mezi katolíky a protestanty, zejména kvůli silné protestantské většině v některých oblastech. Obavy katolíků z protestantského rozmachu se prohloubily, což vedlo k nárůstu konfliktů a politických sporů. Napětí mezi náboženskými skupinami bylo předzvěstí budoucího konfliktu, který měl vypuknout v podobě třicetileté války.

Historické lokality k zapojení do poznávání Moravy v 16. století

1. Telč – Renesanční zámek a měšťanské domy na náměstí (UNESCO), ukázka rozkvětu renesanční architektury na Moravě v 16. století.

2. Mikulov – Zámek rodu Dietrichsteinů, centrum habánů – v okolních vesnicích jejich vinné sklepy a keramické dílny.

3. Kralice nad Oslavou – Muzeum Bible kralické a zbytky tvrze, kde byla vytištěna slavná česká Bible, připomínka Jednoty bratrské a vzdělanosti na Moravě.

4. Olomouc – Bývalá jezuitů univerzita (nejstarší univerzitní tradice na Moravě), renesanční radnice s orlojem, biskupská rezidence – centrum kultury a vzdělanosti 16. století.

Závěr

16. století bylo pro Moravu obdobím velkých kulturních, náboženských a politických změn. Renesanční kultura a myšlenky protestantské reformace měly zásadní vliv na život Moravanů, což vedlo k rozvoji vzdělanosti, umění a náboženské tolerance. Přesto se země ocitla na prahu bouře, která v podobě třicetileté války přinesla hluboké změny. Morava v tomto období zůstává důležitým kulturním a náboženským centrem střední Evropy, s bohatým dědictvím, které se zachovalo až do dnešních dnů.