Každý rok v polovině května zbystří nejen zahrádkáři, ale i milovníci pranostik. Přichází totiž období, kterému se už po staletí říká „ledoví muži“. Tito tři světci – Pankrác (12. 5.), Servác (13. 5.) a Bonifác (14. 5.) – jsou spojováni s náhlým ochlazením a možnými přízemními mrazíky, které mohou poškodit citlivé rostliny.

Kdo jsou ledoví muži?

Ledoví muži jsou pojmenováni podle světců z katolického kalendáře. V lidové víře byli považováni za nositele chladného vzduchu a počasí, které ještě na poslední chvíli před létem prověří trpělivost zahrádkářů a zemědělců.

  • Svatý Pankrác († asi 304) byl mladý římský mučedník.

  • Svatý Servác († 384) byl biskup a patron proti mrazům.

  • Svatý Bonifác († asi 306) byl rovněž římský mučedník.

Co říkají pranostiky?

Lidová moudrost si toto období dobře zapamatovala. Zde je několik tradičních rčení:

  • „Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži přicházejí zas.“

  • „Před Servácem není léta, po Bonifáci s mrazy veta.“

  • „Pankrác seje hrách, Servác dává mráz, Bonifác škodí fazolím zas.“

  • „Svatá Žofie (15. 5.) – ledových mužů družka poslední.“

Jak se chránit před mrazíky?

Zahrádkáři v tomto období obvykle nepředbíhají s výsadbou teplomilných rostlin jako jsou rajčata, papriky, okurky nebo cukety. Pokud je už mají na záhonu, chrání je netkanou textilií, sklem nebo fólií.

Rovněž ovocné stromy, které jsou v plném květu, mohou být poškozeny, pokud teploty klesnou pod nulu. Proto se v minulosti stromy chránily i zakouřením nebo rozdělaným ohněm v sadu.

Mýtus nebo realita?

I když se klima mění, výkyv počasí kolem poloviny května se opravdu stále často objevuje. Meteorologická data potvrzují, že i v 21. století se v tomto období vyskytly přízemní mrazy. Nejvíce ohrožené jsou oblasti s nižší nadmořskou výškou a kotliny.