Poklad přírody pro každou domácnost

Bylinná mast je jedním z nejstarších a nejúčinnějších způsobů, jak využít léčivou sílu rostlin přímo na pokožku. Už naše babičky věděly, že na popáleniny, bolavé klouby nebo suchou kůži neexistuje nic lepšího než poctivá domácí mast z vlastnoručně nasbíraných bylin a kvalitního základu. Dnes se tato tradice vrací – a s ní i chuť vyrábět si něco vlastního, účinného a zcela přírodního.

Co je bylinná mast a jak funguje?

Bylinná mast je polotuhý přírodní přípravek, který obsahuje výtažky z bylin – obvykle ve formě macerátu v oleji. Léčivé látky z rostlin se do pokožky uvolňují pomalu, ale účinně, a pomáhají léčit drobné poranění, záněty, ekzémy, otoky nebo bolesti svalů a kloubů.

Mast se obvykle skládá ze tří složek:

• Bylinný olejový výluh (macerát) – základ, ve kterém jsou vyluhovány byliny

• Pevný tuk – nejčastěji včelí vosk, bambucké máslo nebo kokosový tuk

• Volitelné přísady – esenciální oleje, vitamín E, propolis nebo med

Nejoblíbenější byliny pro výrobu mastí

Každá bylina má své specifické účinky. Zde je výběr těch, které se nejčastěji používají do mastí:

• Měsíček lékařský – na popáleniny, podrážděnou pokožku, ekzémy

• Levandule – hojí drobné ranky, působí antibakteriálně, uvolňuje

• Kostival lékařský – na pohmožděniny, namožené svaly, bolavé klouby

• Heřmánek pravý – zklidňuje a hojí, vhodný pro citlivou dětskou pokožku

• Třezalka tečkovaná – hojí jizvy, odřeniny, uklidňuje nervy i kůži

• Šalvěj – silně antiseptická, vhodná na hnisavé rány

• Řebříček – na popraskanou pokožku, proti zánětům

Jak vyrobit domácí bylinnou mast?

Základní recept:

Ingredience:

• 1 hrst sušených bylin nebo 2 hrsti čerstvých

• 200 ml kvalitního rostlinného oleje (olivový, slunečnicový, mandlový)

• 20–30 g včelího vosku

• volitelně pár kapek esenciálního oleje (např. levandulový, tea tree)

Postup:

1. Příprava macerátu:
   Bylinky vložte do skleněné nádoby a zalijte olejem tak, aby byly zcela ponořené. Nechte 2–3 týdny louhovat na slunném místě a občas protřepávejte. Nebo můžete urychlit proces mírným zahřátím ve vodní lázni (teplota nesmí přesáhnout 50–60 °C, 1–2 hodiny).

2. Scezení oleje:
   Po vyluhování olej přeceďte přes jemné plátno nebo sítko a přelijte do hrnce.

3. Zahřátí a přidání vosku:
   Přidejte včelí vosk a zahřejte na nízkou teplotu, dokud se vosk nerozpustí. Dobře promíchejte.

4. Plnění do kelímků:
   Nalijte horkou směs do čistých skleniček nebo plechovek. Nechte ztuhnout a skladujte v chladu a suchu. Mast vydrží 6–12 měsíců.

K čemu se bylinná mast hodí?

Bylinné masti mají opravdu široké využití. Několik příkladů:

• Na ekzémy a citlivou pokožku – měsíčková nebo heřmánková mast

• Na bolavé svaly a klouby – kostivalová mast nebo mast s chilli a rozmarýnem

• Na popraskané rty a ruce – levandulová nebo meduňková mast

• Na hojení ran, jizev a štípanců – třezalková nebo šalvějová mast

• Proti akné a zánětům – mast s tea tree olejem a řebříčkem

Tipy pro domácí bylinkáře

• Vždy používej čisté sklenice a nástroje, aby mast nezplesnivěla.

• Pokud používáš čerstvé bylinky, nech je předem zavadnout, aby se snížil obsah vody (zabráníš zkažení).

• Pro jemnější konzistenci použij více oleje nebo přidej bambucké máslo.

• Mast můžeš obohatit i o včelí propolis, med nebo vitamín E jako přírodní konzervant.

• Masti dárkově zabal a označ vlastnoručně napsanou etiketou – skvělý osobní dárek!

Závěrem

Bylinná mast je krásným příkladem toho, jak si můžeme z přírody připravit vlastní léčivý prostředek, bez chemie a s láskou. Stačí pár bylinek z vlastní zahrady, trocha času a ochoty experimentovat. Ať už potřebujete něco na bolavé klouby, odřeniny nebo jako každodenní péči o pokožku, bylinná mast je vždy po ruce – a voní domovem.

Chceš doplnit článek o konkrétní recept z levandule, kostivalu, měsíčku nebo třeba sezónní tipy (např. "letní mast proti hmyzu")? Rád připravím rozšíření nebo i PDF ke stažení!

Návrat k tradici, která chutná i léčí

Pivo s příměsí bylin není žádnou novinkou. Naopak – dříve, než se začal plošně používat chmel, byla většina piv ochucována směsí aromatických a léčivých bylin. Dnes se tato starodávná praxe znovu vrací do módy. Bylinné pivo není jen osvěžující nápoj, ale také zážitek, který propojuje chuť, vůni a léčivou sílu přírody.

Historie bylinného piva: Když pivo léčilo

Před příchodem chmele (který se v Evropě začal více používat až ve 13.–14. století) se pivo vařilo s pomocí tzv. gruitu – směsi bylin, které dodávaly nápoji hořkost, aroma i konzervační schopnosti. Mezi nejčastější složky patřily pelyněk, řebříček, rozmarýn, meduňka, tymián, mateřídouška nebo vřes. Pivo tak bylo nejen chutným mokem, ale i domácím lékem – posilovalo trávení, tlumilo horečky nebo mírnilo úzkosti.

Chmel byl později preferován pro svou silnou hořkost a trvanlivost, ale s tím přišla i určitá unifikace chuti. Dnes se však malé řemeslné pivovary i domácí sládci stále častěji vracejí k rozmanitosti bylin – nejen kvůli novým chuťovým profilům, ale i pro návrat k přirozenějšímu přístupu k vaření piva.

Proč pít bylinné pivo?

Bylinné pivo je skvělou alternativou pro ty, kdo hledají:

• zajímavější chuťový zážitek

• nižší hořkost než klasické chmelené pivo

• přírodní posílení organismu

• nápoj bez zbytečné chemie

• návrat ke starým pivovarnickým tradicím

Navíc – použití různých bylin může být přizpůsobeno ročnímu období nebo zdravotnímu stavu. Například v létě osvěží máta a meduňka, na podzim zahřeje šalvěj nebo pelyněk, a v zimě může být pivo obohaceno o skořici, hřebíček či badyán.

Nejoblíbenější bylinky pro pivo

Každá bylina má své vlastnosti a specifické aroma. Mezi nejoblíbenější „pivní“ bylinky patří:

• Pelyněk pravý – hořký, dezinfekční, podporuje trávení

• Řebříček – aromatický, květinový, působí proti křečím

• Meduňka lékařská – svěží, citronová chuť, uklidňuje nervy

• Tymián – intenzivní vůně, antibakteriální účinky

• Levandule – jemná květinová chuť, zklidňuje

• Mateřídouška – podobná tymiánu, vhodná do tmavších piv

• Borůvkové nebo malinové listí – lesní chuť, doplněk do letních piv

Každá bylinka však musí být použita s mírou – aby nepřebila chuť sladu a celkově harmonicky zapadla do charakteru piva.

Jak se bylinky do piva přidávají?

Byliny lze do piva přidat v několika fázích:

1. Při vaření (během varu) – bylinky se vaří spolu se sladem, podobně jako chmel. Dodají pivu aroma a chuť, zároveň se sterilizují.

2. Při chmelovaru (na závěr vaření) – přidání bylin ke konci zachová jemnější tóny a léčivé látky.

3. Při fermentaci nebo při ležení – tzv. studené louhování, které dodává nápoji více aroma.

4. Při lahvování (např. v podobě bylinného extraktu) – pro jemné dochucení bez varu.

Domácí recept na bylinné pivo

Základní recept pro 10 l bylinného piva (ležákového typu)

Ingredience:

• 2,5 kg plzeňského sladu

• 0,5 kg karamelového sladu

• 15 g chmele (např. Žatecký poloraný červeňák)

• 10 g sušené meduňky

• 5 g pelyňku (velmi opatrně – silně hořký!)

• 5 g tymiánu

• pivní kvasnice spodního kvašení

• voda

Postup:

1. Slad rozdrťte a provařte podle klasického receptu na pivo.

2. V posledních 15 minutách varu přidejte byliny.

3. Po zchladnutí přidejte kvasnice a nechte kvasit při 10–12 °C cca 10 dní.

4. Nechte pivo dokvasit v lahvích další 3–4 týdny.

5. Uchovávejte v chladu, podávejte vychlazené.

Kde ochutnat bylinné pivo?

Mnoho malých pivovarů dnes experimentuje s netradičními příchutěmi. Zkus se porozhlédnout ve svém okolí – často se jedná o sezónní várky, které obsahují místní byliny nebo dokonce i med, květový pyl, ovocné kůry či koření.

Některé farmářské trhy nebo pivní festivaly také nabízejí ochutnávky bylinných piv – a je to zážitek, který rozhodně stojí za to.

Závěrem

Bylinné pivo není jen módní výstřelek. Je to návrat k přirozenému, chutnému a léčivému nápoji, který respektuje koloběh přírody i lidské zdraví. Ať už si ho uvaříte doma, nebo ho objevíte v lokálním pivovaru, jeden doušek vás přenese zpět do dob, kdy pivo bylo více než jen nápoj – bylo to požitkářství s duší.

Chceš k článku vytvořit infografiku, leták nebo konkrétní recept pro určitý druh bylin, které pěstuješ (např. levandule)? Dej vědět a doladíme!

Tradiční elixír zdraví i potěšení

Bylinný likér je nápoj, který v sobě spojuje sílu přírody, staré bylinkářské tradice a kapku požitkářství. Ať už si ho dopřáváte po dobrém jídle, nebo ho používáte jako domácí medicínu, bylinný likér má své nezastupitelné místo nejen ve spíži, ale i v srdci každého milovníka přírodních dobrot.

Co je bylinný likér?

Jedná se o alkoholický nápoj vyráběný macerací (louhováním) léčivých bylin, květů, koření a někdy i ovoce v kvalitním destilátu – obvykle v pálenkách jako je slivovice, vodka nebo čistý líh. Do směsi se často přidává cukr nebo med, aby výsledná chuť byla jemnější a příjemnější.

Tradiční i domácí receptury

V různých koutech světa najdeme mnoho známých bylinných likérů – třeba francouzský Chartreuse, německý Jägermeister nebo náš český Becherovka. Ovšem stejně tak si můžete vytvořit svůj vlastní domácí elixír. A co víc – můžete si jej přizpůsobit přesně podle svých chutí i potřeb.

Mezi oblíbené bylinky patří:

• Máta – osvěžuje a podporuje trávení

• Meduňka – zklidňuje nervy a pomáhá při nespavosti

• Levandule – krásně voní a působí relaxačně

• Šalvěj – má protizánětlivé účinky

• Tymián – posiluje imunitu

• Pelyněk – čistí trávící trakt, ale pozor na dávkování

Jak si připravit domácí bylinný likér?

Základní recept je jednoduchý:

Ingredience:

• 0,5 l kvalitního alkoholu (např. slivovice nebo vodka)

• hrst sušených nebo čerstvých bylin (např. meduňka, máta, levandule)

• 100–200 g cukru nebo 3–5 lžic medu (dle chuti)

• volitelně citronová kůra, koření (skořice, hřebíček, badyán)

Postup:

1. Bylinky zalijte alkoholem v uzavíratelné sklenici.

2. Přidejte cukr nebo med a dobře promíchejte.

3. Nechte louhovat 2–4 týdny na tmavém místě, občas protřepte.

4. Poté přeceďte přes plátýnko nebo filtr a přelijte do čisté lahve.

5. Nechte alespoň týden "dozrát" – čím déle, tím lepší chuť.

Kdy a jak podávat?

Bylinný likér se tradičně podává jako digestiv – tedy po jídle, pro podporu trávení. Skvěle se hodí i k slavnostním příležitostem, na zahřátí v chladných dnech nebo jako originální dárek v krásné lahvi s etiketou.

V přírodě kolem nás roste mnoho bylin, které máme na dosah ruky a které se dávají využít pro zdraví, pohodu i vůně domova. Někdy je ale bereme jako obyčejný plevel. Pojďme se podívat na ty nejznámější a nejužitečnější bylinky, které se hodí mít doma sušené, nebo si je sami vypěstovat.

Černý bez (Sambucus nigra)

• Využití: květy na sirup proti nachlazení, plody na čaje, džemy a likéry

• Sběr: květ v květnu/červnu, plod v srpnu/září

• Pozor: syrové plody mohou být toxické – vždy tepelně upravit

Jitrocel (Plantago lanceolata)

• Využití: sirupy a čaje na kašel, mast na rány a popáleniny

• Sběr: listy od jara do léta, ideálně mladé a čisté

Levandule (Lavandula angustifolia)

• Využití: uklidňující čaje, vonné pytlíky, oleje, do koupele

• Sběr: květ v plném rozkvětu, za slunného dne

Meduňka (Melissa officinalis)

• Využití: čaj na spánek, stres, zažívání, jako ochucovadlo

• Sběr: listy je nejlépe sbírat ještě před květem

Máta (Mentha sp.)

• Využití: trávení, osvěžení, do čaje, sirupů, dezertů

• Sběr: listy, ideálně dopoledne za sucha

Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)

• Využití: protizánětlivý, na zažívání, nachlazení i pleť

• Sběr: květ hlavně v červnu a červenci

Kopřiva dvoudomná (Urtica dioica)

• Využití: čistění krve, čaje na detoxikaci, vlasy

• Sběr: mladé vrchní listy na jaře

Tymián (Thymus vulgaris)

• Využití: čaj na kašel, dezinfekce, koření

• Sběr: listy a květy, nejlépe dopoledne

Závěr:

Tyto bylinky jsou jen základ. Každá z nich má své kouzlo a účinky, které můžete objevovat podle vlastních potřeb. V příštích článcích se na každou z těchto bylin podíváme zvlášť, abychom poznali nejen jejich léčivou sílu, ale i příběh, který si s sebou nesou.

Při prvních příznacích nachlazení není nic lepšího než šálek horkého bylinkového čaje. Kombinace osvědčených bylin pomáhá zmírnit příznaky, podpořit imunitu a zahřát tělo. Tento čaj je vhodný i preventivně – při změně počasí nebo když v okolí začíná řádit viróza.

Co budete potřebovat:

• 1 díl květu černého bezu

• 1 díl lípy srdčité (květ)

• 1 díl listu jitrocele

• 1 díl natě tymiánu

• volitelně: špetka skořice, plátek zázvoru

Postup:

1. Smíchejte sušené byliny do jedné směsi.

2. Na 250 ml vroucí vody použijte jednu polévkovou lžíci bylinkové směsi.

3. Zalijte, přiklopte a nechte louhovat 10–15 minut.

4. Sceďte, oslaďte medem (až po mírném zchladnutí) a popíjejte teplé.

Účinky:

• Bez a lípa podporují pocení a snižují teplotu.

• Jitrocel uklidňuje krk a dýchací cesty.

• Tymián působí antibakteriálně a usnadňuje vykašlávání.

Tip:

Pijte 2–3x denně při potížích, nejlépe čerstvě připravený. Můžete přidat i pár kapek citronu.

Tento čaj je jednoduchý, chutný a účinný – přesně tak, jak to máme rádi doma na venkově.

Sběr bylin není jen o utržení lístku. Aby měly skutečně léčivou sílu, je potřeba vědět, kdy, kde a jak sbírat. Příroda nám nabízí byliny v plné síle jen v určitých chvílích – a právě tehdy je správný čas se pro ně vydat.

📅 Kdy sbírat

• Ráno – ideálně po oschnutí rosy, ale ještě před poledním sluncem.

• Za suchého a slunečného dne – nikdy po dešti nebo za vlhka.

• V době vrcholného květu nebo růstu – každá bylina má své maximum účinných látek jindy:

  • květy: během plného rozkvětu

  • listy: těsně před květem

  • kořeny: na podzim nebo brzy na jaře

📍 Kde sbírat

• Čistá místa – dál od silnic, polí s postřiky, městských zón.

• Louky, lesní okraje, vlastní zahrada – ideální pro volný sběr.

• Vyhýbej se chráněným lokalitám a neporušuj zákon (některé rostliny jsou chráněné!).

✂️ Jak sbírat

• Používej nůžky nebo prsty – netrhej zbytečně celou rostlinu, pokud to není potřeba.

• Neber víc, než využiješ – příroda není sklad.

• Sbírej do proutěného košíku nebo papírového sáčku – nikdy ne do igelitu.

Tip:

Vždy si předem ověř, jak rostlina vypadá a zda si ji nespleteš s jinou. Nejlepší je učit se postupně – třeba jednu bylinku týdně.

Sběr bylin je krásný rituál, který tě propojí s přírodou i sám se sebou. Když víš, kdy a jak, bylinky ti dají to nejlepší, co v sobě mají.

Když už si bylinky nasbíráme, je potřeba s nimi dál správně zacházet. Jen dobře usušené a správně skladované si udrží vůni, chuť i léčivé účinky. V tomhle článku se dozvíš, jak na to – jednoduše a tradičně.

🌬️ Jak správně sušit bylinky

📍 Kde:

• V suché, vzdušné místnosti bez přímého slunce.

• Ideálně ve stínu, s prouděním vzduchu – např. na půdě, verandě nebo pod přístřeškem.

🧺 Jak:

• Rozlož volně na papírové podložky, síta nebo zavěs svazky stonků květem dolů.

• Otoč je 1–2x během sušení, aby se nezapařily.

• Sušení trvá obvykle 5–10 dní, podle druhu.

📦 Jak uchovávat usušené bylinky

• Do sklenic se šroubovacím víčkem, papírových sáčků nebo plátěných pytlíků.

• V suchu, temnu, chladu. Ideálně spižírna nebo skříňka.

• Každý obal označ názvem byliny a datem sběru.

⏳ Jak dlouho vydrží?

• Bylinky by se měly spotřebovat do 1 roku – pak ztrácejí vůni i účinnost.

• Silně aromatické (např. máta, meduňka) vydrží i déle, pokud byly dobře usušeny.

Tip:

Chceš zachovat vůni co nejlépe? Nedrť je hned – nechej je v celku a drť až před použitím.

Správně nasušené bylinky jsou jako poklad ve skříni – stačí sáhnout a máš po ruce sílu přírody kdykoliv během roku.

Bylinky nejsou náročné – a právě proto jsou ideální i pro začátečníky. Nemusíte mít zahradu. Stačí truhlík, pár květináčů a chuť začít. V článku ti ukážeme, jak si založit vlastní bylinkový záhonek, ať už bydlíš na vesnici, ve městě nebo paneláku.

🌿 Co si předem promyslet

• Kolik místa máš? Okno, balkon, terasa nebo záhon na zahradě?

• Kolik světla? Většina bylin miluje slunce, ale některé zvládnou i polostín.

• Jak často chceš zalévat? Některé potřebují víc péče, jiné skoro žádnou.

🪴 Ideální byliny pro začátečníky

• Pažitka – roste skoro sama, rychle regeneruje.

• Petržel – nenáročná, vhodná i do stínu.

• Máta – rychle roste, ale pozor – raději do vlastního květináče.

• Meduňka – jemná chuť, ideální na večer.

• Tymián, oregano, rozmarýn – milují slunce a sucho, skvělé do kuchyně.

🌱 Kam bylinky zasadit

• Do květináčů, truhlíků nebo vyvýšených záhonů.

• Použij kvalitní hlínu smíchanou s pískem (pro dobré odvodnění).

• Dbej na drenáž – naspod kamínky nebo keramzit.

💧 Péče o bylinkový záhon

• Zalévej ráno nebo večer, ne na přímém slunci.

• Nehnoj zbytečně – raději kompost nebo bylinkový výluh.

• Odkvétající části odstřihuj – podpoříš nový růst.

Tip:

Bylinky můžeš kombinovat i do jedné nádoby, pokud mají podobné nároky (např. tymián + rozmarýn + levandule). Krásně voní a vypadají i na stole.

Pěstování bylinek je radost – ať už máš velkou zahradu, nebo jen parapet. S čerstvými lístky po ruce budeš mít kousek přírody doma po celý rok.

Co se dřív předávalo z generace na generaci

Dříve, než existovaly lékárny, aplikace a internetové poradenství, spoléhali se lidé na to, co měli kolem sebe. Byliny hrály zásadní roli – byly součástí každodenního života, kuchyně, ale i rituálů a svátků. Pojďme se podívat na to, jak se léčilo v chalupách našich prababiček.

🌼 Heřmánek na každou bolest

Jaké byliny se sbíraly na svatojánskou noc a Velikonoce

Byliny nebyly v lidové kultuře jen lékem – měly také svou duchovní roli. Sbíraly se ve zvláštní dny, měly chránit dům, přinášet zdraví i lásku. Mnohé zvyky se pojí k významným dnům v roce – třeba ke svatojánské noci nebo velikonočnímu pondělí.

Lidová moudrost, která pomáhá dodnes

Ženy měly odedávna blízký vztah k bylinám. Ať už jako bylinkářky, porodní báby, nebo jen v rámci domácí péče, znaly účinky rostlin, které jim pomáhaly při cyklu, těhotenství, šestinedělí i klimakteriu. Mnohé z těchto znalostí přežily do dneška a stále fungují.

🌸 Kontryhel obecný

• Použití: harmonizace menstruačního cyklu, podpora početí, posílení dělohy

• Forma: nálev, sedací koupel, tinktura

• Lidově: „bylina všech žen“

🌿 Řebříček obecný

• Použití: bolesti v podbřišku, silná menstruace, výtoky

• Forma: čaj, obklady, výplachy

• Zajímavost: býval součástí ženských čajových směsí na každodenní popíjení

Velikonoční dekorace nemusí být plastové ani kupované. Právě naopak – nejkrásnější atmosféru navodí výzdoba z přírodních materiálů. S větvičkami, mechem, kvítky a skořápkami vytvoříte ozdoby, které budou ladit s okolní přírodou a přinesou do vašeho domova opravdový klid jara.

Co můžete použít:

• větvičky vrby, břízy nebo šípků

• mech (z lesa nebo mechová dekorační podložka)

• skořápky od vajec

• peříčka, lýko, provázky

• první jarní kvítka: sedmikrásky, fialky, petrklíče

• plátky sušeného pomeranče nebo citronu

Nápady na dekorace:

🌿 Věneček na dveře

• Upleťte základ z březových větviček.

• Ozdobte skořápkami, mechem, mašlí z pytloviny.

🌱 Závěsná větev

• Zavěste březovou větev nad stůl nebo okno.

• Na provázcích nechte viset vyfouknutá vajíčka, skořápky s kvítky nebo dřevěné ozdoby.

🪴 Jarní miska

• Do mělké misky dejte mech, pár větviček a dekorujte lístky, vajíčky nebo drobnými kvítky.

🥚 Přírodní stůl

• Na slavnostní tabuli použijte plátno, dřevěné prkýnko, přírodní svíčky a květináčky s řeřichou nebo petrklíčem.

Tip:

Zapojte děti nebo sousedy – výroba výzdoby je skvělá aktivita pro klidné velikonoční odpoledne.

Závěr:

Velikonoce nejsou jen o barvách, ale hlavně o atmosféře. Když použijete to, co nabízí příroda, výzdoba bude přirozená, klidná a jedinečná – přesně taková, jaké mají svátky jara být.

Velikonoční vajíčka patří mezi nejkrásnější symboly jara.

Úvod: Nábytek jako základ domova

Nábytek je víc než jen vybavení – je to kulisa našeho každodenního života, místo, kde jíme, odpočíváme, tvoříme i spíme. Správně zvolený nábytek udává styl interiéru, ovlivňuje atmosféru a má velký vliv na to, jak se doma cítíme. Ať zařizuješ nový byt, nebo jen chceš trochu oživit obývák, hodí se znát pár základních pravidel.

Velikonoce jsou pro mnoho zahradníků nejen svátkem jara, ale také signálem, že je čas vzít do ruky motyčku a pustit se do sázení. Zem se pomalu otepluje, dny se prodlužují a příroda volá. Co všechno můžete v tomto období zasadit, aby vaše zahrada zářila a chutnala?

Co je ideální vysadit kolem Velikonoc:

🥬 Rychlá zelenina:

• Ředkvičky – klíčí za pár dní a první sklizeň je za 3–4 týdny.

• Salát – ideálně listový, římský nebo máslový. Vysévejte přímo.

• Špenát – odolný, rychle rostoucí a výživný.

• Jarní cibulka – snadná a rychlá.

🌼 Květiny:

• Macešky – vydrží i chladnější dny, krásně kvetou.

• Narcisy, tulipány – pokud jste je zasadili na podzim, teď se ukazují v plné kráse.

• Sedmikrásky, pomněnky – jemné kvítky pro přírodní vzhled zahrádky.

🌿 Bylinky:

• Petržel, pažitka, koriandr – sejeme přímo ven.

• Máta a meduňka – pozor na rozrůstání, raději do květináče.

Tipy na velikonoční zahradní náladu:

• Ozdobte záhonky keramickými slepičkami nebo dřevěnými zajíčky.

• Zasaďte cibuli do skořápky a vytvořte si živou velikonoční dekoraci.

• Vysejte řeřichu do staré misky nebo plecháčku – bude krásná i chutná.

Závěr:

Velikonoční zahrada nemusí být jen o výzdobě. Je to ideální doba začít s novou sezónou. Spojte krásu svátků s radostí z první sklizně – ať už pěstujete na záhonku, v truhlíku na balkoně nebo jen za oknem.

 Jak ho poznat, co způsobuje a jak se ho účinně zbavit

Krtek obecný (Talpa europaea) je malý, ale velmi aktivní živočich, který dovede v krátké době změnit pečlivě upravený trávník v bojiště plné krtinců. Pro někoho roztomilý hrdina dětských pohádek, pro jiné postrach zahrady. V tomto článku se podíváme, proč se krtek objevuje, jaké škody způsobuje a jak se ho šetrně i účinně zbavit.

🕵️‍♂️ Jak poznat, že máte na zahradě krtka?

Krtek je sice samotář, ale jeho činnost je nápadná a nezaměnitelná. Typické příznaky jeho přítomnosti:

• Krtince – kuželovité hromádky zeminy, které se objevují přes noc

• Probořující se trávník – pod zemí vytváří rozsáhlé tunely, které mohou způsobit propadnutí půdy

• Náhodné vykopaná semena a kořeny – neúmyslně narušuje rostliny při kopání

Důležité je vědět, že krtek není býložravec – nepožírá kořeny ani rostliny, ale živí se hmyzem, žížalami a larvami, což z něj činí vlastně užitečného pomocníka.

🧠 Proč se krtek usadí právě u vás?

Krtek si vybírá zahrady, kde:

• je vlhká, kyprá a dobře prokypřená půda

• je dostatek potravy (žížaly, larvy)

• není přílišný ruch nebo chemie, která by ho odradila

Tedy: pokud máte pěkně udržovanou zahradu s bohatou půdou – pro krtka je to ráj.

⚠️ Jaké škody může způsobit?

I když krtek nežere vaše rostliny, jeho podzemní činnost je problematická:

• narušuje kořenový systém a tím ohrožuje růst rostlin

• kazí vzhled trávníků a záhonů

• může poškodit kapkovou závlahu a hadice

• vytahuje semena a cibulky na povrch

🔍 Jak se zbavit krtka – přehled metod

Krtek je chráněný živočich – je zakázáno ho usmrtit, ale lze ho vypudit. Zde jsou legální, funkční a osvědčené způsoby:

1. 🌀 Zvukové a vibrační plašiče (odpuzovače)

• Fungují na principu nepříjemných vibrací nebo zvuků

• Napájení ze sítě nebo solární

• Umísťují se přímo do země

• Ideální pro větší zahrady

• Efekt za pár dní až týdnů

🟢 Výhoda: nehlučné, šetrné
🔴 Nevýhoda: krtek se může přesunout jen o pár metrů dál

2. 🌱 Přírodní odpuzovače

• Z rostlin, které krtkům vadí:

  • Ricinovník (pozor, je jedovatý!)

  • Afrikány (aksamitník) – krásné a odpudivé

  • Česnek a cibule – krtci je nesnášejí

Nebo lze použít přírodní přípravky:

• odvary z česneku, octa, tabáku

• molitan namočený v petroleji nebo naftalínové kuličky do chodeb (jen v krajním případě)

🟢 Výhoda: ekologické
🔴 Nevýhoda: menší účinnost, nutnost opakovat

3. 🌬️ Mechanické pasti (živolovné)

• Fungují jako „jednocestné dveře“ – krtek vlezne dovnitř, ale neuteče

• Musíte ho pak odnést do přírody (alespoň 1–2 km od obydlí)

🟢 Výhoda: legální, neublíží krtkovi
🔴 Nevýhoda: vyžaduje trpělivost a denní kontrolu

4. 🔊 Hluk a otřesy

• Použít např. tyč zarazenou do země + plechovka nebo PET láhev, která chrastí

• Krtci nesnášejí neustálý hluk a vibrace v zemi

🟢 Výhoda: domácí DIY řešení
🔴 Nevýhoda: ne vždy účinné, někdy ruší i vás

5. 🧼 Lidský pach, psí chlupy, mýdlo

• Starý trik: hodit lidské vlasy, psí chlupy nebo nastrouhané jádrové mýdlo do tunelů

• Funguje krátkodobě – krtek se přesune jinam

🚫 Co rozhodně nedělat:

• Nenastražuj pasti na usmrcení – nelegální

• Nepoužívej jedy – škodí půdě a ostatním živočichům

• Nezanedbávej situaci – krtek může rychle vytvořit celé „metro“

🧰 Shrnutí: Jak na krtka v zahradě

✅ Doporučení na závěr

➡️ Začni přírodní cestou – afrikány, česnek, tabákový výluh
➡️ Přidej solární plašič a pozoruj efekt
➡️ Pokud nic nezabere, použij živolovnou past
➡️ A hlavně: trpělivost a pravidelnost se vyplatí!

🟣 Krtek do pohádky patří – ale do vaší zahrady? To si určete sami. S trochou důvtipu a bez násilí se ho dá zbavit i šetrně.

Poklad, který nekončí v koši

Většina z nás kávovou sedlinu bez váhání vyhodí do koše. Přitom jde o přírodní materiál plný živin, který má desítky praktických využití – ať už na zahradě, v domácnosti nebo v péči o tělo. Pojďme se podívat, jak z „odpadu“ udělat cenného pomocníka.

1. Zázrak pro vaši zahradu

• Přírodní hnojivo – Sedlina obsahuje dusík, draslík i fosfor. Stačí ji přimíchat do půdy nebo nasypat kolem rostlin, které mají rády kyselější půdu – jako jsou rajčata, růže nebo borůvky.

• Kompostování – Přidání kávové sedliny do kompostu pomáhá rychlejšímu rozkladu a obohacuje výsledný substrát.

• Ochrana před škůdci – Posypání kolem rostlin odpuzuje slimáky, mravence a kočky.

2. Přírodní pomocník v domácnosti

• Pohlcovač pachů – Vysušenou sedlinu nasypte do misky a dejte do lednice, botníku nebo auta – výborně absorbuje pachy.

• Čistič odpadu – Jednou týdně vsypte trochu sedliny do dřezu a spláchněte horkou vodou – pomáhá udržet odtok čistý.

• Abrazivní čistič – Smíchejte sedlinu s trochou saponátu a vyčistěte hrnce, pánve nebo gril.

3. Krása z kávy

• Tělový peeling – Kávová sedlina smíchaná s kokosovým olejem nebo medem vytvoří skvělý přírodní peeling, který zbaví pokožku odumřelých buněk a zanechá ji hebkou.

• Maska na vlasy – Pokud máte tmavé vlasy, sedlina jim může dodat lesk a posílit je. Vmasírujte do vlasů před mytím.

• Neutralizace pachů na rukou – Po práci s česnekem nebo cibulí stačí ruce promnout v sedlině a opláchnout.

4. Další kreativní využití

• Barvení – Vytváří krásný hnědý odstín na látce, papíru nebo velikonočních vajíčkách.

• Pěstování hub – Sedlina je skvělý substrát pro hlívu ústřičnou.

• Voňavé svíčky – Sedlina přimíchaná do vosku dodá svíčkám zajímavý vzhled i aroma.

Tip navíc: Sušte ji!

Aby sedlina nezačala plesnivět, rozprostřete ji na plech a nechte pár dní vyschnout. Pak ji můžete skladovat třeba ve sklenici a používat postupně.

Z jedné kávy tak můžeš mít hned několik užitečných věcí. Místo abys ji házel(a) do koše, využij její potenciál naplno – tvoje zahrada, domácnost i pokožka ti poděkují.

Skvělý dotaz! Ano – kávová sedlina (soc) se dá použít i při množení rostlin, ale opatrně a správným způsobem. Tady je přehled, jak a kdy ji využít:

Kávová sedlina při množení rostlin – co funguje a co ne?

**1. Jako příměs do substrátu

• Použití: při zakořeňování řízků (např. levandule, rozmarýn, pelargonie).

• Jak: malý podíl (do 10 %) sušené sedliny může zlepšit strukturu substrátu – zadržuje vlhkost a přidává trochu dusíku.

• Pozor: nesmí být mokrá a ve velkém množství – jinak může plesnivět a zpomalit zakořenění.

**2. Stimulace zakořenění (nepřímá)

• Obsahuje slabé množství dusíku a antioxidantů, které mohou mírně podpořit růst mikroorganismů prospěšných pro kořeny.

• Přírodní přístup: někteří pěstitelé přidávají malou špetku sušené kávové sedliny k řízkům nebo semenům v rané fázi jako alternativu ke slabému hnojivu.

**3. Ne – nehodí se jako mořidlo

• Kávová sedlina nemá dezinfekční účinky, takže není vhodná k moření semen nebo řízků proti houbám a plísním.

• Naopak – pokud je čerstvá a vlhká, může podporovat vznik plísní.

Jak ji tedy bezpečně použít při množení?

1. Sedlinu dobře usuš – rozprostři ji a nech vyschnout několik dní.

2. Smíchej s běžným substrátem (např. rašelinou, perlitem, pískem) v poměru 1:10 nebo menším.

3. Použij jako spodní vrstvu nebo příměs při zakořeňování řízků nebo výsadbě semen.

4. Nehnoj hned – čerstvá řízka potřebuje hlavně zakořenit, ne „přepálit“ dusíkem.

Shrnutí:
Kávovou sedlinu můžeš použít opatrně jako příměs do půdy, ale ne jako hlavní médium nebo dezinfekci. U množení je důležitá sterilita a provzdušnění – a tam může malý podíl sušené sedliny pomoci.

Úvod: Co je feng-šuej a proč ho zkusit i na zahradě?

Feng-šuej (风水), česky „vítr a voda“, je staré čínské učení o harmonii mezi člověkem a jeho prostředím. Většina lidí si ho spojuje hlavně s interiérem – rozložením nábytku, barvami nebo dekoracemi v bytě. Málokdo ale ví, že feng-šuej funguje skvěle i na zahradě – místě, které má přímý vliv na naši pohodu, energii a dokonce i úspěch v životě.

Zahrada podle feng-šuej není jen pěkná na pohled. Je to prostor, kde se dobře cítí lidé, zvířata i rostliny, kde proudí pozitivní energie (čchi) a kde vládne klid a rovnováha.

🧭 Základy feng-šuej: rovnováha pěti prvků

Ve feng-šuej pracujeme s pěti přírodními prvky, které by měly být v každé zahradě zastoupeny:

• DŘEVO – stromy, keře, květiny, dřevěné lavičky a dekorace

• OHEŇ – červené květiny, lucerny, svíčky, ohniště

• ZEMĚ – kameny, keramické květináče, hliněné cesty

• KOV – sošky, kovové nádoby, zvonky

• VODA – jezírka, fontánky, pítka pro ptáky nebo jen mísa s vodou

Cílem je, aby tyto prvky byly v rovnováze, žádný nesmí převažovat nebo chybět. Když jsou správně zakomponované, energie čchi může volně proudit a zahrada působí přirozeně a příjemně.

🏡 Správné uspořádání zahrady: cesta k harmonii

Ve feng-šuej neexistují náhodná rozhodnutí – každé umístění má svůj význam. Zde jsou klíčové zásady, které můžeš využít i ve své zahradě:

1. Vstupní část zahrady

• Měla by být čistá, upravená a otevřená.

• Branka nesmí vrzat ani být zakrytá zarostlým živým plotem – to blokuje příchod energie.

• Doporučuje se umístit po stranách květináče, lucerny nebo menší sošku – jako „strážce“ prostoru.

2. Cestičky

• Křivolaké cestičky jsou lepší než rovné – symbolizují plynulý tok energie čchi.

• Ostré rohy a přímé linie způsobují „útok energie“ – místo klidu přináší neklid.

3. Zóny zahrady podle bagua mapy

Feng-šuej rozděluje prostor na 9 zón, z nichž každá podporuje jinou oblast života:

🌱 Výběr rostlin podle feng-šuej

Rostliny nejsou jen okrasné – každá má svůj symbolický význam:

• Bambus – štěstí a růst

• Levandule – ochrana a klid

• Pivoňky – láska a přitažlivost

• Jasmín – romantika

• Jehličnany – ochrana, síla

• Kapradiny – vyrovnanost

Je důležité, aby byly rostliny zdravé, upravené a pravidelně ošetřované. Uschlé nebo přerostlé rostliny blokují energii a působí neklidně.

🔔 Doplňky a dekorace: i drobnosti mají vliv

Do zahrady můžeš zakomponovat i feng-šuej symboly, které podporují různé energie:

• Zvonky a větrné mlýnky – rozhýbou stagnující čchi

• Lucerny – podpora světla a bezpečí

• Sošky Buddhy nebo zvířat – ochrana, moudrost, štěstí

• Zrcadla – pozor! Jen opatrně, mohou energii vracet zpět

Závěr: Zahrada jako zrcadlo naší duše

Zahrada podle feng-šuej není o drahých dekoracích ani složitých pravidlech. Je to přirozený, živý prostor, kde se dobře cítíme, kde proudí energie a kde se rádi zastavíme, nadechneme a zpomalíme. 🌸

🪑 Zahradní nábytek: Jak vybrat správně a s citem pro místo

Úvod: Zahrada jako rozšířený obývák

Zahrada není jen o rostlinách – je to místo pro odpočinek, setkávání s rodinou i přátele, nebo jen klidné chvíle s knihou a šálkem kávy. A právě zahradní nábytek rozhoduje o tom, jak si tohle místo užijeme. Dobrý zahradní nábytek není jen funkční, ale také ladí s okolím, podporuje pohodu a odráží styl majitele.

🧭 Jaký zvolit styl? Podle domu i přírody

Základní pravidlo zní: nábytek by měl ladit s charakterem domu i zahrady. Jiný styl se hodí na moderní terasu a jiný na venkovskou zahradu mezi stromy.

• Venkovský styl – dřevo, litina, proutí; přírodní patina, pastelové tóny

• Moderní styl – kov, sklo, umělý ratan; čisté linie, antracit, černá, bílá

• Boho/retro styl – mix textur, vintage kousky, polštáře, lucerny

• Rustikální styl – masivní dřevo, staré lavičky, keramika, kámen

Při výběru mysli i na okolní rostliny a barvy květin – nábytek by měl zahradu doplňovat, ne s ní soupeřit.

🌿 Materiály: Co vydrží a co ne

Zahradní nábytek musí přežít slunce, déšť, vítr i mráz, a přitom zůstat pěkný. Každý materiál má své plusy i mínusy:

1. Dřevo

• Krásné, přirozené, hřejivé

• Potřebuje pravidelnou péči (olej, lazura)

• Nejodolnější: teak, akácie, eukalyptus

2. Kov

• Elegantní, pevný, odolný

• Může rezavět – vybírej s antikorozní úpravou

• Hliník – lehký a bezúdržbový

3. Plast

• Lehký, levný, snadná údržba

• Není tak odolný, může časem křehnout

• Vhodný pro příležitostné použití

4. Umělý ratan

• Vzhledově luxusní, pohodlný

• Odolný vůči počasí

• Ideální pro sezení i lehátka

5. Proutí a rákos

• Stylové, lehké, vhodné na krytá místa

• Nehodí se na déšť – rychle stárne

🧘‍♀️ Feng-šuej pohled: Kam nábytek umístit?

Pokud chceš, aby sezení působilo harmonicky, inspiruj se také feng-šuej:

• Lavičky a křesla směřuj do příjemného výhledu – ke stromu, k jezírku, na květinový záhon

• Zázemí ke stěně nebo plotu – pocit bezpečí a opory

• Vyhni se sezení „do rohu“ nebo podél ostrých linií

• Stůl umísti do zóny „rodina a zdraví“ (střed zahrady), pod strom nebo pergolu

• Houpací síť, lehátko nebo relaxační koutek umísti do části „vědomosti“ nebo „láska“ – klidné, chráněné místo

🍷 Funkčnost a pohodlí: Nezapomínej na detaily

• Podsedáky a polštáře – zvyšují komfort, ale vyžadují skladování

• Stínění – pergola, slunečník nebo plachta jsou nutností

• Úložné boxy – schováš do nich textil, hračky nebo nářadí

• Skládací a modulární nábytek – ideální pro menší prostory

♻️ Udržitelnost a recyklace: Trend i odpovědnost

Mysli na přírodu – stejně jako zahrada, i nábytek může být šetrný k životnímu prostředí:

• Obnov dřevo ze starých kousků (např. z palet)

• Nakupuj od lokálních truhlářů

• Vyhni se lacinému plastu, který brzy praskne

• Využij second-hand nebo výměnné bazary

Závěr: Zahrada jako místo k žití

Zahradní nábytek dělá ze zahrady živý prostor – místo, kde se potkává rodina, kde se snídá pod širým nebem, kde se čte, tvoří a sní. Vyber si takový, který bude nejen hezký, ale bude s tebou ladit. A nezapomeň – i lavička pod starou jabloní může být tím nejlepším místem na světě. 🌳🪑

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia) je nejen krásná a voňavá trvalka, ale také velmi užitečná rostlina pro sušení, výrobu olejů, dekorací i jako léčivka. Pokud si ji oblíbíte, velmi snadno si ji můžete namnožit sami doma – stačí k tomu trocha trpělivosti, jednoduché pomůcky a správný čas. A právě brzké jaro je ideální dobou, kdy s tím začít.

Levandule 'Grosso' (Lavandula × intermedia 'Grosso') je královna mezi levandulemi. Díky svému mohutnému vzrůstu, bohatým květům a silné vůni je ideální pro sušení, výrobu esenciálních olejů i výsadbu na větších plochách. A pokud si ji chcete sami rozmnožit, řízkování je nejlepší cesta – spolehlivá, levná a efektivní.

Na rozdíl od levandule lékařské zakořeňuje ‘Grosso’ pomaleji, ale s trpělivostí a dobrými podmínkami si nové sazenice snadno vypěstujete i v pařeništi.

📆 Kdy množit levanduli ‘Grosso’ řízky?

Levandule 'Grosso' zakořeňuje pomaleji než levandule lékařská, a proto je výběr správného období klíčový pro úspěšné množení:

☀️ Červen – červenec (léto)

✅ Nejvhodnější období

• Množí se měkkými zelenými řízky z letošních výhonů.

• Teplé počasí urychluje zakořeňování.

• Vyžaduje vlhko a přistínění – ideální je pařeniště s větráním nebo stíněné místo.

• První kořeny se často objeví už za 4–6 týdnů.

🍂 Září (podzim)

✅ Velmi dobré období

• Používají se polodřevité řízky – pevnější, odolnější, dobře přezimují.

• Ideální pro pařeniště nebo skleník, kde zakoření přes zimu.

• Vysazují se až na jaře.

🌱 Březen – duben (brzké jaro)

⚠️ Méně vhodné období

• ‘Grosso’ raší později než levandule lékařská.

• Řízky zakořeňují pomaleji, běžně až za 6–10 týdnů.

• Pomáhá stabilní teplota a krytí, jinak hrozí hniloba.

🧰 Co budete potřebovat

• zdravou mateční rostlinu 'Grosso',

• ostrý nůž nebo zahradnické nůžky,

• zakořeňovací prášek (např. Stimulax),

• bílé průmyslové ubrousky nebo vatu,

• směs prosátého kompostu a jemného štěrku nebo písku,

• obal od vajíček, truhlík nebo kelímky,

• pařeniště nebo PET láhev jako kryt,

• rozprašovač s vodou.

✂️ Postup krok za krokem

1. Příprava řízků

Použijte zdravý loňský výhon, dlouhý cca 8–10 cm. Spodní část šikmo seřízněte, odstraňte spodní lístky.

2. Stimulátor růstu

Spodní konec namočte do vody a poté do práškového zakořeňovače.

3. Ubrousek nebo vata

Spodní část řízku obalte do vlhkého bílého ubrousku – drží vlhkost a zároveň dýchá.

4. Výsadba do směsi

Směs kompostu a štěrku nasypte do kelímků nebo obalů od vajíček. Řízky zasaďte 2–3 cm hluboko.

5. Mikroklima

Zakryjte PET lahví, fólií nebo vložte do pařeniště. Větrejte a udržujte vlhké, ale ne mokré prostředí.

⏳ Jak dlouho trvá zakořenění?

Zakořeňování levandule ‘Grosso’ trvá déle než u levandule lékařské – závisí na podmínkách:

🧩 Tipy z praxe

• Řízky 'Grosso' mají pevnější dřevo – pomůže jemné naříznutí kůry ze dvou stran.

• Ubrousek chrání řízek před vysycháním, ale nebrání přístupu vzduchu.

• Vyzkoušejte různé varianty (se stimulátorem i bez, s ubrouskem nebo jen v substrátu).

• Pokud máte rašelinové tablety (Jiffy) nebo perlit, jsou skvělé i pro domácí zakořeňování.

✅ Závěr

Levandule 'Grosso' je nádherná, produktivní a odolná – a i když zakořeňuje pomaleji, výsledné rostliny stojí za to. V jarním pařeništi, s trochou trpělivosti, pečlivostí a vlhkosti, si můžete vypěstovat své vlastní sazenice. Ať už pěstujete pro radost, na výrobu nebo pro prodej – množení vlastními silami se opravdu vyplatí.

Levandule korunkatá (Lavandula stoechas), známá také jako francouzská nebo motýlí levandule, je opravdový skvost zahrady. Její typické „korunky“ – tedy barevné listeny na vrcholu květenství – připomínají motýlí křídla a dělají z ní nepřehlédnutelnou ozdobu záhonů, květináčů i teras.

Na rozdíl od levandule lékařské nebo ‘Grosso’ je však méně mrazuvzdorná, takže se v našich podmínkách často pěstuje jako letnička nebo v nádobách. Množení řízkováním je u ní ale také možné – a při správném postupu velmi úspěšné.

📆 Kdy množit levanduli korunkatou řízky?

Levandule korunkatá nemá ráda chlad, takže jarní nebo podzimní řízkování vyžaduje krytý prostor s teplotou ideálně nad 15 °C.

🧰 Co budete potřebovat

• zdravou rostlinu Lavandula stoechas,

• ostré nůžky nebo žiletku,

• zakořeňovací gel nebo prášek (např. Clonex, Stimulax),

• bílý ubrousek nebo vatu (na obalení báze),

• směs rašeliny a písku nebo perlitu (lehké, vzdušné médium),

• květináček nebo plato,

• mikroklima – plastový kryt, box, pařeniště nebo fólii.

✂️ Postup množení

1. Příprava řízků

• Vyberte vrcholové výhonky, které nejsou kvetoucí.

• Délka řízku cca 7–10 cm, spodní listy odstranit.

• Konec řízku šikmo seříznout a případně lehce naříznout kůru.

2. Stimulátor

• Spodní část namočte do vody, poté do zakořeňovacího prášku nebo gelu.

3. Ubrousek / vata

• Pro lepší vlhkost obalte spodní část řízku do vlhkého ubrousku, vložte do substrátu.

4. Výsadba

• Zasaďte do květináče se směsí rašeliny a perlitu/písku.

• Přikryjte mikroklimatickým krytem (PET lahev, fólie, box).

• Umístěte na světlé místo bez přímého slunce.

⏳ Jak dlouho zakořeňuje?

• 4–6 týdnů v ideálních podmínkách (teplota nad 18 °C, dost vlhkosti).

• V chladnějším nebo sušším prostředí může trvat až 8 týdnů.

• Po zakořenění sazenice přesaďte do větší nádoby, nebo ven až po 15. květnu – a pouze na chráněné místo.

⚠️ Důležité upozornění

• Není mrazuvzdorná! Při pěstování venku musí na zimu do chladné, světlé místnosti, jinak uhyne.

• Pokud chcete mít korunkatou levanduli dlouhodobě, je nádobové pěstování nejlepší volba.

• Není vhodná pro velkopěstování v zemi – hodí se spíše jako okrasná rostlina v květináčích nebo do chráněných záhonů.

✅ Závěr

Levandule korunkatá je krásná, voňavá a působí doslova exoticky – a i když je trochu náročnější na podmínky než klasické levandule, stojí za to si ji namnožit. Ať už ji chcete jako originální ozdobu terasy nebo jako doplněk bylinkové zahrady, řízkování vám dá nové rostliny během několika týdnů – a to i bez skleníku.

Túje (Thuja) patří mezi nejoblíbenější jehličnany v českých zahradách. Jsou nenáročné, rychle rostou, dobře snášejí řez a poskytují stálé zelené clonění i v zimě. Pokud si chcete založit živý plot, obnovit starší výsadbu nebo prostě ušetřit, řízkování je nejlevnější a přitom velmi spolehlivá metoda množení tújí.

📆 Kdy je nejlepší čas na řízkování tújí?

Túje můžete řízkovat v průběhu větší části roku, ale nejvhodnější období jsou dvě:

☀️ Léto (červenec – srpen)

• Řízky z polodřevitých výhonů.

• Nejrychleji zakořeňují, pokud je dost vlhkosti a mírný stín.

• Zakoření do podzimu, některé lze vysadit už na jaře.

🍂 Podzim (září – říjen)

• Ideální pro množení v pařeništi nebo nevytápěném skleníku.

• Používají se polodřevité až dřevité řízky.

• Zakořeňují přes zimu, sazenice jsou připravené na výsadbu na jaře.

🌱 Brzké jaro (únor – březen)

• Možné, ale méně časté.

• Je potřeba udržovat vyšší teplotu a vlhko – např. ve vytápěném skleníku nebo doma v minipařeništi.

🧰 Co budete potřebovat:

• zdravou, silnou túji (např. Smaragd, Brabant, Columna…),

• ostrý nůž nebo nůžky (ideálně odrhnout, ne stříhat),

• zakořeňovací prášek nebo gel (např. Stimulax, Clonex),

• květináče nebo truhlík, případně obal od vajíček,

• substrát: rašelina + písek / perlit (nebo lehký kompost),

• pařeniště, fóliovník nebo průhledný box,

• rozprašovač s vodou.

✂️ Jak správně množit túje řízkováním – krok za krokem

1. Výběr řízků

• Vyberte postranní výhonky dlouhé asi 10–15 cm.

• Nejlepší jsou letní výhony, které ještě nekvetly (túje nekvetou nápadně, ale vytvářejí šištice).

• Neodstřihujte, ale odtrhněte řízek se „zobáčkem“ – kouskem kůry. To podporuje tvorbu kořenů.

2. Očištění a úprava

• Spodní 3–5 cm řízku zbavte větviček a jehličí.

• Pokud je řízek příliš rozvětvený, seřízněte horní část na jeden terminál.

3. Zakořeňovací prostředek

• Konec řízku namočte do vody a poté do zakořeňovacího stimulátoru.

• Prášek i gel fungují dobře – profíci často používají gel (Clonex), ale pro domácí použití stačí Stimulax.

4. Zasazení

• Připravte substrát (rašelina + písek, nebo perlit, nebo prosátý kompost s pískem).

• Zasaďte řízky 2–3 cm hluboko, utlačte okolo a mírně zalijte.

• Řízky můžete dát do truhlíku, sadbovače nebo kartonového plata.

5. Mikroklima a péče

• Přikryjte řízky fólií, víkem nebo dejte do pařeniště.

• Udržujte vlhké prostředí, ale ne přemokřené.

• Větrejte, aby se netvořila plíseň – zejména v noci a ráno.

• Ideální teplota: 15–20 °C, stín nebo polostín.

⏳ Jak dlouho zakořeňují túje?

První známkou zakořenění je nový růst (světlé špičky) nebo pevné uchycení řízku v substrátu. Po zakořenění je možné sazenice přesadit do květináče nebo ven.

🧩 Tipy z praxe

• Řízky z mladých, pružných rostlin zakořeňují rychleji než ze starých a zdřevnatělých.

• Pokud se chystáte množit ve větším, ušetříte hodně – túje z řízků vyjdou na zlomek ceny sazenic z obchodu.

• Stimulátor není nutný, ale výrazně zvyšuje úspěšnost, hlavně na podzim.

• Pro podzimní řízkování je ideální udělat pařeniště nebo krytý záhon.

✅ Závěr

Množení tújí řízkováním je skvělý způsob, jak si bez velkých nákladů vypěstovat vlastní živý plot nebo oživit zahradu. Postup je jednoduchý, materiál běžně dostupný a výsledky potěší každého, kdo má rád zelené stěny, soukromí a trvalou zeleň. Ať už to zkusíte v létě, na podzim nebo v pařeništi na jaře, věřte, že túje řízkování zvládají s přehledem – stačí dát jim správné podmínky a čas.

Chceš k tomu připravit i praktický PDF leták pro tisk, nebo grafický „miniplán“ pařeniště pro podzimní množení? Stačí říct!

🪴 MINIPLÁN: Množení tújí řízkováním v pařeništi

📅 Kdy začít:

• Nejlepší termín:
  ✅ Září – říjen
  Alternativně: červenec – srpen (letní množení)

✂️ Příprava řízků:

• Délka: 10–15 cm

• Otrhnout s "patkou" (kouskem kůry) – ne stříhat

• Spodní 3–5 cm odlístit / odjehličit

• Namáčet do zakořeňovacího prášku/gelu

🧱 Pařeniště:

• Umístění: polostín, chráněné proti větru

• Základ: bedýnka, záhon, plastový box, skleník, staré okno

• Kryt: průhledná fólie, sklo, PET víka

• Větrání: každý den krátce otevřít!

🌱 Substrát:

• Složení:

  • 50 % rašelina

  • 30 % písek

  • 20 % perlit / kompost

• Drenáž: vrstva štěrku na dno (není nutná v truhlíku s otvory)

🌿 Výsadba:

• Hlubka: 2–3 cm

• Rozestup: 5 cm mezi řízky

• Jemně utlačit, zlehka zalít

💦 Péče:

• Udržovat vlhké, ne přemokřené

• Rosit jemně, ideálně ráno

• Teplota: 10–20 °C

• Zimní ochrana: přikrýt textilií nebo izolační dekou při mrazech

⏳ Zakořenění:

• Září řízky: kořeny na jaře (8–12 týdnů + zima)

• Letní řízky: zakoření do 6–8 týdnů

📌 Kdy přesazovat:

• Po vyrašení nebo mírném odporu při zatažení

• Na jaře přepíchnout do květináče nebo na připravené stanoviště

🧩 TIP NAVÍC:
Barevně označ řízky podle odrůd (např. Smaragd / Brabant), nebo si udělej pokus s různými substráty vedle sebe.

Jaro je klíčové období pro zdraví ovocných stromů. Právě v březnu a dubnu můžeme správně načasovaným postřikem výrazně ovlivnit celoroční kondici stromů a kvalitu úrody. Pokud necháme první ochranu na později, mnohé choroby a škůdci už budou mít náskok – a s nimi i ztráty na ovoci a listech.

V tomto článku se podíváme na to, co postřikem ovlivníme, kdy a čím stříkat, a jak to udělat co nejšetrněji a nejúčinněji.

📅 Co řešíme v březnu a dubnu?

✅ 1. Přezimující škůdci

• svilušky, mšice, štítenky, puklice, vlnatka krvavá, obaleči

• přezimují ve štěrbinách kůry, pod pupeny nebo v okolí stromu

✅ 2. Houbové choroby

• strupovitost jabloně a hrušně

• kadeřavost broskvoní

• monilióza (hniloba květů a plodů)

• padlí

🕰️ Přehled postřiků – krok za krokem (březen–duben)

🌿 Co použít a kdy – praktický výběr postřiků

🔹 1. Olejové postřiky – „zimní ochrana“

• Biool, Rock Effect, Neudosan

• Fungují na bázi minerálního nebo rostlinného oleje

• Obalí a udusí přezimující škůdce (mšice, svilušky, vajíčka)

• Používají se v době, kdy strom ještě neraší – ideálně při teplotě nad 7 °C

🔹 2. Síra a měď – základní jarní fungicidy

• Kuprikol 50, Champion 50 WG (měď)

• Sulka Extra (síra)

• Chrání proti houbovým chorobám – strupovitost, kadeřavost, padlí

• Používají se v období před rašením a během rašení

🔹 3. Postřiky proti kadeřavosti broskvoní

• Nejlepší je preventivní postřik:

  • 1. dávka: při nabobtnání pupenů

  • 2. dávka: za 7–10 dní, pokud je deštivo nebo se nemoc vyskytovala před rokem

• Přípravky: Kuprikol, Champion, nebo přírodní alternativa Cueva

🔹 4. Postřiky proti monilióze (hniloba květů a plodů)

• Především na meruňkách, třešních a slivoních

• První postřik na začátku kvetení, další po odkvětu

• Přípravky: Signum, Talent, Teldor

🍏 Co stříkat podle druhu stromu?

⚠️ Důležité zásady:

• Nestříkat za mrazu ani před deštěm

• Teplota min. 7–10 °C, ideálně za bezvětří

• Používat ochranné pomůcky (rukavice, brýle, maska)

• Dodržet ochrannou lhůtu před sklizní (zejména u insekticidů)

• Nepoužívat zbytečně silné chemie – hledejte i přírodní alternativy

🌿 Přírodní postřiky – šetrná alternativa

• Kopřivový výluh, odvar z přesličky, česnekový extrakt – proti mšicím, padlí, sviluškám

• Cererit + vápník – posílení imunity stromů

• Mikrobiální přípravky (např. Polyversum) – biologická ochrana proti houbám

✅ Závěr

Správně načasovaný a šetrně provedený jarní postřik je klíčem ke zdravé a silné úrodě. V březnu a dubnu se zaměřte na přezimující škůdce a počáteční vlnu houbových chorob – právě v tomto období můžete zásadně ovlivnit průběh celé sezóny.

Ať už sáhnete po chemickém postřiku nebo přírodní alternativě, důležité je jednat včas, vědět proč a čím stříkáte, a vždy respektovat potřeby konkrétního druhu ovocného stromu.

Od 1. března 2025 vstoupila v platnost novela zákona o ochraně ovzduší, která zakazuje spalování biologicky rozložitelného odpadu (bioodpadu) na otevřeném ohništi za účelem jeho likvidace. ​ČT24+9Hasičský záchranný sbor České republiky+9Velká Polom+9

Co je zakázáno:

• Pálení větví, listí, trávy a jiného zahradního odpadu za účelem jeho odstranění.​Hasičský záchranný sbor+5Hasičský záchranný sbor+5dh.cz+5

Rododendrony a azalky

Rododendrony a azalky jsou krásné, ale poměrně náročné keře, které vyžadují specifické podmínky. Klíčovým obdobím je právě jaro, kdy začínají růst, tvoří poupata a rozkvétají. Pokud se jim v této době budete věnovat, odmění se vám bohatým kvetením a zdravým vzhledem.

🛠️ 1. Příprava půdy a stanoviště

• Půda musí být kyselá (pH 4–5,5), kyprá a propustná, bohatá na humus.
• Nevysazujte do těžké jílovité ani vápenité půdy.
• Při výsadbě nebo přesazení doplňte rašelinu, listovku, borovou kůru.
• Pokud sázíte nové rostliny, jáma by měla být široká a mělká – kořeny jsou rozprostřeny mělce.
• Keř zasaďte tak, aby horní část balu byla na úrovni terénu, ne hlouběji.
• Stanoviště by mělo být polostinné, chráněné před větrem a ostrým sluncem.
• Půdu zakryjte mulčem (borová kůra, jehličí), který pomáhá udržovat vlhkost a kyselost.