Buchlovice jsou malebným městysem ve Zlínském kraji, v oblasti Slovácka, s bohatou historií sahající až do středověku. Díky své poloze pod majestátním hradem Buchlovem a baroknímu zámku Buchlovice jsou centrem historických událostí, šlechtických rodů a kulturního dědictví.
První písemná zmínka o Buchlovicích pochází z roku 1207. Samotná oblast však byla pravděpodobně osídlena již v raném středověku. Přímá zmínka o Buchlovicích se nachází v listině krále Přemysla Otakara I., která potvrzuje existenci osady v oblasti buchlovského panství.
Hrad Buchlov, nacházející se nad městysem, je zmiňován poprvé v roce 1300, kdy byl ve vlastnictví královské koruny. Hrad sloužil jako pohraniční pevnost, správní centrum a lovecký zámeček. Byl sídlem purkrabího, který měl za úkol chránit královské zájmy v regionu.
Buchlovice byly původně podhradím a hospodářským zázemím hradu Buchlov. Obyvatelé se živili zemědělstvím, řemesly a obchodem, přičemž jejich vývoj úzce souvisel se správou panství.
V roce 1540 se Buchlovice staly součástí buchlovského panství pod správou významného moravského šlechtického rodu Žerotínů. Avšak již v roce 1542 panství koupili Zástřizlové, kteří sídlili na hradě Buchlov a významně ovlivnili rozvoj obce. Za jejich vlády bylo Buchlovické panství rozšířeno a spravováno jako důležitá součást Moravy.
Jan Ždánský ze Zástřizl založil v roce 1547 nejstarší gruntovní knihy Buchlovic, nazvané Registra dědiny Buchlovic, což umožnilo přesné vedení hospodářských záznamů.
V 17. století se stal Buchlov nepohodlným sídlem, a proto se Jan Dětřich z Petřvaldu, tehdejší majitel panství, rozhodl vybudovat nové reprezentativní sídlo v údolí pod hradem – zámek Buchlovice.
Stavba zámku probíhala mezi lety 1707 až 1738, inspirována italskými barokními vilami. Autorství je připisováno italskému architektovi Domenicu Martinellimu, který se proslavil stavbami na Moravě i v Rakousku.
Zámek se stal nejen sídlem šlechtické rodiny, ale i významným kulturním a společenským centrem. Byly zde pořádány velkolepé plesy, lovy a diplomatická jednání.
V roce 1805 byly Buchlovice císařem Františkem II. povýšeny na městys. Po celý 19. století se Buchlovice dále rozvíjely a přibylo několik významných staveb, jako například kostel sv. Martina a zámecký park, který patří mezi nejkrásnější barokní zahrady ve střední Evropě.
Rod Berchtoldů, který vlastnil zámek v 19. století, se významně podílel na rozvoji Buchlovic. Leopold Berchtold, tehdejší majitel panství, byl rakousko-uherským ministrem zahraničí a podepsal ultimátum Srbsku v roce 1914, které vedlo k vypuknutí první světové války.
Po vzniku Československa v roce 1918 došlo k postupné změně společenských poměrů. Po roce 1945 byl zámek Buchlovice zestátněn a přeměněn na muzeum. Rodina Berchtoldů byla nucena panství opustit.
Během druhé světové války byly Buchlovice a okolní Chřiby místem odbojářské činnosti. Operovaly zde partyzánské skupiny a řada místních obyvatel se zapojila do boje proti nacismu.
Po roce 1948 se Buchlovice staly součástí socialistického Československa, což znamenalo změny v zemědělství (kolektivizace) i v majetkových vztazích.
Po roce 1989 a pádu komunismu prošly Buchlovice postupnou obnovou. Zámek Buchlovice byl vrácen do správy státu a stal se významným turistickým cílem.
Buchlovice jsou dnes známé turistickou atraktivitou, vinařstvím a folklórem. Konají se zde tradiční slavnosti, jako jsou:
Turisté sem přijíždějí především kvůli zámku Buchlovice, hradu Buchlov, zámeckému parku a krásným přírodním scenériím Chřibů.
🔹 Legenda o Černé paní – Duch prý bloudí chodbami hradu Buchlov a varuje před neštěstím.
🔹 Mumie v hradní kapli – V hradě Buchlov je dodnes uložena mumie, která je předmětem mnoha teorií.
🔹 Zaniklá osada Nový Dvůr – V oblasti Chřibů kdysi stávala osada, dnes již neexistující.
🔹 Baťova dálnice – Nedokončený projekt silnice, která měla spojovat východní a západní část Československa.
Buchlovice mají bohatou historii, sahající od středověkých počátků přes šlechtickou éru, stavbu zámku, moderní dějiny až po současnost. Jsou významným kulturním a historickým centrem Slovácka, nabízející návštěvníkům krásnou architekturu, tradice a nezapomenutelnou atmosféru.
Buchlovice jsou tak místem, kde se prolíná historie, kultura a přírodní krása v jedinečném celku, který stojí za objevování. 🌿🏰
Oblast Buchlovic a jejich okolí je bohatá na legendy o ukrytých pokladech, které dodnes podněcují představivost místních obyvatel i návštěvníků. Zde jsou některé z nejznámějších příběhů:
Podle jedné z legend existuje tajná podzemní chodba, která spojuje velehradský klášter s hradem Buchlov. Tato chodba měla sloužit jako úniková cesta nebo tajná spojnice mezi těmito dvěma významnými místy. Pověst praví, že mniši z Velehradu v této chodbě ukryli cenné předměty, jako jsou zlaté a stříbrné bohoslužebné náčiní, včetně svícnů, monstrancí, kalichů a malého relikviáře. Tyto poklady měly být ukryty krátce po církevních reformách císaře Josefa II., kdy byl velehradský klášter v roce 1784 zrušen. Ačkoli archeologické výzkumy dosud neodhalily žádné důkazy o existenci této chodby či pokladu, příběh nadále fascinuje mnoho lidí.
Nedaleko obce Buchlovice se nachází vrch zvaný Chlum, na kterém se rozkládá starobylé hradisko. Místní pověsti hovoří o tom, že v podzemí tohoto hradiska jsou ukryty zlaté a stříbrné poklady, které střeží duchové. Tyto legendy lákají hledače pokladů a milovníky záhad k prozkoumávání tohoto mystického místa.
Ačkoli neexistují žádné historické důkazy potvrzující tyto příběhy, legendy o ukrytých pokladech v okolí Buchlovic přetrvávají a přispívají k tajemné atmosféře regionu.
Legenda o psu Břestovi je jednou z nejznámějších pověstí spojených s hradem Buchlov a okolními obcemi. Tento příběh vysvětluje původ názvů několika vesnic v regionu a dodává místní krajině tajemný nádech.
Podle dávné pověsti žil na hradě Buchlov mocný pán, který vlastnil věrného psa jménem Břest. Tento pes byl znám svou oddaností a inteligencí, a pán jej často brával na své cesty po okolí.
Jednoho dne se však stalo neštěstí – Břest se ztratil v hlubokých lesích obklopujících hrad. Pán byl zoufalý a vyslal své služebníky, aby psa našli. Ti se rozptýlili do všech směrů a při svém hledání narazili na různá místa, která později získala své názvy právě díky této události.
Břestek: Služebníci se ptali místních obyvatel, zda neviděli pána hledajícího svého psa Břesta. Lidé odpovídali: "Byl tady pán hledající Břesta." Z toho vznikl název Břestek.
Tupesy: Při hledání se služebníci ptali: "Nebyl tu pes?" Místní odpovídali: "Tu pes nebyl." Z této fráze se postupně vyvinul název Tupesy.
Zlechov: Když se pána ptali, jak se mu daří při hledání, odpovídal: "Zle, chovám se zle." Tato slova dala základ názvu Zlechov.
Břest: Nakonec byl pes nalezen v místě, které bylo na jeho počest pojmenováno Břest.
Ačkoli tato legenda nabízí poutavé vysvětlení původu názvů obcí v okolí hradu Buchlov, je důležité poznamenat, že jde o lidovou pověst. Historické a etymologické výzkumy mohou poskytnout odlišná vysvětlení původu těchto názvů.
Tato legenda je součástí bohatého kulturního dědictví regionu a dodnes se předává z generace na generaci, obohacujíc místní tradice a povědomí o historii kraje.
Název obce Tupesy má nejasný původ a jeho přesné etymologické vysvětlení dosud nebylo uspokojivě objasněno. Historické prameny uvádějí různé podoby názvu v průběhu staletí, například Typiz (1220), Tupezzi (1228), Tupici (1250) či Tupic (1261). Tyto varianty mohou být výsledkem hláskových změn při převodu českého názvu do němčiny.
Existuje také lidová pověst, která spojuje název obce s příběhem o psu jménem Břest, patřícímu panovníkovi z hradu Buchlov. Podle této legendy pes utekl z hradu a při jeho hledání se na různých místech odehrály události, které daly jména okolním obcím. V případě Tupes se prý místní obyvatelé ptali: "Byl tu pes?" – odtud název Tupesy.
Přestože tato pověst nabízí zajímavé vysvětlení, je třeba ji brát s rezervou, neboť chybí historické důkazy potvrzující tuto etymologii. Celkově tedy původ názvu obce Tupesy zůstává předmětem spekulací a dosud nebyl jednoznačně objasněn.
Pomník "U Kamenného kříže" je významným místem spojeným s tragickou událostí z roku 1582, kdy byl zavražděn Jindřich Prakšický ze Zástřizl. Tento šlechtic byl nalezen mrtvý na místě zvaném Smraďavka, poblíž Buchlovic. Přestože vrah byl znám, pravděpodobně byl pouze vykonavatelem činu na objednávku. Pomník připomíná tuto událost a slouží jako memento dávné tragédie.
Podobné kamenné kříže, často nazývané smírčí kříže, byly v minulosti stavěny na místech násilných činů nebo neštěstí. Sloužily jako připomínka události a výzva k modlitbě za duši zemřelého. Tyto kříže jsou rozesety po celé České republice a každý z nich nese svůj vlastní příběh.
Pomník "U Kamenného kříže" je tedy nejen připomínkou konkrétní historické události, ale také součástí širší tradice smírčích křížů v naší krajině.
Mezi hradem Buchlov a významným poutním místem Velehrad se nachází místo zvané "U Zabitého". Tento název vzbuzuje zvědavost i respekt, neboť je spojen s tragickou legendou o bratrovraždě, která se zde měla odehrát. Místní lidé toto místo dodnes považují za tajemné a opředené smutnou historií.
Podle dávné pověsti se zde kdysi odehrála tragická událost, která byla důsledkem závisti a nenávisti mezi dvěma bratry.
Legenda vypráví o dvou bratrech, kteří pocházeli z významné šlechtické rodiny sídlící na hradu Buchlov. Starší bratr byl rozvážný a moudrý, zatímco mladší byl prchlivý a ctižádostivý.
Když jejich otec zemřel, vyvstala otázka, kdo převezme vládu nad rodovým majetkem. Otcova poslední vůle údajně svěřovala panství staršímu synovi, což mladší odmítal přijmout. Mezi bratry propukla hádka, která postupně přerostla v otevřené nepřátelství.
Podle legendy se bratři jednoho dne vydali na cestu z Buchlova směrem k Velehradu, kde chtěli požádat mnichy o smírčí rozhodnutí. Avšak na místě, kde se dnes nachází kříž s nápisem "U Zabitého", se situace vyhrotila – hádka mezi bratry přerostla ve smrtelný konflikt. Mladší bratr ve vzteku tasil meč a probodl svého sourozence, který bezmocně klesl k zemi.
Když si mladší bratr uvědomil, co spáchal, zmocnila se ho hrůza a lítost. Uvědomil si, že nikdy nebude moci najít klid, a tak se rozhodl odejít do velehradského kláštera, kde zbytek svého života strávil jako kajícník v modlitbách a pokání.
Lidé z okolí věří, že toto místo zůstává prokleté a neklidné. Někteří kolemjdoucí prý v noci slyšeli podivné šepoty a kroky, ačkoli v okolí nikdo nebyl. Jiní tvrdí, že zde za soumraku spatřili mlhavou postavu, která se zjevuje a pak náhle mizí.
Říká se, že na tomto místě ptáci často přestanou zpívat a že v bezvětrných dnech se zde mohou objevit zvláštní závaně chladného vzduchu. Lidé se proto dodnes kříži "U Zabitého" vyhýbají po setmění.
Dnes zde stojí dřevěný kříž, který připomíná tuto dávnou tragédii. Místní obyvatelé jej udržují a pravidelně se zde konají modlitby a pobožnosti na památku těch, kteří zde přišli o život.
📍 Poloha: Na staré cestě mezi hradem Buchlov a Velehradem
⏳ Dostupnost: Pěšky nebo na kole, součást turistických tras
Místo "U Zabitého" zůstává jedním z nejzáhadnějších a nejtemnějších míst v okolí Buchlova a Velehradu. Možná je to jen legenda, ale kdo ví – někteří lidé věří, že duch zavražděného bratra zde stále bloudí a hledá spravedlnost…
Místo zvané "U Zabitého" se nachází v Chřibech, nedaleko hradu Buchlov a poutního místa Velehrad. Toto místo je spojeno s legendou o bratrovraždě, která se měla odehrát mezi dvěma bratry z hradu Buchlov.
Přesná poloha "U Zabitého" je na turistických mapách vyznačena jako turistické rozcestí. Toto rozcestí je křižovatkou několika turistických tras a je oblíbeným výchozím bodem pro pěší túry v oblasti Chřibů.
Pro lepší orientaci můžete využít online mapové služby, jako je Mapy.cz, kde zadáním názvu "U Zabitého" získáte přesnou polohu a navigaci k tomuto místu.
Při návštěvě "U Zabitého" si můžete prohlédnout dřevěný kříž, který připomíná tragickou událost spojenou s tímto místem. Okolní příroda nabízí příjemné prostředí pro procházky a poznávání historie regionu.
Hrad Buchlov, majestátně se tyčící nad moravskou krajinou, je opředen mnoha legendami a tajemstvími. Jedním z nejzajímavějších aspektů, které fascinují návštěvníky i historiky, jsou tajné chodby a skryté prostory hradu.
Hrad Buchlov byl založen v první polovině 13. století jako královská pevnost s obrannou funkcí. Díky své strategické poloze a významu prošel hrad mnoha stavebními úpravami a rozšířeními, což vedlo k vytvoření komplexního systému chodeb, místností a skrytých prostor.
Vzhledem k obrannému charakteru hradu je pravděpodobné, že byly vybudovány tajné chodby sloužící jako únikové cesty v případě obléhání nebo nebezpečí. Tyto chodby měly umožnit obráncům hradu nepozorovaně opustit pevnost nebo naopak přivést posily či zásoby.
Přestože konkrétní plány či mapy těchto chodeb nejsou veřejně dostupné, mnoho historiků a archeologů se domnívá, že některé z nich by mohly vést do okolních lesů Chřibů nebo k nedaleké kapli svaté Barbory, která sloužila jako hrobka majitelů hradu.
Dnes je hrad Buchlov přístupný veřejnosti a nabízí několik prohlídkových tras, které návštěvníky seznamují s bohatou historií a architekturou hradu. Některé části hradu, včetně podzemních prostor, však zůstávají nepřístupné z důvodu bezpečnosti nebo probíhajících výzkumů.
Archeologické průzkumy a rekonstrukční práce občas odhalí nové skutečnosti o struktuře hradu, včetně možných skrytých chodeb či místností. Tyto objevy však vyžadují pečlivé zkoumání a ověřování, než mohou být představeny veřejnosti.
Tajné chodby hradu Buchlov zůstávají fascinujícím tématem pro milovníky historie a záhad. Ačkoli mnoho informací o nich je založeno na legendách a spekulacích, jejich existence přispívá k mystické atmosféře tohoto středověkého sídla. Návštěva hradu Buchlov nabízí jedinečnou příležitost ponořit se do jeho tajemné minulosti a možná i objevit stopy dávných tajemství ukrytých v jeho zdech.
Hrad Buchlov, majestátně se tyčící nad moravskou krajinou, je nejen historickým skvostem, ale také místem opředeným tajemnými příběhy. Jednou z nejznámějších legend spojených s tímto hradem je příběh o černé paní, duchu, který prý dodnes bloudí hradními chodbami a přináší s sebou mrazivé poselství.
Legenda o černé paní sahá až do roku 1582, kdy byl na svém panství nalezen mrtvý hradní pán Jindřich Prakšický ze Zástřizl. Jeho tělo bylo objeveno probodnuté vlastním kordem na místě zvaném Smraďavka. Přestože podezřelých bylo mnoho, vrah nebyl nikdy odhalen. Místní lidé však věřili, že za vraždou stála jeho manželka Kateřina Rájecká z Mírova, která měla mít milostný poměr s jistým Vilémem Zoubkem. Ačkoli nebyla nikdy odsouzena, traduje se, že její duše nenašla klidu a dodnes se zjevuje na hradě jako černá paní.
Podle pověstí se černá paní objevuje především za bouřlivých a temných nocí v místnosti známé jako pokoj mrtvých. Tato místnost sloužila k ukládání těl zesnulých před pohřbem a je považována za nejstrašidelnější část hradu. Někteří návštěvníci tvrdí, že v této místnosti cítí nepříjemný chlad nebo slyší tiché kroky, přestože jsou sami.
Zjevení černé paní je často považováno za předzvěst neštěstí nebo smrti. Její přítomnost na hradě má připomínat tragické události spojené s historií hradu a varovat před opakováním minulých chyb. Ačkoli neexistují vědecké důkazy o existenci tohoto přízraku, příběhy o setkáních s černou paní přetrvávají a dodávají hradu Buchlov tajemnou atmosféru.
Legenda o černé paní z hradu Buchlov je jedním z mnoha příběhů, které obohacují kulturní dědictví tohoto místa. Ať už na duchy věříte či nikoli, návštěva hradu a jeho pokoje mrtvých nabízí jedinečný zážitek, který vás přenese do časů dávno minulých a možná vám umožní pocítit tajemnou přítomnost minulosti.
Legenda o Černé paní na hradě Buchlov vypráví o tragických osudech žen spojených s tímto hradem a jejich přízracích, které se zde údajně zjevují.
Jedna z nejznámějších verzí příběhu se týká Hildegardy, která se zamilovala do ženicha své sestry Hilgundy, rytíře Jaroslava z Buchlovic. Hildegarda toužila po jeho lásce natolik, že se obrátila na místního kouzelníka, který jí poradil, aby Jaroslava probodla kouzelnou dýkou. Tento čin měl způsobit, že se do ní rytíř zamiluje, ale s varováním, že pokud kdy spatří dýku znovu, kouzlo pomine.
Hildegarda se v noci odhodlala a devětkrát bodla spícího Jaroslava do srdce. Kletba se naplnila – rytíř se do ní skutečně zamiloval, vzali se a žili spolu devět let. Avšak Hilgunda mezitím zemřela žalem. Na deváté výročí svatby Jaroslav náhodně otevřel skříňku své ženy a spatřil v ní kouzelnou dýku. Okamžitě si vzpomněl na všechno, co se stalo, a v hněvu Hildegardu probodl stejnou dýkou. Od té doby se její duch údajně zjevuje na hradě jako Černá paní a předznamenává blížící se neštěstí
.
Další příběh spojuje Černou paní s Kateřinou Rájeckou z Mírova, která údajně zosnovala vraždu svého manžela Jindřicha Prakšického ze Zástřizl, protože se zamilovala do jiného muže. V 16. století byl rozvod takřka nemožný, a tak se rozhodla odstranit svého manžela jiným způsobem. Po jeho smrti ji však začalo pronásledovat její svědomí a nyní její duch údajně bloudí po hradě, zejména v místnosti, kde je uložena egyptská mumie, a zvěstuje blížící se pohromy
.
Legenda tvrdí, že se Černá paní zjevuje v klíčových okamžicích, kdy hrozí hrozné události. Například:
Černá paní tak patří mezi nejděsivější přízraky hradu Buchlov, který je sám o sobě opředen mnoha mystickými pověstmi a historkami.
Hrad Buchlov, stojící na kopci uprostřed Chřibů, je nejen symbolem historie a majestátní gotické architektury, ale také místem mnoha tajemství. Mezi nejtemnější legendy patří příběh bratrské kletby, který se podle pověstí odehrál přímo za hradními zdmi. Tento příběh o zradě, závisti a kletbě dodnes děsí nejen návštěvníky, ale i ty, kteří se o hrad pokoušeli postarat v průběhu staletí.
Podle legendy žili na hradě Buchlov dva bratři z významného šlechtického rodu, kteří byli odlišní nejen povahou, ale i ambicemi. Starší bratr byl rozvážný a spravedlivý, zatímco mladší byl chamtivý a ctižádostivý. Po smrti jejich otce vyvstala otázka, kdo převezme správu panství a celého hradu.
Místo smírného rozdělení majetku se mezi bratry rozhořel krutý spor o dědictví. Mladší bratr byl přesvědčen, že hrad mu právem náleží, zatímco starší se odvolával na tradici, podle níž měl majetek přejít na nejstaršího potomka rodu.
Jak dny ubíhaly, hádky mezi bratry se stupňovaly. Nakonec se rozhodli obrátit na soud a vyřešit spor právní cestou. Soud rozhodl ve prospěch staršího bratra, což mladší nesl s velkou nenávistí a pocitem zrady.
Poražený bratr nedokázal přijmout rozsudek a v návalu vzteku pronesl děsivou kletbu:
"Tento hrad nikdy nebude v pokoji! Kdo jej bude vlastnit, nepozná klid, dokud krev rodu nebude smyta!"
Poté se mladší bratr ztratil neznámo kam. Některé verze legendy tvrdí, že se z něj stal psanec, který dlouhá léta obcházel okolí hradu a pokoušel se pomstít svému sourozenci. Jiné příběhy vyprávějí, že se uchýlil do hlubokých lesů Chřibů, kde v samotě dožil svůj život, neustále přemýšlející o zradě a touze po pomstě.
Netrvalo dlouho a na hradě začaly podivné události. Starší bratr, který spor vyhrál, začal trpět těžkými nočními můrami, ve kterých se mu zjevoval jeho bratr a neustále ho obviňoval ze zrady. O několik měsíců později náhle onemocněl a v bolestech zemřel. Místní lidé začali věřit, že bratrská kletba skutečně působí a že se hrad stal prokletým místem.
Od těch dob se traduje, že hrad přináší neštěstí všem, kdo si jej chtějí přivlastnit. Po generace přecházelo panství z jednoho majitele na druhého, ale každý, kdo hrad vlastnil, se potýkal s tragickými událostmi:
☠️ Mnoho majitelů zemřelo předčasně nebo za podivných okolností.
🔥 V několika případech došlo na hradě k požárům a nehodám, které nikdo nedokázal vysvětlit.
👁 Někteří svědci tvrdí, že v hradních komnatách vídají temnou postavu, která tiše sleduje návštěvníky.
Během rekonstrukcí a archeologických výzkumů na hradě si někteří dělníci stěžovali na zvláštní pocity úzkosti, zatímco jiní tvrdili, že slyšeli šeptání a kroky v opuštěných chodbách.
I když neexistují žádné historické důkazy, které by tento příběh zcela potvrdily, mnoho lidí věří, že kletba bratra skutečně ovlivnila osud hradu. Někteří historici spekulují, že legendu mohl podpořit opakovaný střídání majitelů hradu, neboť Buchlov několikrát změnil držitele v důsledku nečekaných úmrtí a finančních potíží.
Na druhou stranu, příběh je fascinující součástí místní tradice a dodnes láká milovníky záhad a historie. Hrad Buchlov je jedním z míst, kde minulost ožívá a tajemství stále čekají na své odhalení.
Pokud vás legenda o bratrské kletbě zaujala, můžete hrad navštívit a projít si místa, kde se měl příběh odehrát. Možná při své prohlídce uslyšíte tajemné kroky nebo ucítíte neklidnou energii tohoto starého sídla.
📍 Místo: Hrad Buchlov, Buchlovice
🎟 Vstupné: Součást prohlídkového okruhu
📅 Dostupnost: Celoročně během hradní sezóny
💡 Věříte v kletbu, nebo je to jen další strašidelný příběh? Přijďte na hrad Buchlov a přesvědčte se sami!
Původ a umístění:
Na hradě Buchlov, který se nachází nedaleko Buchlovic ve Zlínském kraji, je vystavena mumie – exponát, který poutá pozornost návštěvníků díky své neobvyklé povaze.
Historie exponátu:
Mumie byla zařazena do sbírky hradu v období, kdy bylo v módě sbírat „kuriozity“ z dalekých zemí. V té době se do evropských šlechtických sbírek často začleňovaly exponáty z Egypta, což vysvětluje její původ.
Co o ní víme:
Jedná se o mumifikované tělo dospělého muže.
Expozice mumie je součástí tzv. „kabinetu kuriozit“, což byla sbírka různých zajímavých předmětů a přírodních zázraků.
Přestože se často uvádí, že mumie pochází z Egypta, přesné detaily ohledně jejího objevu a cesty do sbírky hradu mohou být předmětem historických diskuzí a interpretací.
Význam pro návštěvníky:
Mumie je dnes jedním z atraktivních exponátů, který upozorňuje na historickou tradici sbírání neobvyklých předmětů a nabízí návštěvníkům možnost nahlédnout do minulosti a do tehdejších zájmů evropské šlechty.
V hlubokých lesích nedaleko hradu Buchlov a zámku Buchlovice se nachází poutní místo – kaple svaté Barbory. Vedle této kaple stojí starobylá lípa, která je podle místních pověstí více než 500 let stará. Tento mohutný strom je nejen přírodní dominantou okolí, ale také symbolem tajemných sil, víry a naděje.
Podle dávné legendy byl na tomto místě kdysi těžce nemocný poutník, který putoval z daleka a hledal pomoc. Když dorazil ke kapli sv. Barbory, už neměl sílu pokračovat dál. Vyčerpaný klesl ke staré lípě, kterou pevně objal a prosil o uzdravení.
Ráno ho našli místní obyvatelé zcela zdravého, jak se probouzí pod rozložitými větvemi lípy. Sám tvrdil, že se mu v noci zjevila svatá Barbora, která ho pohladila po čele a dodala mu sílu. Od té doby se věří, že tento strom má zázračnou moc a kdo ho obejme, může získat zdraví a životní energii.
Mnoho poutníků a návštěvníků přichází k lípě dodnes, aby se jí dotkli nebo ji objali a získali tak sílu a ochranu před nemocemi. Někteří dokonce věří, že pokud položí ruku na kmen a v duchu vysloví své přání, splní se jim.
Lidé také ke kořenům stromu vkládají různé drobné předměty nebo lístečky s přáními, podobně jako v jiných poutních místech.
Podle místní tradice:
✅ Obejmutí lípy – přináší zdraví a vnitřní sílu.
✅ Dotek stromu s prosbou – může pomoci splnit tajné přání.
✅ Nechání obětiny pod lípou – symbol vděčnosti a ochrany na další cestě.
Staré lípy u poutních míst nejsou v českých zemích výjimečné, ale tato je výjimečná svou propojeností s kaplí sv. Barbory a hradem Buchlov.
📜 Kaple svaté Barbory byla postavena v 17. století jako rodová hrobka majitelů hradu Buchlov. Místo má tedy silný duchovní význam, což mohlo podpořit vznik legendy o zázračném stromě.
🌱 Samotná lípa by podle odhadů mohla být skutečně stará několik století, což odpovídá době, kdy byla kaple postavena. Vědecky sice nelze potvrdit její „magické“ schopnosti, ale její krásný tvar, mohutné větve a klidná atmosféra skutečně vytvářejí zvláštní kouzlo tohoto místa.
Pokud se chcete na vlastní oči podívat na tuto tajemnou lípu, stačí vyrazit z Buchlovic směrem k hradu Buchlov. Cesta vede krásnou krajinou Chřibů a nabízí několik krásných vyhlídek. Kaple sv. Barbory je přístupná celoročně a lípu najdete přímo u ní.
📍 Poloha: Kaple sv. Barbory, nedaleko hradu Buchlov
🚶 Dostupnost: Krátká turistická trasa z hradu Buchlov nebo z Buchlovic
🎟 Vstupné: Zdarma
👻 Legenda o černé paní z hradu Buchlov
🗡️ Příběh bratrské kletby
🌲 Tajemná lípa u kaple sv. Barbory
💀 Mumie v hradní kapli
👻 Legenda o černé paní z hradu Buchlov
🗡️ Příběh bratrské kletby
🌲 Tajemná lípa u kaple sv. Barbory
💀 Mumie v hradní kapli