🍷 Hradiště žije vínem – Nejchutnější festival roku ve slovácké metropoli-31.května 2025, 13:00–20:00
- Základní údaje
- 8
Uherské Hradiště se poslední květnovou sobotu
...
Místa zaniklá v historii jsou lokality, které byly v minulosti osídlené nebo měly určitý význam, ale dnes už neexistují nebo jsou jen ve zbytcích. Mohou to být zaniklé vesnice, hrady, mlýny, kláštery, kapličky, osady, ale i staré cesty nebo těžební místa.
V okolí Buchlovic a v Chřibech se nachází několik takových míst. Často zanikly kvůli válečným událostem, vylidnění, změnám ve správě nebo hospodaření, případně kvůli přírodním podmínkám.
By Michal
Obec Hrušky u Osvětiman, nacházející se v okrese Uherské Hradiště, je dnes považována za zaniklou obec. Přestože konkrétní historické záznamy o této lokalitě jsou omezené, existují určité informace, které mohou poskytnout náhled do její minulosti.
První zmínky o obci Hrušky u Osvětiman jsou spojeny s obdobím Velké Moravy, kdy se v okolí nacházely významné církevní a kulturní centra. Podle dostupných informací se obec nacházela v blízkosti hory sv. Klimenta, která byla významným poutním místem. (Městys Osvětimany)
Během středověku byla obec součástí různých panství a její obyvatelé se věnovali převážně zemědělství a vinařství. V důsledku různých historických událostí, jako byly války, epidemie nebo hospodářské krize, došlo k postupnému úbytku obyvatelstva a nakonec k zániku obce.
Dnes na místě bývalé obce Hrušky u Osvětiman nenajdeme žádné dochované stavby ani výrazné památky. Přesto je možné v krajině nalézt stopy po bývalém osídlení, jako jsou terénní nerovnosti, zbytky základů nebo staré cesty. Místní obyvatelé a historici se snaží uchovat paměť na tuto obec prostřednictvím sběru informací, fotografií a vyprávění.
Studium zaniklých obcí, jako je Hrušky u Osvětiman, přispívá k lepšímu pochopení regionální historie a vývoje osídlení na Moravě. Tyto obce jsou svědectvím o proměnách krajiny, společnosti a hospodářství v průběhu staletí. Zároveň upozorňují na důležitost uchovávání historické paměti a dokumentace i těch nejmenších sídel.
Pokud máte zájem o další informace o zaniklých obcích v okolí Osvětiman nebo o historii regionu, doporučuji kontaktovat místní historické spolky nebo navštívit regionální muzea, která se těmito tématy zabývají.
By Michal Když se řekne Velká Morava, mnozí si vybaví školní dějepis a jména jako Cyril a Metoděj nebo kníže Svatopluk. Ale Velká Morava je mnohem víc než jen kapitola v učebnici. Byla to první významná státní formace západních Slovanů, která položila základy naší kultury, jazyka, křesťanství i státnosti.
Velká Morava vznikla v 9. století a její území se postupně rozrostlo na části dnešního Česka, Slovenska, Maďarska, Rakouska, Polska i Srbska. Jejím jádrem bylo Pomoraví – tedy oblast kolem řeky Moravy, s centrem pravděpodobně někde v oblasti dnešního Mikulčic, Starého Města u Uherského Hradiště nebo Nitranska na Slovensku.
První zmínka o tomto útvaru pochází z roku 822, kdy moravští vyslanci navštívili říšský sněm ve Frankfurtu. Zakladatelem Velké Moravy byl Mojmír I., který sjednotil slovanská knížectví na Moravě a vytlačil konkurenční vládce.
Jeho nástupce Rastislav pozval v roce 863 na Moravu soluňské bratry Konstantina (Cyrila) a Metoděje, kteří přinesli slovanské písmo (hlaholici) a přeložili do staroslověnštiny části Bible i bohoslužby.
Největší slávy dosáhla Velká Morava za knížete Svatopluka (870–894), který rozšířil její území a udržoval relativní nezávislost vůči Franské říši.
Příchod Cyrila a Metoděje znamenal obrovský kulturní zlom – křesťanství bylo poprvé šířeno jazykem srozumitelným běžnému lidu. Díky nim se staroslověnština stala prvním liturgickým jazykem neřímského původu, který uznala papežská kurie.
Vytvoření hlaholice – později přetvořené v cyrilici – bylo dalším milníkem. Šíření slovanské liturgie vedlo ke kulturnímu rozkvětu, rozvoji písemnictví a škol.
Dnes můžeme poznat Velkou Moravu díky rozsáhlým archeologickým nálezům, především:
Mikulčice – naleziště rozsáhlého hradiště, zbytky několika kostelů a knížecí palác
Staré Město u Uherského Hradiště – lokalita Na Valách s cennými základy velkomoravských kostelů
Velehrad – podle některých teorií sídlo Metoděje, pozdější církevní centrum
Nitra a Devín – slovenská centra knížectví
Pohansko u Břeclavi – opevněné hradiště s doklady křesťanské sakrální architektury
Mnohé z těchto míst jsou přístupná veřejnosti jako muzea, archeoparky nebo expozice pod širým nebem.
Po smrti Svatopluka došlo k vnitřním rozporům a úpadku moci. Roku 906 byla Velká Morava zřejmě zničena nájezdy kočovných Maďarů (Uhrů). Přímé důkazy chybí, ale archeologické stopy náhlého přerušení osídlení i písemné prameny ukazují na dramatický konec.
I když říše zanikla, její odkaz přetrval. Na Velkou Moravu navázalo nejen české přemyslovské knížectví, ale také slovanská vzdělanost v Bulharsku a Rusku, kde se cyrilice dál rozvíjela.
Velká Morava byla:
prvním státem západních Slovanů
kolébkou slovanské liturgie a písemnictví
prvním kontaktem s křesťanstvím v našem jazyce
kulturním centrem, které ovlivnilo celé střední Evropy
Dodnes se Velká Morava považuje za symbol počátku české a slovenské státnosti.
Chcete-li Velkou Moravu zažít na vlastní kůži, doporučujeme navštívit:
Slovanské hradiště Mikulčice – archeopark s rozhlednou a výstavami
Archeoskanzen Modrá – živá ukázka života Slovanů
Velehrad – poutní místo s bazilikou a expozicí o Cyrilu a Metoději
Staré Město – Památník Velké Moravy
Pohansko u Břeclavi – výlet do období hradišť, pohanských rituálů a přechodu ke křesťanství
Velká Morava není jen minulost – je to životní příběh, který tvoří naše kořeny. A právě v dnešní době, kdy hledáme svou identitu a smysl, má připomínka této slavné epochy co říct každému z nás.
Chcete více tipů na výlety nebo články o moravské historii? Sledujte naši sekci „Historie kolem nás“ nebo navštivte buchlovjaci.cz.
By Michal V okolí Buchlovic se nachází několik zaniklých míst a historických lokalit, které svědčí o bohaté minulosti této oblasti. Zde jsou některé z nich:
1. Zaniklá dolní tvrz v Buchlovicích Nejstarší písemná zmínka o Buchlovicích pochází z roku 1207 a vztahuje se k dnes již zaniklé dolní tvrzi. Tato tvrz hrála významnou roli v rané historii obce, avšak postupem času zanikla a její přesná lokalizace není dnes známá.
2. Tvrz Horní Hrádek V blízkosti Velehradu, nedaleko Buchlovic, se nacházela tvrz známá jako Horní Hrádek. Dodnes se z ní dochovalo valové opevnění. Lokalita byla zkoumána v roce 1940, kdy byl potvrzen její středověký původ. Přesný význam a funkce této tvrze však stále čekají na další archeologický průzkum.
3. Tvrz Osvětimany V obci Osvětimany, ležící jihozápadně od Buchlovic, stála středověká tvrz. Tato tvrz vznikla pravděpodobně na počátku 15. století a byla obývána až do roku 1517, kdy je již uváděna jako pustá. Zbytky této tvrze, včetně sklepů a částí zdiva, jsou dodnes patrné v místní zástavbě.
4. Hrad Vřesovice Severozápadně od Buchlovic, poblíž obce Vřesovice, se nachází pozůstatky hradu, jehož jméno není přesně známo. Tento hrad mohl být spojen se zaniklou vsí Ranšperk, která zanikla v roce 1461. Dodnes jsou zde patrné terénní relikty naznačující polohu a rozsah tohoto středověkého sídla.
Tyto zaniklé lokality nabízejí fascinující pohled do minulosti regionu a jsou zajímavými cíli pro milovníky historie a archeologie.
By Michal V oblasti Chřibů se nacházela osada zvaná Nový Dvůr, která v minulosti zanikla. Tato osada byla původně panským dvorem a ovčínem. Postupem času se z ní stala panská myslivna. Dnes na jejím místě nalezneme pouze lesní porosty, které připomínají její někdejší existenci.
Je důležité nezaměňovat tuto osadu s jinými místy stejného názvu, například s Novým Dvorem u Bochova v Karlovarském kraji, který rovněž zanikl po druhé světové válce.
Historie zaniklých osad, jako byl Nový Dvůr v Chřibech, nám připomíná proměnlivost osídlení a hospodářských aktivit v průběhu staletí.
Nový Dvůr byla osada v pohoří Chřiby, která v minulosti zanikla. Původně sloužila jako panský dvůr a ovčín, později byla přeměněna na myslivnu. Dnes na jejím místě nalezneme pouze lesní porosty, které připomínají její někdejší existenci.
Je důležité nezaměňovat tuto osadu s jinými místy stejného názvu, například s Novým Dvorem u Kvasic. Tento dvůr byl jedním z poplužních dvorů kvasického panství, založený v 17. století Janem z Rottalu. Proslul chovem ušlechtilých plemen ovcí Merino–Negretti, známých pro svou jemnou vlnu. V roce 1924 byl prodán šesti hospodářům ze sousední Nové Dědiny.
Historie zaniklých osad, jako byl Nový Dvůr v Chřibech, nám připomíná proměnlivost osídlení a hospodářských aktivit v průběhu staletí.
By Michal V obci Buchlovice se v minulosti nacházely dva větrné mlýny, které postavil v roce 1789 Šebestián Malý na kopci východně od Buchlovic, přibližně 1 km od obce, na rozhraní katastrů Buchlovic, Břestku a Tupes. Tyto mlýny sloužily místním obyvatelům více než sto let a dodávaly kraji zvláštní romantický ráz. V průběhu let měnily mlýny několikrát majitele, avšak dnes již na tomto místě nestojí.
Přestože v Buchlovicích již větrné mlýny nenajdeme, v okolí se nachází několik dochovaných mlýnů, které stojí za návštěvu.
By Michal je významná archeologická lokalita nacházející se v pohoří Chřiby, nedaleko obce Buchlovice. Toto výšinné sídliště, známé také jako hradiště, bylo osídleno v různých obdobích pravěku a středověku.
Hradisko Chlum sloužilo jako opevněné sídliště, poskytující ochranu a strategickou výhodu díky své vyvýšené poloze. Archeologické nálezy z této lokality zahrnují keramiku, kovové artefakty a zbytky opevnění, které svědčí o dlouhodobém osídlení a významu tohoto místa v minulosti.
Dnes je Hradisko Chlum oblíbeným cílem turistů a milovníků historie. Návštěvníci mohou prozkoumat terénní pozůstatky opevnění a užít si výhledy na okolní krajinu Chřibů. Lokalita je přístupná po značených turistických trasách vedoucích z Buchlovic a okolních obcí.
Pro více informací o historii a archeologických výzkumech Hradiska Chlum můžete navštívit Encyklopedii Keltů.
Uherské Hradiště se poslední květnovou sobotu
...
Uprostřed zelených kopců
...
se uskuteční od čtvrtka 26. do neděle 29. června 2025
...
Zveme vás na další ročník oblíbené akce plné chutí,
...
Každý rok kolem 21. června se v přírodě něco
...
Zámecký košt vín Bučovice.
Sobota 17. května 2025,
Přijďte ochutnat a ohodnotit vína od našich
...
Poslední srpnový víkend, 30. 8. 2025, se ponese ve
...
Svátek ranního rozbřesku! Na kosecké písně stojí za
...
Víkend památkových domků, objektů lidového
...
Již tradiční "nočky", noci plné hraných pověstí a
...
Program v zámecké zahradě.
Ve dnech 7. a 8.
Přijeďte cyklobusem na Valašsko a do Hostýnských vrchů! Ve
...
Na jaké Večerní čaje před plánovanou letní
...
K
...
📅
...
Vizovické Trnkobraní se po 11 letech z dvoudenní akce
...
