By Michal Sklenky cinkají, vína se nalévají, tabulky se plní. Všechno probíhá tak, jak má – pečlivě, soustředěně, s chutí i respektem.
Vzorky jsou seřazené, čísla na stolech, žádné etikety. Jen víno, jeho vůně, chuť a dojem.
Ale i tak se občas stane, že někomu něco připadá povědomé.
Kdo dělá víno delší dobu, ví, že každé má svůj výraz. A ten se neztratí.
Styl práce ve sklepě, způsob školení, odrůdy, které člověk pěstuje roky – to všechno se promítne i do chuti.
A tak není těžké občas při ochutnávce narazit na víno, které „něco připomíná“.
Hodnocení je vždycky subjektivní.
Každý má jiné preference, jiné zkušenosti, jinou představu o ideálním vínu.
A navíc – každému sedí něco jiného. Ať už je to víno lehké, svěží, nebo plné a vyzrálé.
A když ti něco sedne přesně na jazyk, poznáš to hned.
Je přirozené, že vína z okolí bývají chuťově blízká těm, kdo je pijí celý rok.
Zvyk, styl, prostředí, ve kterém vznikají – to všechno má vliv.
A když se objeví víno, které do téhle mozaiky zapadne, není divu, že působí lépe než vzorek, který je sice kvalitní, ale „jiný“.
Na konci dne rozhodují dojmy a chuťové preference.
Někdy vítězí zkušenost, jindy překvapení. Ale vždy je za tím práce, úsilí a kus vinařovy duše.
Ať už víno poznáme, nebo ne – pokud se trefí do našich chutí, zaslouží si uznání.
Víno má schopnost promluvit i bez slov. A kdo ho zná, ten často slyší víc, než ostatní tuší.
By Michal Od hliněných nádob po kvasinkové závoje – víno jako odraz kultury, historie i odvahy
Víno – jeden z nejstarších nápojů lidstva – nevzniká všude stejně. Každý region má své tradice, podmínky, a často i naprosto odlišné přístupy k výrobě. Zatímco někde pěstují hrozny v tisícileté kontinuitě, jinde se inovuje, experimentuje a vznikají nové styly. Pojďme se podívat na to nejzajímavější, co vinařský svět nabízí – a možná objevíš způsoby, o kterých jsi dosud vůbec neslyšel.
Gruzínské vinařství je považováno za kolébku vína – archeologické nálezy dokazují výrobu vína už před více než 8 000 lety. Typickou metodou je kvevri (někdy také qvevri nebo churi) – velká hliněná nádoba, často o objemu 500–2 000 litrů, která se zakopává do země, aby se udržovala stabilní teplota.
Hrozny – včetně slupek, semen a často i stopek – se do nádoby vloží a víno se nechá samovolně kvasit bez přidaných kvasinek. Kvašení trvá několik týdnů, následné zrání v kvevri může trvat měsíce. Výsledné víno má hlubokou barvu (často jantarovou u bílých odrůd), výrazné taniny a minerální, zemitý charakter.
Kvevri vína se často řadí mezi tzv. oranžová vína, a jsou dnes velmi populární mezi milovníky autentických, přírodních vín.
V srdci Francie, v malebné oblasti Jura, vzniká jedno z nejpodivuhodnějších vín světa – Vin Jaune („žluté víno“). Vyrábí se výhradně z odrůdy Savagnin, která se sbírá pozdě a má vysoký obsah kyselin.
Zvláštnost tkví ve způsobu zrání. Po fermentaci se víno nalije do starých dubových sudů, které se nenaplní až po okraj – úmyslně. Víno pak zraje nejméně 6 let a 3 měsíce, během nichž se na hladině utvoří kvasinková vrstva (voile), která brání úplné oxidaci, ale zároveň umožňuje vývoj charakteristických tónů.
Výsledné víno je silně ořechové, suché, pikantní a velmi specifické – milované znalci, odmítané laiky. Podobně jako sherry, ale bez dolihování.
Portské víno je synonymem sladkého, fortifikovaného vína. Vzniká v údolí řeky Douro v Portugalsku. Tajemství výroby spočívá v přerušení fermentace pomocí vinného destilátu (aguardente), čímž se zastaví kvašení a zachová se přirozený cukr z hroznů.
Víno se pak zraje několik let – buď v sudech, nebo lahvích, a rozděluje se na různé styly (Ruby, Tawny, Vintage…). Výsledkem je plné, sladké, kořenité víno s vysokým obsahem alkoholu (okolo 19–20 %).
Portské bylo původně vytvořeno, aby přežilo dlouhé plavby – dnes je z něj ikonický nápoj vhodný k sýrům, čokoládě i jako digestiv.
Sherry, typické pro oblast Jerez de la Frontera ve Španělsku, vzniká složitým procesem, který zahrnuje kvasinkovou vrstvu zvanou „flor“, víceúrovňový systém zrání („solera“), a často i dolihování (přidání destilátu).
Existuje celá řada stylů sherry – od lehkého, suchého Fino (zrající pod flor) přes Amontillado (část zrání pod flor, část bez něj), až po bohaté, ořechové a oxidované Oloroso nebo extrémně sladké Pedro Ximénez, vyráběné ze sušených hroznů.
Každý styl má jiný charakter, ale všechny mají jedno společné – hlubokou komplexnost a osobitost, která nemá v jiném vinařském světě obdoby.
V oblasti Valpolicella (severní Itálie) se vyrábí Amarone – suché, silné červené víno z přesušených hroznů. Po sklizni se hrozny odrůd Corvina, Rondinella a Molinara suší až 3 měsíce na roštech v dobře větraných podkrovích.
Během sušení ztrácejí vodu, a tím se koncentrují cukry a aromatické látky. Kvašení je pomalé a dlouhé, často trvá i přes měsíc. Výsledné víno má vysoký alkohol (15–17 %), plnou strukturu a tóny zralého ovoce, hořké čokolády, kávy a tabáku.
Je to víno pro dlouhé zrání – a dlouhé večery.
Tokajské víno z Maďarska je považováno za jedno z nejlepších dezertních vín světa. Základ tvoří hrozny napadené tzv. ušlechtilou plísní Botrytis cinerea, která odpařuje vodu z bobulí a koncentruje cukry.
Tyto hrozny se pak přidávají do základního vína v přesném poměru (tzv. putně) a celý proces je zakončen dlouhým zráním v dubových sudech. Výsledné víno je sladké, ale s vysokou kyselinou, má tóny medu, sušených meruněk, rozinek a šafránu.
Tokajské Aszú je nápoj králů – a právem.
Oranžová vína vznikají metodou typickou pro červená vína – tedy kvašením bílých hroznů na slupkách. Získávají tak jantarovou barvu, vyšší třísloviny a zemitou chuť.
Nejde o novinku – právě naopak. Jde o návrat ke starověkým postupům, dnes znovu objevený vinaři ve Slovinsku, Rakousku, Itálii, ale i na Moravě. Oranžová vína bývají naturální, nefiltrovaná, bez síry – a hodí se k delikátním pokrmům i k přemýšlení.
Ačkoli technicky nejde o víno, saké si zaslouží zmínku. Vyrábí se z rýže, vody a speciální plísně koji, která rozkládá škroby na cukry – a ty se následně fermentují.
Proces je komplikovaný, přesný a kulturně hluboce zakořeněný. Výsledkem je jemný, hladký, elegantní nápoj s nižší kyselinkou a vyváženou chutí. Pije se studený i teplý, a v Japonsku je součástí rituálů i běžného života.
Každá z těchto metod ukazuje, že víno není jen produkt, ale příběh. V některých případech příběh tisíciletý, jinde inovace posledních dekád. Co mají všechny společné? Odvahu nechat hrozny vyprávět – různými jazyky, vůněmi, barvami i texturami.
Chceš tento text ještě víc rozšířit o obrázky, mapy, konkrétní vinařství, nebo ho přepsat do stylu pro e-book či tištěný magazín? Rád připravím další verzi nebo grafickou podobu!
By Michal V dnešní době, kdy vinařství zažívá vlnu návratu k tradicím i experimentům, existují postupy, které jsou tak vzácné a náročné, že je zvládne jen málokdo. Jedním z nich je výroba pravého ledového vína – ice wine (německy Eiswein). Přestože se s pojmem „ledové víno“ občas setkáme i u nás, originální metoda, jak se dělá třeba v Kanadě nebo Německu, je v České republice takřka nedosažitelná.
Ledové víno je přirozeně sladké víno, které vzniká z hroznů sklizených a lisovaných ve zmrzlém stavu. Aby mohla být šťáva lisována, musí teplota klesnout alespoň na -7 °C (v Kanadě dokonce až na -8 °C). V této teplotě zůstane voda v bobulích ve formě ledu, zatímco zbylá koncentrovaná šťáva plná cukru, kyselin a aromat se vylisuje.
Výsledkem je silně aromatické, sladké víno s bohatým tělem, živou kyselinou a velmi dlouhou dochutí. Není to dezertní víno ve smyslu, že by bylo těžké – naopak, bývá elegantní a osvěžující.
Nechat hrozny viset až do zimy:
Po běžné sezóně sklizně se některé hrozny záměrně nechají na vinici. V průběhu podzimu ztrácejí vodu a koncentrují cukr.
Čekání na mráz:
Vinaři bedlivě sledují počasí. Jakmile teplota klesne pod požadovanou hranici, často v noci nebo brzy ráno, vyrazí s týmem sklízet.
Ruční sběr:
Bobule musejí být sbírány rychle, aby během sklizně a lisování nerozmrzly. Vše se dělá ručně.
Lisování za mrazu:
Zmrzlé hrozny se okamžitě lisují. Výnos je extrémně malý – z 10 kg hroznů může být jen 1 litr vína.
Dlouhá fermentace a zrání:
Díky vysokému obsahu cukru trvá kvašení i několik měsíců. Výsledné víno je pak často uloženo do nerezových tanků nebo dřevěných sudů na další zrání.
Ačkoliv je možné v našich podmínkách technologicky napodobit ledové víno (např. mrazírenským zamražením hroznů), tradiční metoda je extrémně riziková a náročná:
Klimatické podmínky:
V posledních desetiletích bývají zimy v Česku mírnější a kratší. Málokdy přijde dostatečně silný a trvalý mráz v době, kdy hrozny ještě visí na vinici.
Riziko ztrát:
Hrozny mohou napadnout plíseň, sežrat je ptáci nebo zvěř, nebo je zničí nepříznivé počasí. Vinař tak riskuje celou část úrody.
Nízký výnos a vysoké náklady:
Produkce je minimální a cena vysoká. Vinaři často raději využijí hrozny na jiné typy vín.
Nejznámější a nejkvalitnější ledová vína pocházejí z:
Kanady (Niagara, Ontario) – zdejší klima je ideální a ledová vína jsou národní chloubou.
Německa (Rheingau, Mosel, Pfalz) – kolébka původního Eisweinu, kde se výroba stále drží tradičního přístupu.
Ledové víno je víc než jen nápoj – je to důkaz trpělivosti, odvahy a vinařského umění. Jeho výroba se řídí rytmem přírody, nikoliv technologií. Možná právě proto je tak vzácné, a možná právě proto si zaslouží naši pozornost – i když se s ním u nás setkáme jen výjimečně.
By Michal Dnes je šampaňské symbolem luxusu, oslav a elegance. Ale jeho vznik? Čistá náhoda!
Původně si francouzští vinaři přáli přesný opak – chtěli zabránit vzniku bublinek ve víně.
V 17. století se vinaři v regionu Champagne snažili vyrábět klidné (tedy nebublající) bílé víno z modrých hroznů odrůdy Pinot Noir. Kvůli chladnému klimatu však víno často neprokvasilo úplně, a když bylo na jaře uzavřeno do láhví, kvasinky znovu "ožily" a vytvořily oxid uhličitý – bublinky.
To způsobovalo:
💥 praskání lahví ve sklepích
🍾 vystřelování korků
😬 a celkově „nežádoucí“ perlení vína
Na scénu vstupuje slavný benediktinský mnich Dom Pérignon (1638–1715), který působil v opatství Hautvillers. Jeho původním cílem bylo právě bublinky odstranit, ale nakonec se mu povedlo něco jiného – zdokonalil výrobu šumivého vína.
Vybral ideální odrůdy
Zlepšil lisování a míchání
Zavedl použití silnějších skleněných lahví a voskování korků
A hlavně: naučil se ovládnout druhotné kvašení
A právě díky němu se šumivé víno z Champagne proměnilo ze „závady“ v žádanou delikatesu.
V 18. století už bylo šampaňské fenoménem – milovali ho aristokraté, královské dvory i literáti. Vznikla nová etiketa servírování, nová sklenice – flétna – a ze šumivého vína se stal kulturní symbol oslav.
Šampaňské je krásným příkladem toho, že někdy ty nejlepší věci vzniknou úplně neplánovaně. Co bylo kdysi vinařskou noční můrou, se dnes lije do sklenic při těch nejvýznamnějších chvílích života.
Chceš k tomu připravit vizuální příspěvek nebo třeba sérii "Historie šumivých vín" jako edukativní sérii pro web či sociální sítě? Rád ti to připravím.
By Michal V roce 2018 byla na aukci Sotheby’s v New Yorku vydražena láhev Romanée-Conti 1945 za neuvěřitelných 558 000 dolarů, což je v přepočtu přibližně 13 milionů Kč.
Tím se stala nejdražší prodanou lahví vína na světě.
🍇 Ročník 1945 je výjimečný – šlo o poslední sklizeň před vyklučením původních keřů vinice.
🧾 Vyrobeno bylo pouze 600 lahví.
💎 Romanée-Conti je považována za nejprestižnější vinici v Burgundsku – s mimořádným terroirem a historií.
🔒 Tento konkrétní exemplář byl v perfektním stavu a pocházel z osobní sbírky vinařství.
Taková lahev se nepije. Taková lahev se uctívá jako umělecké dílo.
Chceš k tomu i grafiku na web nebo třeba šablonu pro Instagram post?
By Michal Zvuk vína při nalévání není náhoda – tvoří ho vibrace vzduchu v hrdle láhve a každý typ vína zní trochu jinak.
Láhev Romanée-Conti 1945 se v roce 2018 vydražila za téměř 13 milionů Kč.
Vinařská historie v Gruzii sahá až 8 000 let zpět. Dodnes tam víno zraje v hliněných nádobách zakopaných v zemi – kvevri.
Francouzi poslali v roce 2019 do vesmíru 12 lahví Bordeaux. Po návratu chutnalo jemněji a komplexněji.
Některé vinařství zrají víno na dně moře – stabilní teplota, tma a tlak prý napomáhají jeho chuti.
V Thajsku existuje víno, které prochází trávicím traktem slonů. Hrozny z fermentovaných výkalů mají prý jedinečné aroma!
Napoleon Bonaparte pil denně víno Gevrey-Chambertin. Věřil, že mu dodává sílu a odvahu.
Ve středověku se vinice sázely podle lunárního kalendáře – a někteří vinaři to dodržují dodnes.
Mnich Dom Pérignon chtěl zabránit bublinkám ve víně – a místo toho vytvořil slavné Champagne.
Na ekologických vinicích se hlemýždi používají místo herbicidů – spásají nežádoucí rostliny mezi keři révy.
Chceš to připravit i s obrázky, ikonami nebo plánem publikace na sociální sítě (např. Instagram, Facebook)? Nebo máš konkrétní cílovou skupinu (např. vinařské turistické weby, kulturní web, mladší publikum)?
By Michal Víno je po tisíciletí spojeno s oslavami, kulturou a uměním. Ale co se stane, když se víno vydá tam, kam se většina nápojů nikdy nedostane – do vesmíru? Právě to se rozhodla zjistit skupina francouzských vědců a vinařů, kteří vyslali 12 lahví vína na palubu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Nešlo o extravagantní gesto, ale o seriózní vědecký experiment, který přinesl překvapivé poznatky.
V roce 2019 zahájila společnost Space Cargo Unlimited neobvyklý projekt: poslat do vesmíru víno z prestižního regionu Bordeaux a sledovat, jak na něj působí prostředí s mikrogravitací, radiací a úplně jinými podmínkami než na Zemi.
Do vesmíru bylo vysláno:
12 lahví vína Château Pétrus 2000 – jedné z nejdražších značek na světě
320 vinicových výhonků révy vinné, aby se sledoval jejich růst a reakce na vesmírné podmínky
Lahve zůstaly na ISS 14 měsíců, obíhající Zemi rychlostí 28 000 km/h.
Vědci chtěli zjistit, jak se víno změní:
Chuťově – změní se profil vína, jeho třísloviny, vůně?
Chemicky – dojde k degradaci některých látek? Nebo se vytvoří nové sloučeniny?
Z hlediska stárnutí – zrychlí se proces zrání nebo zpomalí?
Po návratu na Zemi bylo víno podrobeno slepé degustaci zkušenými sommeliéry. Ti se shodli, že víno, které strávilo více než rok na oběžné dráze, se výrazně lišilo od toho, které zůstalo na Zemi. Bylo prý jemnější, zaoblenější, s jinou strukturou – někteří jej dokonce označili za „vyspělejší“.
Laboratorní testy pak potvrdily změny v polyfenolech a aromatických sloučeninách – tedy látkách, které utvářejí chuť a vůni vína.
Jedna z lahví vesmírného Château Pétrus byla v roce 2021 vydražena za astronomickou částku – přes 1 milion dolarů. Ačkoli šlo částečně o marketingový tah, víno se tak stalo symbolem propojení tradice a inovace, země a vesmíru.
Experiment měl ale hlubší význam než jen zajímavost pro milovníky vína. Vědci zvažují, zda by bylo možné v budoucnosti pěstovat révu a vyrábět víno i mimo Zemi – například na Měsíci nebo Marsu. Výhonky révy, které přežily pobyt ve vesmíru, ukázaly zvýšenou odolnost vůči stresu – což může pomoci i při pěstování na Zemi, kde se mění klima a přibývá extrémních podmínek.
Příběh vesmírného vína ukazuje, že i tradiční nápoje mohou mít inovativní a odvážnou budoucnost. Co začalo jako experiment, otevřelo otázky o zemědělství ve vesmíru, vlivu gravitace na biologické procesy – a také o tom, co všechno jsme ochotni udělat pro chuť dobrého vína.
Až si příště otevřete láhev Bordeaux, vzpomeňte si, že někde tam nad námi – možná právě teď – obíhá další sklenka.
Chceš ten článek připravit i jako tisknutelný PDF nebo formátovaný pro web (např. s nadpisy H2, odstavci, kurzívou apod.)?
By Michal Zatímco někteří vinaři hledají nové cesty a ponořují víno do moře, jiní se drží tisíciletých tradic. Gruzie, malá kavkazská země, je považována za kolébku vinařství – právě zde se podle archeologických nálezů začalo víno vyrábět už před více než 8 000 lety. A co je na tom nejzajímavější? Někteří gruzínští vinaři dodnes víno uchovávají stejně jako jejich dávní předkové – v hliněných nádobách zvaných kvevri.
Kvevri (nebo také qvevri) je velká hliněná nádoba, obvykle o objemu 200 až 3 000 litrů, která se zakopává do země. Její tvar připomíná amforu – oválné tělo se zužujícím se dnem a malým hrdlem. Do této nádoby se nalévá mošt i se slupkami, semínky a někdy i stonky – a to včetně bílého vína!
Víno se v kvevri ponechává několik měsíců – bez zásahu, bez chemie, bez přidání kvasinek. Přírodní kvašení probíhá díky kvasinkám, které se nacházejí na slupkách hroznů. Po ukončení fermentace se víno nechá dále zrát – díky tomu získává velmi specifickou chuť i barvu. Bílé víno je například jantarově zbarvené, tříslovité a překvapivě plné – připomíná oranžová vína, která se dnes znovu dostávají do módy.
Zakopání nádoby má praktický důvod – půda poskytuje:
Stabilní teplotu po celý rok,
ochranu před světlem a vzduchem,
přirozenou izolaci, která pomáhá procesu zrání.
Nádoby jsou pečlivě utěsněny a většinou zakryty dřevěným nebo kamenným víkem. V některých regionech se na utěsnění používá i včelí vosk.
Gruzínská metoda výroby vína v kvevri je natolik jedinečná, že byla v roce 2013 zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Je to důkaz, že i v moderním světě má hluboká tradice a respekt k přírodě stále své místo.
Zajímavé je, že o kvevri víno se dnes zajímají i vinaři mimo Gruzii – například v Itálii, Francii, Slovinsku nebo dokonce v Kalifornii. Stále více vinařů chce vyzkoušet přirozenou fermentaci bez chemie a návrat k původním metodám. Kvevri se tak stávají nejen symbolem gruzínské kultury, ale i inspirací pro ekologicky šetrné vinařství.
Chceš na závěr přidat krátké srovnání podmořského a gruzínského zrání vína jako kontrast dvou světů – moderního experimentu vs. prastaré tradice? Nebo bys chtěl rozšířit článek o třetí způsob – třeba sudové zrání ve Francii či betonová vejce v moderním vinařství?
By Michal Když se řekne „zrání vína“, většině z nás se vybaví starý vinný sklep, dubové sudy, tlumené světlo a vůně dřeva. Ale co kdybychom vám řekli, že některá vína dnes zrají hluboko pod mořskou hladinou? Ano, opravdu – víno na dně moře není jen nápad z filmu o pirátech, ale stále populárnější trend mezi moderními vinaři.
První pokusy s podvodním zráním vína začaly jako experiment. Vinaři si všimli, že láhve vína nalezené ve vracích starých lodí měly mimořádně dobré vlastnosti – jemnější chuť, hladší strukturu a zajímavý buket. To přivedlo některé odvážné vinaře k myšlence: co kdybychom víno vědomě ukládali do moře?
Láhve vína jsou pevně uzavřeny, často navíc chráněny voskem, a uloženy do speciálních kovových klecí. Ty se následně ponoří několik metrů pod hladinu moře – většinou mezi 10 až 60 metry. V hloubce panují ideální podmínky pro zrání:
Stálá teplota: moře si drží stabilní teplotu, často kolem 10–14 °C.
Tma: hlubiny moře chrání víno před slunečním světlem.
Tlak: vyšší tlak může ovlivnit vývoj aroma vína a jeho zrání.
Pohyb vody: jemné vlnění může způsobit mikrooxidaci, která vínu prospívá.
Po několika měsících (někdy i letech) je víno vytaženo zpět na břeh, často obalené mořskými mušlemi, řasami nebo korýši – každá láhev je originál.
Tato metoda není omezena jen na jeden region – podmořské sklepy najdeme například ve Francii (např. Bordeaux nebo Champagne), ve Španělsku, Itálii, Řecku, ale také v Chorvatsku nebo Slovinsku. Některé vinařství se na tuto techniku dokonce specializují a prodávají své „mořské víno“ jako exkluzivní produkt pro sběratele nebo gurmány.
Podle odborníků i milovníků vína může podmořské zrání skutečně změnit chuťový profil vína – často bývá jemnější, zaoblenější, s komplexnějším aroma. Kritici ale upozorňují, že to není kouzelný trik, který z běžného vína udělá zázrak – základem musí být stále kvalitní surovina a poctivá práce vinaře.
Víno zrající v moři dnes představuje nejen chuťový zážitek, ale také marketingový tahák. Každá láhev má příběh, dobrodružství, trochu romantiky i špetku tajemství. A kdo by nechtěl ochutnat víno, které se několik měsíců houpalo v hlubinách oceánu?
Chceš článek doplnit o konkrétní vinařství nebo třeba tip na víno, které se takhle zraje?
By Michal Slavnosti vína, folklóru a pohostinnosti v srdci vinařského kraje
Vinobraní na Moravě nejsou jen oslavou sklizně hroznů – jsou to především dny plné radosti, barev, lidové hudby, krojovaných průvodů a skvělého vína. Každé město, každá vinařská oblast slaví po svém, ale jedno mají společné: neopakovatelnou atmosféru a silné propojení s tradicemi.
Morava se v době vinobraní mění na jedno velké slavící území. Od Pálavy po Slovácko se konají desítky akcí, ale některé z nich se staly natolik známými, že lákají návštěvníky z celé Evropy. Pojďme se podívat na ta největší a nejznámější vinobraní na Moravě, která by si milovník vína a folklóru rozhodně neměl nechat ujít.
📍 Termín: začátek září
📌 Okres Břeclav, vinařská oblast Mikulovská
Pálavské vinobraní patří mezi největší vinařské slavnosti v republice. Každoročně se Mikulov promění ve město plné vůní, chutí a historických scén. Samotné město, obklopené vinohrady a pod ochranou mohutného Svatého kopečku, nabízí jedinečné kulisy.
🟣 Hlavní lákadla:
💡 Zajímavost: Slavnostní ceremoniál před mikulovským zámkem přitahuje každý rok tisíce diváků. Večer vrcholí velkolepým ohňostrojem nad Svatým kopečkem.
📍 Termín: druhý víkend v září
📌 Znojmo, vinařská oblast Znojemská
Znojemské vinobraní je skutečný gigant mezi slavnostmi vína. Více než 80 000 návštěvníků, historický průvod s králem Janem Lucemburským, šermířské turnaje, trhy, koncerty, otevřené sklepy – to vše nabízí Znojmo během jednoho nabitého víkendu.
🟢 Na co se můžete těšit:
🍇 Tip pro návštěvníky: Navštivte znojemské podzemí – tajemnou síť sklepů a chodeb pod městem, která v době vinobraní ožívá speciálními prohlídkami a degustacemi.
📍 Termín: začátek září
📌 Slovácko, okres Uherské Hradiště
Toto vinobraní je především oslavou lidové kultury, tradic a folklóru. Každoročně se město Uherské Hradiště stává místem setkání desítek krojovaných souborů z celé Moravy i Slovenska. Tisíce návštěvníků přicházejí zažít ryzí slováckou atmosféru, ochutnat víno z místních sklepů a stát se na chvíli součástí života zdejších lidí.
🔴 Co tu zažijete:
🌿 Zážitek: Pokud hledáte autenticitu a hlubší poznání moravských tradic, toto vinobraní je ideální. Je to skutečné srdce Slovácka.
📍 Termín: konec září
📌 Valtice, Lednicko-valtický areál, okres Břeclav
Valtice, označované jako hlavní město vína, pořádají elegantní vinobraní, které kombinuje zámeckou noblesu s vinařskou uvolněností. Oproti velkým slavnostem je valtické vinobraní komornější, ale o to příjemnější pro milovníky kvalitního vína.
🔵 Hlavní atrakce:
💎 Perla: Spojte návštěvu vinobraní s prohlídkou Lednicko-valtického areálu – zapsaného na seznam UNESCO.
📍 Termín: srpen/září
📌 Velké Pavlovice, okres Břeclav
Menší, ale velmi přátelské vinobraní s důrazem na místní komunitu. Ideální pro ty, kdo hledají rodinnou atmosféru, ochotné vinaře a kvalitní burčák přímo ze sklepa.
🟡 Program a atmosféra:
🚲 Tip: Přijeďte na kole po Moravské vinné stezce, která spojuje desítky vinařských obcí v okolí.
Sezóna vinobraní začíná koncem srpna a vrcholí během září. Doporučujeme:
Moravská vinobraní nejsou jen slavnostmi vína – jsou oslavou života, tradic a pohostinnosti. Každé má svůj osobitý ráz: od historické pompéznosti Znojma přes folklorní duši Slovácka až po klidné elegance Valtic.
Ať už si vyberete kterékoli, čeká vás nezapomenutelný zážitek, který pohladí všechny smysly.
By Michal Mikulov je srdcem vinařství na jižní Moravě a jeho vína patří mezi nejlepší v České republice i ve střední Evropě. Díky unikátním klimatickým podmínkám, vápencovému podloží Pálavy a dlouhé tradici vinařství, zde vznikají výjimečná vína, která si získala oblibu nejen mezi místními vinaři, ale i na mezinárodní úrovni.
👉 Rodinné vinařství s dlouhou tradicí a láskou k řemeslu.
👉 Zaměřuje se na tradiční moravské odrůdy, jako jsou Ryzlink vlašský, Sauvignon, Pálava a Rulandské modré.
👉 Jejich vína se vyznačují harmonií chutí, minerálním charakterem a vynikající archivační schopností.
👉 Důraz na přírodní metody pěstování révy a minimální zásahy při výrobě vína, což zajišťuje čistotu a autenticitu chutí.
👉 Specializuje se na Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský a Pálavu.
👉 Získalo titul Vinař roku a pravidelně boduje na světových soutěžích.
👉 Produkuje minerální bílá vína s velkým archivačním potenciálem.
👉 Jejich Ryzlink vlašský z tratí Železná či Goldhamer patří mezi nejlepší vína Česka.
👉 Moderní vinařství s ekologickým přístupem.
👉 Známé pro své Pálavy a Sauvignon blanc, které se vyváží i do zahraničí.
👉 Zaměřuje se na prémiová bílá a červená vína.
👉 Jejich Chardonnay a Pinot noir jsou srovnatelné s nejlepšími evropskými vzory.
Mikulovská vinařská podoblast patří k nejteplejším regionům v Česku, což umožňuje dokonalé dozrávání hroznů. Pálava a její vápencové svahy dodávají vínům specifickou minerální chuť, která je v tuzemsku ojedinělá.
✅ Výhody terroiru Mikulovska:
✔ Teplé podnebí – dlouhé slunečné dny ideální pro zrání hroznů
✔ Vápencové podloží – dodává vínům jedinečnou minerální chuť
✔ Optimální nadmořská výška – chrání vinice před jarními mrazíky
✔ Blízkost rakouských vinařských oblastí – sdílené zkušenosti a odrůdy
Mikulovsko je proslulé především svými bílými víny, která zde dosahují světové kvality. Mezi nejvýznamnější patří:
Nejtypičtější odrůda Mikulovska. Vlašák z Pálavy se vyznačuje výraznou minerální chutí, svěží kyselinkou a tóny citrusů, jablek a lipového květu. Má obrovský potenciál k archivaci a často se srovnává s nejlepšími Ryzlinky z Wachau či Mosely.
Chardonnay z Mikulovska patří mezi nejlepší v ČR. Díky vápencovému podloží má skvělou strukturu, krémovou plnost a jemné tóny másla, vanilky a exotického ovoce.
Vína této odrůdy z Mikulova jsou intenzivně aromatická, s tóny angreštu, černého rybízu a tropického ovoce.
Vyšlechtěná přímo na Moravě, tato aromatická odrůda z Mikulovska patří mezi nejvyhledávanější sladší vína.
Ačkoliv je Mikulovsko především regionem bílých vín, Rulandské modré zde dosahuje výjimečné elegance.
✔ Špičková kvalita – mikulovská vína pravidelně získávají mezinárodní ocenění
✔ Jedinečný terroir – kombinace teplého podnebí a vápencového podloží dodává vínům nezaměnitelný charakter
✔ Široký výběr odrůd – od minerálních Ryzlinků, přes aromatickou Pálavu, až po elegantní červená vína
✔ Bohatá historie – více než 800 let vinařské tradice
✔ Skvělé podmínky pro enoturistiku – možnost návštěvy sklípků, vinařských stezek a ochutnávek
Mikulov není jen vinařským centrem, ale také krásným historickým městem, které stojí za návštěvu. Kromě vinařských sklepů zde najdete:
✅ Zámek Mikulov – bývalé sídlo Ditrichsteinů s vinařskou expozicí
✅ Svatý kopeček – krásný výhled na vinice
✅ Lednicko-valtický areál – památka UNESCO poblíž
✅ Vinařské cyklostezky – ideální pro kombinaci sportu a degustace
Víno z Mikulova je jedním z největších pokladů českého vinařství. Dlouhá tradice, jedinečné terroir a špičková kvalita dělají z tohoto regionu ideální místo pro milovníky vína. Ať už hledáte minerální Ryzlink, aromatickou Pálavu, nebo svěží Sauvignon, v Mikulově najdete to nejlepší, co moravské vinice nabízejí.
🔹 Navštivte Mikulovsko a objevte chuť pravého moravského vína! 🍷
