Krásný den a krásné fotky na Buchlovice z kopce.
Každé jaro se lesy v České republice začínají zelenat jednou z nejcennějších bylin – medvědím česnekem (Allium ursinum). Tato aromatická rostlina je známá svými léčivými účinky a nezaměnitelnou česnekovou vůní. V Jarošovském lese se na jaře promění některé části v krásný koberec sytě zelených listů, které jsou nejen pastvou pro oči, ale i pokladem pro kuchyni a zdraví.
Jarošovský les, který leží v blízkosti Uherského Hradiště, je jedním z míst, kde lze tuto jarní bylinu objevit. Medvědí česnek zde roste především v lužních a vlhčích lesních částech, často pod buky a habry. Ideální období pro sběr je od března do května, kdy jsou listy nejšťavnatější a plné síly.
Jak poznat správné místo pro sběr?
Správné určení rostliny je klíčové, protože v lese se mohou vyskytovat i jedovaté rostliny, jako je konvalinka nebo ocún podzimní, které mají podobné listy.
🔍 Zásadní rozdíly:
✅ Medvědí česnek má oválné listy se špičkou, vyrůstající jednotlivě z půdy
✅ Když list promnete mezi prsty, ucítíte silnou česnekovou vůni
✅ Kvete bílými kvítky ve tvaru hvězdiček, obvykle až později na jaře
❌ Nebezpečné záměny:
🚨 Konvalinka vonná – má tužší listy, které rostou po dvou
🚨 Ocún podzimní – má listy podobné tulipánu a je velmi jedovatý
Medvědí česnek je nejen chutný, ale i zdravý. Obsahuje vysoké množství vitaminu C, antioxidantů a sirných sloučenin, které působí antibakteriálně. Má detoxikační účinky a posiluje imunitu.
🍃 Čerstvý – do salátů, pomazánek nebo na pečivo
🥣 Pesto – skvělé s těstovinami nebo do polévek
🥖 Bylinkové máslo – na grilované maso či brambory
🌿 Sušení a mražení – pro delší uchování
Pokud se rozhodnete vydat do Jarošovského lesa pro medvědí česnek, buďte ohleduplní k přírodě. Sbírejte pouze pár listů z každé rostliny, aby mohla znovu dorůst a zachovala se kolonie. Používejte nůžky nebo nožík, ať nevytrháváte kořeny.
📌 Nezapomeňte:
Medvědí česnek v Jarošovském lese je skutečným symbolem jara. Jeho svěží chuť a léčivé účinky ho činí jednou z nejoblíbenějších bylin naší přírody. Pokud se vydáte na jeho sběr, chovejte se zodpovědně a užijte si jarní atmosféru krásného lesa. 🌿🌞
Chřiby, nazývané také Buchlovské hory, jsou tajemným a nádherným lesním masivem na Moravě, který se rozkládá mezi Uherským Hradištěm a Kyjovem. Tato krajina, plná hlubokých lesů, tichých luk a křišťálových potoků, je domovem pestré škály rostlin a živočichů. Mnohé druhy jsou zde chráněné a některé se vyskytují jen na několika málo místech v České republice. Pojďme se podívat blíže na fascinující obyvatele Chřibů.
Jedním z nejvzácnějších klenotů Chřibů je šafrán karpatský, který se objevuje brzy na jaře na slunných loukách a lesních okrajích. Tento chráněný druh je známý svými jemnými fialovými květy s tmavými pruhy a sytě oranžovými bliznami. Dorůstá výšky 8–15 cm a jeho květy se objevují od března do dubna, krátce po ústupu sněhu.
Šafrán roste především na vlhkých horských loukách a světlých lesních mýtinách. V Chřibech jej lze spatřit například:
Na lesních pasekách v okolí hradu Buchlov
Na loukách kolem Smraďavky
V nižších polohách Chřibských vrchů
Tato květina je citlivá na sešlap a její sběr je přísně zakázán. Ochránci přírody pravidelně monitorují populace a snaží se zajistit její dlouhodobé přežití v regionu.
Tento nádherný druh lilie kvete od června do července a poznáte jej podle růžovofialových květů s černými tečkami, které mají typicky zpětně ohnuté okvětní lístky. Roste především ve vlhkých listnatých lesích a na lesních loukách.
Jeden z několika druhů orchidejí vyskytujících se v Chřibech. Má fialové až purpurové květy, kvete od května do června a obvykle roste na lesních mýtinách a vlhkých loukách.
Známý svými širokými zelenými listy a silnou česnekovou vůní. Roste v lužních a listnatých lesích, kde vytváří rozsáhlé zelené koberce. Nejlépe kvete v dubnu a květnu.
Tato stepní tráva s dlouhými osinami je typická pro sušší oblasti Chřibských vrchů a skalnaté stráně.
Největší savec žijící v Chřibech. Jeleni obývají hluboké lesy, ale během podzimu (září–říjen) se během říje ozývají hlasité troubení samců, které se nese celým krajem. V zimě se často sdružují do menších stád.
Vzácný a plachý obyvatel Chřibů. Tento chráněný druh šelmy má hustou srst, mohutné tlapy a charakteristické štětinky na uších. Jeho přítomnost je většinou doložena pouze pomocí fotopastí.
Nejrychlejší pták světa, který při lovu dokáže dosáhnout rychlosti přes 300 km/h. Hnízdí na skalnatých výběžcích nebo v dutinách starých stromů.
Na rozdíl od svého běžnějšího bílého příbuzného žije v hustých lesích, kde si staví hnízda na vysokých stromech. Je plachý a vyskytuje se poblíž lesních potoků.
Tato skrytá obyvatelka potoků je skvělý plavec, který loví ryby i obojživelníky. Nejčastěji se vyskytuje v čistých vodních tocích Chřibů.
Chřiby jsou unikátním ekosystémem, který spojuje prvky horských, lužních i stepních biotopů. Díky pestré krajině zde nalezneme vzácné rostliny, lesní savce, dravce i obojživelníky. Ochrana těchto míst je klíčová pro udržení biologické rozmanitosti, a proto je důležité k přírodě přistupovat s respektem.
Pokud se vydáte na výlet do Chřibských vrchů, můžete objevovat kouzlo divoké přírody, obdivovat křehkou krásu šafránu karpatského a při troše štěstí zahlédnout i některého z lesních obyvatel. Nezapomeňte – příroda je klenot, který je třeba chránit!
V nejbližší době již pokvete, rozkvetlé louky stojí za to. Na místa výskytu nelze dojet autem, tedy pokud budete sledovat tudo stránku, jistě Vám prozradíme kde a kde se vydat. Připravte se na procházku 3 km tam a 3 km nazpět od místa parkování.
Šafrán (Crocus) je jednou z prvních jarních květin, která ohlašuje příchod teplejších dní. V okolí Buchlovic se vyskytuje především šafrán karpatský (Crocus heuffelianus), který patří mezi chráněné druhy a je známý svými nádhernými fialovými květy.
Šafrán kvete velmi brzy na jaře, často již v březnu a dubnu, v závislosti na počasí. První květy se objevují s ústupem sněhu a kvetení může trvat několik týdnů, než se příroda plně probudí do jara.
V Buchlovicích a jejich okolí se šafrán karpatský objevuje především na chráněných přírodních stanovištích a v místech s minimálním lidským zásahem. Nejznámější lokality zahrnují:
Lesní mýtiny v Chřibech – především na okrajích bukových a dubových lesů v blízkosti Buchlova.
Louky v okolí Smraďavky – některé přírodní louky mohou hostit drobné populace šafránu.
Okolí Bílých Karpat – i když trochu vzdálenější, Bílé Karpaty jsou jedním z nejvýznamnějších míst výskytu šafránu na Moravě.
Šafrán karpatský je chráněná rostlina, což znamená, že jeho sběr je zakázán. Rostlina je indikátorem zdravých a nezasažených ekosystémů, a proto je její přirozené prostředí důležité pro ochranu biodiverzity.
Místní přírodovědci a ochránci přírody často sledují výskyt této rostliny a upozorňují na nutnost zachování přirozeného prostředí, zejména v chráněných oblastech.
Šafrán je jednou z nejstarších kulturně pěstovaných rostlin – známý byl již ve starověké Persii a Řecku.
V lidovém léčitelství byl používán jako přírodní barvivo a léčivá rostlina.
Existuje kulinářský šafrán (Crocus sativus), který se pěstuje pro vzácné červené blizny, ale ten se v přírodě v Česku nevyskytuje.
Pokud se chcete vydat za krásou šafránových květů, nejlepším obdobím pro výlet je březen a začátek dubna. Nezapomeňte se chovat ohleduplně k přírodě – nešlapat po loukách, kde rostou chráněné druhy, a užívat si krásu přírody pouze pohledem nebo fotografiemi.
Šafrán v okolí Buchlovic je opravdovým skvostem jarní přírody, který stojí za pozornost a ochranu.
Medlovický lom je přírodní památka nacházející se přibližně 400 metrů západně od obce Medlovice v okrese Uherské Hradiště. Jedná se o opuštěný lom po těžbě porcelanitu, známý také jako jaspisový porcelanit, který vznikl vypálením původních jílů při samovznícení lignitové sloje. Tento proces vytvořil horninu převážně cihlově červené barvy.
Lom byl otevřen na počátku druhé světové války a těžba probíhala intenzivně až do sedmdesátých let 20. století. Vytěžený porcelanit byl využíván na stavbu silnic, tenisových kurtů a díky své červené barvě i pro dekorativní účely.
Dnes je Medlovický lom významnou geologickou lokalitou, která představuje unikátní ukázku porcelanitů v úplném profilu, jedinou na Moravě. Lokalita má mezinárodní význam a je chráněna jako přírodní památka.
Lom je volně přístupný veřejnosti a představuje zajímavý cíl pro milovníky geologie a přírody.
jsou malebné pohoří na středovýchodní Moravě, rozkládající se mezi městem Kyjovem a obcí Kvasice. S rozlohou přibližně 335 km², délkou kolem 35 km a šířkou až 10 km tvoří významnou součást Středomoravských Karpat. Nejvyšším vrcholem je Brdo s nadmořskou výškou 587 m.
Historie Chřibů je bohatá a sahá až do pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. V období Velkomoravské říše zde vznikala významná hradiska a obchodní stezky. Středověk zanechal v krajině hrady, jako je Buchlov či zřícenina Cimburk, které dodnes přitahují návštěvníky svou historií a architekturou.
Zajímavou kapitolou v historii Chřibů je projekt tzv. Baťovy dálnice. Ve 30. letech 20. století podnikatel Jan Antonín Baťa navrhl výstavbu dálnice spojující západ a východ tehdejšího Československa, která měla procházet i Chřiby. Stavba byla zahájena v roce 1939, avšak kvůli vypuknutí druhé světové války nebyla dokončena. Dnes lze v chřibských lesích nalézt pozůstatky této nedokončené dálnice, jako jsou betonové mosty a náspy, které slouží jako tiché svědectví ambiciózního projektu.
Chřiby jsou dnes oblíbeným cílem turistů díky své přírodní kráse, bohaté historii a množství památek, které nabízejí návštěvníkům možnost objevovat tajemství tohoto jedinečného pohoří.