📜 První zmínky o Buchlovicích (13. století)
⚔️ Gotika a vláda mocných rodů (14.–16. století)
🏰 Vznik barokního zámku Buchlovice (17. století)
📅 Rozvoj Buchlovic v 19. století
🌍 20. století – Války, změny režimů a ochrana památek
🏰 Hrad Buchlov – Jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů na Moravě s unikátními expozicemi a nádherným výhledem na Chřiby.
🏡 Zámek Buchlovice – Barokní klenot s rozlehlými zahradami, který je často dějištěm kulturních akcí.
⛪ Kaple svaté Barbory – Romantická stavba s mystickou atmosférou, spojená s legendou o hradu Buchlov.
🗿 Muzeum Podhradí – Místo, kde se dozvíte více o historii regionu a každodenním životě jeho obyvatel.
Luhačovice jsou největší a nejvýznamnější lázeňské město na Moravě, nacházející se v malebném údolí řeky Šťávnice v podhůří Bílých Karpat. Proslavily se léčivými minerálními prameny, unikátní architekturou Dušana Jurkoviče a nádherným přírodním okolím, které láká nejen lázeňské hosty, ale i turisty hledající relaxaci a aktivní vyžití.
Luhačovice jsou známé svými přírodními léčivými prameny, které obsahují vysoký podíl minerálů a oxidu uhličitého. Využívají se především k léčbě dýchacích cest, trávících potíží a cukrovky.
Prameny jsou dostupné pro veřejnost v Lázeňském parku a kolonádě, kde si návštěvníci mohou zdarma nabrat minerální vodu přímo z vývěrů.
Luhačovice jsou známé svými unikátními secesními a lidovými stavbami, které vytvořil Dušan Jurkovič a další významní architekti.
Luhačovice nabízejí širokou škálu lázeňských procedur, wellness pobytů a léčebných programů, které využívají místní minerální vody a moderní léčebné metody.
Mezi nejznámější lázeňské domy patří:
Luhačovice jsou kulturním centrem Slovácka, kde se konají festivaly, koncerty a výstavy.
Luhačovice se nacházejí v nádherné krajině Bílých Karpat, která nabízí turistické trasy, cyklostezky a vyhlídky.
Luhačovice nabízejí široký výběr restaurací a kaváren, kde lze ochutnat tradiční valašskou a slováckou kuchyni.
Mezi oblíbené restaurace patří:
Luhačovice jsou ideálním místem pro relaxaci, léčbu a aktivní odpočinek. Spojují tradiční lázeňství s nádhernou architekturou, kulturním děním a krásnou přírodou. Ať už přijedete za léčbou, wellness, kulturou nebo turistikou, město vás okouzlí svou pohodovou atmosférou a jedinečným stylem.
Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, oficiálně Valašské muzeum v přírodě, je nejstarším a největším skanzenem v České republice. Nachází se v malebném prostředí Beskyd a specializuje se na uchování tradiční valašské architektury, kultury a lidových zvyků. Muzeum bylo založeno v roce 1925 bratry Jaroňkovými a od té doby se rozrostlo do tří samostatných areálů – Dřevěného městečka, Valašské dědiny a Mlýnské doliny.
Muzeum je rozděleno do tří hlavních částí, které návštěvníkům přibližují různé aspekty života na Valašsku od 18. do 20. století.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm není jen statickou expozicí, ale pravidelně zde probíhají folklórní akce, řemeslné trhy a tradiční slavnosti.
Skanzen se nachází v podhůří Beskyd, což poskytuje krásné přírodní scenérie a ideální podmínky pro turistiku a cykloturistiku.
Rožnovský skanzen je ideálním místem pro každého, kdo chce zažít autentickou atmosféru valašského venkova, poznat tradiční řemesla, gastronomii a folklór a vychutnat si krásy přírody v Beskydech.
Muzeum tupeské keramiky v obci Tupesy (okres Uherské Hradiště) je unikátní expozice věnovaná tradiční výrobě tupeské majoliky. Tento skanzen, i když není rozsáhlý jako například Strážnický nebo Rožnovský, představuje významnou součást slováckého kulturního dědictví. Nabízí pohled do historie hrnčířství a výroby majolikové keramiky, která je pro tuto oblast typická.
Tupesy jsou od 18. století centrem výroby keramiky na Slovácku. Místní keramika, často označovaná jako tupeská majolika, je charakteristická bohatým barevným dekorem, zejména modrými, zelenými, žlutými a hnědými motivy na bílém podkladu. Motivy často zobrazují květinové ornamenty, vinnou révu nebo stylizované lidové vzory.
Největší rozmach výroby nastal na přelomu 19. a 20. století, kdy byly výrobky z Tupes exportovány nejen po celé Moravě, ale i do zahraničí. Keramika z Tupes se dodnes vyrábí tradičními metodami a je oblíbeným suvenýrem z této oblasti.
Muzeum sídlí v historické budově staré hrnčířské dílny, která byla přizpůsobena expozičním účelům. Návštěvníci se zde mohou seznámit s historií výroby keramiky i s její současnou podobou.
Muzeum nabízí různé praktické a zážitkové programy, které návštěvníci mohou aktivně vyzkoušet.
Součástí muzea je prodejna, kde lze zakoupit originální tupeské keramické výrobky. K dostání jsou například:
Muzeum tupeské keramiky je součástí bohatého kulturního regionu Slovácko, který nabízí mnoho dalších turistických atrakcí:
Muzeum tupeské keramiky je jedinečné místo, kde se snoubí historie, řemeslo a umění. Návštěvníci zde mohou nejen poznat tradici výroby majoliky, ale také si sami vyzkoušet práci s hlínou a dekorování keramiky. Toto místo je skvělým cílem pro rodiny, školy, milovníky řemesel i turisty, kteří chtějí objevovat kulturní dědictví Slovácka.
Skanzen ve Strážnici, oficiálně Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, je jedním z nejvýznamnějších skanzenů v České republice. Nachází se v krásném prostředí přírodního parku Strážnického Pomoraví, v těsné blízkosti města Strážnice. Tento skanzen přibližuje život a tradiční lidovou architekturu jihovýchodní Moravy, především Slovácka, Horňácka, Luhačovického Zálesí a Moravských Kopanic.
Muzeum je rozděleno do několika tematických částí, které představují různé typy staveb, hospodářských objektů a způsoby života venkovského obyvatelstva od 18. do 20. století.
Skanzen není jen statickou expozicí, ale pravidelně ožívá různými folklórními akcemi, festivaly a ukázkami tradičních řemesel. K nejvýznamnějším akcím patří:
Skanzen se nachází v malebném prostředí strážnických lužních lesů a vinných oblastí Slovácka. Okolní krajina je ideální pro procházky, cykloturistiku a vinařskou turistiku.
Skanzen Strážnice je ideálním místem pro každého, kdo chce poznat historii moravského venkova, ochutnat tradiční kuchyni, poslechnout si lidovou hudbu a zažít autentickou atmosféru minulých století.
Velehrad je malebná obec ležící v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, přibližně 6 km severozápadně od Uherského Hradiště. S populací kolem 1 100 obyvatel je známá především jako jedno z nejvýznamnějších poutních míst v České republice. Jeho historie sahá více než 800 let do minulosti a je úzce spjata s cyrilometodějskou tradicí a cisterciáckým klášterem.
Historie Velehradu je bohatá a fascinující. Název "Velehrad" pochází z praslovanského výrazu "Veligrad", což znamená "velký hrad". Toto označení odkazuje na význam a velikost místa v minulosti. Archeologické nálezy dokládají osídlení této oblasti již v období neolitu a ve střední a mladší době bronzové.
V roce 1205 byl na území dnešního Velehradu založen první moravský cisterciácký klášter. Tento klášter se rychle stal duchovním a kulturním centrem regionu. Přestože byl klášter v roce 1784 zrušen císařem Josefem II., jeho odkaz přetrval a Velehrad si udržel svůj význam jako poutní místo.
Dominantou Velehradu je majestátní Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje. Tento impozantní chrám byl původně postaven v románském slohu, avšak v průběhu staletí prošel několika přestavbami, zejména po požáru v roce 1681, kdy získal barokní podobu. Interiér baziliky je bohatě zdobený a nabízí návštěvníkům hluboký duchovní zážitek. V roce 1927 byl chrámu udělen titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).
Pod bazilikou se nachází podzemní prostory s expozicí Martyrion – Svědkové víry 20. století, která připomíná osudy těch, kteří trpěli pro svou víru během totalitních režimů. Tato expozice nabízí návštěvníkům možnost hlouběji se seznámit s historií pronásledování církve v Československu.
Velehrad nabízí návštěvníkům nejen duchovní zážitky, ale i bohaté kulturní a turistické možnosti. Mezi hlavní atrakce patří:
Lapidárium: Nachází se v podzemí baziliky a obsahuje sbírku kamenných fragmentů a artefaktů z různých období historie kláštera.
Kaple sv. Vendelína: Malebná kaple situovaná nedaleko baziliky, zasvěcená svatému Vendelínovi, patronu pastýřů.
Mariánský sloup: Barokní sloup z roku 1676, nacházející se před bazilikou, je významným symbolem mariánské úcty v regionu.
Velehradský dům svatých Cyrila a Metoděje: Informační centrum a muzeum, které nabízí expozice věnované historii Velehradu a cyrilometodějské tradici.
Archeoskanzen Modrá: Nedaleký archeologický skanzen představující život na Velké Moravě v 9. století.
Živá voda Modrá: Přírodní biotop s proskleným tunelem pod vodní hladinou, kde lze pozorovat sladkovodní ryby v jejich přirozeném prostředí.
Naučná stezka Velehrad – Modrá: Pěší trasa spojující Velehrad s obcí Modrá, vedoucí kolem významných historických a přírodních památek.
Cyklostezky: Velehrad je křižovatkou několika cyklostezek, které nabízejí možnost poznat krásy okolní přírody na kole.
Dnes je Velehrad nejen významným poutním místem, ale i oblíbeným cílem turistů a milovníků historie. Obec nabízí kvalitní ubytovací a stravovací služby, které uspokojí i náročné návštěvníky. Každoročně se zde koná řada kulturních a společenských akcí, které přitahují návštěvníky z celé republiky i ze zahraničí.
Velehrad je také místem setkávání různých náboženských a kulturních komunit. Díky své bohaté historii a duchovnímu významu je ideálním místem pro ty, kteří hledají klid, inspiraci a poučení.
Velehrad je jedinečným místem, kde se prolíná bohatá historie s živou současností. Nabízí návštěvníkům hlub
se nachází v obci Modrá nedaleko Velehradu, na návrší nad areálem Archeoskanzenu Modrá. Tato stavba je replikou původního velkomoravského kostela z 9. století, jehož základy byly objeveny v roce 1911 archeologem Janem Nevěřilem. Původní kostel byl pravděpodobně postaven na přelomu 8. a 9. století a zanikl koncem 17. století, kdy byl jeho materiál použit při stavbě velehradského kláštera.
Současná replika kostela byla postavena v těsné blízkosti původních základů a nabízí návštěvníkům možnost nahlédnout do raně středověké církevní architektury. Kostelík je volně přístupný po chodníku vedoucím za hotelem SKANZEN Modrá.
Kostelík sv. Jana Křtitele se stal oblíbeným místem pro svatební obřady díky svému historickému kouzlu a jedinečné atmosféře. Jelikož není vysvěcený, ale pouze požehnaný, konají se zde pouze civilní obřady. Pro rezervaci termínu je třeba kontaktovat Obecní úřad v Modré.
Návštěva tohoto kostelíku nabízí jedinečný pohled do historie Velké Moravy a představuje významnou součást kulturního dědictví regionu.
je archeologický skanzen nacházející se v obci Modrá nedaleko Velehradu ve Zlínském kraji. Tento skanzen představuje rekonstrukci opevněného sídliště z období Velké Moravy (9. století) a nabízí návštěvníkům jedinečnou možnost nahlédnout do života našich předků.
Archeoskanzen byl otevřen v roce 2003 a jeho vznik byl inspirován skutečnými archeologickými nálezy z oblasti středního Pomoraví. Mnohé z těchto nálezů pocházejí přímo z místa, kde se skanzen nachází. Cílem projektu bylo vytvořit živou ukázku velkomoravského sídliště, která by sloužila jak k edukaci, tak k popularizaci historie Velké Moravy.
Návštěvníci mohou prozkoumat různé stavby, které byly pečlivě rekonstruovány na základě archeologických výzkumů. Mezi hlavní atrakce patří:
Obytné domy: Ukázky různých typů obydlí, ve kterých žili naši předkové.
Řemeslnické dílny: Rekonstrukce dílen, kde se návštěvníci mohou seznámit s tradičními řemesly, jako je hrnčířství, kovářství či tkalcovství.
Hospodářské budovy: Stavby sloužící k uskladnění plodin a chovu domácích zvířat.
Církevní stavby: Replika kostelíka svatého Jana Křtitele, který byl postaven na základě základů původního kostela objeveného při archeologických vykopávkách.
Skanzen pravidelně pořádá různé akce a programy, které přibližují návštěvníkům život v době Velké Moravy prostřednictvím ukázek dobových řemesel, bojových umění či tradičních slavností.
Adresa: Modrá 170, 687 06 Velehrad
Otevírací doba: V zimním období (od 1. ledna do 31. března) je skanzen otevřen pouze na objednání. Pro aktuální informace o otevírací době v ostatních měsících doporučujeme navštívit oficiální webové stránky.
Vstupné: Ceny vstupného se liší podle věku a typu návštěvníků. Pro detailní informace o cenách vstupného navštivte oficiální webové stránky skanzenu.
Kontakt: E-mail:
Archeoskanzen Modrá je ideálním místem pro rodinné výlety, školní exkurze či pro všechny, kteří se zajímají o historii a chtějí na vlastní oči vidět, jak vypadal život v době Velké Moravy.
známé také jako Klimentek, je významná archeologická lokalita a poutní místo nacházející se v pohoří Chřiby, přibližně 4 km severozápadně od obce Osvětimany v nadmořské výšce 461 metrů. Toto místo je hluboce spjato s historií Velké Moravy a cyrilometodějskou tradicí.
Podle tradice bylo hradisko sv. Klimenta jedním z center působení svatých Cyrila a Metoděje na Velké Moravě v 9. století. Legenda praví, že právě zde byly dočasně uloženy ostatky papeže sv. Klimenta, které soluňští bratři přenesli z Chersonésu. Místo sloužilo jako duchovní a vzdělávací centrum, kde se vyučovala gramatika, hudba a církevní obřady ve staroslověnštině.
Archeologické výzkumy odhalily základy středověkého kostela sv. Klimenta, jehož počátky sahají do 9. století. Tento kostel byl později, ve 14. století, rozšířen brněnskými augustiniány. Bohužel, klášter byl v roce 1421 zničen husity a místo postupně upadlo v zapomnění. Dnes jsou na vrcholové plošině patrné základy původního kostela, doplněné o dřevěnou kapli z roku 1964 a zvonici sv. Gorazda z roku 1985.
Hradisko sv. Klimenta je dnes národní kulturní památkou a oblíbeným cílem poutníků i turistů. Každoročně se zde koná pouť na svátek Seslání Ducha svatého. Místo je přístupné po značených turistických trasách a nabízí návštěvníkům možnost ponořit se do historie a užít si klidné prostředí chřibských lesů.
Pro více informací o historii a aktuálním dění na hradisku sv. Klimenta můžete navštívit oficiální stránky Sdružení přátel sv. Klimenta.
z rodinného archívu autora tohoto webu
Historické fotografie jsou fascinujícím oknem do minulosti, které nám umožňují nahlédnout do života našich předků a proměny krajiny, architektury i každodenního života v Buchlovicích a jejich okolí. Tento článek se zaměřuje na význam historických fotografií, jejich dochování a hlavní tematické oblasti, které dokumentují.
Fotografie zachycují místa a události, které se postupem času mění nebo zanikají. Díky nim můžeme sledovat vývoj obce, porovnávat změny v urbanismu, oblékání, dopravě nebo společenském životě. Historické snímky jsou také cenným zdrojem informací pro historiky, badatele a místní obyvatele, kteří chtějí porozumět svým kořenům.
je jedním z nejvýznamnějších barokních šlechtických sídel v České republice. Nachází se v obci Buchlovice ve Zlínském kraji, přibližně 11 km západně od Uherského Hradiště. Tento architektonický skvost byl postaven na přelomu 17. a 18. století ve stylu italské barokní vily.
Výstavbu zámku inicioval Jan Dětřich z Petřvaldu, který jej nechal postavit pro svou manželku Eleonoru z Colonna-Felsu, jež pocházela z Itálie a považovala nedaleký hrad Buchlov za nepohodlný. Stavba byla dokončena v roce 1707. V roce 1800 přešel zámek do vlastnictví rodu Berchtoldů, kteří jej obývali až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Během jejich správy byl zámek svědkem významných historických událostí, včetně diplomatických setkání na počátku 20. století.
Zámek se skládá ze dvou hlavních budov: Dolního zámku (reprezentativní prostory) a Horního zámku (hospodářské a obytné zázemí). Mezi nimi se rozkládá čestný dvůr. Interiéry zámku jsou bohatě zdobené, s cennými sbírkami nábytku, obrazů a uměleckých předmětů, které odrážejí vkus a životní styl šlechty 18. a 19. století.
Okolí zámku tvoří rozsáhlý park, původně navržený v italském stylu, který byl v 19. století přetvořen do anglického krajinářského parku. Park je domovem mnoha vzácných dřevin a rostlin a nabízí klidné prostředí pro procházky. Je také známý svou sbírkou fuchsií, která patří k největším v Evropě.
Dnes je zámek Buchlovice přístupný veřejnosti a nabízí několik prohlídkových okruhů, které zahrnují jak interiéry zámku, tak i procházku zámeckým parkem. Kromě toho se zde pravidelně konají kulturní akce, výstavy a koncerty. Pro aktuální informace o otevírací době, vstupném a plánovaných akcích doporučujeme navštívit oficiální webové stránky zámku.
Návštěva zámku Buchlovice je jedinečným zážitkem, který kombinuje bohatou historii, nádhernou architekturu a krásu okolní přírody.
je královský hrad nacházející se v pohoří Chřiby, nedaleko obce Buchlovice ve Zlínském kraji. Byl postaven v první polovině 13. století a sloužil nejen jako obranná pevnost, ale také jako správní a hospodářské centrum. Hrad je situován na vrcholu stejnojmenného kopce ve výšce 508 metrů nad mořem.
13. století: Výstavba hradu s dvěma masivními hranolovými věžemi a palácem na jižní straně nádvoří.
14. století: Přístavba další věže s kaplí na druhém patře, která patřila k cenným ukázkám raně gotické architektury.
15. století: Hrad byl dobyt vojsky uherského krále Matyáše Korvína, což vedlo k poškození kaple.
16.–18. století: Hrad prošel renesančními a barokními úpravami pod vedením rodů Žerotínů, Zástřizlů a Petřvaldů.
18. století: Rodina Berchtoldů, noví majitelé hradu, založila rodinné muzeum s bohatými sbírkami.
1945: Hrad byl na základě Benešových dekretů zestátněn a stal se majetkem Československého státu.
Dnes je hrad Buchlov přístupný veřejnosti a nabízí několik prohlídkových okruhů, které zahrnují historické interiéry, sbírky umění a přírodnin, včetně egyptologické sbírky s mumií. Návštěvníci mohou také vystoupat na hradní věž, odkud se naskýtá panoramatický výhled na okolní krajinu.
Nedaleko hradu se na vrchu Modla nachází kaple svaté Barbory, postavená v letech 1672–1673 v raně barokním stylu. Kaple sloužila jako pohřební místo majitelů panství a dodnes se zde konají poutní bohoslužby.
Adresa: Polesí 418, 687 08 Buchlovice
Kontakt:
Webové stránky:
Pro aktuální informace o otevírací době, vstupném a plánovaných akcích doporučujeme navštívit oficiální webové stránky hradu.
Návštěva hradu Buchlov nabízí jedinečný pohled do historie a architektury středověkých pevností a je oblíbeným cílem turistů i milovníků historie.
je gotická zřícenina nacházející se přibližně 5 km od obce Koryčany v pohoří Chřiby. Byl postaven mezi lety 1327 a 1333 Bernardem z Cimburka ve stylu francouzské gotiky. Hrad zaujímal strategickou polohu na křižovatce důležitých obchodních cest.
Během staletí prošel hrad několika přestavbami a opravami. Koncem 17. století ztratil svůj obranný význam a začal sloužit jako sídlo lovčího a ubytování lesního personálu. V roce 1709 byl hrad opuštěn a postupně chátral.
Od roku 1994 se o záchranu a obnovu hradu stará občanské sdružení Polypeje, které se snaží o dokumentaci a zpřístupnění této historické památky. Díky jejich úsilí je hrad nyní přístupný veřejnosti a během sezóny se zde koná řada kulturních akcí.
Návštěvníci mohou obdivovat zachovalé části hradu, jako jsou šíjové hradby pod strážní věží, odkud se naskýtá krásný výhled na panorama Chřibů. Prohlídková trasa je zabezpečena kovaným zábradlím pro bezpečnost návštěvníků.
Hrad Cimburk je otevřen celoročně. Od května do srpna je otevřeno denně od 9:00 do 18:00 hodin, od září do dubna pak od 10:00 do 17:00 hodin. Pro aktuální informace o otevírací době a plánovaných akcích doporučujeme navštívit oficiální webové stránky hradu.
Pro více informací o historii hradu a jeho okolí můžete navštívit také stránky cimburk.cz.
V okolí Buchlovic se nachází několik zaniklých míst a historických lokalit, které svědčí o bohaté minulosti této oblasti. Zde jsou některé z nich:
1. Zaniklá dolní tvrz v Buchlovicích Nejstarší písemná zmínka o Buchlovicích pochází z roku 1207 a vztahuje se k dnes již zaniklé dolní tvrzi. Tato tvrz hrála významnou roli v rané historii obce, avšak postupem času zanikla a její přesná lokalizace není dnes známá.
2. Tvrz Horní Hrádek V blízkosti Velehradu, nedaleko Buchlovic, se nacházela tvrz známá jako Horní Hrádek. Dodnes se z ní dochovalo valové opevnění. Lokalita byla zkoumána v roce 1940, kdy byl potvrzen její středověký původ. Přesný význam a funkce této tvrze však stále čekají na další archeologický průzkum.
3. Tvrz Osvětimany V obci Osvětimany, ležící jihozápadně od Buchlovic, stála středověká tvrz. Tato tvrz vznikla pravděpodobně na počátku 15. století a byla obývána až do roku 1517, kdy je již uváděna jako pustá. Zbytky této tvrze, včetně sklepů a částí zdiva, jsou dodnes patrné v místní zástavbě.
4. Hrad Vřesovice Severozápadně od Buchlovic, poblíž obce Vřesovice, se nachází pozůstatky hradu, jehož jméno není přesně známo. Tento hrad mohl být spojen se zaniklou vsí Ranšperk, která zanikla v roce 1461. Dodnes jsou zde patrné terénní relikty naznačující polohu a rozsah tohoto středověkého sídla.
Tyto zaniklé lokality nabízejí fascinující pohled do minulosti regionu a jsou zajímavými cíli pro milovníky historie a archeologie.
V oblasti Chřibů se nacházela osada zvaná Nový Dvůr, která v minulosti zanikla. Tato osada byla původně panským dvorem a ovčínem. Postupem času se z ní stala panská myslivna. Dnes na jejím místě nalezneme pouze lesní porosty, které připomínají její někdejší existenci.
Je důležité nezaměňovat tuto osadu s jinými místy stejného názvu, například s Novým Dvorem u Bochova v Karlovarském kraji, který rovněž zanikl po druhé světové válce.
Historie zaniklých osad, jako byl Nový Dvůr v Chřibech, nám připomíná proměnlivost osídlení a hospodářských aktivit v průběhu staletí.
Nový Dvůr byla osada v pohoří Chřiby, která v minulosti zanikla. Původně sloužila jako panský dvůr a ovčín, později byla přeměněna na myslivnu. Dnes na jejím místě nalezneme pouze lesní porosty, které připomínají její někdejší existenci.
Je důležité nezaměňovat tuto osadu s jinými místy stejného názvu, například s Novým Dvorem u Kvasic. Tento dvůr byl jedním z poplužních dvorů kvasického panství, založený v 17. století Janem z Rottalu. Proslul chovem ušlechtilých plemen ovcí Merino–Negretti, známých pro svou jemnou vlnu. V roce 1924 byl prodán šesti hospodářům ze sousední Nové Dědiny.
Historie zaniklých osad, jako byl Nový Dvůr v Chřibech, nám připomíná proměnlivost osídlení a hospodářských aktivit v průběhu staletí.
V obci Buchlovice se v minulosti nacházely dva větrné mlýny, které postavil v roce 1789 Šebestián Malý na kopci východně od Buchlovic, přibližně 1 km od obce, na rozhraní katastrů Buchlovic, Břestku a Tupes. Tyto mlýny sloužily místním obyvatelům více než sto let a dodávaly kraji zvláštní romantický ráz. V průběhu let měnily mlýny několikrát majitele, avšak dnes již na tomto místě nestojí.
Přestože v Buchlovicích již větrné mlýny nenajdeme, v okolí se nachází několik dochovaných mlýnů, které stojí za návštěvu.
je významná archeologická lokalita nacházející se v pohoří Chřiby, nedaleko obce Buchlovice. Toto výšinné sídliště, známé také jako hradiště, bylo osídleno v různých obdobích pravěku a středověku.
Hradisko Chlum sloužilo jako opevněné sídliště, poskytující ochranu a strategickou výhodu díky své vyvýšené poloze. Archeologické nálezy z této lokality zahrnují keramiku, kovové artefakty a zbytky opevnění, které svědčí o dlouhodobém osídlení a významu tohoto místa v minulosti.
Dnes je Hradisko Chlum oblíbeným cílem turistů a milovníků historie. Návštěvníci mohou prozkoumat terénní pozůstatky opevnění a užít si výhledy na okolní krajinu Chřibů. Lokalita je přístupná po značených turistických trasách vedoucích z Buchlovic a okolních obcí.
Pro více informací o historii a archeologických výzkumech Hradiska Chlum můžete navštívit Encyklopedii Keltů.
Buchlovice jsou malebným městysem ve Zlínském kraji, v oblasti Slovácka, s bohatou historií sahající až do středověku. Díky své poloze pod majestátním hradem Buchlovem a baroknímu zámku Buchlovice jsou centrem historických událostí, šlechtických rodů a kulturního dědictví.
První písemná zmínka o Buchlovicích pochází z roku 1207. Samotná oblast však byla pravděpodobně osídlena již v raném středověku. Přímá zmínka o Buchlovicích se nachází v listině krále Přemysla Otakara I., která potvrzuje existenci osady v oblasti buchlovského panství.
Hrad Buchlov, nacházející se nad městysem, je zmiňován poprvé v roce 1300, kdy byl ve vlastnictví královské koruny. Hrad sloužil jako pohraniční pevnost, správní centrum a lovecký zámeček. Byl sídlem purkrabího, který měl za úkol chránit královské zájmy v regionu.
Buchlovice byly původně podhradím a hospodářským zázemím hradu Buchlov. Obyvatelé se živili zemědělstvím, řemesly a obchodem, přičemž jejich vývoj úzce souvisel se správou panství.
V roce 1540 se Buchlovice staly součástí buchlovského panství pod správou významného moravského šlechtického rodu Žerotínů. Avšak již v roce 1542 panství koupili Zástřizlové, kteří sídlili na hradě Buchlov a významně ovlivnili rozvoj obce. Za jejich vlády bylo Buchlovické panství rozšířeno a spravováno jako důležitá součást Moravy.
Jan Ždánský ze Zástřizl založil v roce 1547 nejstarší gruntovní knihy Buchlovic, nazvané Registra dědiny Buchlovic, což umožnilo přesné vedení hospodářských záznamů.
V 17. století se stal Buchlov nepohodlným sídlem, a proto se Jan Dětřich z Petřvaldu, tehdejší majitel panství, rozhodl vybudovat nové reprezentativní sídlo v údolí pod hradem – zámek Buchlovice.
Stavba zámku probíhala mezi lety 1707 až 1738, inspirována italskými barokními vilami. Autorství je připisováno italskému architektovi Domenicu Martinellimu, který se proslavil stavbami na Moravě i v Rakousku.
Zámek se stal nejen sídlem šlechtické rodiny, ale i významným kulturním a společenským centrem. Byly zde pořádány velkolepé plesy, lovy a diplomatická jednání.
V roce 1805 byly Buchlovice císařem Františkem II. povýšeny na městys. Po celý 19. století se Buchlovice dále rozvíjely a přibylo několik významných staveb, jako například kostel sv. Martina a zámecký park, který patří mezi nejkrásnější barokní zahrady ve střední Evropě.
Rod Berchtoldů, který vlastnil zámek v 19. století, se významně podílel na rozvoji Buchlovic. Leopold Berchtold, tehdejší majitel panství, byl rakousko-uherským ministrem zahraničí a podepsal ultimátum Srbsku v roce 1914, které vedlo k vypuknutí první světové války.
Po vzniku Československa v roce 1918 došlo k postupné změně společenských poměrů. Po roce 1945 byl zámek Buchlovice zestátněn a přeměněn na muzeum. Rodina Berchtoldů byla nucena panství opustit.
Během druhé světové války byly Buchlovice a okolní Chřiby místem odbojářské činnosti. Operovaly zde partyzánské skupiny a řada místních obyvatel se zapojila do boje proti nacismu.
Po roce 1948 se Buchlovice staly součástí socialistického Československa, což znamenalo změny v zemědělství (kolektivizace) i v majetkových vztazích.
Po roce 1989 a pádu komunismu prošly Buchlovice postupnou obnovou. Zámek Buchlovice byl vrácen do správy státu a stal se významným turistickým cílem.
Buchlovice jsou dnes známé turistickou atraktivitou, vinařstvím a folklórem. Konají se zde tradiční slavnosti, jako jsou:
Turisté sem přijíždějí především kvůli zámku Buchlovice, hradu Buchlov, zámeckému parku a krásným přírodním scenériím Chřibů.
🔹 Legenda o Černé paní – Duch prý bloudí chodbami hradu Buchlov a varuje před neštěstím.
🔹 Mumie v hradní kapli – V hradě Buchlov je dodnes uložena mumie, která je předmětem mnoha teorií.
🔹 Zaniklá osada Nový Dvůr – V oblasti Chřibů kdysi stávala osada, dnes již neexistující.
🔹 Baťova dálnice – Nedokončený projekt silnice, která měla spojovat východní a západní část Československa.
Buchlovice mají bohatou historii, sahající od středověkých počátků přes šlechtickou éru, stavbu zámku, moderní dějiny až po současnost. Jsou významným kulturním a historickým centrem Slovácka, nabízející návštěvníkům krásnou architekturu, tradice a nezapomenutelnou atmosféru.
Buchlovice jsou tak místem, kde se prolíná historie, kultura a přírodní krása v jedinečném celku, který stojí za objevování. 🌿🏰
Oblast Buchlovic a jejich okolí je bohatá na legendy o ukrytých pokladech, které dodnes podněcují představivost místních obyvatel i návštěvníků. Zde jsou některé z nejznámějších příběhů:
Podle jedné z legend existuje tajná podzemní chodba, která spojuje velehradský klášter s hradem Buchlov. Tato chodba měla sloužit jako úniková cesta nebo tajná spojnice mezi těmito dvěma významnými místy. Pověst praví, že mniši z Velehradu v této chodbě ukryli cenné předměty, jako jsou zlaté a stříbrné bohoslužebné náčiní, včetně svícnů, monstrancí, kalichů a malého relikviáře. Tyto poklady měly být ukryty krátce po církevních reformách císaře Josefa II., kdy byl velehradský klášter v roce 1784 zrušen. Ačkoli archeologické výzkumy dosud neodhalily žádné důkazy o existenci této chodby či pokladu, příběh nadále fascinuje mnoho lidí.
Nedaleko obce Buchlovice se nachází vrch zvaný Chlum, na kterém se rozkládá starobylé hradisko. Místní pověsti hovoří o tom, že v podzemí tohoto hradiska jsou ukryty zlaté a stříbrné poklady, které střeží duchové. Tyto legendy lákají hledače pokladů a milovníky záhad k prozkoumávání tohoto mystického místa.
Ačkoli neexistují žádné historické důkazy potvrzující tyto příběhy, legendy o ukrytých pokladech v okolí Buchlovic přetrvávají a přispívají k tajemné atmosféře regionu.
Legenda o psu Břestovi je jednou z nejznámějších pověstí spojených s hradem Buchlov a okolními obcemi. Tento příběh vysvětluje původ názvů několika vesnic v regionu a dodává místní krajině tajemný nádech.
Podle dávné pověsti žil na hradě Buchlov mocný pán, který vlastnil věrného psa jménem Břest. Tento pes byl znám svou oddaností a inteligencí, a pán jej často brával na své cesty po okolí.
Jednoho dne se však stalo neštěstí – Břest se ztratil v hlubokých lesích obklopujících hrad. Pán byl zoufalý a vyslal své služebníky, aby psa našli. Ti se rozptýlili do všech směrů a při svém hledání narazili na různá místa, která později získala své názvy právě díky této události.
Břestek: Služebníci se ptali místních obyvatel, zda neviděli pána hledajícího svého psa Břesta. Lidé odpovídali: "Byl tady pán hledající Břesta." Z toho vznikl název Břestek.
Tupesy: Při hledání se služebníci ptali: "Nebyl tu pes?" Místní odpovídali: "Tu pes nebyl." Z této fráze se postupně vyvinul název Tupesy.
Zlechov: Když se pána ptali, jak se mu daří při hledání, odpovídal: "Zle, chovám se zle." Tato slova dala základ názvu Zlechov.
Břest: Nakonec byl pes nalezen v místě, které bylo na jeho počest pojmenováno Břest.
Ačkoli tato legenda nabízí poutavé vysvětlení původu názvů obcí v okolí hradu Buchlov, je důležité poznamenat, že jde o lidovou pověst. Historické a etymologické výzkumy mohou poskytnout odlišná vysvětlení původu těchto názvů.
Tato legenda je součástí bohatého kulturního dědictví regionu a dodnes se předává z generace na generaci, obohacujíc místní tradice a povědomí o historii kraje.
Název obce Tupesy má nejasný původ a jeho přesné etymologické vysvětlení dosud nebylo uspokojivě objasněno. Historické prameny uvádějí různé podoby názvu v průběhu staletí, například Typiz (1220), Tupezzi (1228), Tupici (1250) či Tupic (1261). Tyto varianty mohou být výsledkem hláskových změn při převodu českého názvu do němčiny.
Existuje také lidová pověst, která spojuje název obce s příběhem o psu jménem Břest, patřícímu panovníkovi z hradu Buchlov. Podle této legendy pes utekl z hradu a při jeho hledání se na různých místech odehrály události, které daly jména okolním obcím. V případě Tupes se prý místní obyvatelé ptali: "Byl tu pes?" – odtud název Tupesy.
Přestože tato pověst nabízí zajímavé vysvětlení, je třeba ji brát s rezervou, neboť chybí historické důkazy potvrzující tuto etymologii. Celkově tedy původ názvu obce Tupesy zůstává předmětem spekulací a dosud nebyl jednoznačně objasněn.
Pomník "U Kamenného kříže" je významným místem spojeným s tragickou událostí z roku 1582, kdy byl zavražděn Jindřich Prakšický ze Zástřizl. Tento šlechtic byl nalezen mrtvý na místě zvaném Smraďavka, poblíž Buchlovic. Přestože vrah byl znám, pravděpodobně byl pouze vykonavatelem činu na objednávku. Pomník připomíná tuto událost a slouží jako memento dávné tragédie.
Podobné kamenné kříže, často nazývané smírčí kříže, byly v minulosti stavěny na místech násilných činů nebo neštěstí. Sloužily jako připomínka události a výzva k modlitbě za duši zemřelého. Tyto kříže jsou rozesety po celé České republice a každý z nich nese svůj vlastní příběh.
Pomník "U Kamenného kříže" je tedy nejen připomínkou konkrétní historické události, ale také součástí širší tradice smírčích křížů v naší krajině.
Mezi hradem Buchlov a významným poutním místem Velehrad se nachází místo zvané "U Zabitého". Tento název vzbuzuje zvědavost i respekt, neboť je spojen s tragickou legendou o bratrovraždě, která se zde měla odehrát. Místní lidé toto místo dodnes považují za tajemné a opředené smutnou historií.
Podle dávné pověsti se zde kdysi odehrála tragická událost, která byla důsledkem závisti a nenávisti mezi dvěma bratry.
Legenda vypráví o dvou bratrech, kteří pocházeli z významné šlechtické rodiny sídlící na hradu Buchlov. Starší bratr byl rozvážný a moudrý, zatímco mladší byl prchlivý a ctižádostivý.
Když jejich otec zemřel, vyvstala otázka, kdo převezme vládu nad rodovým majetkem. Otcova poslední vůle údajně svěřovala panství staršímu synovi, což mladší odmítal přijmout. Mezi bratry propukla hádka, která postupně přerostla v otevřené nepřátelství.
Podle legendy se bratři jednoho dne vydali na cestu z Buchlova směrem k Velehradu, kde chtěli požádat mnichy o smírčí rozhodnutí. Avšak na místě, kde se dnes nachází kříž s nápisem "U Zabitého", se situace vyhrotila – hádka mezi bratry přerostla ve smrtelný konflikt. Mladší bratr ve vzteku tasil meč a probodl svého sourozence, který bezmocně klesl k zemi.
Když si mladší bratr uvědomil, co spáchal, zmocnila se ho hrůza a lítost. Uvědomil si, že nikdy nebude moci najít klid, a tak se rozhodl odejít do velehradského kláštera, kde zbytek svého života strávil jako kajícník v modlitbách a pokání.
Lidé z okolí věří, že toto místo zůstává prokleté a neklidné. Někteří kolemjdoucí prý v noci slyšeli podivné šepoty a kroky, ačkoli v okolí nikdo nebyl. Jiní tvrdí, že zde za soumraku spatřili mlhavou postavu, která se zjevuje a pak náhle mizí.
Říká se, že na tomto místě ptáci často přestanou zpívat a že v bezvětrných dnech se zde mohou objevit zvláštní závaně chladného vzduchu. Lidé se proto dodnes kříži "U Zabitého" vyhýbají po setmění.
Dnes zde stojí dřevěný kříž, který připomíná tuto dávnou tragédii. Místní obyvatelé jej udržují a pravidelně se zde konají modlitby a pobožnosti na památku těch, kteří zde přišli o život.
📍 Poloha: Na staré cestě mezi hradem Buchlov a Velehradem
⏳ Dostupnost: Pěšky nebo na kole, součást turistických tras
Místo "U Zabitého" zůstává jedním z nejzáhadnějších a nejtemnějších míst v okolí Buchlova a Velehradu. Možná je to jen legenda, ale kdo ví – někteří lidé věří, že duch zavražděného bratra zde stále bloudí a hledá spravedlnost…
Místo zvané "U Zabitého" se nachází v Chřibech, nedaleko hradu Buchlov a poutního místa Velehrad. Toto místo je spojeno s legendou o bratrovraždě, která se měla odehrát mezi dvěma bratry z hradu Buchlov.
Přesná poloha "U Zabitého" je na turistických mapách vyznačena jako turistické rozcestí. Toto rozcestí je křižovatkou několika turistických tras a je oblíbeným výchozím bodem pro pěší túry v oblasti Chřibů.
Pro lepší orientaci můžete využít online mapové služby, jako je Mapy.cz, kde zadáním názvu "U Zabitého" získáte přesnou polohu a navigaci k tomuto místu.
Při návštěvě "U Zabitého" si můžete prohlédnout dřevěný kříž, který připomíná tragickou událost spojenou s tímto místem. Okolní příroda nabízí příjemné prostředí pro procházky a poznávání historie regionu.
Hrad Buchlov, majestátně se tyčící nad moravskou krajinou, je opředen mnoha legendami a tajemstvími. Jedním z nejzajímavějších aspektů, které fascinují návštěvníky i historiky, jsou tajné chodby a skryté prostory hradu.
Hrad Buchlov byl založen v první polovině 13. století jako královská pevnost s obrannou funkcí. Díky své strategické poloze a významu prošel hrad mnoha stavebními úpravami a rozšířeními, což vedlo k vytvoření komplexního systému chodeb, místností a skrytých prostor.
Vzhledem k obrannému charakteru hradu je pravděpodobné, že byly vybudovány tajné chodby sloužící jako únikové cesty v případě obléhání nebo nebezpečí. Tyto chodby měly umožnit obráncům hradu nepozorovaně opustit pevnost nebo naopak přivést posily či zásoby.
Přestože konkrétní plány či mapy těchto chodeb nejsou veřejně dostupné, mnoho historiků a archeologů se domnívá, že některé z nich by mohly vést do okolních lesů Chřibů nebo k nedaleké kapli svaté Barbory, která sloužila jako hrobka majitelů hradu.
Dnes je hrad Buchlov přístupný veřejnosti a nabízí několik prohlídkových tras, které návštěvníky seznamují s bohatou historií a architekturou hradu. Některé části hradu, včetně podzemních prostor, však zůstávají nepřístupné z důvodu bezpečnosti nebo probíhajících výzkumů.
Archeologické průzkumy a rekonstrukční práce občas odhalí nové skutečnosti o struktuře hradu, včetně možných skrytých chodeb či místností. Tyto objevy však vyžadují pečlivé zkoumání a ověřování, než mohou být představeny veřejnosti.
Tajné chodby hradu Buchlov zůstávají fascinujícím tématem pro milovníky historie a záhad. Ačkoli mnoho informací o nich je založeno na legendách a spekulacích, jejich existence přispívá k mystické atmosféře tohoto středověkého sídla. Návštěva hradu Buchlov nabízí jedinečnou příležitost ponořit se do jeho tajemné minulosti a možná i objevit stopy dávných tajemství ukrytých v jeho zdech.
Strana 1 z 2