Luhačovice – největší moravské lázně

Luhačovice jsou největší a nejvýznamnější lázeňské město na Moravě, nacházející se v malebném údolí řeky Šťávnice v podhůří Bílých Karpat. Proslavily se léčivými minerálními prameny, unikátní architekturou Dušana Jurkoviče a nádherným přírodním okolím, které láká nejen lázeňské hosty, ale i turisty hledající relaxaci a aktivní vyžití.

Historie Luhačovic

• První zmínky o Luhačovicích pocházejí ze 13. století, kdy byly součástí panství nedalekého hradu Luhačovice.
• Léčivé účinky místních pramenů jsou zmiňovány už v 17. století, ale až v 18. století začaly být cíleně využívány pro léčebné účely.
• V 19. století koupil panství hrabě Serenyi, který položil základy lázeňského rozvoje.
• Na začátku 20. století se město rozvíjelo pod vedením slovenského architekta Dušana Jurkoviče, který vytvořil nezaměnitelný secesní a lidový styl, inspirovaný valašskou architekturou.

Léčivé prameny

Luhačovice jsou známé svými přírodními léčivými prameny, které obsahují vysoký podíl minerálů a oxidu uhličitého. Využívají se především k léčbě dýchacích cest, trávících potíží a cukrovky.

Nejznámější prameny

1. Vincentka – nejslavnější pramen, doporučovaný při problémech s trávicím ústrojím a dýchacími cestami.
2. Aloiska – má mírně slanou chuť a je využívána k pitné kúře.
3. Ottovka – pramen s vysokým obsahem železa, doporučovaný při chudokrevnosti.
4. Pramen Dr. Šťastného – vhodný k léčbě žaludečních obtíží.
5. Jubilejní pramen – využívá se pro inhalace a koupele.

Prameny jsou dostupné pro veřejnost v Lázeňském parku a kolonádě, kde si návštěvníci mohou zdarma nabrat minerální vodu přímo z vývěrů.

Architektura a památky

Luhačovice jsou známé svými unikátními secesními a lidovými stavbami, které vytvořil Dušan Jurkovič a další významní architekti.

Nejvýznamnější budovy a místa

1. Jurkovičův dům – ikonická budova s bohatě zdobenou dřevěnou fasádou, dnes slouží jako luxusní hotel.
2. Lázeňská kolonáda – centrum lázeňského života, kde se konají koncerty, výstavy a kulturní akce.
3. Sluneční lázně – historická lázeňská budova ve stylu lidové secese.
4. Společenský dům – kulturní centrum Luhačovic s divadlem, kavárnou a koncertním sálem.
5. Kostel svaté Rodiny – dominantní církevní stavba města.
6. Vila Jestřábí – malebná vila v secesním stylu, původně penzion.

Lázeňství a wellness

Luhačovice nabízejí širokou škálu lázeňských procedur, wellness pobytů a léčebných programů, které využívají místní minerální vody a moderní léčebné metody.

Hlavní procedury

• Koupele v přírodní minerální vodě – využívají léčivé účinky oxidu uhličitého.
• Inhalace Vincentky – účinná léčba dýchacích obtíží.
• Masáže a fyzioterapie – zaměřené na regeneraci těla.
• Saunové a relaxační rituály – různé druhy saun a parních lázní.
• Pitná kúra – doporučovaná při trávicích potížích.

Mezi nejznámější lázeňské domy patří:

• Lázně Luhačovice, a.s. – největší poskytovatel lázeňské péče.
• Wellness & Spa Alexandria – luxusní wellness s moderními procedurami.
• Lázeňský hotel Miramare – specializovaný na léčbu dýchacích cest.

Kulturní a společenské akce

Luhačovice jsou kulturním centrem Slovácka, kde se konají festivaly, koncerty a výstavy.

Nejvýznamnější akce

1. Festival Janáček a Luhačovice – klasická hudba na počest Leoše Janáčka, který zde často pobýval.
2. Lázeňská sezóna – Otevírání pramenů – slavnostní zahájení sezóny s krojovaným průvodem a požehnáním pramenům.
3. Slovácké slavnosti vína – ochutnávky vín a folklorní vystoupení.
4. Luhačovické kulturní léto – divadelní a koncertní program na kolonádě.
5. Mikulášský jarmark – vánoční trhy s tradičními řemesly.

Turistika a příroda

Luhačovice se nacházejí v nádherné krajině Bílých Karpat, která nabízí turistické trasy, cyklostezky a vyhlídky.

Tipy na výlety

1. Luhačovická přehrada – ideální na procházky, vodní sporty a rybaření.
2. Vyhlídka nad přehradou – krásný pohled na Luhačovice a okolní přírodu.
3. Naučná stezka Luhačovice – prochází nejzajímavějšími místy města.
4. Pozlovice – malebná vesnice s kostelem sv. Martina.
5. Bojkovice a zámek Nový Světlov – historická památka v anglickém stylu.

Gastronomie a místní speciality

Luhačovice nabízejí široký výběr restaurací a kaváren, kde lze ochutnat tradiční valašskou a slováckou kuchyni.

Typická jídla a produkty

• Frgál – sladký valašský koláč s makovou nebo tvarohovou náplní.
• Švestková povidla a trnkové likéry – tradiční slovácké pochoutky.
• Bryndzové halušky – slovenský vliv v místní kuchyni.
• Luhačovická oplatka – typický suvenýr, podobný lázeňským oplatkám z Karlových Varů.
• Domácí slivovice a vína z okolních vinic.

Mezi oblíbené restaurace patří:

• Jurkovičův dům – lázeňská kavárna.
• Restaurace U Pramene – tradiční česká kuchyně.
• Wellness & Spa Alexandria – moderní gastronomie.

Shrnutí

Luhačovice jsou ideálním místem pro relaxaci, léčbu a aktivní odpočinek. Spojují tradiční lázeňství s nádhernou architekturou, kulturním děním a krásnou přírodou. Ať už přijedete za léčbou, wellness, kulturou nebo turistikou, město vás okouzlí svou pohodovou atmosférou a jedinečným stylem.

Skanzen Rožnov pod Radhoštěm – Valašské muzeum v přírodě

Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, oficiálně Valašské muzeum v přírodě, je nejstarším a největším skanzenem v České republice. Nachází se v malebném prostředí Beskyd a specializuje se na uchování tradiční valašské architektury, kultury a lidových zvyků. Muzeum bylo založeno v roce 1925 bratry Jaroňkovými a od té doby se rozrostlo do tří samostatných areálů – Dřevěného městečka, Valašské dědiny a Mlýnské doliny.

Hlavní expozice skanzenu

Muzeum je rozděleno do tří hlavních částí, které návštěvníkům přibližují různé aspekty života na Valašsku od 18. do 20. století.

1. Dřevěné městečko

• Nejstarší část skanzenu, otevřená v roce 1925.
• Představuje historické centrum valašského maloměsta s roubenými měšťanskými domy, radnicí, kostelem a hospodářskými stavbami.
• Hlavní objekty:
  • Měšťanský dům – interiér s původním nábytkem a ukázkami měšťanského života.
  • Kostel sv. Anny – dřevěný kostel přenesený ze Větřkovic.
  • Hostinec U Vašků – možnost ochutnat valašské speciality.
  • Škola – expozice tradiční výuky na valašské vesnici.

2. Valašská dědina

• Nejrozsáhlejší část skanzenu, která simuluje typickou valašskou vesnici.
• Hospodářské usedlosti, salaše, ovčírny, mlýny a kovárny.
• Život na vesnici – expozice ukazují tradiční hospodaření, chov ovcí, tkaní lnu, výrobu másla a sýrů.
• Hlavní objekty:
  • Roubené chalupy a hospodářství – přenesené originální stavby.
  • Pasekářské usedlosti – domy postavené ve stylu salašnického hospodaření.
  • Salaš a ovčí chlév – ukázky chovu ovcí a výroby sýrů.
  • Kaplička z Valašska – typická sakrální stavba na návsi.

3. Mlýnská dolina

• Jediná část skanzenu zaměřená na technické stavby a řemesla.
• Funkční vodní mlýny, hamr, pila a valcha.
• Návštěvníci zde mohou vidět, jak se v minulosti mlely obiloviny, kovali podkovy nebo zpracovávalo dřevo.
• Hlavní objekty:
  • Vodní mlýn z Velkých Karlovic – ukázka tradičního mletí mouky.
  • Pila na vodní pohon – řezání dřeva pomocí vodní síly.
  • Hamr – kovárna s funkční výhní a kovářskými nástroji.
  • Valcha – zařízení na zpracování vlny.

Kulturní akce a živá historie

Skanzen Rožnov pod Radhoštěm není jen statickou expozicí, ale pravidelně zde probíhají folklórní akce, řemeslné trhy a tradiční slavnosti.

1. Velikonoce a Vánoce na Valašsku

• Ukázky tradičních svátků, zvyků a velikonočního pečení.
• Možnost ochutnat valašské frgály, kyselicu a domácí slivovici.
• Vánoční trhy s ukázkou lidových řemesel.

2. Festivaly a folklórní slavnosti

• Rožnovské slavnosti – folklórní festival s hudbou, tancem a kroji.
• Mikulášský jarmark – tradiční řemesla, vánoční trhy, betlémy.
• Dny řemesel a setkání kovářů – ukázky práce hrnčířů, řezbářů, tkalců.

3. Ukázky tradičních řemesel a hospodaření

• Ruční výroba másla, předení vlny, pečení chleba v peci.
• Tradiční hoblování dřeva, výroba šindelů a košíků.

Přírodní prostředí a okolí skanzenu

Skanzen se nachází v podhůří Beskyd, což poskytuje krásné přírodní scenérie a ideální podmínky pro turistiku a cykloturistiku.

• Radhošť a Pustevny – slavné turistické cíle spojené s legendou o Radegastovi.
• Stezka Valaška – moderní vyhlídková stezka v korunách stromů.
• Horská chata Radegast – možnost ochutnat valašské speciality.

Praktické informace

• Adresa: Valašské muzeum v přírodě, Palackého 147, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm
• Otevírací doba: Sezónní provoz, aktuální informace na webu skanzenu.
• Vstupné: Rodinné vstupné, zvýhodněné ceny pro děti a seniory.
• Doprava:
  • Autem – parkoviště poblíž areálu.
  • Vlakem – železniční stanice Rožnov pod Radhoštěm.
  • Na kole – cyklostezky vedoucí k muzeu.

Zajímavosti

• Největší skanzen v Česku s více než 100 historickými objekty.
• Založen v roce 1925, tedy patří k nejstarším skanzenům ve střední Evropě.
• Každoročně ho navštíví statisíce návštěvníků.
• Natáčely se zde pohádky a historické filmy, například Pohádky z mechu a kapradí.

Rožnovský skanzen je ideálním místem pro každého, kdo chce zažít autentickou atmosféru valašského venkova, poznat tradiční řemesla, gastronomii a folklór a vychutnat si krásy přírody v Beskydech.

Muzeum tupeské keramiky – skanzen v Tupesích

Muzeum tupeské keramiky v obci Tupesy (okres Uherské Hradiště) je unikátní expozice věnovaná tradiční výrobě tupeské majoliky. Tento skanzen, i když není rozsáhlý jako například Strážnický nebo Rožnovský, představuje významnou součást slováckého kulturního dědictví. Nabízí pohled do historie hrnčířství a výroby majolikové keramiky, která je pro tuto oblast typická.

Historie tupeské keramiky

Tupesy jsou od 18. století centrem výroby keramiky na Slovácku. Místní keramika, často označovaná jako tupeská majolika, je charakteristická bohatým barevným dekorem, zejména modrými, zelenými, žlutými a hnědými motivy na bílém podkladu. Motivy často zobrazují květinové ornamenty, vinnou révu nebo stylizované lidové vzory.

Největší rozmach výroby nastal na přelomu 19. a 20. století, kdy byly výrobky z Tupes exportovány nejen po celé Moravě, ale i do zahraničí. Keramika z Tupes se dodnes vyrábí tradičními metodami a je oblíbeným suvenýrem z této oblasti.

Expozice muzea

Muzeum sídlí v historické budově staré hrnčířské dílny, která byla přizpůsobena expozičním účelům. Návštěvníci se zde mohou seznámit s historií výroby keramiky i s její současnou podobou.

1. Historická hrnčířská dílna

• Rekonstrukce tradiční keramické dílny s původními nástroji, jako jsou hrnčířské kruhy, formy a pece na výpal.
• Ukázka ručního točení keramiky – návštěvníci mohou sledovat mistry keramiky při práci.
• Dekorování keramiky – techniky ruční malby majoliky.
• Expozice výrobních postupů od hlíny až po hotový produkt.

2. Obytná část hrnčíře

• Rekonstrukce tradičního obydlí hrnčířské rodiny z 19. století.
• Dobový nábytek, keramické nádobí a domácí vybavení typické pro slováckou vesnici.
• Ukázky lidového umění, krojů a každodenního života hrnčířských rodin.

3. Výstava historických i současných keramických výrobků

• Sbírka originálních tupeských majolikových výrobků – od talířů a džbánů po figurální plastiky.
• Porovnání starých a moderních technik výroby – návštěvníci uvidí vývoj tupeské keramiky v průběhu staletí.
• Srovnání různých stylů zdobení – jak se měnily vzory a techniky dekorace.

Interaktivní programy a workshopy

Muzeum nabízí různé praktické a zážitkové programy, které návštěvníci mohou aktivně vyzkoušet.

1. Hrnčířská škola pro návštěvníky

• Možnost vyzkoušet si práci na hrnčířském kruhu pod vedením zkušeného keramika.
• Tvarování hliněných nádob a seznámení s technikami výroby.
• Výrobek si návštěvníci mohou nechat vypálit a odnést jako suvenýr.

2. Malování keramiky

• Workshop, kde si návštěvníci mohou namalovat vlastní keramický talíř nebo hrnek.
• Použití tradičních motivů i moderních dekorů.
• Výrobky lze vypálit a vyzvednout později nebo zaslat poštou.

3. Speciální tematické akce

• Velikonoční a vánoční programy – ukázky výroby keramických dekorací a tradičních slováckých zvyků.
• Slovácké folklorní slavnosti – představení řemesel, hudebních souborů a lidových tanců.
• Setkání hrnčířů – workshopy s mistry keramiky z různých částí Moravy.

Prodejna tupeské keramiky

Součástí muzea je prodejna, kde lze zakoupit originální tupeské keramické výrobky. K dostání jsou například:

• Malované džbány, talíře, hrníčky a mísy.
• Keramické suvenýry a figurky.
• Tradiční dekorativní kachle používané například na kamna.

Praktické informace

• Adresa: Muzeum tupeské keramiky, Tupesy 222, 687 07 Tupesy
• Otevírací doba: Sezónní provoz – doporučuje se ověřit aktuální časy na oficiálních stránkách.
• Vstupné: Zvýhodněné vstupné pro rodiny, školy a skupiny.
• Doprava:
  • Autem – parkování u muzea.
  • Autobusem – dobré spojení z Uherského Hradiště.
  • Na kole – Tupesy leží na oblíbené vinařské cyklostezce.

Okolí skanzenu a turistické zajímavosti

Muzeum tupeské keramiky je součástí bohatého kulturního regionu Slovácko, který nabízí mnoho dalších turistických atrakcí:

• Hrad Buchlov – jeden z nejstarších hradů na Moravě, vzdálený asi 10 km.
• Zámek Buchlovice – krásný barokní zámek s parkem, jen 7 km od Tupes.
• Velehrad – významné poutní místo s monumentální bazilikou.
• Archeoskanzen Modrá – historická rekonstrukce velkomoravského sídliště.

Zajímavosti o Tupeské keramice

• Každý výrobek je originál, protože se maluje ručně.
• Tradiční modré a hnědé vzory jsou inspirované slováckou lidovou výšivkou.
• Tupeská keramika je populární mezi sběrateli, některé historické kusy jsou vysoce ceněné.
• Slovácká majolika se dostala i do světových muzeí a soukromých sbírek.

Shrnutí

Muzeum tupeské keramiky je jedinečné místo, kde se snoubí historie, řemeslo a umění. Návštěvníci zde mohou nejen poznat tradici výroby majoliky, ale také si sami vyzkoušet práci s hlínou a dekorování keramiky. Toto místo je skvělým cílem pro rodiny, školy, milovníky řemesel i turisty, kteří chtějí objevovat kulturní dědictví Slovácka.

Skanzen Strážnice – Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy

Skanzen ve Strážnici, oficiálně Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, je jedním z nejvýznamnějších skanzenů v České republice. Nachází se v krásném prostředí přírodního parku Strážnického Pomoraví, v těsné blízkosti města Strážnice. Tento skanzen přibližuje život a tradiční lidovou architekturu jihovýchodní Moravy, především Slovácka, Horňácka, Luhačovického Zálesí a Moravských Kopanic.

Hlavní expozice a tematické celky

Muzeum je rozděleno do několika tematických částí, které představují různé typy staveb, hospodářských objektů a způsoby života venkovského obyvatelstva od 18. do 20. století.

1. Kopaničářská osada

• Reprezentuje drsné podmínky života na Moravských Kopanicích (oblast kolem Starého Hrozenkova).
• Domy z nepálených cihel a dřeva s doškovými střechami.
• Expozice ukazuje samostatnost a soběstačnost obyvatel, včetně ruční výroby plátna a hospodaření na kamenitých políčkách.

2. Luhačovické Zálesí

• Oblast ovlivněná horským prostředím a blízkostí Luhačovic.
• Expozice zaměřená na typické zemědělské usedlosti.
• Dřevěné i zděné stavby, často s hrázděnými prvky.

3. Horňácká dědina

• Představuje lidovou architekturu Horňácka (např. Velká nad Veličkou, Kuželov).
• Typické jsou bělostné zdi, dřevěné štíty a šindelové střechy.
• Zajímavostí je i unikátní mlýn z Kuželova.

4. Dolňácká vesnice

• Ukazuje tradiční slováckou vesnici s bohatě zdobenými domy.
• Charakteristická barevná fasáda, ornamenty a malované průčelí domů.
• Velká role vinné révy – ukázka tradičních vinných sklepů.

5. Technické stavby a řemesla

• Větrný mlýn – dřevěná stavba s původním mlýnským zařízením.
• Lisovny oleje a vinné sklepy – prezentace tradičních výrobních postupů.
• Kovářská dílna, hrnčířská pec – ukázky řemesel, která byla důležitá pro venkovský život.

Život ve skanzenu – ukázky tradičních zvyků a slavností

Skanzen není jen statickou expozicí, ale pravidelně ožívá různými folklórními akcemi, festivaly a ukázkami tradičních řemesel. K nejvýznamnějším akcím patří:

1. Strážnické slavnosti a folklórní festivaly

• Každoroční Mezinárodní folklorní festival Strážnice přivádí do skanzenu desítky folklórních souborů z celého světa.
• Návštěvníci mohou vidět tradiční kroje, tanec, zpěv a hudební nástroje.

2. Ukázky tradičních řemesel a venkovských prací

• Bičování konopí, tkaní na stavech, výroba keramiky, pečení chleba.
• Možnost vyzkoušet si různé činnosti pod vedením řemeslníků.

3. Vánoce a Velikonoce na venkově

• Adventní a velikonoční programy, při nichž si návštěvníci mohou vychutnat tradiční pokrmy, vyrábět ozdoby a poznat staré zvyky.

Přírodní prostředí a okolí skanzenu

Skanzen se nachází v malebném prostředí strážnických lužních lesů a vinných oblastí Slovácka. Okolní krajina je ideální pro procházky, cykloturistiku a vinařskou turistiku.

• Baťův kanál – možnost projížďky na lodi.
• Zámek Strážnice – krásný renesanční zámek s parkem.
• Vinné sklepy Petrov-Plže – ikonické modrobílé vinné sklepy kousek od skanzenu.

Praktické informace

• Adresa: Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, Zámek 672, 696 62 Strážnice
• Otevírací doba: Sezónně od jara do podzimu, přesný rozpis je na webu muzea.
• Vstupné: Ceny se liší podle věku a skupin, rodinné vstupné je výhodné.
• Doprava:
  • Autem – parkování u skanzenu.
  • Vlakem – železniční stanice Strážnice.
  • Na kole – cyklostezky vedou přímo ke skanzenu.

Zajímavosti

• Některé stavby byly přeneseny z původních lokalit a zachovávají původní podobu.
• Ve skanzenu natáčela Česká televize různé dokumenty o tradičním životě na Moravě.
• Vinná tematika je důležitá – v expozici jsou ukázky vinařských staveb a historických lisů.

Skanzen Strážnice je ideálním místem pro každého, kdo chce poznat historii moravského venkova, ochutnat tradiční kuchyni, poslechnout si lidovou hudbu a zažít autentickou atmosféru minulých století.

Velehrad: Historie, památky a současnost

Velehrad je malebná obec ležící v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, přibližně 6 km severozápadně od Uherského Hradiště. S populací kolem 1 100 obyvatel je známá především jako jedno z nejvýznamnějších poutních míst v České republice. Jeho historie sahá více než 800 let do minulosti a je úzce spjata s cyrilometodějskou tradicí a cisterciáckým klášterem.

Historie Velehradu

Historie Velehradu je bohatá a fascinující. Název "Velehrad" pochází z praslovanského výrazu "Veligrad", což znamená "velký hrad". Toto označení odkazuje na význam a velikost místa v minulosti. Archeologické nálezy dokládají osídlení této oblasti již v období neolitu a ve střední a mladší době bronzové.

V roce 1205 byl na území dnešního Velehradu založen první moravský cisterciácký klášter. Tento klášter se rychle stal duchovním a kulturním centrem regionu. Přestože byl klášter v roce 1784 zrušen císařem Josefem II., jeho odkaz přetrval a Velehrad si udržel svůj význam jako poutní místo.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje

Dominantou Velehradu je majestátní Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje. Tento impozantní chrám byl původně postaven v románském slohu, avšak v průběhu staletí prošel několika přestavbami, zejména po požáru v roce 1681, kdy získal barokní podobu. Interiér baziliky je bohatě zdobený a nabízí návštěvníkům hluboký duchovní zážitek. V roce 1927 byl chrámu udělen titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).

Pod bazilikou se nachází podzemní prostory s expozicí Martyrion – Svědkové víry 20. století, která připomíná osudy těch, kteří trpěli pro svou víru během totalitních režimů. Tato expozice nabízí návštěvníkům možnost hlouběji se seznámit s historií pronásledování církve v Československu.

Kulturní a turistické zajímavosti

Velehrad nabízí návštěvníkům nejen duchovní zážitky, ale i bohaté kulturní a turistické možnosti. Mezi hlavní atrakce patří:

• Lapidárium: Nachází se v podzemí baziliky a obsahuje sbírku kamenných fragmentů a artefaktů z různých období historie kláštera.

• Kaple sv. Vendelína: Malebná kaple situovaná nedaleko baziliky, zasvěcená svatému Vendelínovi, patronu pastýřů.

• Mariánský sloup: Barokní sloup z roku 1676, nacházející se před bazilikou, je významným symbolem mariánské úcty v regionu.

• Velehradský dům svatých Cyrila a Metoděje: Informační centrum a muzeum, které nabízí expozice věnované historii Velehradu a cyrilometodějské tradici.

• Archeoskanzen Modrá: Nedaleký archeologický skanzen představující život na Velké Moravě v 9. století.

• Živá voda Modrá: Přírodní biotop s proskleným tunelem pod vodní hladinou, kde lze pozorovat sladkovodní ryby v jejich přirozeném prostředí.

• Naučná stezka Velehrad – Modrá: Pěší trasa spojující Velehrad s obcí Modrá, vedoucí kolem významných historických a přírodních památek.

• Cyklostezky: Velehrad je křižovatkou několika cyklostezek, které nabízejí možnost poznat krásy okolní přírody na kole.

Současnost Velehradu

Dnes je Velehrad nejen významným poutním místem, ale i oblíbeným cílem turistů a milovníků historie. Obec nabízí kvalitní ubytovací a stravovací služby, které uspokojí i náročné návštěvníky. Každoročně se zde koná řada kulturních a společenských akcí, které přitahují návštěvníky z celé republiky i ze zahraničí.

Velehrad je také místem setkávání různých náboženských a kulturních komunit. Díky své bohaté historii a duchovnímu významu je ideálním místem pro ty, kteří hledají klid, inspiraci a poučení.

Závěr

Velehrad je jedinečným místem, kde se prolíná bohatá historie s živou současností. Nabízí návštěvníkům hlub

Kostelík sv. Jana Křtitele

 se nachází v obci Modrá nedaleko Velehradu, na návrší nad areálem Archeoskanzenu Modrá. Tato stavba je replikou původního velkomoravského kostela z 9. století, jehož základy byly objeveny v roce 1911 archeologem Janem Nevěřilem. Původní kostel byl pravděpodobně postaven na přelomu 8. a 9. století a zanikl koncem 17. století, kdy byl jeho materiál použit při stavbě velehradského kláštera.

Současná replika kostela byla postavena v těsné blízkosti původních základů a nabízí návštěvníkům možnost nahlédnout do raně středověké církevní architektury. Kostelík je volně přístupný po chodníku vedoucím za hotelem SKANZEN Modrá.

Kostelík sv. Jana Křtitele se stal oblíbeným místem pro svatební obřady díky svému historickému kouzlu a jedinečné atmosféře. Jelikož není vysvěcený, ale pouze požehnaný, konají se zde pouze civilní obřady. Pro rezervaci termínu je třeba kontaktovat Obecní úřad v Modré.

Návštěva tohoto kostelíku nabízí jedinečný pohled do historie Velké Moravy a představuje významnou součást kulturního dědictví regionu.

Archeoskanzen Modrá

 je archeologický skanzen nacházející se v obci Modrá nedaleko Velehradu ve Zlínském kraji. Tento skanzen představuje rekonstrukci opevněného sídliště z období Velké Moravy (9. století) a nabízí návštěvníkům jedinečnou možnost nahlédnout do života našich předků.

Historie a vznik skanzenu

Archeoskanzen byl otevřen v roce 2003 a jeho vznik byl inspirován skutečnými archeologickými nálezy z oblasti středního Pomoraví. Mnohé z těchto nálezů pocházejí přímo z místa, kde se skanzen nachází. Cílem projektu bylo vytvořit živou ukázku velkomoravského sídliště, která by sloužila jak k edukaci, tak k popularizaci historie Velké Moravy.

Expozice a atrakce

Návštěvníci mohou prozkoumat různé stavby, které byly pečlivě rekonstruovány na základě archeologických výzkumů. Mezi hlavní atrakce patří:

• Obytné domy: Ukázky různých typů obydlí, ve kterých žili naši předkové.

• Řemeslnické dílny: Rekonstrukce dílen, kde se návštěvníci mohou seznámit s tradičními řemesly, jako je hrnčířství, kovářství či tkalcovství.

• Hospodářské budovy: Stavby sloužící k uskladnění plodin a chovu domácích zvířat.

• Církevní stavby: Replika kostelíka svatého Jana Křtitele, který byl postaven na základě základů původního kostela objeveného při archeologických vykopávkách.

Skanzen pravidelně pořádá různé akce a programy, které přibližují návštěvníkům život v době Velké Moravy prostřednictvím ukázek dobových řemesel, bojových umění či tradičních slavností.

Praktické informace

• Adresa: Modrá 170, 687 06 Velehrad

• Otevírací doba: V zimním období (od 1. ledna do 31. března) je skanzen otevřen pouze na objednání. Pro aktuální informace o otevírací době v ostatních měsících doporučujeme navštívit oficiální webové stránky.

• Vstupné: Ceny vstupného se liší podle věku a typu návštěvníků. Pro detailní informace o cenách vstupného navštivte oficiální webové stránky skanzenu.

• Kontakt: E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Telefon: +420 572 501 823, +420 777 807 368

Archeoskanzen Modrá je ideálním místem pro rodinné výlety, školní exkurze či pro všechny, kteří se zajímají o historii a chtějí na vlastní oči vidět, jak vypadal život v době Velké Moravy.

Hradisko svatého Klimenta

 známé také jako Klimentek, je významná archeologická lokalita a poutní místo nacházející se v pohoří Chřiby, přibližně 4 km severozápadně od obce Osvětimany v nadmořské výšce 461 metrů. Toto místo je hluboce spjato s historií Velké Moravy a cyrilometodějskou tradicí.

Historický význam

Podle tradice bylo hradisko sv. Klimenta jedním z center působení svatých Cyrila a Metoděje na Velké Moravě v 9. století. Legenda praví, že právě zde byly dočasně uloženy ostatky papeže sv. Klimenta, které soluňští bratři přenesli z Chersonésu. Místo sloužilo jako duchovní a vzdělávací centrum, kde se vyučovala gramatika, hudba a církevní obřady ve staroslověnštině.

Archeologické nálezy

Archeologické výzkumy odhalily základy středověkého kostela sv. Klimenta, jehož počátky sahají do 9. století. Tento kostel byl později, ve 14. století, rozšířen brněnskými augustiniány. Bohužel, klášter byl v roce 1421 zničen husity a místo postupně upadlo v zapomnění. Dnes jsou na vrcholové plošině patrné základy původního kostela, doplněné o dřevěnou kapli z roku 1964 a zvonici sv. Gorazda z roku 1985.

Současnost

Hradisko sv. Klimenta je dnes národní kulturní památkou a oblíbeným cílem poutníků i turistů. Každoročně se zde koná pouť na svátek Seslání Ducha svatého. Místo je přístupné po značených turistických trasách a nabízí návštěvníkům možnost ponořit se do historie a užít si klidné prostředí chřibských lesů.

Pro více informací o historii a aktuálním dění na hradisku sv. Klimenta můžete navštívit oficiální stránky Sdružení přátel sv. Klimenta.

Hody v Tupesích v roce 2001

Tupesy 2003 fašaňk

Bratři Vlčkovi z Tupes, rok 1850?, 

z rodinného archívu autora tohoto webu

Historické fotografie Buchlovic a okolí: Návrat do minulosti

Historické fotografie jsou fascinujícím oknem do minulosti, které nám umožňují nahlédnout do života našich předků a proměny krajiny, architektury i každodenního života v Buchlovicích a jejich okolí. Tento článek se zaměřuje na význam historických fotografií, jejich dochování a hlavní tematické oblasti, které dokumentují.

Význam historických fotografií

Fotografie zachycují místa a události, které se postupem času mění nebo zanikají. Díky nim můžeme sledovat vývoj obce, porovnávat změny v urbanismu, oblékání, dopravě nebo společenském životě. Historické snímky jsou také cenným zdrojem informací pro historiky, badatele a místní obyvatele, kteří chtějí porozumět svým kořenům.

Zámek Buchlovice

 je jedním z nejvýznamnějších barokních šlechtických sídel v České republice. Nachází se v obci Buchlovice ve Zlínském kraji, přibližně 11 km západně od Uherského Hradiště. Tento architektonický skvost byl postaven na přelomu 17. a 18. století ve stylu italské barokní vily.

Historie

Výstavbu zámku inicioval Jan Dětřich z Petřvaldu, který jej nechal postavit pro svou manželku Eleonoru z Colonna-Felsu, jež pocházela z Itálie a považovala nedaleký hrad Buchlov za nepohodlný. Stavba byla dokončena v roce 1707. V roce 1800 přešel zámek do vlastnictví rodu Berchtoldů, kteří jej obývali až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Během jejich správy byl zámek svědkem významných historických událostí, včetně diplomatických setkání na počátku 20. století.

Architektura a interiéry

Zámek se skládá ze dvou hlavních budov: Dolního zámku (reprezentativní prostory) a Horního zámku (hospodářské a obytné zázemí). Mezi nimi se rozkládá čestný dvůr. Interiéry zámku jsou bohatě zdobené, s cennými sbírkami nábytku, obrazů a uměleckých předmětů, které odrážejí vkus a životní styl šlechty 18. a 19. století.

Zámecký park

Okolí zámku tvoří rozsáhlý park, původně navržený v italském stylu, který byl v 19. století přetvořen do anglického krajinářského parku. Park je domovem mnoha vzácných dřevin a rostlin a nabízí klidné prostředí pro procházky. Je také známý svou sbírkou fuchsií, která patří k největším v Evropě.

Současnost

Dnes je zámek Buchlovice přístupný veřejnosti a nabízí několik prohlídkových okruhů, které zahrnují jak interiéry zámku, tak i procházku zámeckým parkem. Kromě toho se zde pravidelně konají kulturní akce, výstavy a koncerty. Pro aktuální informace o otevírací době, vstupném a plánovaných akcích doporučujeme navštívit oficiální webové stránky zámku.

Návštěva zámku Buchlovice je jedinečným zážitkem, který kombinuje bohatou historii, nádhernou architekturu a krásu okolní přírody.

Hrad Buchlov

 je královský hrad nacházející se v pohoří Chřiby, nedaleko obce Buchlovice ve Zlínském kraji. Byl postaven v první polovině 13. století a sloužil nejen jako obranná pevnost, ale také jako správní a hospodářské centrum. Hrad je situován na vrcholu stejnojmenného kopce ve výšce 508 metrů nad mořem.

Historie hradu

• 13. století: Výstavba hradu s dvěma masivními hranolovými věžemi a palácem na jižní straně nádvoří.

• 14. století: Přístavba další věže s kaplí na druhém patře, která patřila k cenným ukázkám raně gotické architektury.

• 15. století: Hrad byl dobyt vojsky uherského krále Matyáše Korvína, což vedlo k poškození kaple.

• 16.–18. století: Hrad prošel renesančními a barokními úpravami pod vedením rodů Žerotínů, Zástřizlů a Petřvaldů.

• 18. století: Rodina Berchtoldů, noví majitelé hradu, založila rodinné muzeum s bohatými sbírkami.

• 1945: Hrad byl na základě Benešových dekretů zestátněn a stal se majetkem Československého státu.

  en.wikipedia.org

   

Současnost

Dnes je hrad Buchlov přístupný veřejnosti a nabízí několik prohlídkových okruhů, které zahrnují historické interiéry, sbírky umění a přírodnin, včetně egyptologické sbírky s mumií. Návštěvníci mohou také vystoupat na hradní věž, odkud se naskýtá panoramatický výhled na okolní krajinu.

Kaple svaté Barbory

Nedaleko hradu se na vrchu Modla nachází kaple svaté Barbory, postavená v letech 1672–1673 v raně barokním stylu. Kaple sloužila jako pohřební místo majitelů panství a dodnes se zde konají poutní bohoslužby.

Praktické informace

• Adresa: Polesí 418, 687 08 Buchlovice

• Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 770 167 481

• Webové stránky:

  hrad-buchlov.cz

Pro aktuální informace o otevírací době, vstupném a plánovaných akcích doporučujeme navštívit oficiální webové stránky hradu.

Návštěva hradu Buchlov nabízí jedinečný pohled do historie a architektury středověkých pevností a je oblíbeným cílem turistů i milovníků historie.

Hrad Cimburk

je gotická zřícenina nacházející se přibližně 5 km od obce Koryčany v pohoří Chřiby. Byl postaven mezi lety 1327 a 1333 Bernardem z Cimburka ve stylu francouzské gotiky. Hrad zaujímal strategickou polohu na křižovatce důležitých obchodních cest.

Během staletí prošel hrad několika přestavbami a opravami. Koncem 17. století ztratil svůj obranný význam a začal sloužit jako sídlo lovčího a ubytování lesního personálu. V roce 1709 byl hrad opuštěn a postupně chátral.

Od roku 1994 se o záchranu a obnovu hradu stará občanské sdružení Polypeje, které se snaží o dokumentaci a zpřístupnění této historické památky. Díky jejich úsilí je hrad nyní přístupný veřejnosti a během sezóny se zde koná řada kulturních akcí.

Návštěvníci mohou obdivovat zachovalé části hradu, jako jsou šíjové hradby pod strážní věží, odkud se naskýtá krásný výhled na panorama Chřibů. Prohlídková trasa je zabezpečena kovaným zábradlím pro bezpečnost návštěvníků.

Hrad Cimburk je otevřen celoročně. Od května do srpna je otevřeno denně od 9:00 do 18:00 hodin, od září do dubna pak od 10:00 do 17:00 hodin. Pro aktuální informace o otevírací době a plánovaných akcích doporučujeme navštívit oficiální webové stránky hradu.

Pro více informací o historii hradu a jeho okolí můžete navštívit také stránky cimburk.cz.

Zdroje

V okolí Buchlovic se nachází několik zaniklých míst a historických lokalit, které svědčí o bohaté minulosti této oblasti. Zde jsou některé z nich:

1. Zaniklá dolní tvrz v Buchlovicích Nejstarší písemná zmínka o Buchlovicích pochází z roku 1207 a vztahuje se k dnes již zaniklé dolní tvrzi. Tato tvrz hrála významnou roli v rané historii obce, avšak postupem času zanikla a její přesná lokalizace není dnes známá.

2. Tvrz Horní Hrádek V blízkosti Velehradu, nedaleko Buchlovic, se nacházela tvrz známá jako Horní Hrádek. Dodnes se z ní dochovalo valové opevnění. Lokalita byla zkoumána v roce 1940, kdy byl potvrzen její středověký původ. Přesný význam a funkce této tvrze však stále čekají na další archeologický průzkum.

3. Tvrz Osvětimany V obci Osvětimany, ležící jihozápadně od Buchlovic, stála středověká tvrz. Tato tvrz vznikla pravděpodobně na počátku 15. století a byla obývána až do roku 1517, kdy je již uváděna jako pustá. Zbytky této tvrze, včetně sklepů a částí zdiva, jsou dodnes patrné v místní zástavbě.

4. Hrad Vřesovice Severozápadně od Buchlovic, poblíž obce Vřesovice, se nachází pozůstatky hradu, jehož jméno není přesně známo. Tento hrad mohl být spojen se zaniklou vsí Ranšperk, která zanikla v roce 1461. Dodnes jsou zde patrné terénní relikty naznačující polohu a rozsah tohoto středověkého sídla.

Tyto zaniklé lokality nabízejí fascinující pohled do minulosti regionu a jsou zajímavými cíli pro milovníky historie a archeologie.

Nový Dvůr

V oblasti Chřibů se nacházela osada zvaná Nový Dvůr, která v minulosti zanikla. Tato osada byla původně panským dvorem a ovčínem. Postupem času se z ní stala panská myslivna. Dnes na jejím místě nalezneme pouze lesní porosty, které připomínají její někdejší existenci.

Je důležité nezaměňovat tuto osadu s jinými místy stejného názvu, například s Novým Dvorem u Bochova v Karlovarském kraji, který rovněž zanikl po druhé světové válce.

Historie zaniklých osad, jako byl Nový Dvůr v Chřibech, nám připomíná proměnlivost osídlení a hospodářských aktivit v průběhu staletí.

Dva větrné mlýny

V obci Buchlovice se v minulosti nacházely dva větrné mlýny, které postavil v roce 1789 Šebestián Malý na kopci východně od Buchlovic, přibližně 1 km od obce, na rozhraní katastrů Buchlovic, Břestku a Tupes. Tyto mlýny sloužily místním obyvatelům více než sto let a dodávaly kraji zvláštní romantický ráz. V průběhu let měnily mlýny několikrát majitele, avšak dnes již na tomto místě nestojí.

Přestože v Buchlovicích již větrné mlýny nenajdeme, v okolí se nachází několik dochovaných mlýnů, které stojí za návštěvu.

Hradisko Chlum

 je významná archeologická lokalita nacházející se v pohoří Chřiby, nedaleko obce Buchlovice. Toto výšinné sídliště, známé také jako hradiště, bylo osídleno v různých obdobích pravěku a středověku.

Historie a archeologický význam

Hradisko Chlum sloužilo jako opevněné sídliště, poskytující ochranu a strategickou výhodu díky své vyvýšené poloze. Archeologické nálezy z této lokality zahrnují keramiku, kovové artefakty a zbytky opevnění, které svědčí o dlouhodobém osídlení a významu tohoto místa v minulosti.

Současný stav

Dnes je Hradisko Chlum oblíbeným cílem turistů a milovníků historie. Návštěvníci mohou prozkoumat terénní pozůstatky opevnění a užít si výhledy na okolní krajinu Chřibů. Lokalita je přístupná po značených turistických trasách vedoucích z Buchlovic a okolních obcí.

Pro více informací o historii a archeologických výzkumech Hradiska Chlum můžete navštívit Encyklopedii Keltů.

Historie Buchlovic – podrobný přehled

Buchlovice jsou malebným městysem ve Zlínském kraji, v oblasti Slovácka, s bohatou historií sahající až do středověku. Díky své poloze pod majestátním hradem Buchlovem a baroknímu zámku Buchlovice jsou centrem historických událostí, šlechtických rodů a kulturního dědictví.

1. Nejstarší historie a první zmínky

První písemná zmínka o Buchlovicích pochází z roku 1207. Samotná oblast však byla pravděpodobně osídlena již v raném středověku. Přímá zmínka o Buchlovicích se nachází v listině krále Přemysla Otakara I., která potvrzuje existenci osady v oblasti buchlovského panství.

Hrad Buchlov, nacházející se nad městysem, je zmiňován poprvé v roce 1300, kdy byl ve vlastnictví královské koruny. Hrad sloužil jako pohraniční pevnost, správní centrum a lovecký zámeček. Byl sídlem purkrabího, který měl za úkol chránit královské zájmy v regionu.

2. Vznik Buchlovic a jejich rozvoj

Buchlovice byly původně podhradím a hospodářským zázemím hradu Buchlov. Obyvatelé se živili zemědělstvím, řemesly a obchodem, přičemž jejich vývoj úzce souvisel se správou panství.

V roce 1540 se Buchlovice staly součástí buchlovského panství pod správou významného moravského šlechtického rodu Žerotínů. Avšak již v roce 1542 panství koupili Zástřizlové, kteří sídlili na hradě Buchlov a významně ovlivnili rozvoj obce. Za jejich vlády bylo Buchlovické panství rozšířeno a spravováno jako důležitá součást Moravy.

Jan Ždánský ze Zástřizl založil v roce 1547 nejstarší gruntovní knihy Buchlovic, nazvané Registra dědiny Buchlovic, což umožnilo přesné vedení hospodářských záznamů.

3. Barokní rozkvět a stavba zámku

V 17. století se stal Buchlov nepohodlným sídlem, a proto se Jan Dětřich z Petřvaldu, tehdejší majitel panství, rozhodl vybudovat nové reprezentativní sídlo v údolí pod hradem – zámek Buchlovice.

Stavba zámku probíhala mezi lety 1707 až 1738, inspirována italskými barokními vilami. Autorství je připisováno italskému architektovi Domenicu Martinellimu, který se proslavil stavbami na Moravě i v Rakousku.

Zámek se stal nejen sídlem šlechtické rodiny, ale i významným kulturním a společenským centrem. Byly zde pořádány velkolepé plesy, lovy a diplomatická jednání.

4. Habsburská éra a rozvoj Buchlovic

V roce 1805 byly Buchlovice císařem Františkem II. povýšeny na městys. Po celý 19. století se Buchlovice dále rozvíjely a přibylo několik významných staveb, jako například kostel sv. Martina a zámecký park, který patří mezi nejkrásnější barokní zahrady ve střední Evropě.

Rod Berchtoldů, který vlastnil zámek v 19. století, se významně podílel na rozvoji Buchlovic. Leopold Berchtold, tehdejší majitel panství, byl rakousko-uherským ministrem zahraničí a podepsal ultimátum Srbsku v roce 1914, které vedlo k vypuknutí první světové války.

5. 20. století – války a zestátnění

Po vzniku Československa v roce 1918 došlo k postupné změně společenských poměrů. Po roce 1945 byl zámek Buchlovice zestátněn a přeměněn na muzeum. Rodina Berchtoldů byla nucena panství opustit.

Během druhé světové války byly Buchlovice a okolní Chřiby místem odbojářské činnosti. Operovaly zde partyzánské skupiny a řada místních obyvatel se zapojila do boje proti nacismu.

Po roce 1948 se Buchlovice staly součástí socialistického Československa, což znamenalo změny v zemědělství (kolektivizace) i v majetkových vztazích.

6. Současnost

Po roce 1989 a pádu komunismu prošly Buchlovice postupnou obnovou. Zámek Buchlovice byl vrácen do správy státu a stal se významným turistickým cílem.

Buchlovice jsou dnes známé turistickou atraktivitou, vinařstvím a folklórem. Konají se zde tradiční slavnosti, jako jsou:

• Slovácké hody
• Slavnosti vína
• Květinové výstavy v zámeckém parku

Turisté sem přijíždějí především kvůli zámku Buchlovice, hradu Buchlov, zámeckému parku a krásným přírodním scenériím Chřibů.

Zajímavosti z historie Buchlovic

🔹 Legenda o Černé paní – Duch prý bloudí chodbami hradu Buchlov a varuje před neštěstím.
🔹 Mumie v hradní kapli – V hradě Buchlov je dodnes uložena mumifikovaná ruka, která je předmětem mnoha teorií.
🔹 Zaniklá osada Nový Dvůr – V oblasti Chřibů kdysi stávala osada, dnes již neexistující.
🔹 Baťova dálnice – Nedokončený projekt silnice, která měla spojovat východní a západní část Československa.

Závěr

Buchlovice mají bohatou historii, sahající od středověkých počátků přes šlechtickou éru, stavbu zámku, moderní dějiny až po současnost. Jsou významným kulturním a historickým centrem Slovácka, nabízející návštěvníkům krásnou architekturu, tradice a nezapomenutelnou atmosféru.

📌 Klíčová data:

• 1207 – První zmínka o Buchlovicích
• 1300 – První zmínka o hradu Buchlov
• 1540 – Panství získává rod Žerotínů
• 1707–1738 – Stavba zámku Buchlovice
• 1805 – Buchlovice povýšeny na městys
• 1914 – Leopold Berchtold podepisuje ultimátum Srbsku
• 1945 – Zámek zestátněn
• 1989 – Obnova a rozvoj cestovního ruchu

Buchlovice jsou tak místem, kde se prolíná historie, kultura a přírodní krása v jedinečném celku, který stojí za objevování. 🌿🏰

Oblast Buchlovic a jejich okolí je bohatá na legendy o ukrytých pokladech, které dodnes podněcují představivost místních obyvatel i návštěvníků. Zde jsou některé z nejznámějších příběhů:

🏰 Tajná chodba mezi Velehradem a hradem Buchlov

Podle jedné z legend existuje tajná podzemní chodba, která spojuje velehradský klášter s hradem Buchlov. Tato chodba měla sloužit jako úniková cesta nebo tajná spojnice mezi těmito dvěma významnými místy. Pověst praví, že mniši z Velehradu v této chodbě ukryli cenné předměty, jako jsou zlaté a stříbrné bohoslužebné náčiní, včetně svícnů, monstrancí, kalichů a malého relikviáře. Tyto poklady měly být ukryty krátce po církevních reformách císaře Josefa II., kdy byl velehradský klášter v roce 1784 zrušen. Ačkoli archeologické výzkumy dosud neodhalily žádné důkazy o existenci této chodby či pokladu, příběh nadále fascinuje mnoho lidí.

🌳 Hradisko Chlum a jeho ukryté poklady

Nedaleko obce Buchlovice se nachází vrch zvaný Chlum, na kterém se rozkládá starobylé hradisko. Místní pověsti hovoří o tom, že v podzemí tohoto hradiska jsou ukryty zlaté a stříbrné poklady, které střeží duchové. Tyto legendy lákají hledače pokladů a milovníky záhad k prozkoumávání tohoto mystického místa.

Ačkoli neexistují žádné historické důkazy potvrzující tyto příběhy, legendy o ukrytých pokladech v okolí Buchlovic přetrvávají a přispívají k tajemné atmosféře regionu.

Zdroje

Legenda o psu Břestovi je jednou z nejznámějších pověstí spojených s hradem Buchlov a okolními obcemi. Tento příběh vysvětluje původ názvů několika vesnic v regionu a dodává místní krajině tajemný nádech.

Legenda o psu Břestovi

Podle dávné pověsti žil na hradě Buchlov mocný pán, který vlastnil věrného psa jménem Břest. Tento pes byl znám svou oddaností a inteligencí, a pán jej často brával na své cesty po okolí.

Jednoho dne se však stalo neštěstí – Břest se ztratil v hlubokých lesích obklopujících hrad. Pán byl zoufalý a vyslal své služebníky, aby psa našli. Ti se rozptýlili do všech směrů a při svém hledání narazili na různá místa, která později získala své názvy právě díky této události.

Vznik názvů obcí podle legendy

1. Břestek: Služebníci se ptali místních obyvatel, zda neviděli pána hledajícího svého psa Břesta. Lidé odpovídali: "Byl tady pán hledající Břesta." Z toho vznikl název Břestek.

2. Tupesy: Při hledání se služebníci ptali: "Nebyl tu pes?" Místní odpovídali: "Tu pes nebyl." Z této fráze se postupně vyvinul název Tupesy.

3. Zlechov: Když se pána ptali, jak se mu daří při hledání, odpovídal: "Zle, chovám se zle." Tato slova dala základ názvu Zlechov.

4. Břest: Nakonec byl pes nalezen v místě, které bylo na jeho počest pojmenováno Břest.

Ačkoli tato legenda nabízí poutavé vysvětlení původu názvů obcí v okolí hradu Buchlov, je důležité poznamenat, že jde o lidovou pověst. Historické a etymologické výzkumy mohou poskytnout odlišná vysvětlení původu těchto názvů.

Tato legenda je součástí bohatého kulturního dědictví regionu a dodnes se předává z generace na generaci, obohacujíc místní tradice a povědomí o historii kraje.

Název obce Tupesy

Název obce Tupesy má nejasný původ a jeho přesné etymologické vysvětlení dosud nebylo uspokojivě objasněno. Historické prameny uvádějí různé podoby názvu v průběhu staletí, například Typiz (1220), Tupezzi (1228), Tupici (1250) či Tupic (1261). Tyto varianty mohou být výsledkem hláskových změn při převodu českého názvu do němčiny.

Existuje také lidová pověst, která spojuje název obce s příběhem o psu jménem Břest, patřícímu panovníkovi z hradu Buchlov. Podle této legendy pes utekl z hradu a při jeho hledání se na různých místech odehrály události, které daly jména okolním obcím. V případě Tupes se prý místní obyvatelé ptali: "Byl tu pes?" – odtud název Tupesy.

Přestože tato pověst nabízí zajímavé vysvětlení, je třeba ji brát s rezervou, neboť chybí historické důkazy potvrzující tuto etymologii. Celkově tedy původ názvu obce Tupesy zůstává předmětem spekulací a dosud nebyl jednoznačně objasněn.

Pomník "U Kamenného kříže"

Pomník "U Kamenného kříže" je významným místem spojeným s tragickou událostí z roku 1582, kdy byl zavražděn Jindřich Prakšický ze Zástřizl. Tento šlechtic byl nalezen mrtvý na místě zvaném Smraďavka, poblíž Buchlovic. Přestože vrah byl znám, pravděpodobně byl pouze vykonavatelem činu na objednávku. Pomník připomíná tuto událost a slouží jako memento dávné tragédie.

Podobné kamenné kříže, často nazývané smírčí kříže, byly v minulosti stavěny na místech násilných činů nebo neštěstí. Sloužily jako připomínka události a výzva k modlitbě za duši zemřelého. Tyto kříže jsou rozesety po celé České republice a každý z nich nese svůj vlastní příběh.

Pomník "U Kamenného kříže" je tedy nejen připomínkou konkrétní historické události, ale také součástí širší tradice smírčích křížů v naší krajině.

Legenda o "U Zabitého" – Tajemné místo mezi hradem Buchlov a Velehradem

Mezi hradem Buchlov a významným poutním místem Velehrad se nachází místo zvané "U Zabitého". Tento název vzbuzuje zvědavost i respekt, neboť je spojen s tragickou legendou o bratrovraždě, která se zde měla odehrát. Místní lidé toto místo dodnes považují za tajemné a opředené smutnou historií.

📜 Původ legendy

Podle dávné pověsti se zde kdysi odehrála tragická událost, která byla důsledkem závisti a nenávisti mezi dvěma bratry.

Bratrovražda na cestě mezi hradem a klášterem

Legenda vypráví o dvou bratrech, kteří pocházeli z významné šlechtické rodiny sídlící na hradu Buchlov. Starší bratr byl rozvážný a moudrý, zatímco mladší byl prchlivý a ctižádostivý.

Když jejich otec zemřel, vyvstala otázka, kdo převezme vládu nad rodovým majetkem. Otcova poslední vůle údajně svěřovala panství staršímu synovi, což mladší odmítal přijmout. Mezi bratry propukla hádka, která postupně přerostla v otevřené nepřátelství.

Podle legendy se bratři jednoho dne vydali na cestu z Buchlova směrem k Velehradu, kde chtěli požádat mnichy o smírčí rozhodnutí. Avšak na místě, kde se dnes nachází kříž s nápisem "U Zabitého", se situace vyhrotila – hádka mezi bratry přerostla ve smrtelný konflikt. Mladší bratr ve vzteku tasil meč a probodl svého sourozence, který bezmocně klesl k zemi.

Když si mladší bratr uvědomil, co spáchal, zmocnila se ho hrůza a lítost. Uvědomil si, že nikdy nebude moci najít klid, a tak se rozhodl odejít do velehradského kláštera, kde zbytek svého života strávil jako kajícník v modlitbách a pokání.

🔮 Tajemné jevy na místě "U Zabitého"

Lidé z okolí věří, že toto místo zůstává prokleté a neklidné. Někteří kolemjdoucí prý v noci slyšeli podivné šepoty a kroky, ačkoli v okolí nikdo nebyl. Jiní tvrdí, že zde za soumraku spatřili mlhavou postavu, která se zjevuje a pak náhle mizí.

Říká se, že na tomto místě ptáci často přestanou zpívat a že v bezvětrných dnech se zde mohou objevit zvláštní závaně chladného vzduchu. Lidé se proto dodnes kříži "U Zabitého" vyhýbají po setmění.

📍 Místo dnes

Dnes zde stojí dřevěný kříž, který připomíná tuto dávnou tragédii. Místní obyvatelé jej udržují a pravidelně se zde konají modlitby a pobožnosti na památku těch, kteří zde přišli o život.

📍 Poloha: Na staré cestě mezi hradem Buchlov a Velehradem
⏳ Dostupnost: Pěšky nebo na kole, součást turistických tras

Místo "U Zabitého" zůstává jedním z nejzáhadnějších a nejtemnějších míst v okolí Buchlova a Velehradu. Možná je to jen legenda, ale kdo ví – někteří lidé věří, že duch zavražděného bratra zde stále bloudí a hledá spravedlnost…

Místo zvané "U Zabitého" se nachází v Chřibech, nedaleko hradu Buchlov a poutního místa Velehrad. Toto místo je spojeno s legendou o bratrovraždě, která se měla odehrát mezi dvěma bratry z hradu Buchlov.

Přesná poloha "U Zabitého" je na turistických mapách vyznačena jako turistické rozcestí. Toto rozcestí je křižovatkou několika turistických tras a je oblíbeným výchozím bodem pro pěší túry v oblasti Chřibů.

Pro lepší orientaci můžete využít online mapové služby, jako je Mapy.cz, kde zadáním názvu "U Zabitého" získáte přesnou polohu a navigaci k tomuto místu.

Při návštěvě "U Zabitého" si můžete prohlédnout dřevěný kříž, který připomíná tragickou událost spojenou s tímto místem. Okolní příroda nabízí příjemné prostředí pro procházky a poznávání historie regionu.

🔍 Tajné chodby hradu Buchlov

Hrad Buchlov, majestátně se tyčící nad moravskou krajinou, je opředen mnoha legendami a tajemstvími. Jedním z nejzajímavějších aspektů, které fascinují návštěvníky i historiky, jsou tajné chodby a skryté prostory hradu.

🏰 Historické pozadí

Hrad Buchlov byl založen v první polovině 13. století jako královská pevnost s obrannou funkcí. Díky své strategické poloze a významu prošel hrad mnoha stavebními úpravami a rozšířeními, což vedlo k vytvoření komplexního systému chodeb, místností a skrytých prostor.

🔒 Tajné chodby a únikové cesty

Vzhledem k obrannému charakteru hradu je pravděpodobné, že byly vybudovány tajné chodby sloužící jako únikové cesty v případě obléhání nebo nebezpečí. Tyto chodby měly umožnit obráncům hradu nepozorovaně opustit pevnost nebo naopak přivést posily či zásoby.

Přestože konkrétní plány či mapy těchto chodeb nejsou veřejně dostupné, mnoho historiků a archeologů se domnívá, že některé z nich by mohly vést do okolních lesů Chřibů nebo k nedaleké kapli svaté Barbory, která sloužila jako hrobka majitelů hradu.

🕵️‍♂️ Současný stav a výzkum

Dnes je hrad Buchlov přístupný veřejnosti a nabízí několik prohlídkových tras, které návštěvníky seznamují s bohatou historií a architekturou hradu. Některé části hradu, včetně podzemních prostor, však zůstávají nepřístupné z důvodu bezpečnosti nebo probíhajících výzkumů.

Archeologické průzkumy a rekonstrukční práce občas odhalí nové skutečnosti o struktuře hradu, včetně možných skrytých chodeb či místností. Tyto objevy však vyžadují pečlivé zkoumání a ověřování, než mohou být představeny veřejnosti.

🌟 Závěr

Tajné chodby hradu Buchlov zůstávají fascinujícím tématem pro milovníky historie a záhad. Ačkoli mnoho informací o nich je založeno na legendách a spekulacích, jejich existence přispívá k mystické atmosféře tohoto středověkého sídla. Návštěva hradu Buchlov nabízí jedinečnou příležitost ponořit se do jeho tajemné minulosti a možná i objevit stopy dávných tajemství ukrytých v jeho zdech.