Slavní lidé z regionu
V této kategorii představujeme osobnosti, které se narodily, žily nebo významně působily v mikroregionu Buchlov a jeho okolí. Najdete zde umělce, vědce, sportovce, duchovní i lidové tvůrce, kteří svým životem či dílem ovlivnili nejen místní komunitu, ale často i širší veřejnost. Kategorie slouží jako pocta těm, kteří svým působením přispěli k bohaté historii a kultuře tohoto kraje.
Šlechtický příběh, který zakořenil v kameni, tichu a paměti krajiny
Rod Berchtoldů z Uherčic pochází z Tyrolska, ale největší stopu zanechal na jižní Moravě. Na scéně evropské šlechty se objevil po Bílé hoře, kdy získal majetky i vliv.
Jejich jméno je pevně spjato s Buchlovicemi, hradem Buchlov, zámkem Buchlovice a kaplí sv. Barbory na Modle – trojicí míst, která tvoří duchovní osu Chřibů.
Berchtoldové nebyli jen aristokraté. Byli to diplomaté, sběratelé, donátoři, milovníci knih, umění i víry. Jejich jméno znamenalo nejen moc, ale i myšlenku.
Hrad Buchlov, vystavěný už ve 13. století, stál jako strážce cest, hranic i víry.
Berchtoldové jej získali až ve druhé vlně, ale uchovali ho jako rodový klenot, symbol paměti a síly, který nesloužil jen k obývání, ale k uchovávání – knih, rukopisů, uměleckých předmětů i příběhů.
Mnozí členové rodu zde zanechali deníky z cest, historické dokumenty i relikvie, které dnes tvoří jeden z nejcennějších hradních fondů v České republice.
Buchlov není jen hrad. Je to archiv myšlenek.
Oproti hradní surovosti nabízí zámek Buchlovice pravý opak – barokní eleganci, světlo a zahrady.
Berchtoldové zde nechali vytvořit reprezentativní sídlo, kde přijímali šlechtu, diplomaty i císaře.
Mezi nejslavnější osobnosti patřil Leopold II. Berchtold, ministr zahraničí Rakousko-Uherska, který v roce 1914 podepsal ultimátum Srbsku – a tím odstartoval první světovou válku.
Zámek Buchlovice byl ale také místem kultury, umění a klidu. Jeho architektura vychází z italských vil a celé místo působí jako moravská odpověď na Vídeň.
Na nejvyšším bodě celé duchovní osy stojí kaple sv. Barbory, zvaná Barborka, na vrchu Modla.
Byla vystavěna v roce 1673–1674 jako rodová hrobka rodu Petřvaldských, spřízněných s Berchtoldy, a stala se i místem pohřbu členů tohoto rodu.
Kaple stojí osaměle v lese, tichá, kamenná, ale silná. Vede k ní křížová cesta, dnes již zarůstající, ale stále čitelná.
Uvnitř je chladno, přítmí, duchovní tíha. I ti, kteří nejsou věřící, zde často zůstávají stát beze slov.
„Cítil jsem tam něco, co nebylo k vidění. Něco, co se mě ptalo, i když mlčelo.“
– návštěvník kaple
Místní pověsti mluví o zvonu, který se ozve, když někdo z rodu zemře – přestože kaple už nemá srdce. Jiní tvrdí, že kdo zde usne, už se nikdy neprobudí stejný.
Tři místa. Tři tváře jednoho rodu.
Berchtoldové v kraji nevytvářeli jen majetek. Vytvářeli kulturu. Paměť. Směr.
Po jejich odchodu po roce 1945 zůstaly budovy. Ale především zůstalo vědomí prostoru, který formovali.
Dnes můžeš projít z hradu přes kapli až k zámku, jako bys kráčel napříč staletími.
A když budeš dostatečně vnímavý, ucítíš, že některé kroky, které uděláš, nepatří jen tobě.
Protože v Chřibech paměť nezmizela – jen tiše přešla do krajiny.
Skvěle – přidávám na konec článku rozšiřující dodatek, kde jasně odděluji historická fakta, ověřené události a skutečné osobnosti od poetických pasáží. Je to vhodné jak pro web, tak pro tiskovou verzi, aby čtenář viděl, co je doložené a co symbolické či literárně stylizované.
Rod pochází z Tyrolska (původně z Tridentu).
Na Moravu přišli po roce 1620 – Jakub Berchtold z Tridentu koupil panství Uherčice.
V roce 1673 byli jeho potomci povýšeni do stavu říšských hrabat.
Vlastnili řadu panství, včetně hradu Buchlov a později zámku Buchlovice.
Postaven v letech 1707–1738 pro hraběte Jana Dětřicha z Petřvaldu.
Po sňatku Petřvaldské dědičky přešel zámek do rukou Berchtoldů, kteří jej užívali od 19. století.
Leopold II. Berchtold zde sídlil jako ministr zahraničí a vrchní hofmistr arcivévody Karla.
Po roce 1945 byl zámek znárodněn a dnes je státní památkou.
Jeden z nejstarších hradů na Moravě, založen ve 13. století.
Od 18. století byl udržován jako rodový archiv a symbol, ne jako hlavní sídlo.
Obsahuje vzácné knihy, cestopisy, předměty z Orientu i zbraně.
Postavena roku 1673–1674 Annou Eleonorou z Petřvaldu.
Sloužila jako rodová hrobka a místo duchovní úcty.
K ní vede křížová cesta, částečně zachovaná v lesích.
V kapli byli pohřbeni členové rodu Petřvaldských a Berchtoldů, stejně jako mniši a poustevníci.
Po roce 1945 byl majetek zkonfiskován.
Rod Berchtoldů opustil ČSR nebo zanikl po smrti posledních mužských potomků v 70. letech 20. století.
Dnes je rod vymřelý po meči (poslední byli Alois a Zikmund III. Berchtoldové).
Zvon, který se ozve při smrti šlechtice, i když kaple nemá srdce – lidová pověst.
Ten, kdo zde usne, probudí se jiný – symbolická víra v duchovní sílu místa.
Literární styl (např. „ticho, které tě zná“) je autorská stylizace, ne historický fakt.
Wikipedia – Berchtoldové z Uherčic, Zámek Buchlovice, Hrad Buchlov
Theses.cz – Cestopisné deníky hraběte Berchtolda
i60.cz – Po stopách šlechtického rodu Berchtoldů
NPÚ – Národní památkový ústav, památky Buchlov a Buchlovice
Buchlovice, malebné městečko ve Zlínském kraji, se mohou pyšnit bohatou historií a řadou významných osobností, které zde žily nebo působily. Zde je přehled některých z nich:
Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic (1781–1876)
Šlechtic, lékař, botanik a cestovatel. Významně přispěl k rozvoji botaniky a medicíny. Jeho život a dílo jsou úzce spjaty s Buchlovicemi.
Leopold I. Berchtold (1759–1809)
Šlechtic, lékař, cestovatel a filantrop. Proslul svými dobročinnými aktivitami a cestovatelskými výpravami.
Zikmund Berchtold z Uherčic (1834–1900)
Šlechtic a politik. Působil jako říšský a zemský poslanec, zasloužil se o rozvoj regionu.
Jiří Hanák (1938–2020)
Novinář, signatář Charty 77 a nositel Ceny Ferdinanda Peroutky. Jeho novinářská kariéra a občanská angažovanost zanechaly hlubokou stopu v české žurnalistice.
Jiří Štokman (1920–1981)
Voják a příslušník výsadku Clay. Jeho hrdinství během druhé světové války je dodnes připomínáno.
Karel Žádník (1847–1923)
Malíř známý svými díly zachycujícími slovácký folklór a krajinu. Jeho tvorba je ceněna pro autentické zobrazení regionální kultury.
Arnošt Hrabal (1886–1969)
Kněz, grafik, malíř a ilustrátor. Působil jako kněz v Buchlovicích a svým uměním obohatil kulturní dědictví města.
Anežka Huťková (1894–1990)
Lidová básnířka a sběratelka lidové slovesnosti. Je autorkou "Buchlovské vánoční mše", která se dodnes hraje.
Leopold Dohnal (1861–1904)
Sochař, autor převážně náboženských a mytických soch, včetně mariánského sloupu na náměstí v Buchlovicích.
Alois Kučík (1882–1956)
Bibliofil, spisovatel a vydavatel. Je známý jako vydavatel Bezručových spisů a autor rukopisných dějin obce Buchlovice.
Olga Kolovratová (1906–1983)
Malířka a grafička, jejíž díla obohatila českou výtvarnou scénu.
František David (1913–2013)
Významný sochař a medailér, autor mnoha československých mincí a medailí.
Karel Votruba (1883–1938)
Jeden z předních organizátorů moravského vinařství a odborný spisovatel.
Alois Kalvoda (1875–1934)
Významný český krajinář, který často působil na Slovácku a v Buchlovicích vytvořil soubor 17 obrazů hradu Buchlova.
František Konečný (1908–1996)
Malíř krajiny Chřibů, Ostrožska a Buchlova.
Ctibor Tovačovský z Cimburka (asi 1438–1494)
Nejvyšší moravský hejtman, spisovatel, politik a významný právník. Byl zástavním pánem hradu Buchlova v letech 1484–1494.
Tito jednotlivci svým působením a dílem významně přispěli k bohaté historii a kulturnímu dědictví Buchlovic.
Buchlovice nejsou jen malebným městečkem s bohatou historií a krásnou přírodou, ale také místem, které se zapsalo do života a díla mnoha výjimečných osobností. Někteří se zde narodili, jiní sem přijížděli na návštěvy, studijní cesty či kulturní pobyty. Představujeme vám výběr těch nejvýznamnějších osobností, které utvářely duch Buchlovic.
Šlechtic a zakladatel zámku Buchlovice
Jan Dětřich byl příslušníkem rodu Petřvaldských z Petřvaldu, významné moravské šlechty. Jako vlastník panství Buchlov se rozhodl v roce 1707 vybudovat nové sídlo – zámek Buchlovice. Tento čin nebyl pouze praktickým řešením nepohodlí středověkého hradu Buchlov, ale i výrazem kulturního vkusu a vlivu.
Inspiraci čerpal z italské venkovské architektury, kterou poznal na svých cestách, a zámek se stal jedním z nejkrásnějších barokních sídel na Moravě. Jan Dětřich tak výrazně ovlivnil podobu kraje i jeho kulturní význam.
Mecenáš a podporovatel umění
Potomek rodu Petřvaldských, který přebral panství ve druhé polovině 18. století. Byl to člověk vzdělaný, obdivovatel barokního umění, mecenáš sochařů, hudebníků a architektů.
Za jeho působení byl zámek dále upravován a zvelebován, rozšířen byl i zámecký park. František Josef měl rovněž zásluhu na podpoře duchovního života v regionu – přispěl na opravy kostelů, škol a uměleckých památek.
Malíř světového jména, rodák z Buchlovic
Narodil se v Buchlovicích, ale proslavil se až na druhé straně zeměkoule – na Novém Zélandu.
Po emigraci z Rakouska-Uherska přijal jméno Gottfried Lindauer a začal portrétovat původní obyvatele Nového Zélandu – Maory. Jeho realistické malby dodnes patří k nejcennějším součástem novozélandské kulturní identity.
Je považován za jednoho z nejvýznamnějších portrétistů své doby a jeho dílo je vystavováno v Auckland Art Gallery a dalších světových galeriích.
Slavný skladatel Antonín Dvořák, autor Novosvětské symfonie, několikrát navštívil zámek Buchlovice jako host tehdejších šlechticů.
Pobyt v Buchlovicích byl pro něj příležitostí k odpočinku, ale i inspirací – zdejší kraj, příroda i folklor se odrážejí v některých jeho dílech.
Dvořák patřil k významným osobnostem kulturního života, který se kolem zámku v 19. století odehrával.
Historik a archeolog Buchlovska
Josef Dobiáš byl významný český historik a archeolog, který se dlouhodobě věnoval výzkumu dějin Buchlovic a širšího okolí.
Zaměřoval se především na středověké osídlení, hradní architekturu a církevní dějiny. Díky jeho práci známe podrobnosti o správě buchlovského panství, o šlechtických rodech a místních památkách.
Byl autorem řady odborných publikací a přednášek, které dodnes slouží jako cenný zdroj informací pro historiky i návštěvníky.
Eleonora z Petřvaldu – manželka Jana Dětřicha, pro kterou byl zámek Buchlovice stavěn.
Rod Berchtoldů – pozdější vlastníci zámku, významní diplomaté a podporovatelé přírody (Leopold Berchtold byl rakousko-uherský ministr zahraničí).
Ludmila Berchtoldová – poslední šlechtična žijící na zámku, před jeho znárodněním v roce 1945.
Buchlovice nejsou jen malebnou obcí – jsou také místem setkávání výjimečných osobností, jejichž činy a díla ovlivnily nejen místní kraj, ale i svět. Od mecenášů barokní éry přes umělce, vědce i náhodné návštěvníky až po slavné rodáky – duch Buchlovic stále žije v jejich stopách.
Buchlovice, malebné městečko ležící v podhůří Chřibů, se mohou pyšnit historií sahající hluboko do středověku. Každá éra zde zanechala své nesmazatelné stopy, ať už v podobě monumentálních staveb, významných osobností, či lidových pověstí, které dodnes fascinují nejen místní, ale i návštěvníky.
Buchlovice úzce souvisejí se svým dominantním symbolem – hradem Buchlovem. Tento mohutný středověký hrad, založený ve 13. století jako pevnost na ochranu obchodních cest, se postupně vyvinul v centrum panství, jež formovalo celou oblast. Hradní páni, od Benešoviců přes Šternberky až po Berchtoldy, nebyli jen správci krajiny, ale i svědky mnoha důležitých historických událostí.
Ve stínu hradu vyrostla samotná obec, která se postupně rozrůstala. Kromě řemeslníků a obchodníků zde sídlili sedláci, kteří obdělávali úrodné půdy okolí, a mniši, kteří v oblasti šířili vzdělanost i duchovní hodnoty.
Vrcholný význam získaly Buchlovice v 17. a 18. století, kdy zdejší panství vlastnila rodina Petřvaldských. Ti si nechali na úpatí Chřibů vystavět barokní zámek Buchlovice – perlu moravské aristokracie, která svou architekturou i nádhernými zahradami konkuruje předním evropským sídlům.
Zámek nebyl jen luxusním sídlem, ale i místem diplomatických setkání a kulturního rozkvětu. V jeho zdobených sálech se konaly významné společenské události, od hudebních večerů až po strategická jednání, která ovlivňovala dění v celé habsburské monarchii.
Buchlovice a jejich okolí jsou protkány tajuplnými legendami, které se předávají z generace na generaci. Vypráví se o bílé paní procházející hradem, o pokladu ukrytém v hlubokých sklepeních či o osudovém prokletí jedné ze šlechtických rodin.
Jednou z nejznámějších pověstí je legenda o černé knize hradu Buchlova – mystickém rukopisu, který měl obsahovat zakázaná tajemství a jehož vlastnictví údajně přinášelo neštěstí.
Historie města je spjatá i s významnými osobnostmi, které zde žily nebo tvořily. Jedním z nejvýraznějších rodáků byl například historik a archeolog Jindřich Wankel, který se zasloužil o objevy v oblasti pravěkého osídlení Moravy.
V novější historii se Buchlovice staly kulturním a turistickým centrem regionu. Každoročně zde probíhají folklorní festivaly, slavnosti vína, a Fašank – tradiční masopustní průvod s maskami a hudbou, který přitahuje návštěvníky z celé republiky.
Dnešní Buchlovice jsou nejen živým památníkem minulosti, ale i moderním městem, které si zachovává svou jedinečnou atmosféru. Návštěvníci zde mohou procházet historickými uličkami, obdivovat architektonické skvosty, ochutnávat tradiční moravskou kuchyni v místních restauracích nebo se vydat na procházky do nádherné přírody Chřibů.
Ať už se jedná o milovníky historie, kultury či přírody, Buchlovice nabízejí něco pro každého. Je to místo, kde se minulost snoubí se současností, a kde každá ulice, každá budova a každý kámen mají svůj příběh.
💫 Navštivte Buchlovice a staňte se součástí jejich neuvěřitelného historického dědictví!