By Michal Hrad Buchlov, majestátně se tyčící nad moravskou krajinou, je nejen historickým skvostem, ale také místem opředeným tajemnými příběhy. Jednou z nejznámějších legend spojených s tímto hradem je příběh o černé paní, duchu, který prý dodnes bloudí hradními chodbami a přináší s sebou mrazivé poselství.
Legenda o černé paní sahá až do roku 1582, kdy byl na svém panství nalezen mrtvý hradní pán Jindřich Prakšický ze Zástřizl. Jeho tělo bylo objeveno probodnuté vlastním kordem na místě zvaném Smraďavka. Přestože podezřelých bylo mnoho, vrah nebyl nikdy odhalen. Místní lidé však věřili, že za vraždou stála jeho manželka Kateřina Rájecká z Mírova, která měla mít milostný poměr s jistým Vilémem Zoubkem. Ačkoli nebyla nikdy odsouzena, traduje se, že její duše nenašla klidu a dodnes se zjevuje na hradě jako černá paní.
Podle pověstí se černá paní objevuje především za bouřlivých a temných nocí v místnosti známé jako pokoj mrtvých. Tato místnost sloužila k ukládání těl zesnulých před pohřbem a je považována za nejstrašidelnější část hradu. Někteří návštěvníci tvrdí, že v této místnosti cítí nepříjemný chlad nebo slyší tiché kroky, přestože jsou sami.
Zjevení černé paní je často považováno za předzvěst neštěstí nebo smrti. Její přítomnost na hradě má připomínat tragické události spojené s historií hradu a varovat před opakováním minulých chyb. Ačkoli neexistují vědecké důkazy o existenci tohoto přízraku, příběhy o setkáních s černou paní přetrvávají a dodávají hradu Buchlov tajemnou atmosféru.
Legenda o černé paní z hradu Buchlov je jedním z mnoha příběhů, které obohacují kulturní dědictví tohoto místa. Ať už na duchy věříte či nikoli, návštěva hradu a jeho pokoje mrtvých nabízí jedinečný zážitek, který vás přenese do časů dávno minulých a možná vám umožní pocítit tajemnou přítomnost minulosti.
Legenda o Černé paní na hradě Buchlov vypráví o tragických osudech žen spojených s tímto hradem a jejich přízracích, které se zde údajně zjevují.
Jedna z nejznámějších verzí příběhu se týká Hildegardy, která se zamilovala do ženicha své sestry Hilgundy, rytíře Jaroslava z Buchlovic. Hildegarda toužila po jeho lásce natolik, že se obrátila na místního kouzelníka, který jí poradil, aby Jaroslava probodla kouzelnou dýkou. Tento čin měl způsobit, že se do ní rytíř zamiluje, ale s varováním, že pokud kdy spatří dýku znovu, kouzlo pomine.
Hildegarda se v noci odhodlala a devětkrát bodla spícího Jaroslava do srdce. Kletba se naplnila – rytíř se do ní skutečně zamiloval, vzali se a žili spolu devět let. Avšak Hilgunda mezitím zemřela žalem. Na deváté výročí svatby Jaroslav náhodně otevřel skříňku své ženy a spatřil v ní kouzelnou dýku. Okamžitě si vzpomněl na všechno, co se stalo, a v hněvu Hildegardu probodl stejnou dýkou. Od té doby se její duch údajně zjevuje na hradě jako Černá paní a předznamenává blížící se neštěstí
.
Další příběh spojuje Černou paní s Kateřinou Rájeckou z Mírova, která údajně zosnovala vraždu svého manžela Jindřicha Prakšického ze Zástřizl, protože se zamilovala do jiného muže. V 16. století byl rozvod takřka nemožný, a tak se rozhodla odstranit svého manžela jiným způsobem. Po jeho smrti ji však začalo pronásledovat její svědomí a nyní její duch údajně bloudí po hradě, zejména v místnosti, kde je uložena egyptská mumie, a zvěstuje blížící se pohromy
.
Legenda tvrdí, že se Černá paní zjevuje v klíčových okamžicích, kdy hrozí hrozné události. Například:
Černá paní tak patří mezi nejděsivější přízraky hradu Buchlov, který je sám o sobě opředen mnoha mystickými pověstmi a historkami.
By Michal Hrad Buchlov, stojící na kopci uprostřed Chřibů, je nejen symbolem historie a majestátní gotické architektury, ale také místem mnoha tajemství. Mezi nejtemnější legendy patří příběh bratrské kletby, který se podle pověstí odehrál přímo za hradními zdmi. Tento příběh o zradě, závisti a kletbě dodnes děsí nejen návštěvníky, ale i ty, kteří se o hrad pokoušeli postarat v průběhu staletí.
Podle legendy žili na hradě Buchlov dva bratři z významného šlechtického rodu, kteří byli odlišní nejen povahou, ale i ambicemi. Starší bratr byl rozvážný a spravedlivý, zatímco mladší byl chamtivý a ctižádostivý. Po smrti jejich otce vyvstala otázka, kdo převezme správu panství a celého hradu.
Místo smírného rozdělení majetku se mezi bratry rozhořel krutý spor o dědictví. Mladší bratr byl přesvědčen, že hrad mu právem náleží, zatímco starší se odvolával na tradici, podle níž měl majetek přejít na nejstaršího potomka rodu.
Jak dny ubíhaly, hádky mezi bratry se stupňovaly. Nakonec se rozhodli obrátit na soud a vyřešit spor právní cestou. Soud rozhodl ve prospěch staršího bratra, což mladší nesl s velkou nenávistí a pocitem zrady.
Poražený bratr nedokázal přijmout rozsudek a v návalu vzteku pronesl děsivou kletbu:
"Tento hrad nikdy nebude v pokoji! Kdo jej bude vlastnit, nepozná klid, dokud krev rodu nebude smyta!"
Poté se mladší bratr ztratil neznámo kam. Některé verze legendy tvrdí, že se z něj stal psanec, který dlouhá léta obcházel okolí hradu a pokoušel se pomstít svému sourozenci. Jiné příběhy vyprávějí, že se uchýlil do hlubokých lesů Chřibů, kde v samotě dožil svůj život, neustále přemýšlející o zradě a touze po pomstě.
Netrvalo dlouho a na hradě začaly podivné události. Starší bratr, který spor vyhrál, začal trpět těžkými nočními můrami, ve kterých se mu zjevoval jeho bratr a neustále ho obviňoval ze zrady. O několik měsíců později náhle onemocněl a v bolestech zemřel. Místní lidé začali věřit, že bratrská kletba skutečně působí a že se hrad stal prokletým místem.
Od těch dob se traduje, že hrad přináší neštěstí všem, kdo si jej chtějí přivlastnit. Po generace přecházelo panství z jednoho majitele na druhého, ale každý, kdo hrad vlastnil, se potýkal s tragickými událostmi:
☠️ Mnoho majitelů zemřelo předčasně nebo za podivných okolností.
🔥 V několika případech došlo na hradě k požárům a nehodám, které nikdo nedokázal vysvětlit.
👁 Někteří svědci tvrdí, že v hradních komnatách vídají temnou postavu, která tiše sleduje návštěvníky.
Během rekonstrukcí a archeologických výzkumů na hradě si někteří dělníci stěžovali na zvláštní pocity úzkosti, zatímco jiní tvrdili, že slyšeli šeptání a kroky v opuštěných chodbách.
I když neexistují žádné historické důkazy, které by tento příběh zcela potvrdily, mnoho lidí věří, že kletba bratra skutečně ovlivnila osud hradu. Někteří historici spekulují, že legendu mohl podpořit opakovaný střídání majitelů hradu, neboť Buchlov několikrát změnil držitele v důsledku nečekaných úmrtí a finančních potíží.
Na druhou stranu, příběh je fascinující součástí místní tradice a dodnes láká milovníky záhad a historie. Hrad Buchlov je jedním z míst, kde minulost ožívá a tajemství stále čekají na své odhalení.
Pokud vás legenda o bratrské kletbě zaujala, můžete hrad navštívit a projít si místa, kde se měl příběh odehrát. Možná při své prohlídce uslyšíte tajemné kroky nebo ucítíte neklidnou energii tohoto starého sídla.
📍 Místo: Hrad Buchlov, Buchlovice
🎟 Vstupné: Součást prohlídkového okruhu
📅 Dostupnost: Celoročně během hradní sezóny
💡 Věříte v kletbu, nebo je to jen další strašidelný příběh? Přijďte na hrad Buchlov a přesvědčte se sami!
By Michal Původ a umístění:
Na hradě Buchlov, který se nachází nedaleko Buchlovic ve Zlínském kraji, je vystavena mumie – exponát, který poutá pozornost návštěvníků díky své neobvyklé povaze.
Historie exponátu:
Mumie byla zařazena do sbírky hradu v období, kdy bylo v módě sbírat „kuriozity“ z dalekých zemí. V té době se do evropských šlechtických sbírek často začleňovaly exponáty z Egypta, což vysvětluje její původ.
Co o ní víme:
Jedná se o mumifikované tělo dospělého muže.
Expozice mumie je součástí tzv. „kabinetu kuriozit“, což byla sbírka různých zajímavých předmětů a přírodních zázraků.
Přestože se často uvádí, že mumie pochází z Egypta, přesné detaily ohledně jejího objevu a cesty do sbírky hradu mohou být předmětem historických diskuzí a interpretací.
Význam pro návštěvníky:
Mumie je dnes jedním z atraktivních exponátů, který upozorňuje na historickou tradici sbírání neobvyklých předmětů a nabízí návštěvníkům možnost nahlédnout do minulosti a do tehdejších zájmů evropské šlechty.
By Michal V hlubokých lesích nedaleko hradu Buchlov a zámku Buchlovice se nachází poutní místo – kaple svaté Barbory. Vedle této kaple stojí starobylá lípa, která je podle místních pověstí více než 500 let stará. Tento mohutný strom je nejen přírodní dominantou okolí, ale také symbolem tajemných sil, víry a naděje.
Podle dávné legendy byl na tomto místě kdysi těžce nemocný poutník, který putoval z daleka a hledal pomoc. Když dorazil ke kapli sv. Barbory, už neměl sílu pokračovat dál. Vyčerpaný klesl ke staré lípě, kterou pevně objal a prosil o uzdravení.
Ráno ho našli místní obyvatelé zcela zdravého, jak se probouzí pod rozložitými větvemi lípy. Sám tvrdil, že se mu v noci zjevila svatá Barbora, která ho pohladila po čele a dodala mu sílu. Od té doby se věří, že tento strom má zázračnou moc a kdo ho obejme, může získat zdraví a životní energii.
Mnoho poutníků a návštěvníků přichází k lípě dodnes, aby se jí dotkli nebo ji objali a získali tak sílu a ochranu před nemocemi. Někteří dokonce věří, že pokud položí ruku na kmen a v duchu vysloví své přání, splní se jim.
Lidé také ke kořenům stromu vkládají různé drobné předměty nebo lístečky s přáními, podobně jako v jiných poutních místech.
Podle místní tradice:
✅ Obejmutí lípy – přináší zdraví a vnitřní sílu.
✅ Dotek stromu s prosbou – může pomoci splnit tajné přání.
✅ Nechání obětiny pod lípou – symbol vděčnosti a ochrany na další cestě.
Staré lípy u poutních míst nejsou v českých zemích výjimečné, ale tato je výjimečná svou propojeností s kaplí sv. Barbory a hradem Buchlov.
📜 Kaple svaté Barbory byla postavena v 17. století jako rodová hrobka majitelů hradu Buchlov. Místo má tedy silný duchovní význam, což mohlo podpořit vznik legendy o zázračném stromě.
🌱 Samotná lípa by podle odhadů mohla být skutečně stará několik století, což odpovídá době, kdy byla kaple postavena. Vědecky sice nelze potvrdit její „magické“ schopnosti, ale její krásný tvar, mohutné větve a klidná atmosféra skutečně vytvářejí zvláštní kouzlo tohoto místa.
Pokud se chcete na vlastní oči podívat na tuto tajemnou lípu, stačí vyrazit z Buchlovic směrem k hradu Buchlov. Cesta vede krásnou krajinou Chřibů a nabízí několik krásných vyhlídek. Kaple sv. Barbory je přístupná celoročně a lípu najdete přímo u ní.
📍 Poloha: Kaple sv. Barbory, nedaleko hradu Buchlov
🚶 Dostupnost: Krátká turistická trasa z hradu Buchlov nebo z Buchlovic
🎟 Vstupné: Zdarma
By Michal 👻 Legenda o černé paní z hradu Buchlov
🗡️ Příběh bratrské kletby
🌲 Tajemná lípa u kaple sv. Barbory
💀 Mumie v hradní kapli
👻 Legenda o černé paní z hradu Buchlov
🗡️ Příběh bratrské kletby
🌲 Tajemná lípa u kaple sv. Barbory
💀 Mumie v hradní kapli
By Michal Buchlovice, malebné městečko ve Zlínském kraji, se mohou pyšnit bohatou historií a řadou významných osobností, které zde žily nebo působily. Zde je přehled některých z nich:
Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic (1781–1876)
Šlechtic, lékař, botanik a cestovatel. Významně přispěl k rozvoji botaniky a medicíny. Jeho život a dílo jsou úzce spjaty s Buchlovicemi.
Leopold I. Berchtold (1759–1809)
Šlechtic, lékař, cestovatel a filantrop. Proslul svými dobročinnými aktivitami a cestovatelskými výpravami.
Zikmund Berchtold z Uherčic (1834–1900)
Šlechtic a politik. Působil jako říšský a zemský poslanec, zasloužil se o rozvoj regionu.
Jiří Hanák (1938–2020)
Novinář, signatář Charty 77 a nositel Ceny Ferdinanda Peroutky. Jeho novinářská kariéra a občanská angažovanost zanechaly hlubokou stopu v české žurnalistice.
Jiří Štokman (1920–1981)
Voják a příslušník výsadku Clay. Jeho hrdinství během druhé světové války je dodnes připomínáno.
Karel Žádník (1847–1923)
Malíř známý svými díly zachycujícími slovácký folklór a krajinu. Jeho tvorba je ceněna pro autentické zobrazení regionální kultury.
Arnošt Hrabal (1886–1969)
Kněz, grafik, malíř a ilustrátor. Působil jako kněz v Buchlovicích a svým uměním obohatil kulturní dědictví města.
Anežka Huťková (1894–1990)
Lidová básnířka a sběratelka lidové slovesnosti. Je autorkou "Buchlovské vánoční mše", která se dodnes hraje.
Leopold Dohnal (1861–1904)
Sochař, autor převážně náboženských a mytických soch, včetně mariánského sloupu na náměstí v Buchlovicích.
Alois Kučík (1882–1956)
Bibliofil, spisovatel a vydavatel. Je známý jako vydavatel Bezručových spisů a autor rukopisných dějin obce Buchlovice.
Olga Kolovratová (1906–1983)
Malířka a grafička, jejíž díla obohatila českou výtvarnou scénu.
František David (1913–2013)
Významný sochař a medailér, autor mnoha československých mincí a medailí.
Karel Votruba (1883–1938)
Jeden z předních organizátorů moravského vinařství a odborný spisovatel.
Alois Kalvoda (1875–1934)
Významný český krajinář, který často působil na Slovácku a v Buchlovicích vytvořil soubor 17 obrazů hradu Buchlova.
František Konečný (1908–1996)
Malíř krajiny Chřibů, Ostrožska a Buchlova.
Ctibor Tovačovský z Cimburka (asi 1438–1494)
Nejvyšší moravský hejtman, spisovatel, politik a významný právník. Byl zástavním pánem hradu Buchlova v letech 1484–1494.
Tito jednotlivci svým působením a dílem významně přispěli k bohaté historii a kulturnímu dědictví Buchlovic.
By Michal 🏰 Jan Dětřich Petřvaldský (1657–1734)
📚 František Josef Petřvaldský (1716–1775)
🎨 Bohumír Lindauer (1839–1926)
🎶 Antonín Dvořák
📖 Josef Dobiáš (1888–1972)
By Michal Buchlovice, malebné městečko ležící v podhůří Chřibů, se mohou pyšnit historií sahající hluboko do středověku. Každá éra zde zanechala své nesmazatelné stopy, ať už v podobě monumentálních staveb, významných osobností, či lidových pověstí, které dodnes fascinují nejen místní, ale i návštěvníky.
Buchlovice úzce souvisejí se svým dominantním symbolem – hradem Buchlovem. Tento mohutný středověký hrad, založený ve 13. století jako pevnost na ochranu obchodních cest, se postupně vyvinul v centrum panství, jež formovalo celou oblast. Hradní páni, od Benešoviců přes Šternberky až po Berchtoldy, nebyli jen správci krajiny, ale i svědky mnoha důležitých historických událostí.
Ve stínu hradu vyrostla samotná obec, která se postupně rozrůstala. Kromě řemeslníků a obchodníků zde sídlili sedláci, kteří obdělávali úrodné půdy okolí, a mniši, kteří v oblasti šířili vzdělanost i duchovní hodnoty.
Vrcholný význam získaly Buchlovice v 17. a 18. století, kdy zdejší panství vlastnila rodina Petřvaldských. Ti si nechali na úpatí Chřibů vystavět barokní zámek Buchlovice – perlu moravské aristokracie, která svou architekturou i nádhernými zahradami konkuruje předním evropským sídlům.
Zámek nebyl jen luxusním sídlem, ale i místem diplomatických setkání a kulturního rozkvětu. V jeho zdobených sálech se konaly významné společenské události, od hudebních večerů až po strategická jednání, která ovlivňovala dění v celé habsburské monarchii.
Buchlovice a jejich okolí jsou protkány tajuplnými legendami, které se předávají z generace na generaci. Vypráví se o bílé paní procházející hradem, o pokladu ukrytém v hlubokých sklepeních či o osudovém prokletí jedné ze šlechtických rodin.
Jednou z nejznámějších pověstí je legenda o černé knize hradu Buchlova – mystickém rukopisu, který měl obsahovat zakázaná tajemství a jehož vlastnictví údajně přinášelo neštěstí.
Historie města je spjatá i s významnými osobnostmi, které zde žily nebo tvořily. Jedním z nejvýraznějších rodáků byl například historik a archeolog Jindřich Wankel, který se zasloužil o objevy v oblasti pravěkého osídlení Moravy.
V novější historii se Buchlovice staly kulturním a turistickým centrem regionu. Každoročně zde probíhají folklorní festivaly, slavnosti vína, a Fašank – tradiční masopustní průvod s maskami a hudbou, který přitahuje návštěvníky z celé republiky.
Dnešní Buchlovice jsou nejen živým památníkem minulosti, ale i moderním městem, které si zachovává svou jedinečnou atmosféru. Návštěvníci zde mohou procházet historickými uličkami, obdivovat architektonické skvosty, ochutnávat tradiční moravskou kuchyni v místních restauracích nebo se vydat na procházky do nádherné přírody Chřibů.
Ať už se jedná o milovníky historie, kultury či přírody, Buchlovice nabízejí něco pro každého. Je to místo, kde se minulost snoubí se současností, a kde každá ulice, každá budova a každý kámen mají svůj příběh.
💫 Navštivte Buchlovice a staňte se součástí jejich neuvěřitelného historického dědictví!
Strana 2 z 2
