Pěstování hub v domácím prostředí získává na oblibě a vhodně upravený sklep může být ideálním místem pro domácí pěstírnu jedlých hub. Zděný, klenutý sklep zapuštěný v zemi poskytuje stabilní temné a vlhké prostředí s celoročními teplotami kolem 12 °C v zimě a 16 °C v létě. Takové podmínky vyhovují řadě oblíbených jedlých hub, jako je hlíva ústřičná, žampiony (pečárka dvouvýtrusá) či korálovec ježatý. V tomto článku se podrobně zaměříme na výhody sklepního prostředí, doporučené druhy hub a konkrétní postupy jejich pěstování (substrát, rozvržení, péče). Nechybí ani ověřené odkazy na pěstitelské návody, odborné zdroje a prodejce sadby a substrátů, abyste měli všechny informace pro úspěšnou úrodu.

Podmínky sklepního prostředí pro pěstování hub

Sklepní mikroklima: Zděný podzemní sklep má obvykle stabilní teplotu a vysokou vzdušnou vlhkost, což jsou klíčové faktory pro růst hub. Uvedené teploty 12–16 °C spadají do chladnějšího pásma, které mnoha jedlým houbám vyhovuje pro tvorbu plodnic. Relativní vlhkost vzduchu by měla být co nejvyšší (ideálně kolem 85–95 %), aby substrát nevysychal a houby mohly správně růst. Tma nevadí – většina pěstovaných hub světlo k růstu nepotřebuje a stačí jim organický substrát bohatý na živiny. Žampiony například ke svému růstu vůbec nepotřebují světlo a porostou prakticky kdekoliv v odpovídajícím prostředí. U hlívy ústřičné a některých dalších druhů je ale pro správný vývoj plodnic vhodné alespoň tlumené rozptýlené světlo několik hodin denně – při úplné tmě mívají plodnice protáhlé třeně a zakrnělé klobouky. Proto pokud sklep nemá okna, zvažte instalaci slabého světla (např. LED trubice) na pár hodin denně během fáze plození.

Větrání a kvalita vzduchu: Sklep musí být dobře větraný. Houby při růstu uvolňují velké množství CO₂ a v uzavřeném prostoru by mohlo dojít k jeho nahromadění. Příliš vysoká koncentrace CO₂ vede k deformacím plodnic – například hlíva v nevětraném prostředí tvoří dlouhé kroucené třeně a zakrnělé klobouky. Při koncentraci nad cca 2000 ppm se dokonce růst plodnic úplně zastavuje. Pravidelná výměna vzduchu je proto nezbytná, ideálně pomocí ventilátoru nebo alespoň častým otevíráním dveří. Větrání zároveň pomáhá předcházet rozvoji plísní a nežádoucích mikroorganismů. Pozor na škůdce a hygienu: Sklep udržujte v čistotě, odstraňujte zbytky hub po sklizni (např. ulomené nožky), které by mohly lákat hmyz a plesnivět. Substráty a pomůcky sterilizujte nebo dezinfikujte, protože vysoká vlhkost a teplota podporují růst plísní – důkladná sterilizace substrátu před očkováním podhoubím je zásadní, jinak místo hub poroste plíseň.

Shrnutí klíčových podmínek:

  • Teplota: Sklepní teploty 12–16 °C vyhovují především chladnomilným druhům hub. Teplotní rozmezí pro plození jednotlivých druhů uvádíme níže – např. u žampionů 14–18 °C, u hlívy 10–15 °C. Sklep tedy poskytuje vhodný chlad pro stimulaci plodnic.

  • Vlhkost: Udržujte vlhkost min. 85 % RH. Pokud sklep není přirozeně dostatečně vlhký, pomůže rosení vodou, vlhké plachty na stěnách či použití zvlhčovače. Příliš suché prostředí způsobuje deformace plodnic (např. šupinatění klobouků u žampionů).

  • Tma vs. světlo: Tma nevadí kolonizaci podhoubí (inkubaci). Pro samotné plození ale některé houby ocení mírné rozptýlené světlo (~100–400 luxů) cca 8–12 hodin denně. Bez světla mohou být plodnice světlé barvy a méně tvarově vyvinuté, avšak např. žampionům či Jidášovu uchu tma nevadí.

  • Vzduch: Zajistěte čerstvý vzduch bez průvanu. Ideální je proudění vzduchu pasivně (okénkem, šachtou) nebo ventilátorem s časovačem, aby nebylo prostředí vydýchané, ale zároveň substráty nevysychaly průvanem. Optimální je udržet hladinu CO₂ při plození pod 1000 ppm, což odpovídá běžnému čerstvému vzduchu.

Díky těmto podmínkám je sklep podobný komerčním pěstírnám, kde se v klimatizovaných místnostech simuluje chladný vlhký podzim – ideální pro tvorbu hub. Nyní se zaměříme na konkrétní druhy hub vhodné pro pěstování ve sklepě a jak postupovat při jejich pěstování.

Vhodné druhy hub pro sklepní pěstování

Ve sklepních podmínkách s nižší teplotou, tmou a vlhkem se daří hlavně druhům lesních a dřevokazných hub, které jsou přizpůsobeny růstu v chladnějších obdobích roku nebo ve stínu. Mezi osvědčené druhy pro pěstování ve sklepě patří:

  • Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) – oblíbená jedlá houba rostoucí na dřevě; snáší chlad a vyžaduje vysokou vlhkost.

  • Žampion dvouvýtrusý (Agaricus bisporus, tzv. pečárka/žampion zahradní) – klasické žampiony, tradičně pěstované v podzemních prostorech, nevyžadují světlo.

  • Korálovec ježatý (Hericium erinaceus) – léčivá a chutná houba tvořící bílé střapaté plodnice; potřebuje vlhko a polostín.

Dále je možné ve sklepě zkusit i houževnatec jedlý (shiitake) na špalcích či pilinových blocích, Jidášovo ucho (boltcovitka bezová) na dřevě či slámě, penízovku sametonohou (Flammulina, „enoki“) která plodí při nižších teplotách, nebo třeba trsnatec lupenitý (Maitake). Všechny tyto houby preferují podobné podmínky: chladnější klima, vlhkost 85–95 % a tlumené světlo či tmu. Například sada pro pěstování Maitake uvádí optimální teploty 11–18 °C a možnost pěstování „ve sklepě, v garáži, v bytě“. V našem článku se zaměříme na první tři jmenované druhy, které jsou pro sklep nejčastější a vhodné i pro začátečníky.

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)

Proč právě hlíva ve sklepě: Hlíva ústřičná je chladnomilná dřevokazná houba, které vyhovují teploty podobné podzimu. Plodnice hlívy se v přírodě objevují při teplotách pod 18 °C, ideálně v rozmezí 10–15 °C. Běžné kmeny hlívy ústřičné dokonce ke spuštění plození potřebují pokles teplot – většina kmenů nasazuje plodnice teprve po ochlazení substrátu z teplého inkubačního režimu. Optimální teplota pro tvorbu zárodků (primordií) je kolem 8–12 °C, nad 15 °C se bez předchozího ochlazení plodnice netvoří. Sklep s 12 °C v zimě tedy poskytuje ideální chlad, a i letních 15–16 °C se blíží horní hranici vhodné pro plození – v teplejším období lze hlívu stimulovat tzv. chladovým šokem (např. umístěním prorostlého substrátu na 2–3 dny do ještě chladnější místnosti okolo 5 °C, či přes noc do lednice). Hlíva preferuje stinné vlhké prostředí; tma nevadí růstu podhoubí, ale při tvoření plodnic se doporučuje mírné světlo, jinak jsou klobouky světlé a třeně vytáhlé.

Substrát a sadba: V přírodě roste hlíva na kmenech listnatých stromů, proto se pěstuje na lignocelulózových substrátech: nejčastěji sláma, piliny/dřevní štěpka nebo celé špalky dřeva. Populární je pěstování ve slámových balících či pytlích – sláma se naseká a pasterizuje (spaří vroucí vodou nebo propaří), aby se zničily cizí plísně. Poté se naočkuje sadba hlívy. Sadba se prodává v několika formách: zrnitá sadba (obilná zrna prorostlá podhoubím) vhodná pro očkování slámy, pilin či substrátových bloků, nebo kolíčková sadba (dřevěné kolíčky s podhoubím) používaná pro naočkování děr ve dřevěných špalcích. Dostupná je i tekutá kultura v injekční stříkačce, případně hotové substrátové bloky s podhoubím připravené k plodění. Pro začátečníky jsou nejjednodušší připravené balíky substrátu kolonizované podhoubím, které stačí umístit do vhodných podmínek – obvykle k nim prodejce dodává podrobný návod k pěstování. Při samostatné přípravě substrátu je velmi důležité jeho sterilizování nebo pasterizace, aby konkurenci nezískaly plísně.

Postup pěstování: Pokud začínáte s hotovým substrátem s podhoubím, stačí balík či blok umístit ve sklepě na stinné místo. Obal (plastový pytel) se obvykle nařízne či proděraví na několika místech (~15 děr), kudy budou plodnice vyrůstat. Inkubace a prorůstání: U vlastního substrátu naočkovaného zrnitou sadbou nechte nejprve podhoubí prorůstat při vyšší teplotě okolo 20–24 °C v temnu (to může probíhat mimo sklep, např. v kotelně či komoře). Prorůstání trvá v závislosti na teplotě 2–6 týdnů – v teple (~24 °C) probíhá nejrychleji, při nižších teplotách pomaleji. Jakmile je celý objem substrátu prorostlý bílým myceliem (poznáte to tak, že substrát zpevní, potáhne se bílým povlakem a pytel začne být „nafouklý“ podhoubím), je čas zahájit fruktifikaci (plodnění). Spuštění plození: Prorostlý substrát přemístěte do sklepa či jiné chladné místnosti s teplotou pod 15 °C. Tato změna teploty spolu s nižším obsahem CO₂ ve sklepě probudí podhoubí k tvorbě plodnic (simuluje to příchod podzimu). Hlíva ústřičná potřebuje ke spuštění plození pokles teploty – většinou stačí přenést kulturu z 20 °C do ~12 °C. V některých postupech se doporučuje i tzv. metoda šoku: substrát s prorostlým podhoubím se na 2–3 dny vystaví teplotě do 10 °C (třeba venku či v lednici) a poté se vrátí do sklepního chladu. Tím se nastartuje rychlejší nasazení plodnic.

Péče při růstu plodnic: Ve sklepě zajistěte vysokou vlhkost – lze mlžit vzduch ručním rozprašovačem nebo použít zvlhčovač s hygrostatem. Substrát nesmí vyschnout; pokud je v pytli, udržujte povrch substrátu vlhký. Pozor však na stagnující vodu – substrát má být vlhký, ale ne rozmáčený a voda nesmí stát v rozích pytle. Sklep pravidelně větrejte, aby rostoucí houby měly čerstvý vzduch (příliš vysoký CO₂ deformuje hlívy, viz výše). Teplota 12–16 °C by měla být udržována stabilně; pokud by klesla pod ~5 °C, růst se výrazně zpomalí, naopak při nad 18–20 °C hrozí místo hlívy růst konkurenčních plísní a slizoven. Osvětlení: Hlíva pro tvorbu hezkých plodnic ocení aspoň slabé rozptýlené světlo. Nemusí to být denní světlo – postačí LED zářivka. Optimální intenzita je uváděna 100–400 luxů (což odpovídá např. slabé žárovce) po ~12 hodin denně. Při nedostatku světla bývají plodnice světlé a mají protáhlé třeně, což ale na kvalitu chuti nemá vliv – jde spíše o estetiku a snazší sklizeň.

Sklizeň a další vlny: První plodničky (primordia) hlívy se mohou objevit už za 5–10 dní od přenesení do chladu, u hotových substrátových bloků dokonce během 1 týdne. Hlíva obvykle roste ve trsech. Sklízíme je tak, že celý trs opatrně vykroutíme či vylomíme ze substrátu (nevytahovat násilím, ať nepoškodíme podhoubí). Zbytky tření (nožek) na substrátu odřežte nebo vydloubněte, aby nezahnívaly a nelákaly hmyz. Hlíva rodí v několika vlnách (flushích) – po první sklizni necháme substrát odpočinout cca 1–3 týdny a udržujeme jej vlhký. Podhoubí mezitím regeneruje a sbírá síly. Pro druhou vlnu někdy pomůže opět mírné ochlazení či naopak krátké zvýšení teploty (tzv. tepelný šok – např. na 2 dny zvýšit teplotu ke 20 °C a pak zas snížit, simuluje to výkyvy počasí), což podnítí další růst. Kultura hlívy takto postupně vyplodí 3–5 sklizňových vln, dokud živiny v substrátu nejsou vyčerpány. Celkový výnos může dosáhnout kolem 20–30 % původní hmotnosti substrátu (např. z 10kg balíku substrátu lze sklidit okolo 2–3 kg hub rozloženě v několika vlnách). Po ukončení plodnic lze použitý substrát (tzv. vyplozený substrát) využít jako výtečný kompost nebo půdní obohacovač na zahradě, případně jím očkovat záhony.

Kde získat sadbu a info: Sadbu hlívy (zrnitou, kolíčkovou i tekuté kultury) i hotové substráty nabízí řada specializovaných prodejců. Například e-shop EkoHouby.cz prodává zrnitou sadbu hlívy ústřičné v balení 1 kg, kolíčkovou sadbu, ale i hotové bloky substrátu připravené k plození (v nabídce bývají i různé druhy/kmeny hlív jako hlíva citronová, růžová, královská atd.). U těchto hotových substrátů jsou uvedeny doporučené podmínky – zpravidla místo pěstování „ve sklepě či zastíněné místě“ a teploty kolem 10–18 °C. Odborné návody publikují také výzkumné ústavy a univerzity; např. v certifikované metodice Jablonského a Šaška (2006) se uvádí detailní požadavky hlívy na světlo a CO₂ při pěstování. Pokud preferujete literaturu, doporučujeme knihy nebo skripta o pěstování jedlých hub, případně se můžete obrátit na Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu či Českou zemědělskou univerzitu v Praze, kde se pěstování hub věnují v rámci zahradnictví a agrotechnologií.

(Hlíva ústřičná je ideální volbou pro sklepní pěstování díky své nenáročnosti a odolnosti. Jakmile zvládnete hlívu, můžete zkusit i další dřevokazné houby, například shiitake či korálovec.)

Žampion (pečárka) dvouvýtrusý (Agaricus bisporus)

Proč pěstovat žampiony ve sklepě: Žampiony patří k nejdéle kultivovaným houbám – tradičně se pěstovaly v hlubokých sklepech, dolech či jeskyních ve Francii a Anglii už před stovkami let. Milují tmu, vyšší obsah CO₂ a kompostový substrát. Sklep bez oken je pro ně ideální, protože světlo nepotřebují vůbec (plodnice se vyvíjejí pod zemí v substrátu a prorážejí na povrch až zralé). Teplotně jsou žampiony poměrně náročné: během jednotlivých fází pěstování vyžadují rozdílné teploty. Pro prorůstání podhoubí substrátem (inkubaci) je potřeba teplota kolem 23–25 °C po dobu cca 2–3 týdnů. Naopak pro tvorbu plodnic (fruktifikaci) se substrát přenáší do chladnější místnosti o teplotě ~15 °C. Optimální rozmezí pro růst plodnic je zhruba 14–18 °C – v těchto teplotách mají klobouky správný tvar a nedochází k předčasnému hnědnutí lupenů. To přesně odpovídá našemu sklepnímu klimatu. Například výzkum uvádí, že během fruktifikace bílého žampionu se udržuje teplota 16–19 °C; při vyšších teplotách jsou plodnice deformované a méně kvalitní. Vlhkost musí být také vysoká (kolem 85–90 % RH). Žampionům nevadí zvýšený obsah CO₂ během inkubace, dokonce ho do určité míry preferují (v kompostu může být CO₂ klidně 2000 ppm, což potlačuje konkurenční plísně). Při fázi plození však je nutné CO₂ větrat ven, jinak by se plodnice dusily. Sklep sám o sobě plyn trochu udrží, což žampionům vyhovuje – nepotřebují tak intenzivní výměnu vzduchu jako hlíva, ale úplně bez větrání to nejde, jinak by houby trpěly (v praxi se při pěstování žampionů cíleně reguluje ventilace, aby CO₂ nebylo ani moc, ani málo).

Substrát pro žampiony: Na rozdíl od dřevokazných hub potřebují žampiony humózní substrát. V přírodě rostou na rozkládajícím se hnoji a v kompostech, proto se pro pěstování tradičně připravuje kompostovaný substrát na bázi slámy a hnoje. Receptura substrátu je poměrně složitá: používá se koňský nebo slepičí hnůj smíchaný se slámou, přidává se sádra pro úpravu pH a vše se fermentuje (kompostuje) po dobu několika týdnů za kontroly teploty. Tento proces laicky není snadný a většina hobby pěstitelů ho nepodstupuje. Naštěstí dnes existují hotové žampionové substráty od specializovaných výrobců. Lze koupit kompletní sady – např. 10kg balík fermentovaného substrátu prorostlého podhoubím + pytel krycí zeminy k tomu. Tyto sady zjednodušují pěstování na minimum. Prodejci (jako Ekohouby.cz či Jedlé houby Václavík) uvádějí, že jejich substrát stačí umístit do bedničky, překrýt přiloženou krycí zeminou a udržovat podle návodu vlhkost a teplotu. Krycí zemina (hluk, rašelina s vápencem apod.) je nezbytnou součástí pěstování žampionů – vytváří na povrchu substrátu vrstvu, která zajišťuje tvorbu plodnic (bez krycí zeminy by se plodnice nevytvořily). Zemina slouží jako rezervoár vody pro podhoubí, stabilizuje mikroklima a hostí prospěšné mikroorganismy podporující vývoj žampionů. Kvalitní krycí zemina bývá součástí koupených sad, případně se dá zvlášť koupit (často se sterilizuje při ~80 °C před použitím).

Postup pěstování: Při zakoupení kompletní sady máte zpravidla vše potřebné. Inkubace: Nejprve se substrát (balík prorostlého kompostu) vsype do pěstební nádoby – může to být plastový box, bedna nebo pytel. Povrch se urovná a nasype se na něj vrstva cca 3–5 cm vlhké krycí zeminy. Zeminu je dobré zvlhčovat postupně, aby byla rovnoměrně vlhká (ne však rozmáčená; při zmáčknutí v ruce by měla pustit jen pár kapek). Poté se kultura ponechá několik dní při vyšší teplotě 20–24 °C, aby podhoubí mohlo prorůst krycí zeminou. Tento krok se provádí mimo sklep (např. v temperované místnosti). Optimální vlhkost vzduchu je 80–85 % – lze přikrýt nádobu perforovanou fólií či vlhkými novinami, aby zemina nevysychala. Asi po 10–14 dnech začne podhoubí prosvítat na povrchu krycí zeminy (načechraný bílý povlak). Jakmile mycelium proroste cca 2/3 tloušťky krycí vrstvy (kontrolujeme opatrným odkrytím vrchní vrstvy zeminy), je čas na přerušení prorůstání a stimulaci plodnic. Dosáhneme toho tzv. chladovým šokem: snížíme teplotu a přesuneme nádobu do sklepa. V praxi se doporučuje zeminu lehce prohrábnout (to provzdušní povrch a rovnoměrně rozdělí podhoubí) a poté přenést kulturu do prostředí o teplotě 15–18 °C. Zároveň dočasně zastavíme zalévání – cca na 2–3 dny necháme povrch spíše oschnout. Tímto ochlazením a krátkým sušším obdobím dáme podhoubí signál, aby začalo tvořit zárodky plodnic (simulace příchodu chladnějšího podzimu se střídáním deště a sucha).

Fruktifikace (plození): Po 2–3 dnech v chladu můžeme opět začít udržovat vlhkost – zeminu nyní rosíme pravidelně, ale opatrně (malé dávky, ať se zárodky „neutopí“). Brzy (během dalších ~7–10 dnů) uvidíme na povrchu malé bílé kuličky – to jsou primordia žampionů. Jakmile dorostou do velikosti hrášku, obnovíme plné zvlhčování zeminy. Teplotu udržujeme v rozmezí 14–18 °C po celou dobu růstu plodnic. Při správné vlhkosti budou plodnice bílé (nešupinaté) a klobouky pevné. Pokud by bylo prostředí příliš suché, projeví se to šupinatostí klobouků (tzv. krokodýlí kůže) – v takovém případě ihned zvýšit vlhkost rosením. Když by naopak teplota vystoupala nad ~20 °C, mohou klobouky ztratit svůj typický klenutý tvar a lupeny předčasně hnědnout – proto sklep ideálně větráme chladným nočním vzduchem, aby teplota zůstala v optimu. Během růstu plodnic už není žádoucí příliš vysoký CO₂, takže pokud sklep nemá automatickou ventilaci, aspoň 1–2× denně na pár minut vyvětráme (opatrně, ať nevznikne prudký studený průvan). S CO₂ si většinou poradí i samotné plodnice – jak prorazí zeminu, začnou ho intenzivněji spotřebovávat a sklep příjemně voní houbami.

Sklizeň a další vlny: Žampiony sklízíme ve fázi, kdy jsou klobouky ještě uzavřené (růžové lupeny zakryté blanitým závojem) – tehdy mají nejlepší chuť i trvanlivost. Sklízí se tak, že plodnici uchopíme a vykroutíme ze zeminy. Nikdy je nevytahujeme silou, to by vytrhlo i okolní podhoubí. Místo po sklizené houbě posypeme čerstvou krycí zeminou a lehce pokropíme – tím se rána zacelí a nerostou tam plísně. Žampionový substrát obvykle plodí v několika vlnách. První vlna (flush) bývá největší, následuje pauza ~7–10 dnů, kdy opět jen udržujeme vlhkost a čekáme. Pak přichází druhá vlna plodnic, případně ještě třetí. Celkem kultura obvykle plodí cca 6–8 týdnů. Po sklizni každé vlny je vhodné adekvátně zalít substrát množstvím vody zhruba odpovídajícím váze sklizených hub – tím doplníme vláhu pro další růst. Jakmile už další houby nerostou, lze substrát vynést na kompost nebo jej využít na zahradě jako hnojivo bohaté na živiny.

Praktické tipy a zdroje: Pro domácí pěstování žampionů se doporučuje pořídit kompletní pěstební sadu. Na českém trhu je nabízí například Jedlé houby – Václavík Jiří (specialista na sadbu hub) či zmíněné EkoHouby.cz. EkoHouby uvádějí u svého 10kg substrátu hnědého žampionu, že místo pěstování může být ve sklepě a optimální teplota plození je +12 až +21 °C (čemuž sklepní podmínky vyhoví). U Václavíkovy sady je v návodu detailně popsán postup včetně řešení problémů – zdůrazňuje se, že zjednodušování postupu (např. zamíchání sadby do nefermentovaného kompostu či volné rozházení po zahradě) zpravidla nefunguje, takže doporučujeme držet se ověřených postupů. Skvělým zdrojem informací je časopis Zahrádkář – například článek „Pěstujeme žampiony z mycelia v bloku substrátu“ popisuje krok za krokem přípravu bloků, krycí zeminy i potřebné teploty. Odbornější informace k pěstování žampionů (a také límcovek, polniček apod.) lze nalézt ve sbornících Výzkumného ústavu rostlinné výroby či v publikacích České mykologické společnosti. Pro moderní postupy (např. řízení klimatu, odrůdy žampionů) se můžete podívat na materiály Penn State University – Mushroom Research Center či jiné zahraniční zdroje; základ však zůstává stejný – kvalitní substrát, správná teplota v jednotlivých fázích a vysoká vlhkost.

Korálovec ježatý (Hericium erinaceus)

Charakteristika: Korálovec ježatý je jedlá i léčivá houba známá svým neobvyklým vzhledem – plodnice tvoří bílé až krémové „chapadlovité“ trsy připomínající mořský korál nebo lví hřívu. V přírodě roste na odumřelých kmenech listnáčů (buk, dub) v chladnějších a vlhčích lesích. Pro pěstování v umělých podmínkách je korálovec poněkud náročnější na teplotu než hlíva: nejlépe plodí při mírně vyšších teplotách kolem 18–24 °C. To znamená, že sklep o 12–16 °C je na samotné plodnice spíše chladnější, zejména v zimě. Nicméně korálovec lze ve sklepě úspěšně pěstovat, pokud mu dopřejeme vhodné mikroklima. Řešením je plánovat plodnění do teplejšího období (jaro/léto, kdy sklep má ~15–16 °C) a případně sklep mírně přitopit nebo umístit substrát do části sklepa, která má o pár stupňů více (např. poblíž stropu). Inkubační fáze (prorůstání podhoubí) každopádně probíhá při vyšší teplotě 20–25 °C podobně jako u hlívy, tu lze realizovat mimo sklep. Jakmile je substrát prorostlý, přenáší se do prostředí s teplotou ~18 °C a vysokou vlhkostí 90+ % pro vývoj plodnic. Někteří pěstitelé uvádějí, že korálovec dokáže plodit i při nižších teplotách kolem 15 °C, jen pomaleji – v takovém případě je chlad kompenzován opravdu vysokou vlhkostí (téměř 95–100 %) a dlouhodobější stabilitou prostředí. Sklep v létě (16 °C, vlhký) by tedy měl být dostačující, zejména pokud je substrát kvalitně prorostlý. Výhodou sklepního prostředí je opět tma a difúzní světlo – korálovec světlo nepotřebuje k vytvoření plodnic, roste dobře ve stínu. Přímé světlo by naopak mohlo plodnice zasychat na povrchu.

Substrát a očkování: Korálovec je dřevokazná houba, takže jeho substrátem jsou celulózové materiály. Nejčastěji se používají piliny nebo dřevěné špony z listnatých stromů (dub, buk) případně obohacené otrubami. Pro domácí pěstování se osvědčuje postup podobný jako u hlívy: vezmou se piliny, navlhčí se a sterilizují (např. hodinu vařit v hrnci v propíchnutém sáčku). Po vychladnutí se substrát naočkuje sadbou – buď zrnitou sadbou korálovce nebo tekutou kulturou. Sadba korálovce je dostupná u specializovaných firem (v ČR např. Agris Slatinice, Urban Fungi, Živina, Mycelium aj.). Existují také hotové substrátové bloky s podhoubím korálovce, které si lze zakoupit a doma „dopěstovat“. Například Urban Fungi prodává 2,5kg blok naočkovaný korálovcem – udávají, že první úroda může být už za 5–7 dní a z jednoho bloku se sklízí cca 500 g hub ve 2–3 vlnách. Teplotní podmínky uváděné pro tento blok jsou +18 °C ~ 24 °C a vlhkost 90–95 %, místo pěstování buď zastíněné venku, nebo ve sklepě. (To potvrzuje, že sklep je vhodný, jen je třeba pohlídat teplotu kolem spodní hranice.) Pokud si substrát připravujete sami, můžete korálovec pěstovat i na dřevěných špalcích naočkovaných kolíčkovou sadbou – v tom případě ale plodnice přijdou třeba až za rok a pěstování probíhá spíše venku nebo ve sklepě temperovaném na venkovní teploty.

Pěstební postup: Po naočkování pilinové směsi sadbou (za sterilních podmínek) nechte sáček s materiálem prorůstat při 20–25 °C. Tento sáček by měl mít filtr pro výměnu vzduchu (nebo malé dírky, případně se uzavírá s chomáčkem vaty v úvazu), aby podhoubí dýchalo, ale nevnikaly dovnitř nečistoty. Prorůstání trvá obvykle 2–3 týdny, než je sáček zcela bílý. Poté přesuňte kulturu do sklepa. Sáček otevřete nebo seřízněte, aby mohl korálovec začít růst ven. Vlhkost musí být velmi vysoká – ideální je umístit blok do plastového boxu nebo akvária, které udrží vlhko (nebo vytvořit kolem bloku foliový „stan“). Pravidelně roste (ale nerosit přímo na vyvíjející se plodnice, spíše jen zvyšovat vlhkost vzduchu v okolí). Při 15–18 °C se první malá „ježatá“ klubka mohou objevit za 1–2 týdny od přesunu do chladu. Při vyšší teplotě (20–22 °C) to může být rychleji – třeba už za týden. Světlo není nutné, ale mírné rozptýlené může napomoci orientaci růstu plodnic (neporostou pak nepravidelně). Korálovec nepotřebuje tolik čerstvého vzduchu jako hlíva – spíše si hlídejte, aby povrch plodnic nezarůstal plísní (to se může stát při nedostatku ventilace a přemíře vlhka; v tom případě krátce vyvětrejte). Plodnice korálovce poznáte tak, že z malých ježatých kuliček vyrostou cca 5–10 cm velké trsy s „ostny“ (ježky) dlouhými 1–2 cm. Sklizeň proveďte včas – jakmile začnou špičky ježatých výrůstků hnědnout. Trs odřízněte ostrým nožem u základny. Z jedné kolonie obvykle vyroste 2–3× než se vyčerpá. Opět platí, že po první sklizni nechte blok odpočinout (~2 týdny) a pak můžete zkusit stimulovat druhou vlnu tím, že blok na pár dní přenesete do teplejšího prostředí (~20+ °C) a poté zpět do sklepa – teplotní šok často pomůže nasadit další plodnice.

Využití a zajímavosti: Korálovec je ceněn jako delikatesa s chutí připomínající mořské plody nebo kuře. Zároveň obsahuje látky zkoumané pro podporu nervové soustavy (hericenony, erinaciny) a je předmětem výzkumu v léčbě Alzheimera a Parkinsonovy choroby. Domácí pěstování korálovce umožňuje získat čerstvé plodnice, které jsou jinak vzácné. Pro serióznější zájemce lze doporučit publikace od České mykologické společnosti nebo zprávy výzkumných pracovišť (např. akademické práce zabývající se pěstováním korálovce uvádějí detailní parametry substrátů a růstu). V ČR se této houbě věnují i drobní pěstitelé – např. zmíněný Urban Fungi nebo projekt Žít s přírodou nabízejí sady a sdílejí zkušenosti (zmiňují např. plodnost naočkovaných dubových špalíků 3–8 let, první úrodu za 6–12 měsíců od naočkování, optimální teploty 15–25 °C atd.). Korálovec lze tedy pěstovat jak intenzivně na pilinách, tak extenzivně na dřevě – sklep lze využít pro obě varianty (pro inkubaci dřevěných špalků i pro případné plodění v chráněném prostředí).

Rozvržení pěstírny ve sklepě a závěrečné rady

Uspořádání prostoru: I malý sklep (např. 2×2 metry) může poskytnout dost místa pro pěstování několika druhů hub najednou. Doporučuje se prostor rozdělit na část inkubační (teplejší, může být i v jiné místnosti) a část plodící (hlavní sklep). Ve sklepě samotném můžete instalovat regály nebo police, na které umístíte pytle či bedny se substráty. Je vhodné, aby substráty nebyly přímo na studené podlaze – postavte je na palety nebo zavěste pytle pod klenbu stropu. Hlíva ve slámových vacích se často pěstuje zavěšená – pytle se provrtají a pověsí, houby pak mohou růst ze všech stran a zavěšení zlepšuje proudění vzduchu kolem nich. Žampiony pěstované v bedničkách můžete naskládat do polic nad sebe, ale ponechte dostatek místa, abyste se dostali k zalévání a sklizni (žampionárny mívají regály, mezi nimi uličky pro obsluhu). Korálovec v boxech či zavěšených sáčcích lze umístit do nejvlhčího kouta sklepa. Dbejte, aby jednotlivé kultury byly trochu oddělené – když například hlíva uvolňuje výtrusy, ať přímo nepadají na žampionové bedny (mohly by je kontaminovat). Pokud to jde, rozdělte sklep na sekce závěsy z igelitu nebo plachtami, čímž lépe udržíte mikroklima u různých druhů (např. žampionům vyhovuje o něco sušší klima 85 % RH, zatímco hlíva s korálovcem rádi 90–95 % RH; oddělením to lépe kontrolujete).

Kontrola a údržba: Každý den věnujte pár minut kontrole pěstírny. Zkontrolujte vlhkost (hygrometr ve sklepě by měl stabilně ukazovat vysoké hodnoty, případně ručně ozkoušejte vlhkost povrchu substrátů). Mrkněte na teploměr – drastické výkyvy by neměly nastat, ale kdyby přišlo například velmi chladné počasí a sklep šel k 10 °C, možná dočasně přeneste tropičtější druhy jinam nebo lehce přitopte. Sledujte plodnice, zda neplesniví – slabý povlak plísně lze z povrchu substrátu setřít tamponem namočeným ve vodě s alkoholem, ale je lepší problémům předejít čistotou a ventilací. Škůdci: Ve sklepě mohou lákat pěstované houby různé mušky (octomilky, smutnice) či roztoči. Použijte jemné síťky na okna/dveře, případně lapače hmyzu. Preventivně pomůže i zmíněné odstraňování odumřelých částí hub a udržování pořádku.

Bezpečnost a kvalita: Pěstujete-li jedlé houby, dbejte na to, aby substráty nebyly kontaminovány chemikáliemi. Zděný sklep někdy trpí plísněmi zdí – ty se mohou přenést i na houby; vybělte proto stěny vápenným mlékem, což působí dezinfekčně. Sklízejte houby včas, zejména žampiony – přerostlé mohou sporulovat a zaplísňovat prostředí. Nikdy nekonzumujte plodnice, které mají podezřelý povlak či zápach (riziko mykotoxinů z kontaminace). Vždy si buďte jistí, že pěstujete skutečně to, co máte – používejte certifikovanou sadbu od ověřených producentů, ať nedojde k záměně druhu. V ČR nabízí certifikovanou sadbu např. Školka Velenez (pro lesní houby), zmíněný Jiří Václavík – Jedlé houby nebo firma Damyko.

Závěrem: Pěstování jedlých hub ve sklepě může být nejen užitečné (stálá zásoba čerstvých hub), ale i fascinující hobby. Sklepní prostředí poskytuje přirozeně vhodné mikroklima – chlad, tmu a vlhko – stačí ho jen trochu přizpůsobit a udržovat. Začněte s méně náročnými druhy jako je hlíva či žampiony, a až získáte zkušenosti, můžete se pustit do dalších lahůdek typu korálovec nebo shiitake. Doufáme, že vám tento odborně podložený průvodce pomůže k bohaté úrodě. Hodně zdaru při pěstování hub!

Zdroje a odkazy:

  • Praktický návod na pěstování hlívy, shiitake a dalších hub v domácích podmínkách. (Magazín Speciální zahradnictví)

  • Osvědčený postup pěstování žampionů – fermentace substrátu, krycí zemina, teplotní režim. (Časopis Zahrádkář)

  • Certifikované informace o požadavcích hlívy ústřičné na prostředí – teplotní šok, světlo, CO₂. (ČZU Praha, Jablonský & Šašek 2006)

  • Parametry pro pěstování korálovce ježatého – teplotní rozsah, vlhkost, výnosy. (UrbanFungi – prodejce substrátů)

  • E-shop s prodejem sadby a substrátů: EkoHouby.cz – hlíva, žampiony, shiitake (sadba zrnitá, kolíčková, hotové bloky); JedléHouby.cz – pan Václavík (sadba žampionů, návody); UrbanFungi.cz – hotové substráty korálovec, reishi, lion’s mane; Sadba-hub.cz – návody na pěstování méně obvyklých hub.

(Všechny odkazy byly ověřeny k roku 2025 a měly by být funkční. Při pěstování vždy postupujte podle aktuálních pokynů výrobce sadby a dodržujte hygienická pravidla.)