Druhá světová válka znamenala pro Moravu těžkou kapitolu plnou utrpení, perzekucí a odbojové činnosti. Po okupaci nacistickým Německem v roce 1939 byla Morava součástí Protektorátu Čechy a Morava. Tento článek se zaměří na každodenní život během nacistické okupace, perzekuci obyvatel, holokaust, odbojová hnutí a závěrečné osvobození Moravy v roce 1945.

Vznik Protektorátu – Okupace nacistickým Německem

V březnu 1939 po Mnichovské dohodě došlo k okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem. Byla zřízena protektorátní správa, která zcela podřídila Československo pod německou kontrolu. Morava byla začleněna do Protektorátu Čechy a Morava, přičemž zemská samospráva byla omezena. Zemský prezident sídlil v Brně, ale podléhal přímo Reinhardu Heydrichovi, který byl hlavním nacistickým představitelem v Protektorátu. Tento krok znamenal konec moravské autonomie a přechod k totalitnímu režimu.

Každodenní život v Protektorátu – Germanizace a těžkosti

Pod okupační správou nacistů byl život na Moravě charakterizován přísnou germanizací veřejného prostoru. Byly zavedeny dvojjazyčné nápisy a došlo k uzavření českých vysokých škol, včetně Masarykovy univerzity v Brně v roce 1939. Přídělový systém potravin a materiálů znamenal, že obyvatelé trpěli nedostatkem základních životních potřeb. Velkou část pracovní síly tvořili nuceně nasazení Moravané, kteří byli posíláni do Říše k těžké práci v nacistických továrnách.

Brno a další moravská města se stala cílmi bombardování, zejména Zlínské závody v roce 1944, které byly zasaženy kvůli své strategické hodnotě.

Perzekuce a holokaust – Pronásledování obyvatel

Nejtemnější kapitolou okupace byla perzekuce obyvatel. Židovské komunity na Moravě, jako v Mikulově, Třebíči a dalších městech, byly likvidovány. Po transportech do Terezína byli Židé následně deportováni do koncentračních táborů a vyhlazovacích táborů. Další obětí nacistického režimu se stali Romové, kteří byli internováni v tzv. cikánském táboře v Hodoníně u Kunštátu.

Gestapo provádělo zatýkání českých vlastenců a odbojářů, přičemž věznice a popraviště byly rozšířeny na Kounicovy koleje v Brně, kde byly popraveny tisíce lidí.

Odboj a partyzáni – Domácí odboj a výsadky

V Protektorátu na Moravě vznikaly odbojové organizace, které se zaměřovaly na sabotážní činnosti a šíření informací. Petiční výbor „Věrni zůstaneme“ byl jednou z nejvýznamnějších domácích odbojových skupin. Dalšími organizacemi byly skupiny Clay-Eva, které byly vyslány z Londýna do Protektorátu v roce 1944. Jejich radiostanice operovaly na Vysočině, přičemž poskytovaly cenné informace.

V lesnatých oblastech Moravy, především v Hostýnských vrších, Beskydách a na Vysočině, působily partyzánské brigády, jako brigáda Jana Žižky, které prováděly útoky na nacistické jednotky a sabotovaly německou vojenskou infrastrukturu.

Okupanti reagovali tvrdě a mnohokrát provedli represálie, včetně vypálení osad, jako byla Ploština a Prlov v Bílých Karpatech, které byly zničeny kvůli pomoci partyzánům. Masakr v Javoříčku 5. května 1945, kdy nacisté vyhladili celou vesnici, je jedním z nejtemnějších příkladů nacistické brutality.

Osvobození Moravy 1945 – Postup spojeneckých vojsk

V roce 1945 se začaly spojenecké vojenské operace zaměřené na osvobození Moravy. Karpatsko-ostravská operace Rudé armády v březnu a dubnu 1945 znamenala těžké boje o Ostravu, která byla konečně osvobozena. Brno bylo osvobozeno v dubnu 1945, přičemž významnou roli při osvobození města sehrály rumunské a sovětské jednotky.

V některých moravských městech probíhala květnová povstání, která vyústila v pád nacistického režimu. V květnu 1945 následoval odsun většiny německého obyvatelstva z Moravy, což zahrnovalo Brněnský pochod smrti, kdy byli Němci nuceni pochodovat z Brna do rakouského území.

Historické lokality k zapojení do poznávání Moravy v období Protektorátu

  1. Brno (Kounicovy koleje) – Vysokoškolské koleje využívané za okupace jako věznice gestapa a popraviště odbojářů; dnes pietní místo s památníkem obětem.

  2. Ploština – Památník vypálené pasekářské osady na Valašsku, zničené nacisty v dubnu 1945 za pomoc partyzánům; muzeum odboje a tragédie.

  3. Javoříčko – Památník vyhlazení obce Javoříčko (západní Morava) 5. května 1945 jednotkami SS; dochované ruiny domů a pietní území.

  4. Ostrava (Slezskoostravský hrad a okolí) – Území těžkých bojů Karpatsko-ostravské operace; památníky a muzea spojené s boji o Ostravu v roce 1945.

Závěr

Období Protektorátu bylo pro Moravu obdobím utrpení, perzekuce a odporu. Nacistická okupace přinesla těžké časy pro místní obyvatelstvo, zejména pro Židy, Romové a české vlastence. Na druhé straně však odboj a partyzánská hnutí ukázaly silný duch odporu. Osvobození Moravy v roce 1945 přineslo konec okupace, ale také tragédii spojenou s odsunem německého obyvatelstva a následnou obnovou Československa.