18.století, éra osvícenství, přineslo Moravě významné změny, které zásadně ovlivnily politický, náboženský i hospodářský život. Po skončení třicetileté války a válkách o rakouské dědictví, které Moravu těžce zasáhly, se postupně začaly implementovat reformy pod vládou Marie Terezie a jejího syna Josefa II. Tento článek se zaměřuje na to, jak se tyto reformy projevily na Moravě, jak ovlivnily každodenní život obyvatel a připravily půdu pro národní obrození na počátku 19. století.

Morava ve válkách Marie Terezie – Válečné útrapy a proměna pohraničí

Války, které probíhaly mezi lety 1740–1763 (války o rakouské dědictví a sedmiletá válka), měly pro Moravu těžké důsledky. Po pruských vpádech do Moravy a obléhání Olomouce v roce 1758, kdy město odolalo pruskému obléhání, byla Morava stále více vnímána jako pohraniční oblast habsburské monarchie.

V roce 1742, po ztrátě Slezska pro Habsburky, se Morava proměnila ve vnitrozemskou pohraniční zemi, která měla chránit císařství před vojenskými hrozbami. Tato situace ovlivnila nejen geopolitiku regionu, ale také stavbu pevností a obraných linií, které měly zajišťovat bezpečnost země.

Reformy Marie Terezie – Centralizace a školská reforma

Marie Terezie, vládnoucí panovnice v letech 1740–1780, se soustředila na centralizaci státní správy. Byla to doba významných změn v administrativě, kdy byly zavedeny krajské úřady a úřední němčina se stala oficiálním jazykem. Tato centralizace správy měla za cíl posílit moc monarchie a umožnit lepší kontrolu nad zeměmi habsburského soustátí, včetně Moravy.

Další důležitou reformou byla školská reforma, která zavedla povinnou školní docházku pro děti a založila triviální školy i na moravském venkově. Tento krok přispěl k rozvoji vzdělanosti a posílení kultury ve venkovských oblastech, čímž pomohl vzdělávat široké vrstvy obyvatelstva.

Reformy Josefa II. – Zrušení nevolnictví a toleranční patent

Po nástupu Josefa II. (1780–1790), syna Marie Terezie, byly provedeny další zásadní reformy, které měly hluboký dopad na každodenní život na Moravě.

Jedním z nejvýznamnějších kroků byla zrušení nevolnictví v roce 1781, které umožnilo svobodu stěhování a svobodu uzavírání sňatků pro poddané. Tento krok byl revoluční a přinesl významné změny v sociální struktuře. Poddaní získali právo na vzdělání, což otevřelo cestu k větší mobilitě a příležitostem.

Dalším zásadním krokem bylo vydání tolerančního patentu v 1781, který legalizoval evangelické církve a židy, čímž došlo k náboženské toleranci v habsburské monarchii. Na Moravě to vedlo k rozvoji evangelických sborů a k větší náboženské svobodě.

Josef II. také pokračoval v rušení klášterů. V roce 1782 bylo zrušeno mnoho klášterů, včetně Louky u Znojma a Rosa Coeli v Dolních Kounicích, což vedlo k velkému rozdělení církevního majetku.

Společenské a kulturní změny – Počátky moderní byrokracie a národní obrození

Během vlády Josefa II. se na Moravě také rozvinula moderní byrokracie. V Brně byl založen zemský gubernium, které mělo zajišťovat efektivní správu Moravy. Tento krok podporoval centralizaci a efektivní správu.

Mezitím však začaly vznikat první zárodky českého národního obrození. V roce 1789 byla v Brně založena Moravská společnost nauk, což byl první veřejný kulturní spolek, který se věnoval podpoře české vědy a kultury. Tento krok přispěl k vytvoření národního povědomí, které se později stalo základem pro národní obrození v 19. století.

Významný byl také rozvoj vědy a techniky. Prokop Diviš, vědec a vynálezce, se stal známým pro vynález bleskosvodu, který otestoval v roce 1754 v Příměticích u Znojma. Tento vynález měl významný dopad na bezpečnost a technický pokrok v tehdejší době.

Hospodářství konce 18. století – Rozvoj manufaktur a infrastruktury

Morava zažila v závěru 18. století významný hospodářský rozvoj. Manufaktury, zejména textilní, začaly růst v Brně a okolí, čímž vznikly základy pro pozdější průmyslový rozvoj. V roce 1780 byl v Hodoníně založen jeden z prvních textilních manufakturních podniků na Moravě.

Dále se rozvíjela infrastruktura, a to zejména stavba císařských silnic, které propojovaly Moravu s Čechami a Vídní, což zlepšilo obchodní a dopravní spojení. V Blansku a Adamově začaly vznikat železárny, což znamenalo počátek průmyslové revoluce na Moravě.

Historické lokality k zapojení do poznávání Moravy v osvícenské době

  1. Olomouc – Barokní pevnost, která odolala pruskému obléhání 1758, Terezská brána – připomínka vojenské historie a obranných opatření.

  2. Znojmo – Loucký klášter – zrušený Josefem II. v roce 1784, dnes vinařství a muzeum, připomínka důsledků církevních reforem.

  3. Brno (park Lužánky) – Historicky první veřejný park ve střední Evropě, založený v roce 1786 na příkaz Josefa II., symbol osvícenských snah o zlepšení veřejného prostoru a životního stylu.

  4. Hodonín – Město spojené s reformami, kde byl v roce 1780 založen jeden z prvních textilních manufakturních podniků na Moravě. Také rodiště Františka Palackého, významného historika a budoucího představitele národního obrození.

Závěr

Osvícenství a reformy v 18. století představovaly pro Moravu období modernizačních změn, které měly zásadní vliv na politický, náboženský a hospodářský vývoj. Rekatolizace, reformy pod vládou Marie Terezie a Josefa II. změnily strukturu společnosti, přičemž tyto kroky položily základy pro národní obrození a rozvoj průmyslu v 19. století. Morava, v tomto období se silným vlivem osvícenských ideálů, se stala místem, kde se rodily myšlenky, které ovlivnily celou střední Evropu.