Velká Morava je právem považována za kolébku české a slovenské státnosti. První známý stát západních Slovanů vznikl na území dnešní Moravy, Slovenska a části Rakouska, Maďarska a Polska v 9. století. Byl nejen politickým útvarem, ale také kulturním a duchovním centrem. Právě zde vzniklo první písmo Slovanů, zde se šířilo křesťanství a zde se rodila tradice, na niž navazovaly přemyslovské Čechy i pozdější středoevropské státy.

Počátky Velké Moravy

Základy říše byly položeny v 1. polovině 9. století, kdy se na scéně objevují první známí vládci: Mojmír I. a Rastislav. Předchůdcem Velké Moravy bylo knížectví moravské a nitranské. Roku 833 Mojmír I. připojil nitranské knížectví a vytvořil tak první mocenský útvar, který se později nazýval Velká Morava.

Vládcové Velké Moravy

  • Mojmír I. (do roku 846) – zakladatel říše, sjednotil Moravu a Nitransko.

  • Rastislav (846–870) – významný panovník, který se snažil o duchovní nezávislost na Franské říši.

  • Svatopluk I. (870–894) – nejmocnější panovník, rozšířil území říše až k Baltskému moři a Dunaji.

  • Mojmír II. (894–906?) – poslední známý panovník, za jeho vlády říše podlehla útokům Maďarů.

Církevní misie a příchod Cyrila a Metoděje

Velká Morava sehrála klíčovou roli při christianizaci Slovanů. Roku 863 na žádost knížete Rastislava přišli na Velkou Moravu dva byzantští mniši – Konstantin (Cyril) a Metoděj, kteří přinesli písmo hlaholici a přeložili liturgické texty do staroslověnštiny.

Jejich misie byla zásadní:

  • Zavedli slovanský jazyk do bohoslužby.

  • Vytvořili základ pro vzdělanost a písemnictví u Slovanů.

  • Přispěli k náboženské i kulturní samostatnosti Moravanů vůči franskému vlivu.

Cyril a Metoděj jsou dodnes uctíváni jako slovanští věrozvěstové, patroni Evropy a symboli národní identity.

Kultura a každodenní život

Velká Morava byla nejen politickým útvarem, ale také kulturním centrem své doby. Archeologové objevili:

  • rotundy a kostely (např. Mikulčice, Staré Město, Modrá),

  • opevněná hradiště a dvorce,

  • šperky, zbraně a zemědělské nástroje.

Řemeslníci byli zruční – zpracovávali železo, bronz, sklo i kosti. Obyvatelé žili ve srubech a polozemnicích, věnovali se zemědělství, chovu a obchodu.

Pád Velké Moravy

Po smrti Svatopluka I. začala říše slábnout. V roce 894 nastoupil Mojmír II., ale Velká Morava se ocitla pod tlakem z vnějšku i uvnitř. V letech 903–906 došlo k ničivým nájezdům Maďarů (Uher), které Velká Morava neustála. Říše zanikla, ale její odkaz přetrval.

Dědictví Velké Moravy

Velká Morava nezanikla beze stopy. Naopak – zanechala dědictví, na kterém vyrostla česká a slovenská státnost:

  • Křesťanství se stalo hlavním náboženstvím regionu.

  • Hlaholice a pozdější cyrilice ovlivnily slovanské písmo.

  • Státní idea a mocenský model byly inspirací pro přemyslovský stát.

Velká Morava byla nejen politickým státem, ale duchovní kolébkou Slovanstva.

Kam na výlet po stopách Velké Moravy?

🔸 Mikulčice – Valy – rozsáhlé archeologické naleziště, pozůstatky baziliky, hřbitovy, most přes řeku Moravu.
🔸 Staré Město u Uherského Hradiště – lokalita Na Valách, muzeum Velké Moravy.
🔸 Modrá u Velehradu – archeoskanzen Velké Moravy s rekonstrukcí velkomoravského sídliště.
🔸 Nitra (SK) – nitranské hradiště, sídlo knížete Pribiny.
🔸 Velehrad – duchovní centrum a památka na misii Cyrila a Metoděje.

Zajímavosti

  • První známá škola na našem území byla právě na Velké Moravě.

  • Z území říše pochází první doložené slovanské texty v církevní slovanštině.

  • Velkomoravské kostely byly zčásti stavěny z kamene a pokrývány omítkou – v té době výjimečné.

  • Archeologické výzkumy v 20. a 21. století stále přinášejí nové objevy.

Závěr

Velká Morava nebyla jen „první český stát“, ale průsečík kultur, víry a moci. Přestože zanikla před více než tisíci lety, její vliv sahá až do dnešní doby – v jazyce, víře i kultuře. Pokud hledáte kořeny našeho národa, vydejte se na moravská hradiště – ať už do Mikulčic, Starého Města nebo Modré. Objevíte místo, kde se psala historie Střední Evropy.