Husitské války, které v 15. století zachvátily Čechy, měly dalekosáhlý dopad i na Moravu. Zatímco Morava zůstala převážně katolická, husitská vojska několikrát vpadla na její území, což mělo zásadní vliv na politickou, náboženskou i kulturní situaci v této oblasti. Tento článek se zaměřuje na to, jak se moravská šlechta a města stavěla k husitské revoluci, jak probíhaly husitské výpravy na Moravu a jaký byl dopad husitských válek na tuto oblast po jejich skončení.

Morava na počátku husitských válek – Postoj moravské šlechty a měst

Na počátku husitských válek, které vypukly po upálení mistra Jan Husa v roce 1415, zůstávala většina Moravy věrná katolické církvi. Moravská šlechta a města se k husitskému hnutí stavěla spíše rezervovaně a v mnoha případech se snažila vyhnout konfliktu. Významným představitelem umírněného křídla moravské šlechty byl Lacek z Kravař, který se snažil o zprostředkování míru mezi husity a Zikmundem Lucemburským.

Zatímco české země byly rozděleny na kalíšnické (husitské) a katolické oblasti, Morava byla spíše zemí, kde byly snahy o vyjednávání a usmíření mezi těmito dvěma tábory. Moravská šlechta se angažovala v mírových jednáních, která se konala i na jejím území, a usilovala o stabilizaci poměrů v zemi, která byla častým bojištěm mezi oběma stranami.

Husitské výpravy na Moravu – Obléhání měst a vojenské tažení

V průběhu 20. let 15. století podnikli husité několik výprav na Moravu. Tyto výpravy byly součástí širšího vojenského tažení husitů, kteří se pokusili rozšířit své vlivy do Moravy, která zůstávala pod silným katolickým vlivem.

Nejznámějšími husitskými vůdci, kteří se účastnili výprav na Moravu, byli Jan Žižka a později Prokop Holý. Husité se snažili dobýt klíčová města na Moravě, jako Brno a Olomouc, avšak jejich pokusy o obléhání těchto měst selhaly. Brno, jako dobře opevněné královské město, odolalo husitským útokům. Obléhání Olomouce a Brna bylo neúspěšné, přičemž moravská města, ačkoliv se potýkala s vojenským tlakem, nakonec odolala a zůstala v rukou katolíků.

Kromě obléhání měst probíhaly také bitvy na moravském území, kde docházelo k vojenským střetům mezi husity a katolickými vojsky. Tato období byla pro Moravu velmi bouřlivá, ačkoli se na území Moravy často střetávaly i místní síly, které byly věrné buď husitům, nebo Zikmundovi Lucemburskému.

Jednání a kompromisy – Snahy o mírové urovnání

I když Morava zůstávala převážně katolická, byla klíčovým místem pro mírová jednání. Nejvýznamnějším jednáním bylo zemský sněm v Brně v roce 1426, který se zaměřil na hledání kompromisu mezi katolickou šlechtou a umírněnými kališníky. Tento sněm se stal významným krokem k smíru, ačkoli husité a katolíci stále zůstali v ostrém konfliktu.

V roce 1436 byla v Jihlavě vyhlášena Basilejská kompaktáta, která představovala oficiální ukončení husitských válek. Tyto kompaktáta, schválená i Zikmundem Lucemburským, poskytla určité náboženské svobody kališníkům, ale zároveň uznala katolickou církev jako dominantní náboženskou sílu v českých zemích. Dohoda o Basilejských kompaktátech však nevyřešila všechny spory, a na Moravě i v Čechách i nadále existovaly napětí a konflikty mezi různými náboženskými a politickými tábory.

Pohusitská Morava – Situace po válkách

Po skončení husitských válek Morava zůstala převážně katolická, i když na území Čech zůstali husité silní a zakládali svou vlastní církevní strukturu. Morava se stala útočištěm pro Jednotu bratrskou, která zde začala zakládat první komunity. Jednota bratrská byla protestantská církevní organizace, která vznikla jako reakce na husitské a katolické rozdělení. V druhé polovině 15. století, po husitských válkách, našli bratrští stoupenci na Moravě určité útočiště, přičemž některá města na Moravě se stala centrem jejich náboženské činnosti.

Uherský král Matyáš Korvín, který vládnul Moravě v letech 1469–1490, se stal důležitou postavou v politických a náboženských sporech. Matyáš Korvín měl ambici posílit katolickou moc na Moravě a zároveň se podílel na sporech s Jiřím z Poděbrad, což vedlo k dočasnému vládnutí v Moravě.

Historické lokality k zapojení do poznávání husitských válek a pohusitské doby na Moravě

  1. Brno – Město, které bylo silně opevněné a odolalo husitským útokům. Brno se také stalo dějištěm zemských sněmů a mírových jednání v průběhu husitské revoluce.

  2. Uherské Hradiště – Strategické město na východní Moravě, které se proslavilo tím, že úspěšně odolalo husitskému útoku a husité se mu nikdy nedokázali zmocnit.

  3. Třebíč – Město, kde byl benediktinský klášter poničen husitskými vojsky v roce 1420. Dnes je zde dochována bazilika sv. Prokopa, která přežila husitské ničení a připomíná středověkou architekturu.

  4. Jihlava – Město, kde byla v roce 1436 vyhlášena Jihlavská kompaktáta, která představovala oficiální ukončení husitských válek. Jihlava je známá svým historickým centrem a památkami na středověk.

Závěr

Husitské války a pohusitská doba na Moravě představují klíčové období v historii regionu. Morava, ačkoli zůstala převážně katolická, byla i místem významných vojenských střetů, jednání a pokusů o náboženský smír. V tomto období se na Moravě objevili nejen husité, ale i nově vznikající Jednota bratrská, která našla v tomto regionu své útočiště. Husitské války a následná pohusitská doba tak položily základy pro rozvoj Moravy jako místa, kde se střetávaly různé náboženské a politické síly, což ovlivnilo její kulturní a politický vývoj na dlouhá staletí.