Starověk na Moravě je fascinujícím obdobím, které zahrnuje příchod keltských a germánských kmenů, římské vojenské výpravy i pozdější střety těchto národů s římským impériem. Tento článek vám přiblíží, jak Morava vypadala v době, kdy se na její půdě mísily různé kultury a národy, jejichž stopa je dnes stále patrná v archeologických nálezech.
Keltové na Moravě – Příchod keltského kmene Bójů
Keltové přišli na Moravu v období kolem 5. století př. n. l. a rychle se etablovali jako jeden z dominantních národů ve střední Evropě. Největší skupinou Keltů, která obývala oblast Moravy, byl kmen Bójů, kteří přišli z oblasti dnešní Francie. Tento národ si rychle podmanil oblast, kde vytvořil významné kulturní a obchodní centrum.
Keltové na Moravě zanechali pozůstatky své civilizace v podobě opevněných sídlišť, známých jako oppida. Tato oppida byla jakýmsi centrem keltské kultury, obchodními uzly a místy, kde se shromažďovali řemeslníci, obchodníci a vojáci. Jedním z nejznámějších keltských oppid na Moravě je Staré Hradisko, archeologická lokalita u Prostějova, která je považována za významné centrum keltské civilizace. Tato lokalita je známá nejen díky výjimečně zachovalé fortifikaci, ale i nálezům keramiky, zbraní a šperků.
Jedním z nejzajímavějších aspektů keltské kultury na Moravě byla její schopnost obchodovat s jinými kulturami. Keltové na Moravě rozvinuli obchodní síť, která sahala až na sever do Pobaltí a na jih k Jaderskému moři. Součástí obchodní sítě byla i jantarová stezka, která vedla přes Moravu a spojovala oblast Pobaltí s Římem.
Z této doby pocházejí i významné nálezy, jako jsou zlaté mince biateky, které byly používány jako obchodní prostředek a dnes jsou ceněnými historickými artefakty.
Římané a Morava – Římské výpravy na území jižní Moravy
Příchod Římanů na Moravu znamenal zásadní změnu v historii tohoto území. V průběhu 1. století př. n. l. a 1. století n. l. se římské vojenské výpravy dostaly až na jižní hranice Moravy, kde začaly probíhat střety s místními keltskými a germánskými kmeny. Římané byli především zainteresováni na získání kontroly nad obchodními cestami a na obraně svého impéria před nájezdy ze severu.
Během Markomanských válek (167–180 n. l.) byly na Moravě postaveny římské vojenské tábory. Jedním z nejvýznamnějších je Mušov, kde se nacházelo římské vojenské opevnění, které sloužilo jako základna během těchto válek. Archeologické nálezy v této oblasti zahrnují zbytky římských zbraní, keramiku a další artefakty, které dokládají přítomnost římských vojsk a jejich vliv na místní kulturu.
Markomanské války měly velký dopad na moravské kmeny, které byly nuceny přizpůsobit se římskému způsobu života, ale zároveň si zachovaly svou nezávislost. Římská kultura měla na místní obyvatelstvo značný vliv, přičemž se projevovala v oblasti umění, náboženství i technologie.
Germánské kmeny – Osídlení Markomanů a Kvádů
Po ústupu Římanů v 5. století n. l. se na Moravu usadili germánské kmeny, mezi kterými byly především Markomani a Kvádové. Tato dvě germánská etnika se stala dominantními silami ve střední Evropě. Markomani, pod vedením svého krále Marobuda, měli silné kontakty s Římským impériem, a to jak v oblasti obchodu, tak i politických vztahů.
Král Marobud byl známý svou schopností udržet relativní nezávislost své říše, a to i díky dobrým vztahům s Římem. Germánské kmeny měly také důležitou roli v Markomanských válkách, kde se podílely na bojích proti římské expanze. Po skončení těchto válek se část Markomanů přesunula na západ a část se usadila v oblasti dnešní Moravy.
Stěhování národů – Příchod nových etnik
Období stěhování národů, které nastalo ve 4. a 5. století, znamenalo konec římské přítomnosti v této části Evropy a začátek nového osídlování. Kolem roku 568 došlo k odchodu posledních germánských kmenů, jako byli Langobardi, kteří se přesunuli na jih do Itálie.
Po odchodu germánských kmenů začala Morava čelit novým etnickým skupinám, jako byli Avarové a Slované. Tento přechod z germánských kmenů na nové etnikum je jedním z důležitých momentů v historii střední Evropy, který vedl k vytvoření základů pro vznik nových středoevropských národů.
Historické lokality k zapojení do poznávání starověké Moravy
-
Staré Hradisko – Pozůstatky keltského oppida u Prostějova, významné centrum keltské civilizace.
-
Němčice nad Hanou – Archeologické naleziště s keltským sídlištěm a nálezy zlatých mincí.
-
Mušov (Hradisko u Mušova) – Místo římského vojenského tábora z dob Markomanských válek.
-
Lužické a laténské nálezy v okolí Brna a Olomouce – Příklady přítomnosti Keltů a Germánů, včetně oppida Staré Zámky u Brna-Líšně.
Závěr
Starověká Morava byla vřetenem mnoha historických a kulturních změn, které formovaly nejen tuto oblast, ale i celou střední Evropu. Příchod Keltů, Římanů a germánských kmenů na Moravu zanechal v regionu nesmazatelnou stopu, kterou dnes můžeme objevovat díky archeologickým nálezům a historickým lokalitám. Tyto nálezy nám poskytují cenné informace o tom, jak se zdejší obyvatelé vyrovnávali s výzvami doby, jak obchodovali a jakým způsobem ovlivnili vývoj Evropy.
