Morava, historická oblast v srdci Evropy, je místem, kde se před tisíci lety odehrávaly klíčové události vývoje lidstva. V tomto článku se podíváme na fascinující pravěkou historii Moravy – od dob lovců mamutů v paleolitu až po vznik prvních zemědělských kultur a počátky používání kovů.
Paleolit (starší doba kamenná) – Osídlení lovci a sběrači
V období paleolitu, tedy v době, kdy naši předci žili jako lovci a sběrači, byla Morava součástí rozsáhlého území, na kterém se pohybovali mamuti, jeleni a další velká zvířata. Toto období, které trvalo od přibližně 2,5 milionu do 10 000 let před naším letopočtem, je fascinujícím světem pravěkých lidí, kteří se živili lovem a sběrem. Archeologické nálezy na Moravě nám ukazují, že právě zde existovala významná sídliště a loviště.
Jedním z nejvýznamnějších nálezů tohoto období je Věstonická venuše, soška ženské postavy nalezená v Dolních Věstonicích. Tato malá, ale mimořádně významná figurka je považována za symbol kultu plodnosti a zároveň představuje unikátní doklad o uměleckých dovednostech pravěkých lidí. Dolní Věstonice je dnes známé nejen díky Věstonické venuši, ale i jako jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť na světě, kde byly objeveny stopy po osadách lovců mamutů. V této lokalitě se našly i zbytky mamutích kostí, které svědčí o důležitosti těchto zvířat pro tehdejší obyvatelstvo.
Pavlov, další významné místo v oblasti, dnes hostí archeopark, který představuje život paleolitických lovců. Návštěvníci zde mohou vidět rekonstrukce dobových stanovišť a poznat, jak pravěká společenství lovila mamuty a další zvířata, vyráběla nástroje a pečovala o své obydlí.
Neolit a eneolit – Příchod prvních zemědělců
Na přelomu 6. a 5. tisíciletí př. n. l. došlo k zásadní změně v životě pravěkých lidí – začali se věnovat zemědělství. Tato doba, známá jako neolit, přinesla nejen nové způsoby obživy, ale také vznik stálých osad a prvních vesnic. Lidé začali pěstovat obilí, chovat zvířata a vyrábět keramiku.
Toto období je také charakteristické rozvojem různých kulturních skupin, které se lišily svými nástroji a technikami. Na Moravě se objevily kultury, jako je Lineární kultury a Moravská malovaná keramika. Lineární kultura byla jednou z prvních, která se na Moravě rozšířila a proslavila svou specifickou keramikou s charakteristickými lineárními vzory. Tento pokrok v technologii výroby keramiky a nově vznikající zemědělské techniky umožnily lidem trvale osídlit konkrétní místa.
Doba bronzová – Rozvoj metalurgie bronzu
V období doby bronzové (2000 – 800 př. n. l.) se začal na Moravě rozvíjet obchod a metalurgie. Lidé začali používat bronz, slitinu mědi a cínu, k výrobě nástrojů, zbraní a šperků. Tento vývoj vedl k vytvoření mohylových kultur, které se proslavily stavbou mohyl, v nichž byly pochovávány významné osoby.
První společenské elity začaly růst, což bylo odrazem nových obchodních cest a ekonomických změn. V této době se rozvíjely obchodní kontakty, které vedly k propojení různých oblastí Evropy, včetně obchodní stezky známé jako jantarová stezka, která vedla přes Moravu. Tato stezka spojovala sever Evropy s jižními oblastmi, a umožňovala výměnu jantaru, kovů a dalších cenných komodit.
Doba halštatská (starší doba železná) – Předkeltské kultury a obchodní kontakty
Doba halštatská (800 – 500 př. n. l.) představuje přechod k době železné a vznik předkeltských kultur. V této době docházelo k dalšímu rozvoji obchodních cest, a Morava se stala důležitým centrem pro výměnu zboží. Obchodní kontakty se rozšiřovaly, a to nejen v rámci Evropy, ale také s oblastmi ve Středomoří.
Jedním z fascinujících míst z této doby je Býčí skála, jeskyně v Moravském krasu, která sloužila jako obětiště. Býčí skála byla významným místem pro halštatské kultury, které zde zanechaly množství archeologických nálezů. Tento objev nám ukazuje, jak důležité byly náboženské a obřadní praktiky pro pravěké společenství.
Historické lokality k zapojení do poznávání pravěké Moravy
-
Dolní Věstonice – Archeologická lokalita známá především díky nálezu Věstonické venuše. Tento nález je symbolem prehistorického umění a kultu.
-
Pavlov – Archeopark, který ukazuje život paleolitických lovců a sběračů.
-
Předmostí u Přerova – Místo, kde byly nalezeny kosterní pozůstatky mamutů a dalších zvířat, které pravěcí lovci lovili.
-
Býčí skála – Jeskyně, která sloužila jako obětiště v době halštatské a je důkazem kulturního a náboženského života pravěkých lidí.
Závěr
Pravěk Moravy je fascinující období, které nám ukazuje, jak se naše předci vyrovnávali s výzvami života v divoké přírodě a jak se postupně začali usazovat a rozvíjet své dovednosti v zemědělství, keramice a metalurgii. Díky archeologickým nálezům a historickým lokalitám můžeme dnes lépe pochopit, jaký byl život na Moravě v pravěku a jakým způsobem se vyvíjely první lidské společnosti.
