Mikroregion Buchlov je sdružení čtrnácti obcí v oblasti Chřibů, které spolupracují na rozvoji venkova, turistiky a ochrany přírody. Patří sem například Buchlovice, Velehrad, Modrá, Boršice nebo Tupesy. Krajina mikroregionu je tvořena lesy, loukami a skalními útvary, nachází se zde i významné památky jako hrad Buchlov, zámek Buchlovice nebo poutní místo Velehrad. Region je oblíbený mezi turisty i cyklisty a pravidelně hostí různé kulturní a společenské akce.
Obličej je naší vizitkou – denně čelí větru, slunci, mrazu, stresu i nečistotám z ovzduší. Péče o něj by měla být šetrná, vyživující a ideálně přírodní. Bylinná mast na obličej je ideálním pomocníkem – hydratuje, zklidňuje, chrání a zároveň je šetrná i k té nejcitlivější pleti.
Na rozdíl od běžných krémů obsahuje bylinná mast minimální množství složek a žádné chemické konzervanty, emulgátory ani parfemaci. To z ní dělá skvělou volbu pro:
citlivou pleť
pleť se sklony k ekzémům nebo akné
suchou a dehydratovanou pokožku
péči během zimy i léta
Bylinné masti jsou hutnější než krémy, ale na pleti se krásně rozpustí a vytvoří ochranný film, který zároveň umožňuje pokožce dýchat.
Každá pleť je jiná, ale některé bylinky jsou skutečné hvězdy v péči o pleť. Zde je přehled těch nejvhodnějších:
zklidňuje podráždění, hojí drobné rány
vhodný pro suchou a citlivou pleť
působí antibakteriálně, regeneruje
ideální na aknózní nebo smíšenou pleť
silně protizánětlivý, uklidňující
pro citlivou, dětskou i ekzematickou pleť
zklidňuje, redukuje začervenání
vhodná na podrážděnou a mastnější pleť
hydratuje, zpevňuje, osvěžuje
pro suchou, stárnoucí nebo unavenou pleť
Na 100 ml masti budeš potřebovat:
2 lžíce sušených květů (měsíček, levandule, růže, heřmánek – dle typu pleti)
80 ml za studena lisovaného oleje (např. mandlový, jojobový, meruňkový nebo slunečnicový)
10 g včelího vosku (nebo veganské alternativy: kandelilový vosk)
volitelně 3–5 kapek esenciálního oleje (levandule, růže, tea tree)
Postup:
Bylinný macerát:
Smíchej sušené bylinky s olejem a nech 2–3 týdny louhovat na teplém místě, občas protřep. Nebo vše vlož do vodní lázně a 1 hodinu zahřívej (max 60 °C), pak nech stát do druhého dne a znovu zahřej.
Scezení:
Přefiltruj olej přes jemné plátýnko a přelij do čistého hrnce.
Rozpuštění vosku:
Přidej vosk a za stálého míchání zahřívej, dokud se nerozpustí.
Dochucení:
Po odstavení (a lehkém zchladnutí) přidej esenciální oleje – nejsou nutné, ale dodají vůni i účinek.
Plnění:
Nalij do čistých skleněných kelímků, nech ztuhnout a uzavři. Uchovávej v chladu, ideálně do 6 měsíců.
Večer před spaním – stačí malé množství rozetřít na vyčištěnou a navlhčenou pleť.
Na citlivá místa – kolem nosu, rtů nebo očí, kde je pokožka nejtenčí.
V zimě i jako denní krém – vytváří ochrannou vrstvu proti chladu.
Při akutních potížích – např. ekzém, zarudnutí, suchá místa – lze aplikovat i několikrát denně.
Nezapomínej na test citlivosti! Před prvním použitím vyzkoušej mast na malém kousku pokožky.
Používej čisté nástroje – zabráníš znečištění masti.
Pokud se objeví změna vůně nebo plíseň – mast už nepoužívej.
U mastné pleti používej menší množství – mast se krásně vstřebá, ale méně je více.
Bylinná mast na obličej je krásným příkladem návratu k jednoduchosti a síle přírody. Neobsahuje syntetiku, přizpůsobíš si ji svému typu pleti a můžeš si být jistý/á, co přesně dáváš na svou tvář. A bonus? Při její výrobě si užiješ chvíli klidu, vůní a tvořivosti.
Chceš doplnit recept konkrétně pro suchou, mastnou nebo zralou pleť? Nebo vytvořit etiketu ke stažení pro své domácí kelímky? Napiš a vyladíme to podle tvých potřeb. 🌿💧
Bylinná mast je jedním z nejstarších a nejúčinnějších způsobů, jak využít léčivou sílu rostlin přímo na pokožku. Už naše babičky věděly, že na popáleniny, bolavé klouby nebo suchou kůži neexistuje nic lepšího než poctivá domácí mast z vlastnoručně nasbíraných bylin a kvalitního základu. Dnes se tato tradice vrací – a s ní i chuť vyrábět si něco vlastního, účinného a zcela přírodního.
Bylinná mast je polotuhý přírodní přípravek, který obsahuje výtažky z bylin – obvykle ve formě macerátu v oleji. Léčivé látky z rostlin se do pokožky uvolňují pomalu, ale účinně, a pomáhají léčit drobné poranění, záněty, ekzémy, otoky nebo bolesti svalů a kloubů.
Mast se obvykle skládá ze tří složek:
Bylinný olejový výluh (macerát) – základ, ve kterém jsou vyluhovány byliny
Pevný tuk – nejčastěji včelí vosk, bambucké máslo nebo kokosový tuk
Volitelné přísady – esenciální oleje, vitamín E, propolis nebo med
Každá bylina má své specifické účinky. Zde je výběr těch, které se nejčastěji používají do mastí:
Měsíček lékařský – na popáleniny, podrážděnou pokožku, ekzémy
Levandule – hojí drobné ranky, působí antibakteriálně, uvolňuje
Kostival lékařský – na pohmožděniny, namožené svaly, bolavé klouby
Heřmánek pravý – zklidňuje a hojí, vhodný pro citlivou dětskou pokožku
Třezalka tečkovaná – hojí jizvy, odřeniny, uklidňuje nervy i kůži
Šalvěj – silně antiseptická, vhodná na hnisavé rány
Řebříček – na popraskanou pokožku, proti zánětům
Základní recept:
Ingredience:
1 hrst sušených bylin nebo 2 hrsti čerstvých
200 ml kvalitního rostlinného oleje (olivový, slunečnicový, mandlový)
20–30 g včelího vosku
volitelně pár kapek esenciálního oleje (např. levandulový, tea tree)
Postup:
Příprava macerátu:
Bylinky vložte do skleněné nádoby a zalijte olejem tak, aby byly zcela ponořené. Nechte 2–3 týdny louhovat na slunném místě a občas protřepávejte. Nebo můžete urychlit proces mírným zahřátím ve vodní lázni (teplota nesmí přesáhnout 50–60 °C, 1–2 hodiny).
Scezení oleje:
Po vyluhování olej přeceďte přes jemné plátno nebo sítko a přelijte do hrnce.
Zahřátí a přidání vosku:
Přidejte včelí vosk a zahřejte na nízkou teplotu, dokud se vosk nerozpustí. Dobře promíchejte.
Plnění do kelímků:
Nalijte horkou směs do čistých skleniček nebo plechovek. Nechte ztuhnout a skladujte v chladu a suchu. Mast vydrží 6–12 měsíců.
Bylinné masti mají opravdu široké využití. Několik příkladů:
Na ekzémy a citlivou pokožku – měsíčková nebo heřmánková mast
Na bolavé svaly a klouby – kostivalová mast nebo mast s chilli a rozmarýnem
Na popraskané rty a ruce – levandulová nebo meduňková mast
Na hojení ran, jizev a štípanců – třezalková nebo šalvějová mast
Proti akné a zánětům – mast s tea tree olejem a řebříčkem
Vždy používej čisté sklenice a nástroje, aby mast nezplesnivěla.
Pokud používáš čerstvé bylinky, nech je předem zavadnout, aby se snížil obsah vody (zabráníš zkažení).
Pro jemnější konzistenci použij více oleje nebo přidej bambucké máslo.
Mast můžeš obohatit i o včelí propolis, med nebo vitamín E jako přírodní konzervant.
Masti dárkově zabal a označ vlastnoručně napsanou etiketou – skvělý osobní dárek!
Bylinná mast je krásným příkladem toho, jak si můžeme z přírody připravit vlastní léčivý prostředek, bez chemie a s láskou. Stačí pár bylinek z vlastní zahrady, trocha času a ochoty experimentovat. Ať už potřebujete něco na bolavé klouby, odřeniny nebo jako každodenní péči o pokožku, bylinná mast je vždy po ruce – a voní domovem.
Chceš doplnit článek o konkrétní recept z levandule, kostivalu, měsíčku nebo třeba sezónní tipy (např. "letní mast proti hmyzu")? Rád připravím rozšíření nebo i PDF ke stažení!
Pivo s příměsí bylin není žádnou novinkou. Naopak – dříve, než se začal plošně používat chmel, byla většina piv ochucována směsí aromatických a léčivých bylin. Dnes se tato starodávná praxe znovu vrací do módy. Bylinné pivo není jen osvěžující nápoj, ale také zážitek, který propojuje chuť, vůni a léčivou sílu přírody.
Před příchodem chmele (který se v Evropě začal více používat až ve 13.–14. století) se pivo vařilo s pomocí tzv. gruitu – směsi bylin, které dodávaly nápoji hořkost, aroma i konzervační schopnosti. Mezi nejčastější složky patřily pelyněk, řebříček, rozmarýn, meduňka, tymián, mateřídouška nebo vřes. Pivo tak bylo nejen chutným mokem, ale i domácím lékem – posilovalo trávení, tlumilo horečky nebo mírnilo úzkosti.
Chmel byl později preferován pro svou silnou hořkost a trvanlivost, ale s tím přišla i určitá unifikace chuti. Dnes se však malé řemeslné pivovary i domácí sládci stále častěji vracejí k rozmanitosti bylin – nejen kvůli novým chuťovým profilům, ale i pro návrat k přirozenějšímu přístupu k vaření piva.
Bylinné pivo je skvělou alternativou pro ty, kdo hledají:
zajímavější chuťový zážitek
nižší hořkost než klasické chmelené pivo
přírodní posílení organismu
nápoj bez zbytečné chemie
návrat ke starým pivovarnickým tradicím
Navíc – použití různých bylin může být přizpůsobeno ročnímu období nebo zdravotnímu stavu. Například v létě osvěží máta a meduňka, na podzim zahřeje šalvěj nebo pelyněk, a v zimě může být pivo obohaceno o skořici, hřebíček či badyán.
Každá bylina má své vlastnosti a specifické aroma. Mezi nejoblíbenější „pivní“ bylinky patří:
Pelyněk pravý – hořký, dezinfekční, podporuje trávení
Řebříček – aromatický, květinový, působí proti křečím
Meduňka lékařská – svěží, citronová chuť, uklidňuje nervy
Tymián – intenzivní vůně, antibakteriální účinky
Levandule – jemná květinová chuť, zklidňuje
Mateřídouška – podobná tymiánu, vhodná do tmavších piv
Borůvkové nebo malinové listí – lesní chuť, doplněk do letních piv
Každá bylinka však musí být použita s mírou – aby nepřebila chuť sladu a celkově harmonicky zapadla do charakteru piva.
Byliny lze do piva přidat v několika fázích:
Při vaření (během varu) – bylinky se vaří spolu se sladem, podobně jako chmel. Dodají pivu aroma a chuť, zároveň se sterilizují.
Při chmelovaru (na závěr vaření) – přidání bylin ke konci zachová jemnější tóny a léčivé látky.
Při fermentaci nebo při ležení – tzv. studené louhování, které dodává nápoji více aroma.
Při lahvování (např. v podobě bylinného extraktu) – pro jemné dochucení bez varu.
Základní recept pro 10 l bylinného piva (ležákového typu)
Ingredience:
2,5 kg plzeňského sladu
0,5 kg karamelového sladu
15 g chmele (např. Žatecký poloraný červeňák)
10 g sušené meduňky
5 g pelyňku (velmi opatrně – silně hořký!)
5 g tymiánu
pivní kvasnice spodního kvašení
voda
Postup:
Slad rozdrťte a provařte podle klasického receptu na pivo.
V posledních 15 minutách varu přidejte byliny.
Po zchladnutí přidejte kvasnice a nechte kvasit při 10–12 °C cca 10 dní.
Nechte pivo dokvasit v lahvích další 3–4 týdny.
Uchovávejte v chladu, podávejte vychlazené.
Mnoho malých pivovarů dnes experimentuje s netradičními příchutěmi. Zkus se porozhlédnout ve svém okolí – často se jedná o sezónní várky, které obsahují místní byliny nebo dokonce i med, květový pyl, ovocné kůry či koření.
Některé farmářské trhy nebo pivní festivaly také nabízejí ochutnávky bylinných piv – a je to zážitek, který rozhodně stojí za to.
Bylinné pivo není jen módní výstřelek. Je to návrat k přirozenému, chutnému a léčivému nápoji, který respektuje koloběh přírody i lidské zdraví. Ať už si ho uvaříte doma, nebo ho objevíte v lokálním pivovaru, jeden doušek vás přenese zpět do dob, kdy pivo bylo více než jen nápoj – bylo to požitkářství s duší.
Chceš k článku vytvořit infografiku, leták nebo konkrétní recept pro určitý druh bylin, které pěstuješ (např. levandule)? Dej vědět a doladíme!
Bylinný likér je nápoj, který v sobě spojuje sílu přírody, staré bylinkářské tradice a kapku požitkářství. Ať už si ho dopřáváte po dobrém jídle, nebo ho používáte jako domácí medicínu, bylinný likér má své nezastupitelné místo nejen ve spíži, ale i v srdci každého milovníka přírodních dobrot.
Jedná se o alkoholický nápoj vyráběný macerací (louhováním) léčivých bylin, květů, koření a někdy i ovoce v kvalitním destilátu – obvykle v pálenkách jako je slivovice, vodka nebo čistý líh. Do směsi se často přidává cukr nebo med, aby výsledná chuť byla jemnější a příjemnější.
V různých koutech světa najdeme mnoho známých bylinných likérů – třeba francouzský Chartreuse, německý Jägermeister nebo náš český Becherovka. Ovšem stejně tak si můžete vytvořit svůj vlastní domácí elixír. A co víc – můžete si jej přizpůsobit přesně podle svých chutí i potřeb.
Mezi oblíbené bylinky patří:
Máta – osvěžuje a podporuje trávení
Meduňka – zklidňuje nervy a pomáhá při nespavosti
Levandule – krásně voní a působí relaxačně
Šalvěj – má protizánětlivé účinky
Tymián – posiluje imunitu
Pelyněk – čistí trávící trakt, ale pozor na dávkování
Základní recept je jednoduchý:
Ingredience:
0,5 l kvalitního alkoholu (např. slivovice nebo vodka)
hrst sušených nebo čerstvých bylin (např. meduňka, máta, levandule)
100–200 g cukru nebo 3–5 lžic medu (dle chuti)
volitelně citronová kůra, koření (skořice, hřebíček, badyán)
Postup:
Bylinky zalijte alkoholem v uzavíratelné sklenici.
Přidejte cukr nebo med a dobře promíchejte.
Nechte louhovat 2–4 týdny na tmavém místě, občas protřepte.
Poté přeceďte přes plátýnko nebo filtr a přelijte do čisté lahve.
Nechte alespoň týden "dozrát" – čím déle, tím lepší chuť.
Bylinný likér se tradičně podává jako digestiv – tedy po jídle, pro podporu trávení. Skvěle se hodí i k slavnostním příležitostem, na zahřátí v chladných dnech nebo jako originální dárek v krásné lahvi s etiketou.
V přírodě kolem nás roste mnoho bylin, které máme na dosah ruky a které se dávají využít pro zdraví, pohodu i vůně domova. Někdy je ale bereme jako obyčejný plevel. Pojďme se podívat na ty nejznámější a nejužitečnější bylinky, které se hodí mít doma sušené, nebo si je sami vypěstovat.
Využití: květy na sirup proti nachlazení, plody na čaje, džemy a likéry
Sběr: květ v květnu/červnu, plod v srpnu/září
Pozor: syrové plody mohou být toxické – vždy tepelně upravit
Využití: sirupy a čaje na kašel, mast na rány a popáleniny
Sběr: listy od jara do léta, ideálně mladé a čisté
Využití: uklidňující čaje, vonné pytlíky, oleje, do koupele
Sběr: květ v plném rozkvětu, za slunného dne
Využití: čaj na spánek, stres, zažívání, jako ochucovadlo
Sběr: listy je nejlépe sbírat ještě před květem
Využití: trávení, osvěžení, do čaje, sirupů, dezertů
Sběr: listy, ideálně dopoledne za sucha
Využití: protizánětlivý, na zažívání, nachlazení i pleť
Sběr: květ hlavně v červnu a červenci
Využití: čistění krve, čaje na detoxikaci, vlasy
Sběr: mladé vrchní listy na jaře
Využití: čaj na kašel, dezinfekce, koření
Sběr: listy a květy, nejlépe dopoledne
Tyto bylinky jsou jen základ. Každá z nich má své kouzlo a účinky, které můžete objevovat podle vlastních potřeb. V příštích článcích se na každou z těchto bylin podíváme zvlášť, abychom poznali nejen jejich léčivou sílu, ale i příběh, který si s sebou nesou.
Při prvních příznacích nachlazení není nic lepšího než šálek horkého bylinkového čaje. Kombinace osvědčených bylin pomáhá zmírnit příznaky, podpořit imunitu a zahřát tělo. Tento čaj je vhodný i preventivně – při změně počasí nebo když v okolí začíná řádit viróza.
1 díl květu černého bezu
1 díl lípy srdčité (květ)
1 díl listu jitrocele
1 díl natě tymiánu
volitelně: špetka skořice, plátek zázvoru
Smíchejte sušené byliny do jedné směsi.
Na 250 ml vroucí vody použijte jednu polévkovou lžíci bylinkové směsi.
Zalijte, přiklopte a nechte louhovat 10–15 minut.
Sceďte, oslaďte medem (až po mírném zchladnutí) a popíjejte teplé.
Bez a lípa podporují pocení a snižují teplotu.
Jitrocel uklidňuje krk a dýchací cesty.
Tymián působí antibakteriálně a usnadňuje vykašlávání.
Pijte 2–3x denně při potížích, nejlépe čerstvě připravený. Můžete přidat i pár kapek citronu.
Tento čaj je jednoduchý, chutný a účinný – přesně tak, jak to máme rádi doma na venkově.
Sběr bylin není jen o utržení lístku. Aby měly skutečně léčivou sílu, je potřeba vědět, kdy, kde a jak sbírat. Příroda nám nabízí byliny v plné síle jen v určitých chvílích – a právě tehdy je správný čas se pro ně vydat.
Ráno – ideálně po oschnutí rosy, ale ještě před poledním sluncem.
Za suchého a slunečného dne – nikdy po dešti nebo za vlhka.
V době vrcholného květu nebo růstu – každá bylina má své maximum účinných látek jindy:
květy: během plného rozkvětu
listy: těsně před květem
kořeny: na podzim nebo brzy na jaře
Čistá místa – dál od silnic, polí s postřiky, městských zón.
Louky, lesní okraje, vlastní zahrada – ideální pro volný sběr.
Vyhýbej se chráněným lokalitám a neporušuj zákon (některé rostliny jsou chráněné!).
Používej nůžky nebo prsty – netrhej zbytečně celou rostlinu, pokud to není potřeba.
Neber víc, než využiješ – příroda není sklad.
Sbírej do proutěného košíku nebo papírového sáčku – nikdy ne do igelitu.
Vždy si předem ověř, jak rostlina vypadá a zda si ji nespleteš s jinou. Nejlepší je učit se postupně – třeba jednu bylinku týdně.
Sběr bylin je krásný rituál, který tě propojí s přírodou i sám se sebou. Když víš, kdy a jak, bylinky ti dají to nejlepší, co v sobě mají.
Když už si bylinky nasbíráme, je potřeba s nimi dál správně zacházet. Jen dobře usušené a správně skladované si udrží vůni, chuť i léčivé účinky. V tomhle článku se dozvíš, jak na to – jednoduše a tradičně.
V suché, vzdušné místnosti bez přímého slunce.
Ideálně ve stínu, s prouděním vzduchu – např. na půdě, verandě nebo pod přístřeškem.
Rozlož volně na papírové podložky, síta nebo zavěs svazky stonků květem dolů.
Otoč je 1–2x během sušení, aby se nezapařily.
Sušení trvá obvykle 5–10 dní, podle druhu.
Do sklenic se šroubovacím víčkem, papírových sáčků nebo plátěných pytlíků.
V suchu, temnu, chladu. Ideálně spižírna nebo skříňka.
Každý obal označ názvem byliny a datem sběru.
Bylinky by se měly spotřebovat do 1 roku – pak ztrácejí vůni i účinnost.
Silně aromatické (např. máta, meduňka) vydrží i déle, pokud byly dobře usušeny.
Chceš zachovat vůni co nejlépe? Nedrť je hned – nechej je v celku a drť až před použitím.
Správně nasušené bylinky jsou jako poklad ve skříni – stačí sáhnout a máš po ruce sílu přírody kdykoliv během roku.
Bylinky nejsou náročné – a právě proto jsou ideální i pro začátečníky. Nemusíte mít zahradu. Stačí truhlík, pár květináčů a chuť začít. V článku ti ukážeme, jak si založit vlastní bylinkový záhonek, ať už bydlíš na vesnici, ve městě nebo paneláku.
Kolik místa máš? Okno, balkon, terasa nebo záhon na zahradě?
Kolik světla? Většina bylin miluje slunce, ale některé zvládnou i polostín.
Jak často chceš zalévat? Některé potřebují víc péče, jiné skoro žádnou.
Pažitka – roste skoro sama, rychle regeneruje.
Petržel – nenáročná, vhodná i do stínu.
Máta – rychle roste, ale pozor – raději do vlastního květináče.
Meduňka – jemná chuť, ideální na večer.
Tymián, oregano, rozmarýn – milují slunce a sucho, skvělé do kuchyně.
Do květináčů, truhlíků nebo vyvýšených záhonů.
Použij kvalitní hlínu smíchanou s pískem (pro dobré odvodnění).
Dbej na drenáž – naspod kamínky nebo keramzit.
Zalévej ráno nebo večer, ne na přímém slunci.
Nehnoj zbytečně – raději kompost nebo bylinkový výluh.
Odkvétající části odstřihuj – podpoříš nový růst.
Bylinky můžeš kombinovat i do jedné nádoby, pokud mají podobné nároky (např. tymián + rozmarýn + levandule). Krásně voní a vypadají i na stole.
Pěstování bylinek je radost – ať už máš velkou zahradu, nebo jen parapet. S čerstvými lístky po ruce budeš mít kousek přírody doma po celý rok.
Dříve, než existovaly lékárny, aplikace a internetové poradenství, spoléhali se lidé na to, co měli kolem sebe. Byliny hrály zásadní roli – byly součástí každodenního života, kuchyně, ale i rituálů a svátků. Pojďme se podívat na to, jak se léčilo v chalupách našich prababiček.
Byliny nebyly v lidové kultuře jen lékem – měly také svou duchovní roli. Sbíraly se ve zvláštní dny, měly chránit dům, přinášet zdraví i lásku. Mnohé zvyky se pojí k významným dnům v roce – třeba ke svatojánské noci nebo velikonočnímu pondělí.
Ženy měly odedávna blízký vztah k bylinám. Ať už jako bylinkářky, porodní báby, nebo jen v rámci domácí péče, znaly účinky rostlin, které jim pomáhaly při cyklu, těhotenství, šestinedělí i klimakteriu. Mnohé z těchto znalostí přežily do dneška a stále fungují.
Použití: harmonizace menstruačního cyklu, podpora početí, posílení dělohy
Forma: nálev, sedací koupel, tinktura
Lidově: „bylina všech žen“
Použití: bolesti v podbřišku, silná menstruace, výtoky
Forma: čaj, obklady, výplachy
Zajímavost: býval součástí ženských čajových směsí na každodenní popíjení
Kdysi opuštěná a nevzhledná plechová buňka. Dnes? Útulná dřevěná chata, která zapadá do okolní přírody a stává se vysněným místem pro odpočinek.
Zachovali jsme konstrukci – žádné bourání, žádné složité stavební úpravy.
Přidali jsme dřevěný obklad, který dodal přírodní vzhled a výbornou tepelnou izolaci.
Okna dostala nový nátěr a okolí jsme upravili do lesní zahrady.
Střecha zůstala plochá – ale s novým nátěrem a odvodněním.
Nižší náklady než novostavba.
Rychlá realizace – většinu zvládnete svépomocí.
Výsledek, který ohromí – posuďte sami!
Tuto proměnu zvládnete i vy – začněte s tím, co už máte, a vytvořte zázemí snů!
📸 Podívejte se na vizualizaci, jak může taková chata vypadat uprostřed lesa…
Velikonoční dekorace nemusí být plastové ani kupované. Právě naopak – nejkrásnější atmosféru navodí výzdoba z přírodních materiálů. S větvičkami, mechem, kvítky a skořápkami vytvoříte ozdoby, které budou ladit s okolní přírodou a přinesou do vašeho domova opravdový klid jara.
větvičky vrby, břízy nebo šípků
mech (z lesa nebo mechová dekorační podložka)
skořápky od vajec
peříčka, lýko, provázky
první jarní kvítka: sedmikrásky, fialky, petrklíče
plátky sušeného pomeranče nebo citronu
Upleťte základ z březových větviček.
Ozdobte skořápkami, mechem, mašlí z pytloviny.
Zavěste březovou větev nad stůl nebo okno.
Na provázcích nechte viset vyfouknutá vajíčka, skořápky s kvítky nebo dřevěné ozdoby.
Do mělké misky dejte mech, pár větviček a dekorujte lístky, vajíčky nebo drobnými kvítky.
Na slavnostní tabuli použijte plátno, dřevěné prkýnko, přírodní svíčky a květináčky s řeřichou nebo petrklíčem.
Zapojte děti nebo sousedy – výroba výzdoby je skvělá aktivita pro klidné velikonoční odpoledne.
Velikonoce nejsou jen o barvách, ale hlavně o atmosféře. Když použijete to, co nabízí příroda, výzdoba bude přirozená, klidná a jedinečná – přesně taková, jaké mají svátky jara být.
Velikonoční vajíčka patří mezi nejkrásnější symboly jara.
Nábytek je víc než jen vybavení – je to kulisa našeho každodenního života, místo, kde jíme, odpočíváme, tvoříme i spíme. Správně zvolený nábytek udává styl interiéru, ovlivňuje atmosféru a má velký vliv na to, jak se doma cítíme. Ať zařizuješ nový byt, nebo jen chceš trochu oživit obývák, hodí se znát pár základních pravidel.
Číst dál: 🛋️ Jak vybrat nábytek do bytu či domu: Prakticky, vkusně a s rozumem
Pěstování hub v domácím prostředí získává na oblibě a vhodně upravený sklep může být ideálním místem pro domácí pěstírnu jedlých hub. Zděný, klenutý sklep zapuštěný v zemi poskytuje stabilní temné a vlhké prostředí s celoročními teplotami kolem 12 °C v zimě a 16 °C v létě. Takové podmínky vyhovují řadě oblíbených jedlých hub, jako je hlíva ústřičná, žampiony (pečárka dvouvýtrusá) či korálovec ježatý. V tomto článku se podrobně zaměříme na výhody sklepního prostředí, doporučené druhy hub a konkrétní postupy jejich pěstování (substrát, rozvržení, péče). Nechybí ani ověřené odkazy na pěstitelské návody, odborné zdroje a prodejce sadby a substrátů, abyste měli všechny informace pro úspěšnou úrodu.
Číst dál: Pěstování jedlých hub v klenutém sklepě: odborný průvodce
s využitím králičího hnoje je efektivní způsob, jak získat čerstvé a chutné houby přímo doma. Tato metoda je vhodná pro začátečníky i pokročilé pěstitele.
Králičí hnůj: Bohatý na dusík, ideální pro kompostování.
Sláma: Pšeničná, žitná nebo řepková, nasekaná na 5–10 cm.
Sádra nebo vápno: Pro úpravu pH substrátu.
Voda: Na vlhčení a fermentaci.
Sadba hlívy ústřičné: Zrnitá nebo hotový substrát.
PE pytle nebo nádoby: Pro pěstování.
Sklep: S teplotou 12–16 °C, vysokou vlhkostí a možností větrání.(AGRI Slatinice)
Kompostování: Smíchejte králičí hnůj se slámou v poměru 1:2 až 1:3. Přidejte sádru nebo vápno a udržujte vlhkost. Nechte fermentovat 2–3 týdny, pravidelně promíchávejte.
Tepelná úprava: Propařte slámu horkou vodou (70–80 °C) po dobu 12 hodin. Poté nechte substrát vychladnout na 25 °C.(AGRI Slatinice)
Přidání sadby: Do vychladlého substrátu přimíchejte sadbu hlívy ústřičné (cca 5–10 % hmotnosti substrátu).
Balení: Substrát se sadbou vložte do PE pytlů nebo nádob a uzavřete.(AGRI Slatinice)
Teplota: Udržujte 22–25 °C po dobu 2–3 týdnů, dokud substrát nezaroste bílým podhoubím.
Vlhkost: Udržujte vysokou vlhkost, pravidelně roste vodou.
Přesun do sklepa: Po prorůstání přemístěte substrát do sklepa s teplotou 12–16 °C.
Větrání a vlhkost: Zajistěte dostatečné větrání a udržujte vysokou vlhkost.
Sklizeň: První plodnice se objeví za 1–2 týdny. Sklízejte, když jsou klobouky plně vyvinuté.
Substrát může plodit ve 2–4 vlnách. Po každé sklizni udržujte vlhkost a větrání.
Po ukončení plodnosti lze substrát použít jako hnojivo na zahradě.
Sadba hlívy ústřičné: Dostupná na Zahradnidum.cz
Hotový substrát: Nabízí Hobynaradi.cz(zahradnidum.cz, hobynaradi.cz)
Pro vizuální představu doporučujeme shlédnout následující video:
NÁVOD Jak snadno vypěstovat hlívu ústřičnou doma?
Pěstování hlívy ústřičné ve sklepě s využitím králičího hnoje je efektivní a ekologický způsob, jak si zajistit čerstvé houby po celý rok.
Nepotřebuje světlo – plodnice vyrůstají i ve tmě.
Preferuje nižší teploty – 12–18 °C je ideální.
Vyžaduje kompostovaný hnůj – což se dá připravit i z králičího.
Snadno se prodává – je známý a oblíbený.
Sklep bez oken je ideální – jako tradiční žampionárny ve Francii a Česku.
Králičí hnůj je výborný – bohatý na dusík, dobře se rozkládá a není tak pálivý jako drůbeží. Hodí se jako základ pro kompostovaný substrát. Není však vhodný čerstvý – musí projít kompostováním (fermentací).
Smíchej králičí hnůj se slámou (nejlépe pšeničnou) v poměru cca 1:2 až 1:3.
Přidej trochu vápna nebo sádry pro úpravu pH.
Udržuj hromadu vlhkou, ale ne přemokřenou.
Nech kompost zrát 2–3 týdny, dokud přestane zapáchat a mírně se ohřeje.
Výsledný substrát je tmavý, vláčný a neutrálně voní.
Pak můžeš substrát naočkovat sadbou žampionu.
Kvalitní sadba žampionů + krycí zemina
Web: www.jedlehouby.cz
Prodávají hotové substráty i čistou sadbu
Vhodné i pro začátečníky
Web: www.ekohouby.cz
Hobby komunita, návody, výměna zkušeností
Začni s malým množstvím (např. 1–2 bedny substrátu).
Použij hotovou sadbu žampionu – buď ve formě zrnitou (obilí) nebo naočkovaný substrát.
Nezapomeň na krycí zeminu (rašelina, vápenec) – klíčová pro vznik plodnic.
Skladuj v temnu, vlhku, při cca 15 °C.
Dbej na větrání sklepa, aby se nehromadil CO₂.
Parametr | Ideální pro žampion |
---|---|
Tma | ✅ Ano |
Teplota sklepa | ✅ 12–16 °C |
Králičí hnůj | ✅ Výborný po kompostování |
Vlhkost | ✅ Vysoká (85–90 %) |
Ventilace | ⚠️ Nutná (kvůli CO₂) |
Chceš konkrétní návod krok za krokem, jak připravit kompostovaný substrát s králičím hnojem a jak přesně naočkovat sadbu? Můžu ti ho sestavit podle tvých podmínek.
Skvěle, tady je podrobný návod krok za krokem:
Kompletní návod od přípravy substrátu až po sklizeň
Králičí hnůj – ideálně starší, ale neplesnivý
Sláma – pšeničná, ječná nebo ovesná (řezaná na 5–10 cm kousky)
Sádra nebo vápno (pH upravuje na ~7,2)
Voda – čistá, na vlhčení kompostu
Dřevěná bedna, plastová přepravka nebo igelitový pytel – na pěstování
Krycí zemina – směs rašeliny a vápence (můžeš koupit nebo připravit)
Sadba žampionu – ideálně zrnitá nebo hotový blok se sadbou
(např. www.jedlehouby.cz, www.ekohouby.cz)
Teplota: 12–16 °C
Vlhkost: 85–95 %
Světlo: není potřeba
Větrání: alespoň pasivní (dveře, šachta, větrák)
Poměr:
Smíchej slámu a králičí hnůj v poměru cca 3:1 (sláma:hnůj).
Přidej sádru/vápno:
Asi 1–2 kg na 100 kg substrátu.
Navlhči:
Směs musí být vlhká – když ji zmáčkneš, pustí pár kapek vody.
Udělej hromadu (kompostovací jámu)
Velikost např. 1 × 1 × 1 m (dle možností). Můžeš i v sudu nebo na fólii.
Nech fermentovat 2–3 týdny:
Hromadu každý 3.–4. den otoč (promícháš a provzdušníš)
Když se zahřeje, je to dobře (až 50–60 °C uvnitř)
Po 3 týdnech bude mít tmavě hnědou barvu a vonět po lesní půdě.
Nech substrát zchladnout na 25 °C
(vysoká teplota by zabila sadbu)
Rozděl substrát do bedýnek nebo pytlů
Výška vrstvy 15–20 cm
Přimíchej sadbu žampionů
Pokud máš zrnitou sadbu: cca 8–10 % hmotnosti substrátu
Rozmíchej rovnoměrně do celého objemu
Umísti bedny do temné místnosti s teplotou 22–25 °C
(např. komora, kotelna – ne sklep!)
Zavři na 14 dní – substrát se bílým podhoubím proroste
Po 2 týdnech bude substrát bílý, pevný, vonící po houbách
→ můžeš přejít na další fázi
Připrav si krycí zeminu:
50 % rašelina
50 % vápencová moučka (nebo lesní hrabanka)
Vlhká, ale sypká (nesmí lepit)
Navrstvi 3–4 cm krycí zeminy na povrch substrátu.
Přesuň bedny do sklepa s teplotou 12–16 °C.
1. vlna se objeví cca za 7–14 dní
– malé bílé kuličky = zárodky hub
Udržuj vysokou vlhkost:
Ros povrch 1–2× denně
Nezalévej přímo na houby
Větrej sklep alespoň 1× denně
Sklízej, když jsou kloboučky ještě uzavřené
– houba se „vykrouží“ ze zeminy
Další vlny:
Každých 7–10 dní další sklizeň
Substrát plodí 3–5 vln
Výnos z 1 bedny (cca 10 kg substrátu) = 2–3 kg žampionů
Vyplozený substrát použij na záhon jako hnojivo
Pokud ti substrát plesniví, příště lépe sterilizuj nebo zvyš ventilaci
Využij i varianty: hnědý žampion (aromatičtější), portobello (větší klobouky)
Pěstování žampionů (Agaricus bisporus) kombinací pařeniště a sklepa je efektivní metodou, která využívá výhod obou prostředí. Tento postup umožňuje zahájit růst v teplejším prostředí a následně pokračovat v chladnějším sklepě, což podporuje tvorbu plodnic.
1. Výběr substrátu:
Použijte kompostovaný substrát obohacený o dusík, například koňský hnůj.
Substrát by měl mít vlhkost 60–65 % a pH mezi 6,5 a 7,5.(www.dumazahrada.cz)
2. Očkování podhoubím:
Podhoubí (mycelium) žampionů lze zakoupit ve specializovaných obchodech.
Očkujte substrát rovnoměrně a zakryjte ho vrstvou krycí zeminy (směs rašeliny a vápence).(www.dumazahrada.cz, Zahrádkáři)
1. Umístění:
Pařeniště by mělo být umístěno na stinném místě chráněném před přímým sluncem.(mostovace.cz)
2. Podmínky:
Udržujte teplotu mezi 21–24 °C.
Zajišťujte vysokou vlhkost vzduchu (80–90 %).
Pravidelně větrejte, aby se zabránilo hromadění CO₂.(www.dumazahrada.cz)
3. Doba prorůstání:
Podhoubí prorůstá substrátem přibližně 2–3 týdny.(Magazín SpeciálníZahradnictví.cz |)
1. Přesun:
Jakmile je substrát prorostlý, přesuňte ho do sklepa s teplotou 12–16 °C.(Magazín SpeciálníZahradnictví.cz |)
2. Podmínky ve sklepě:
Udržujte vlhkost vzduchu kolem 85–90 %.
Zajistěte dostatečné větrání.
Světlo není pro žampiony nezbytné, ale slabé rozptýlené světlo může podpořit rovnoměrný růst.
3. Tvorba plodnic:
První plodnice se objeví za 1–2 týdny po přesunu.
Sklizeň probíhá ve vlnách každých 7–10 dní.(Zahrádkáři, Magazín SpeciálníZahradnictví.cz |)
Z jednoho substrátu lze získat 3–6 sklizní.
Po každé sklizni odstraňte zbytky plodnic a udržujte substrát vlhký.
Po poslední sklizni lze substrát kompostovat nebo použít jako hnojivo.
Používejte sterilní nástroje, aby nedošlo ke kontaminaci.
Pravidelně kontrolujte teplotu a vlhkost.
Zajistěte ochranu proti škůdcům, například pomocí síťoviny.(Naše krásná zahrada)
Tento postup kombinující pařeniště a sklep umožňuje efektivní pěstování žampionů s využitím přirozených podmínek. Díky tomu můžete získat čerstvé houby po delší období.
Pěstování hub je čím dál populárnější nejen jako koníček, ale i jako vedlejší nebo hlavní podnikatelská činnost. Ať už plánuješ prodávat hlívu ústřičnou, žampiony, korálovec ježatý nebo jiné jedlé houby, je dobré znát, co všechno musíš splnit, aby byl tvůj prodej legální a bezpečný.
Tento článek ti přehledně ukáže:
jaká pravidla platí pro pěstování a prodej hub,
jak začít podnikat,
co kontrolují úřady,
co musíš splňovat při balení a prodeji.
Prvním důležitým bodem je rozdíl mezi houbami pěstovanými (např. v substrátu, ve sklepě, na dřevě) a houbami sbíranými v přírodě.
Pěstované houby – spadají do zemědělské nebo potravinářské produkce. Lze je prodávat, pokud splňuješ hygienické a podnikatelské předpisy.
Volně rostoucí houby – pokud je chceš nabízet k prodeji, potřebuješ osvědčení o znalosti hub (viz níže). Nesmíš je prodávat bez schválení a znalostí o jedlosti.
Podle § 3 odst. 8 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách:
„Osoby, které uvádějí do oběhu volně rostoucí jedlé houby, musí mít osvědčení o znalosti hub vydané krajskou hygienickou stanicí.“
Pokud pěstuješ houby uměle (např. hlívu, žampiony), osvědčení nepotřebuješ.
Živnostenské oprávnění
Prodej pěstovaných hub spadá pod živnost volnou:
Název oboru: Výroba, obchod a služby jinde nezařazené
Obor činnosti: Zemědělská výroba / výroba potravin
Založíš ji na živnostenském úřadě nebo online přes www.rzp.cz.
Registraci u místně příslušné krajské hygienické stanice (KHS)
Pokud prodáváš houby jako potraviny, musíš oznámit zahájení činnosti KHS dle zákona č. 258/2000 Sb.
Formulář podává podnikatel před zahájením provozu.
Registraci u Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI)
Povinná pro všechny, kdo uvádějí potraviny do oběhu
Oznámení o činnosti najdeš na: www.szpi.gov.cz
Při pěstování a prodeji hub musíš dodržet základní hygienická pravidla podle:
zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách,
nařízení (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin.
Pěstovna a skladovací prostory musí být čisté, větratelné, chráněné před škůdci.
Houby musíš chránit před kontaminací (plísně, bakterie, prach).
Při balení se doporučuje používat rukavice a čisté nástroje.
název houby (např. Hlíva ústřičná),
hmotnost,
země původu (např. Česká republika),
jméno a adresa pěstitele nebo firmy.
Musí být vhodný obal (průdušný, potravinářský),
Bez poškození plodnic,
Skladování: 0–6 °C, max. ve dvou vrstvách.
Vhodné pro drobné pěstitele.
Vyžaduje registraci u KHS a SZPI.
Můžeš prodávat nebalené i balené houby.
Nutné zajistit vhodné balení a chlazení při přepravě.
Při prodeji na dálku platí stejné označovací povinnosti.
Vyžaduje vyšší hygienu a často HACCP systém.
Nutná pravidelná kontrola teploty skladování.
Krok | Co je potřeba |
---|---|
1. | Založit živnost (volná) |
2. | Registrovat se u KHS |
3. | Registrovat se u SZPI |
4. | Zajistit hygienické podmínky (místo, vybavení) |
5. | Vědět, jak houby správně skladovat a balit |
6. | Označovat houby dle zákona |
7. | Vybrat prodejní kanál: trh, e-shop, výkupce, restaurace |
Pěstování hub může být výnosné, ale i přísně regulované. Pokud chceš houby prodávat, je důležité vědět, jaké máš povinnosti. Čím dříve je splníš, tím klidnější budeš mít podnikání. Ať už tě láká prodej na trhu, v e-shopu nebo dodávky do restaurací, s čistým provozem, správnou etiketou a registracemi můžeš začít už brzy.
Květen je pro ovocné stromy obdobím intenzivního růstu, kvetení a nasazování plodů. Právě v této době se však objevují i první vážní škůdci a choroby. Správně načasovaný postřik může výrazně zvýšit úrodu a omezit potřebu pozdějších zásahů.
V květnu dochází k:
Rašení nových listů – jsou náchylné k infekci.
Kvetení a nasazování plodů – strom je oslabený a zranitelný.
První vlně výskytu škůdců – objevují se mšice, obaleči, pilatky, květopas jabloňový či padlí a strupovitost.
Číst dál: Postřik ovocných dřevin v květnu: Co, kdy a čím stříkat
Jaro je období nových začátků – a také věčného zápasu se počasím, slimáky a nečekanými mrazíky. Lidové pranostiky nám to připomínají už po staletí. A protože trochu smíchu na zahradě nikdy neuškodí, přinášíme vám moderní a vtipné jarní pranostiky, které vás pobaví i poučí.
„Když ti v květnu zmrzne nos, nech sazenice radši v skleníku.“
Někdy je lepší mít trpělivost, než litovat zmrzlých rajčat.
„Na Bonifáce nevěř sluníčku, klidně ti spálí rybíz i naději.“
Ano, ledoví muži mají smysl pro dramatický vstup.
„Kdo v dubnu pleje, v květnu zalévá, v červnu nadává, že to roste moc.“
Zahradní kruh života. A plevel.
„S prvními květy přichází i první slimáci. A mají hlad.“
Přátelé i nepřátelé probouzejí se zároveň.
„Jakmile rozkvetou pampelišky, sekačky začnou řvát jak na spartakiádě.“
A pak už víte, že jaro je opravdu tady.
„Kdo před Žofií zasadí rajče, sklízí salát v srpnu znovu.“
Protože trpělivost růže (a rajčata) přináší.
Strana 5 z 10