Do hloubky s vínem

Na vinných lístcích a regálech se objevují slova jako natural wine, orange wine nebo biodynamika. Často vzbuzují zvědavost, jindy nedůvěru. Jsou to jen hipsterské výstřelky, nebo vína s hlubokou filozofií a návratem k přírodě? V tomto článku si přehledně vysvětlíme, co znamenají tyto pojmy, jak se taková vína vyrábějí – a komu budou chutnat.

🍇 1. Co je přírodní víno (natural wine)?

Přírodní víno je vyrobeno s minimem zásahů člověka a techniky. Nejde o právně definovaný pojem, ale obecně platí:

• Hrozny z ekologického nebo biodynamického zemědělství

• Bez chemie ve vinici i ve sklepě

• Spontánní kvašení (bez přidaných kvasinek)

• Bez filtrace a čiření (víno může být zakalené)

• Malé nebo žádné množství síry

📌 Přírodní víno může být divoké, proměnlivé, ale i autentické a „živé“.

🍊 2. Co je oranžové víno?

Oranžové víno je bílé víno vyrobené způsobem červeného vína – tedy se slupkami.

Výsledek:

• výraznější barva (oranžová, jantarová)

• třísloviny jako u červeného vína

• zemité, kořenité, komplexní aroma

• často suché, někdy lehce oxidativní

📌 Oranžové víno může být šokem pro začátečníky, ale je oblíbené mezi someliéry a fanoušky autentických stylů.

🌱 3. Co je biodynamické víno?

Biodynamika vychází z filozofie Rudolfa Steinera – propojuje ekologii, kosmické rytmy a harmonii s přírodou.

Principy biodynamického vína:

• pěstování révy bez chemie

• použití bylinných preparátů a výluhů místo pesticidů

• sklizeň a práce podle lunárního kalendáře

• vinařství jako živý organismus

• certifikace např. Demeter

📌 Biodynamické víno může být jak klasické, tak naturální – není to synonymum.

🧪 4. Jak chutnají tato vína?

🧠 Shrnutí

• Přírodní vína vznikají s minimem zásahů – často divoká, ale autentická

• Oranžová vína jsou bílá vína se slupkami – strukturovaná, netradiční

• Biodynamická vína staví na filozofii přírody a kosmu – ale chutnají velmi přístupně

📌 Pokud hledáte zážitek, který přesahuje běžnou skleničku, zkuste některé z těchto vín.

➕ Kam dál?

V příštím článku se podíváme na:
👉 Víno a původ: Proč chutná stejné víno jinak v Česku, Francii nebo Itálii?

Milujete víno a chcete mít vždy něco „na skleničku“, na návštěvu nebo na grilování? S dobře promyšlenou domácí vinotékou už nebudete tápat, co otevřít. Nemusíte mít sklepy ani archiv – stačí pár chytrých zásad. Tento článek vám poradí, jak si sestavit zásobu vín podle sezóny, chuti a příležitosti.

🍷 1. Kolik vín a kam je uložit?

Nejdřív si položte otázku:
👉 Piju víno občas, nebo pravidelně?

• Pokud jen občas: 6–12 lahví stačí

• Milovníci vína nebo domácí hostitelé: 12–24 lahví

• Nadšenci a sběratelé: více než 30 + chlazení, archivace

📦 Uložení:

• Stálá teplota ideálně 10–14 °C

• Tmavé místo bez přímého světla

• Bez vibrací a teplotních výkyvů

• Ležící poloha (u korku)

• Lednice na víno je ideál, ale i skříň ve spíži poslouží

📋 2. Jak rozdělit vína do vinotéky?

Rozdělení podle účelu a typu vám usnadní výběr:

1️⃣ Víno pro každý den

• lehké bílé nebo růžové

• frizzante, polosuché

• do 200–300 Kč
  ➡ pro večer, večeři, klidný moment

2️⃣ Vína k jídlu

• Sauvignon, Rulandské bílé, Zweigeltrebe

• vybírejte podle oblíbených jídel (ryby, těstoviny, sýry)
  ➡ na víkend, ke grilování, na oslavu

3️⃣ Reprezentativní vína (na návštěvy, jako dárek)

• přívlastková vína, VOC, sekt

• lahve s příběhem (např. víno z oblíbené obce nebo ročníku)
  ➡ když chcete udělat dojem

4️⃣ Archivní a výjimečná vína

• výběr z cibéb, barrique červené, archivy

• dlouhodobé uložení, např. na výročí nebo svatbu
  ➡ výjimečné chvíle

🌤️ 3. Výběr vín podle ročního období

Ano – i víno můžete měnit jako oblečení:

📌 Tip: Skladujte vína podle sezóny vepředu – zbytek můžete „odložit“ dozadu.

🧠 Shrnutí

Dobře sestavená domácí vinotéka:

• šetří čas i nervy při výběru

• umožní vychutnat víno podle nálady i situace

• je vaší malou degustační zónou doma

📌 Není třeba kupovat drahé víno – důležitější je rozmanitost a kvalita podle chuti.

➕ Kam dál?

V příštím díle se podíváme na:
👉 Přírodní, oranžová a biodynamická vína – móda, trend nebo návrat ke kořenům?

Víno není jen nápoj – je to zážitek. A degustace vína je způsob, jak ten zážitek prohloubit, pochopit a ocenit. Profesionálové dokáží z jediného doušku vyčíst původ, odrůdu, zrání i kvalitu. Ale i běžný milovník vína si může z ochutnávky odnést mnohem víc, pokud ví jak na to. V tomto článku vás naučím, jak správně ochutnávat víno, i když nejste someliér.

👃 1. Nejprve vnímejte očima, nosem a teprve potom chutí

Degustace je proces, který zapojuje všech pět smyslů – ale hlavně zrak, čich a chuť. Postupujte pomalu, vědomě a všemi kroky.

1️⃣ Zrak – barva, čirost, viskozita

Podívejte se na víno proti bílému podkladu:

• Barva napoví věk a styl (mladé bílé je zelenožluté, starší zlaté)

• Čirost odhalí, zda je víno filtrované, kalné nebo přírodní

• Slzy (viskozita) ukazují na obsah alkoholu a cukru (čím pomaleji stékají, tím více)

2️⃣ Čich – první dojem z vína

Zavřete oči a přivoňte.

• Intenzita – je vůně slabá nebo výrazná?

• Charakter – květinová, ovocná, kořeněná, minerální?

• Čistota – cítíte síru, zatuchlost, korek? (může jít o vadu)

💡 Vůně může prozradit i styl zrání (např. vanilka = sud, citrus = nerez)

3️⃣ Chuť – konečně ochutnat

Napijte se, nechte víno chvíli v ústech, poválejte ho a zhluboka vydechněte nosem.

Všímejte si:

• Úvodní chutě – sladkost, kyselost, třísloviny

• Střed – tělo, ovocnost, kořenitost

• Dochuť – jak dlouho víno zůstává v ústech (čím delší, tím lepší)

• Vyváženost – jestli žádná složka nepřevládá nepříjemně

📌 Voda mezi vzorky je samozřejmostí – ideálně bez bublinek.

📋 2. Degustační záznam – hodnocení jako profík

Profesionálové si vedou poznámky – můžete to zkusit taky. Třeba podle tohoto schématu:

🍽️ 3. Kde a jak degustovat?

• Doma – ideální pro trénink chuťové paměti

• Na akcích a ve vinařstvích – srovnáte více vín vedle sebe

• S přáteli – zábava i učení v jednom

• S jídlem – kombinace jídla a vína posune chuťový zážitek dál

📌 Degustace není o „poznávání“, ale o vnímání a pochopení.

❗ 4. Co si zapamatovat

• Degustace má 3 hlavní fáze: zrak – čich – chuť

• Pomalé, vědomé vnímání odhalí rozdíly mezi víny

• I bez odborných výrazů můžete poznat, co vám chutná – a proč

🧠 Shrnutí

📌 Degustace není soutěž, ale cesta – každý doušek vás může posunout dál.

➕ Kam dál?

V příštím článku se podíváme na:
👉 Jak si sestavit domácí vinotéku – podle stylu, jídla i ročního období

Na jedné etiketě najdete Ryzlink rýnský, jinde zase jen „Cuvée Morava“ nebo „Blanc de Noir“. Co to znamená? Je víno z jedné odrůdy lepší než směs? A proč někteří vinaři míchají vína z různých hroznů? V tomto článku si vysvětlíme, jaké typy vín podle složení existují, a proč směs nemusí být podřadná – naopak.

🧪 1. Jednodruhové víno (odrůdové)

Tato vína jsou vyrobená z jediné odrůdy hroznů, např. Sauvignon, Veltlínské zelené, Merlot.

✅ Výhody:

• čistý projev odrůdy

• možnost srovnání ročníků a původu

• typická chuť (např. Sauvignon = zelené tóny, grep, angrešt)

❗ V ČR musí obsahovat min. 85 % dané odrůdy, aby se mohlo takto označit.

📌 Odrůdová vína jsou ideální pro ty, kdo mají oblíbený druh hroznů a chtějí ho poznat v čisté podobě.

🧴 2. Cuvée = víno smíchané z více odrůd

Francouzské slovo „cuvée“ (čti „kyvé“) znamená „směs“ nebo „šarže“. V praxi jde o víno, které vinař namíchal z více odrůd (např. Rulandské bílé + Chardonnay).

✅ Důvod míchání:

• vyváženost chutí

• komplexnost a harmonie

• záchrana ročníků s různou kvalitou

➕ Výhody cuvée:

• kombinuje přednosti různých odrůd

• chuť bývá bohatší a kulatější

• prostor pro kreativitu vinaře

💡 Skvělé cuvée není „zbytek ze sklepa“, ale promyšlený výsledek.

🍇 3. Blendy = stylová směs

Termín blend se používá častěji u červených vín a zahraničních stylů (např. Bordeaux blend = Cabernet Sauvignon + Merlot).

📌 Blendy mají často název, který neuvádí odrůdy → vše závisí na stylu a chuťovém záměru vinaře.

Příklady:

• Bordeaux blend

• GSM (Grenache – Syrah – Mourvèdre)

• Frankovka + Svatovavřinecké + Modrý Portugal

✅ Blendy se běžně používají i pro sekt, portské nebo šumivá vína.

🍾 4. Jednodruhová vína vs. směsi – co je lepší?

📌 Není to otázka lepší/horší – záleží na tom, co preferujete. Cuvée může být vrchol vinařského umění stejně jako skvělý ryzlink.

🧠 Shrnutí

• Jednodruhová vína: min. 85 % jedné odrůdy, typický chuťový projev

• Cuvée: směs dvou nebo více odrůd, důraz na harmonii

• Blend: stylová směs, často zahraniční název bez uvedení odrůd

📌 Cuvée není „horší víno“ – naopak může být precizně vyvážené a nezaměnitelné.

➕ Kam dál?

V příštím článku se podíváme na:
👉 Degustace jako rituál – jak ochutnávají profesionálové

Na etiketě je napsáno: Vinařská trať Pod Červenou horou, obec Pavlov. Možná to zní jako poetický detail, ale ve skutečnosti jde o klíčovou informaci, která prozrazuje původ, kvalitu i charakter vína. V tomto článku si vysvětlíme, jaký je rozdíl mezi obcí, viniční tratí a apelací, a proč by to měl znát každý milovník vína.

📌 1. Proč původ vína hraje roli?

Víno je jedním z mála produktů, kde místo původu zásadně ovlivňuje chuť a kvalitu.
Tento princip známe z Francie (např. Champagne, Bordeaux), ale platí i u nás – na Moravě i v Čechách.

📍 Zákon v ČR i EU stanovuje, že vína vyšší jakosti (např. přívlastková) musí uvádět konkrétní obec i trať, pokud je víno z jednoho místa.

🏘️ 2. Vinařská obec = základní územní jednotka

Vinařská obec je katastrální území, kde se pěstuje réva a vyrábí víno.

• V ČR je více než 350 vinařských obcí

• Např. Mikulov, Pavlov, Velké Bílovice, Čejkovice, Mutěnice…

✅ Uvádění obce na etiketě říká:
👉 „Toto víno pochází z konkrétního katastru s danými podmínkami.“

🏞️ 3. Viniční trať = konkrétní poloha s názvem

Viniční trať je přesně vymezené území v rámci obce, kde se réva pěstuje. Každá trať má svůj:

• název (např. U Tří dubů, Pod Dubňanskou horou…)

• mikroklima, půdu, orientaci ke slunci

• zapsanou polohu ve vinařském registru

📌 Trať musí být schválená státem jako „vhodná pro pěstování révy“.
Uvádění tratě je tedy zárukou původu a kvality.

🍇 4. Apelace a chráněné označení původu

Některá vína nesou i ochranné značky:

• VOC – Vína originální certifikace (např. VOC Znojmo, VOC Mikulovsko)

• CHOP – Chráněné označení původu (podle EU)

• CHZO – Chráněné zeměpisné označení

Tyto zkratky zaručují:

• konkrétní oblast, odrůdu, styl a pravidla výroby

• přísnější podmínky než běžná jakostní vína

💡 VOC je česká obdoba francouzského AOC nebo italského DOCG.

🧾 5. Jak číst etiketu – příklad z praxe

Příklad etikety:

Ryzlink rýnský, pozdní sběr, 2022
Vinařská obec Pavlov
Viniční trať U Božích muk
VOC Mikulovsko

👉 Co to znamená?

• Víno pochází z Pavlova, z konkrétní vinice U Božích muk

• Je vyrobeno podle pravidel VOC (Ryzlink, suché, aromatické víno)

• Ročník 2022, kategorie pozdní sběr → kvalitní, zralé hrozny

🧠 Shrnutí

📌 Pokud hledáte autentické víno s charakterem místa, dívejte se na název tratě a obce.

➕ Kam dál?

V příštím díle se podíváme na:
👉 Co jsou cuvée, blendy a jednodruhová vína – a jak chutnají

Vyrábět víno je jedna věc, ale nechat ho správně zrát je umění. Zrání totiž rozhoduje o tom, jestli bude víno svěží a lehké, nebo komplexní, hutné a plné tónů dřeva, ořechů nebo vanilky. V tomto článku se podíváme na rozdíly mezi zráním v nerezu, sudu a lahvi, a co které víno tímto procesem získává (nebo ztrácí).

🧊 1. Zrání v nerezu – čisté, ovocné, moderní

Nerezové tanky jsou standardem pro výrobu mladých, svěžích vín, zejména bílých a růžových.

✅ Výhody:

• Zachování čistoty a ovocnosti

• Řízená teplota → přesné kvašení a zrání

• Víno se nekontaminuje vnějšími vlivy

🍇 Typická vína:

• Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Sauvignon blanc

• lehká rosé, frizzante a mladá červená (např. Modrý Portugal)

📌 Vhodné pro vína, která mají být vypita mladá – do 1–2 let.

🪵 2. Zrání v sudu – komplexnost, hloubka, elegance

Sudy přinášejí do vína víc než jen dřevo – dodávají mikrooxidaci, zrání a často i jemné aroma vanilky, koření nebo kouře.

🛢️ Typy sudů:

• Velké sudy (např. 1000 l+) → tradiční, méně intenzivní vliv

• Barrique (225 l) → francouzský styl, výraznější vliv dřeva

• Nový sud vs. opakované použití → nový dává víc chuti, starý je jemnější

✅ Vliv sudu:

• Víno se zakulacuje, ztrácí ostré hrany

• Získává hloubku, kořeněné nebo toastové tóny

• Zrání může trvat měsíce až roky

🍷 Typická vína:

• Chardonnay, Rulandské bílé, Ryzlink vlašský (plné bílé)

• Cabernet Sauvignon, Merlot, Frankovka (strukturovaná červená)

📌 Sud není vhodný pro každé víno – špatně zvolený typ může víno „přebít“.

🍾 3. Zrání v lahvi – čas jako nástroj jemnosti

Víno může zrát i po nalahvování. Dlouhé ležení v lahvi (tzv. archivace) má specifické účinky:

✅ Co se děje:

• Slábnou ostré kyseliny a třísloviny

• Rozvíjí se terciární aromata: med, káva, ořechy, kouř, kůže

• Víno se zaoblí, zjemní, ztrácí svěžest, ale získává hloubku

📌 Pozor:

• Ne každé víno se hodí archivovat

• Víno potřebuje vhodné podmínky: temno, stálá teplota kolem 10–12 °C, vlhkost

🍷 Vhodná archivní vína:

• Výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb

• Těžší červená vína (s vysokým obsahem tříslovin a alkoholu)

• Sekt vyráběný tradiční metodou (Champagne styl)

🔄 Srovnání způsobů zrání

🧠 Shrnutí

Způsob zrání má na výslednou podobu vína zásadní vliv.

• Nerez = svěžest a čistota

• Sud = hloubka, komplexnost

• Láhev = jemnost a elegance

📌 Dobrý vinař ví, kdy které víno potřebuje čas, dřevo nebo právě nerez – a podle toho volí postup.

➕ Kam dál?

V příštím díle se podíváme na:
👉 Co znamenají názvy tratí, vinic a obcí na etiketě – a proč by vás to mělo zajímat

Každá sklenka vína má za sebou cestu dlouhou i náročnou – od prvního rašení révy až po nalití do lahve. Tento článek vás provede procesem výroby vína krok za krokem, s důrazem na to, co všechno může ovlivnit jeho výslednou chuť, vůni i kvalitu.

📅 1. Pěstování a zrání hroznů

Vše začíná na vinici.

• Řez révy (únor–březen) – rozhoduje o výnosu i kvalitě

• Kvetení (květen–červen) – závisí na počasí

• Zrání (červenec–září) – hrozny sbírají cukr, aromata, kyseliny

• Sklizeň (září–říjen) – ruční nebo strojová, rozhoduje se o přívlastku

💡 Důležité: Čím později se sklízí, tím víc cukru → sladší vína nebo vína s vyšším alkoholem.

🍇 2. Příjem hroznů a odstopkování

Hrozny dorazí do vinařství a následuje:

• Třídění – odstranění nezralých/nahnilých bobulí

• Odstopkování – odstranění třapin, které by mohly víno zhořknout

• Lisování (u bílých vín) – jemné vylisování moštu

• Macerace (u červených vín) – mošt se nechá na slupkách kvůli barvě a tříslovinám

📌 U růžových vín se maceruje krátce → světlá barva, ovocná chuť.

⚗️ 3. Kvašení – z moštu vzniká víno

Nejdůležitější fáze: cukr se mění na alkohol.

• Bílá vína kvasí obvykle v nerezových tancích

• Červená vína spolu se slupkami

• Používají se kvasinky přirozené nebo přidané (řízené kvašení)

💡 Teplota kvašení rozhoduje o aromatice:

• nižší teploty → jemnější víno

• vyšší teploty → plnější víno

🛢️ 4. Zrání – v tanku, sudu nebo lahvi

Po kvašení víno zraje a stabilizuje se.

⏳ Zrání může trvat od pár měsíců po několik let – podle stylu a typu vína.

🧪 5. Filtrace, čiření a stabilizace

Víno se před lahvováním:

• filtruje – odstraní se zákal

• čeří – pomocí bentonitu, bílku apod. (přírodní způsob)

• stabilizuje – aby víno nezkvasilo nebo nezakalilo v lahvi

✅ U naturálních vín se tyto kroky často vynechávají → mohou být zakalená, ale přirozenější.

🍾 6. Lahvování a uzavření

Víno se stáčí do lahví – obvykle skleněných, s:

• korkovým uzávěrem – tradiční, vhodný pro vína na zrání

• šroubovacím uzávěrem – moderní, praktický, často u mladších vín

• skleněným uzávěrem (vinolok) – elegantní, opakovaně použitelný

📌 Každý typ má své výhody – a vliv na stárnutí vína.

🧠 Shrnutí: Výroba vína = desítky rozhodnutí

Výroba vína není jen recept, ale série volby v každém kroku – a každá volba má dopad na chuť, vůni, vzhled i styl.

• Odrůda rozhodne o základu

• Terroir dá vínu charakter

• Vinař dá vínu duši

➕ Kam dál?

V příštím článku se podíváme na:
👉 Jak zraje víno – rozdíl mezi tankem, sudem a archivem

Možná jste to už slyšeli: „To víno má skvělý terroir.“ Ale co to vlastně znamená? Je to jen módní slovo vinařů, nebo má skutečný vliv na to, co cítíte ve skleničce? Tento článek vás provede významem terroiru, jeho vlivem na chuť vína i tím, proč dvě vína ze stejné odrůdy mohou chutnat naprosto odlišně.

🍇 Co znamená terroir?

Terroir je francouzské slovo, které nemá přímý český překlad, ale označuje souhrn přírodních podmínek, které ovlivňují charakter vína:

• Půda a podloží

• Nadmořská výška

• Sklon a orientace vinice ke slunci

• Mikroklima

• Teplota, vítr, srážky

• Biodiverzita okolí (např. byliny, lesy)

📌 Jde o kombinaci faktorů, které nelze přesně napodobit – právě terroir dává vínu jeho autenticitu a jedinečnost.

🪨 1. Půda: základ chuti

Půda ovlivňuje vstřebávání vody a minerálů, ale i vývoj kořenů révy. Příklady:

✅ Na Moravě často najdeme spraš, vápenec a jílovito-hlinité půdy → ideální pro aromatická bílá vína.

🌦️ 2. Klima a mikroklima: teplota rozhoduje

Klima ovlivňuje zrání hroznů, obsah cukru a kyselin.

• Chladnější oblasti (např. Německo, severní Morava) → vyšší kyselost, lehkost

• Teplejší oblasti (např. Mikulov, jižní Evropa) → plnější vína, vyšší alkohol

• Mikroklima = specifické podmínky konkrétní vinice (např. teplá jižní stráň s větrem)

💡 I malý rozdíl v nadmořské výšce nebo orientaci svahu může změnit charakter vína.

🧑‍🌾 3. Lidský faktor – součást terroiru?

Ano – podle širší definice terroiru se sem počítá i vinař a jeho přístup:

• způsob řezu a vedení révy

• doba sklizně

• přístup k chemii / přírodě

• styl výroby vína

📌 Dva vinaři s vinicí vedle sebe mohou mít naprosto jiná vína – díky rozdílnému přístupu k terroiru.

🍷 4. Terroir v praxi – proč na něm záleží?

Příklad: Ochutnáte dvě Rulandská šedá. Jedno z Pálavy, druhé z Francie.

• Obě jsou ze stejné odrůdy

• Přesto chutnají jinak – jiné půdy, jiné klima, jiný přístup

🟣 Terroir dělá víno neopakovatelné.
Neexistuje univerzální „nejlepší víno“ – existuje jen víno, které je dobré ve svém prostředí.

🧠 Shrnutí

Terroir je:

• soubor přírodních a klimatických podmínek + vliv člověka

• to, co činí víno originálním, nezaměnitelným

• důvod, proč vína z jedné odrůdy chutnají různě

Chcete-li víno opravdu pochopit, začněte terroirem. V něm je zapsaná půda, rok i příběh místa, odkud víno pochází.

➕ Kam dál?

V příštím článku se podíváme na:
👉 Jak vzniká víno – krok za krokem od hroznů po lahev