Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), známá také jako masák, je výborná jedlá houba, která má jemnou chuť a pevnou dužninu. Skvěle se hodí do smaženice, na řízky, do omáček i polévek.
Pamatujte: před konzumací je vždy nutná důkladná tepelná úprava, protože syrová růžovka obsahuje lehce jedovaté látky, které se teplem rozkládají.
Ingredience:
500 g muchomůrky růžovky (očistěné a nakrájené)
2 lžíce sádla nebo oleje
1 cibule
4 vejce
Sůl, pepř
Čerstvá petrželka
Postup:
Očištěné houby nakrájejte na menší kousky.
Na pánvi rozehřejte tuk, přidejte nasekanou cibuli a osmahněte dozlatova.
Přidejte houby, osolte a opepřete, duste, dokud nepustí a neodpaří se voda.
Vmíchejte rozšlehaná vejce a míchejte, dokud neztuhnou.
Podávejte s čerstvým chlebem a posypte petrželkou.
Ingredience:
Klobouky muchomůrky růžovky
Hladká mouka, vejce, strouhanka
Olej na smažení
Sůl
Postup:
Očištěné klobouky obalte v mouce, rozšlehaném vejci a strouhance.
Smažte na rozpáleném oleji z obou stran dozlatova.
Osolte a podávejte s bramborem nebo bramborovým salátem.
Ingredience:
500 g muchomůrky růžovky
1 cibule
2 lžíce másla
200 ml smetany ke šlehání
1 lžíce hladké mouky
Sůl, pepř
Citronová šťáva
Kopr nebo petrželka (dle chuti)
Postup:
Houby očistěte a nakrájejte na kousky.
Na másle osmahněte cibuli, přidejte houby a krátce poduste.
Zaprašte moukou, promíchejte a zalijte smetanou.
Dochutťe solí, pepřem a kapkou citronové šťávy.
Podávejte s houskovým knedlíkem.
Ingredience:
300 g muchomůrky růžovky
1 l vody nebo zeleninového vývaru
1 cibule
2 mrkve
2 brambory
2 lžíce másla
Sůl, pepř, majoránka
Postup:
Na másle osmahněte cibuli, přidejte houby a krátce poduste.
Přidejte nakrájenou zeleninu, zalijte vodou nebo vývarem a vařte doměkka.
Ochuťte solí, pepřem a majoránkou.
Podávejte s čerstvým chlebem.
Růžovka má jemnou chuť, proto se hodí kombinovat ji s bylinkami jako petržel, tymián nebo kopr. Hodí se i do houbových směsí s jinými jedlými houbami.
Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), lidově nazývaná také masák, patří mezi oblíbené jedlé houby našich lesů. Je ceněná pro svou výbornou chuť a všestranné kuchyňské využití, ale její sběr vyžaduje jistotu v určení – má totiž nebezpečně jedovaté dvojníky.
Klobouk: 5–15 cm široký, hnědavý až červenohnědý s jemnými, bělavými až našedlými bradavkami. Při poškození nebo otlaku dužnina růžoví.
Lupeny: bílé až krémové, při poranění růžoví.
Třeň: bílý až našedlý, na bázi hlízovitě ztluštělý s prstenem, který je zespodu rýhovaný.
Dužnina: bílá, na řezu či po otlaku rychle růžoví až červená.
Vůně: příjemná, houbová.
Při sběru růžovky je třeba si dát pozor na:
Muchomůrku tygrovanou (Amanita pantherina) – smrtelně jedovatá, nerůžoví při poškození a má jinak utvářený prsten i hlízu.
Muchomůrku královskou (Amanita regalis) – vzácná a nejedlá, má hnědožlutý klobouk a nerůžoví.
Pravidlo pro sběr: Pokud si nejste stoprocentně jisti, houbu nesbírejte!
Muchomůrka růžovka má jemnou chuť a pevnou dužninu. Hodí se:
Do smaženice
Na řízky
Do polévek
Do omáček
Důležité: růžovku je nutné vždy důkladně tepelně upravit – syrová obsahuje lehce jedovaté látky, které se vařením či smažením zneškodní.
Roste v listnatých i jehličnatých lesích od června do října. Nejčastěji ji najdete ve společnosti borovic, smrků, dubů a buků. Má ráda světlá místa a často se objevuje i ve větších skupinách.
Shrnutí: Muchomůrka růžovka je chutná a oblíbená jedlá houba, ale její sběr je bezpečný jen pro zkušené houbaře. Správné určení podle růžovějící dužniny a dalších znaků je klíčové pro to, aby nedošlo k záměně s jedovatými druhy.
Houby nás provázejí od nepaměti. Sbíráme je, jíme, obdivujeme – a někdy se jich i bojíme. Ale víš, že houby nejsou ani rostliny, ani živočichové? A že pod každým krokem v lese může být ukryto to největší živé stvoření planety? Vstup s námi do fascinujícího světa hub a objevuj fakta, která ti změní pohled na tuto tajuplnou říši.
Na rozdíl od rostlin houby neprovádějí fotosyntézu. Patří do samostatné biologické říše – Fungi. Jsou geneticky blíž zvířatům než rostlinám!
Jejich buněčná stěna obsahuje chitin – stejnou látku, kterou najdeme ve vnější kostře hmyzu.
Energetické zásoby ukládají jako glykogen (jako živočichové), nikoliv škrob (jako rostliny).
V Oregonu (USA) roste v podzemí obrovská houba Armillaria ostoyae – václavka smrková. Její mycelium (podhoubí) pokrývá plochu přes 965 hektarů a odhaduje se, že je staré až 8 000 let!
Mycelium (síť podhoubí) dokáže přenášet informace mezi stromy a rostlinami. Vědci tomu říkají „lesní internet“ nebo Wood Wide Web.
Stromy si tímto způsobem posílají živiny, varování před škůdci i vodu.
Houby působí jako zprostředkovatelé a zároveň z toho mají živiny.
Housenice čínská (Cordyceps sinensis) je parazitická houba, která infikuje hmyz – hlavně housenky. Pomalu je „zkonzumuje“ a nakonec z těla vyroste ven. Dřív byla tak vzácná, že měla cenu zlata.
Mnoho hub obsahuje cenné látky:
Beta-glukany – podporují imunitu
Ergothionein – silný antioxidant
Vitamín D – některé houby ho obsahují více než mléko (především sušené na slunci)
Např. hlíva ústřičná a shiitake jsou považovány za přírodní léčiva.
První antibiotikum – penicilin – bylo objeveno v roce 1928 z plísně Penicillium notatum. Houby tak zachránily miliony životů.
Byly nalezeny houby žijící v reaktorech s radiací, v mrazu i pod zemí bez světla.
Některé dokáží rozkládat ropu, plasty a jiné toxické odpady – potenciál pro ekologii!
Psychotropní houby (např. Psilocybe) obsahují psilocybin, který mění vnímání reality.
Tyto látky se dnes zkoumají v psychiatrii – při léčbě PTSD, deprese i závislostí.
Například Panellus stipticus nebo Mycena chlorophos září ve tmě! Tento jev se nazývá bioluminiscence.
Tato houba je zodpovědná za 90 % smrtelných otrav z hub v Evropě. Stačí malý kousek a smrt může nastat za několik dní – bez okamžité léčby často neodvratitelná.
Za ideálních podmínek (vlhko + teplo) mohou houby vyrůst i o několik cm za hodinu. Doslova „přes noc“!
Některé druhy hub (plísně, kvasinky) vůbec netvoří klasické plodnice. Jsou mikroskopické, ale přesto hrají obrovskou roli – např. v pečení chleba, kvašení piva nebo výrobě sýrů.
Bez hub by nebylo:
Kynuté těsto (kvasinky)
Pivo a víno (Saccharomyces cerevisiae)
Modré sýry (Penicillium roqueforti)
Vědci stále objevují nové druhy hub – každý rok jich přibude přes 1 500. Odhaduje se, že na světě může být až 5 milionů druhů, z nichž známe jen 10 %.
Až 70 % Čechů chodí na houby alespoň 1× ročně
V českých lesích ročně vyroste přes 60 000 tun hub!
Houbaření je v Česku kulturní fenomén, předávaný z generace na generaci
Houby jako balicí materiál: některé startupy vyrábějí ekologické obaly z mycelia
Mushroom leather: veganská alternativa kůže vyrobená z hub
Mikrohouby v těle: některé druhy žijí v lidském těle – v rovnováze pomáhají trávení, ale v přebytku škodí (např. candida)
Houby jsou jedním z nejpodivuhodnějších, nejrozmanitějších a nejdůležitějších organismů na Zemi. Zajišťují rozklad materiálu, propojují ekosystémy, ovlivňují zdraví lidí i celé planety.
Jak na to: nakrájené houby suš na sítu, v sušičce, troubě (max. 50 °C) nebo na vzduchu
Vhodné pro: hřiby, kozáky, křemenáče, lišky, sírovec, bedly
Výhody: dlouhá trvanlivost (i několik let), úspora místa
Nevýhody: náchylné na vlhkost (nutné skladování v suchu)
💡 TIP: po usušení je můžeš rozemlít na houbové koření (výborné do polévek a omáček)
Jak na to: houby očisti, krátce povař (blanšíruj), slij a zchlaď → zamraz v porcích
Vhodné pro: téměř všechny jedlé houby
Výhody: jednoduché a rychlé
Nevýhody: zabírá místo v mrazáku, některé houby změknou a pustí vodu
💡 TIP: Před zamražením krátce orestuj na másle – budou chutnější
Jak na to: předvařené houby se nakládají do sladkokyselého nálevu
Vhodné pro: lišky, václavky, bedly, čirůvky, hříbky
Výhody: výrazná chuť, trvanlivost až 1 rok
Nevýhody: ocet může přebít chuť houby
💡 TIP: přidej cibuli, mrkev nebo feferonku pro pikantní variantu
Jak na to: houby prosolíš, přidáš koření a necháš kvasit ve vlastní šťávě
Vhodné pro: lišky, hříbky, václavky, holubinky
Výhody: přirozená konzervace, výborná chuť
Nevýhody: náročnější na hygienu a skladování
💡 TIP: kombinuj s mrkví, zelím nebo česnekem
Jak na to: orestuj houby na pánvi, zavař s bylinkami a zalij olejem
Vhodné pro: malé nebo pevné houby (např. lišky, hříbky, žampiony)
Výhody: skvělá chuť, vhodné jako předkrm
Nevýhody: kratší trvanlivost (cca 2–3 měsíce v lednici)
💡 TIP: přidej rozmarýn, tymián, chilli nebo česnek
Jak na to: předvařené houby zaliješ slaným nálevem a steriluješ
Vhodné pro: téměř všechny houby
Výhody: neutrální chuť, univerzální použití
Nevýhody: nutná přesnost při zavaření
💡 TIP: výborné pro rychlé použití do gulášů, omáček, rizota
Jak na to: vrstvy hub prokládej silnou vrstvou soli
Vhodné pro: menší houby s pevnou strukturou
Výhody: dlouhá trvanlivost, bez tepla
Nevýhody: velmi slané – před použitím je nutno louhovat a proplachovat
💡 TIP: Vhodné jako základ pro houbové pomazánky a omáčky
Jak na to: houby pomalu restuj v sádle, dokud se voda neodpaří → skladuj ve skle
Výhody: chuťově bohaté, ideální do teplých jídel
Nevýhody: trvanlivost cca 2–3 měsíce v lednici
💡 TIP: Skvělá alternativa k mražení, např. na topinky nebo do polévky
| Metoda | Trvanlivost | Vhodné pro | Chuť |
|---|---|---|---|
| Sušení | 1–2 roky | Hřiby, lišky, bedly | Silná, aromatická |
| Mražení | 6–12 měsíců | Většina hub | Jemnější |
| Ocet (nakládání) | 6–12 měsíců | Malé a pevné houby | Kyselá, pikantní |
| Kvašení | 1–3 měsíce | Pevné a menší houby | Nakyslá, kořeněná |
| Olej | 2–3 měsíce | Lišky, hříbky, žampiony | Plná, bylinná |
| Sterilace | 6–12 měsíců | Všechny jedlé houby | Neutrální |
| V soli | 6–12 měsíců | Pevné houby | Velmi slaná |
| V tuku | 2–3 měsíce | Hřiby, směsi, aromatické | Bohatá, máslová |
✅ Přirozeně fermentované – bez octa, plné chuti a zdraví
1 kg pevných hub (např. hříbky, lišky, holubinky, václavky – NE muchomůrky!)
20–25 g soli (2,0–2,5 % hmotnosti hub)
3–4 stroužky česneku (nasekaný)
1 lžička celého kmínu nebo kopru (volitelně)
pár kuliček pepře
2–3 bobkové listy
1–2 mrkve na kolečka (volitelné, dodají barvu a chuť)
Očisti je důkladně, ale nemyj dlouze ve vodě
Nakrájej na větší kousky
Krátce povař v osolené vodě (5–7 minut), pak ihned zchlaď
Nech dobře odkapat (nesmí být moc vody)
V míse smíchej houby, sůl, česnek, koření a případně mrkev
Nech 20–30 minut odstát – houby pustí trochu šťávy
Naplň sterilizované sklenice nebo kvašák po vrstvách
Důkladně upěchuj – houby musí být ponořené ve vlastní šťávě
Pokud je málo tekutiny, přidej trochu slané vody (20 g soli na 1 litr vody)
Zakryj víčkem nebo gázou a zatěžuj (např. čistým kamenem nebo sklenicí s vodou)
Nech kvasit při pokojové teplotě (18–22 °C) 4–7 dní
Denně kontroluj a případně odstraň pěnu nebo přebytečnou vodu
Po ukončení fermentace zavři pevně a přesuň do chladu (lednice/sklep)
Vydrží 2–3 měsíce
Jako pikantní příloha ke klobáse, masu, chlebu
Do salátu s cibulí a kysaným zelím
V kombinaci se sterilovanou zeleninou (okurky, paprika)
Používej jen jedlé, zdravé houby – ideálně čerstvě nasbírané
Kvašení nesmí zapáchat (hnilobně nebo sírově) – v tom případě raději vyhoď
Při správném postupu má výsledný produkt lehce nakyslou, česnekovou a příjemně kvašenou vůni
✅ Ideální pro hříbky, lišky, bedly, holubinky, václavky a další pevné houby
1 kg čerstvých hub (očistit, nakrájet na větší kusy)
sůl na předvaření (cca 1 lžíce)
750 ml vody
250 ml octa (8 %)
1 lžíce cukru
1 lžička soli
5 kuliček nového koření
5 kuliček černého pepře
2 bobkové listy
hořčičné semínko (volitelně)
cibule na plátky (volitelně)
mrkev na kolečka (volitelně)
Očištěné houby vlož do hrnce s osolenou vodou
Vař cca 10–15 minut (až pustí vodu a změknou)
Slij a propláchni studenou vodou
Všechny suroviny na nálev dej do hrnce
Přiveď k varu a povař 5–10 minut
Nálev můžeš dochutit podle chuti (víc cukru, octa apod.)
Do sterilizovaných sklenic dej houby + kousek cibule/mrkve
Zalij horkým nálevem po okraj
Zavři čistým víčkem
Sklenice vlož do zavařovacího hrnce nebo trouby
Zavařuj 20–25 minut při 85 °C
Po vyjmutí otoč dnem vzhůru a nech vychladnout
Uchovávej v chladu a temnu
Vydrží až 1 rok
Po otevření skladuj v lednici a spotřebuj do 1–2 týdnů
K pečenému masu nebo uzenině
Do bramborového salátu
Jako součást houbařské pomazánky
S čerstvým chlebem a máslem
Houby nejsou jen chutnou součástí jídelníčku – mnohé z nich mají pozoruhodné účinky na zdraví. Využívají se v tradiční i moderní fytoterapii pro podporu imunity, nervového systému, trávení, ale i jako adaptogeny při chronickém stresu a únavě.
Zde je přehled nejznámějších léčivých hub využívaných v Česku i ve světě.
✅ Účinky: posiluje imunitu, pomáhá při stresu, reguluje tlak a cholesterol
💊 Použití: tinktura, prášek, kapsle
🌏 Zajímavost: tradiční součást čínské medicíny po více než 2000 let
✅ Účinky: silný antioxidant, podpůrný efekt na trávení, játra a obranyschopnost
🍵 Použití: čaj z tvrdé části houby (dlouhé vaření)
🌳 Roste: zejména na břízách v severských oblastech
✅ Účinky: podpora imunity, antivirové a antibakteriální působení (obsahuje beta-glukany)
🍽️ Forma: jídlo, výluh, tinktura, kapsle
🛒 Dostupnost: běžně dostupná v obchodech i jako doplněk stravy
✅ Účinky: podpora nervové soustavy, zlepšuje paměť, regeneruje nervy
🧠 Použití: tinktura nebo kapsle, sušená houba
📍 Roste: vzácně i v Česku, zejména na buku
✅ Účinky: silné protizánětlivé a antimikrobiální působení
🍲 Použití: do polévek, vývarů, sušený nebo ve formě čaje
🌿 Vzhled: připomíná mořskou houbu
⚠️ Upozornění: jedovatá při nesprávném použití
✅ Zevní účinky: tlumení bolesti, uvolnění svalů a nervového napětí
🧴 Použití: výhradně ve formě masti nebo koupele – vnitřní užívání je nebezpečné
Více o této houbě: Článek – Muchomůrka červená a její účinky
✅ Účinky: posiluje imunitu, detoxikuje organismus, má antivirový potenciál
🍱 Použití: čerstvá houba, tinktura, doplňky
🌍 Zajímavost: základ asijské kuchyně i tradiční medicíny
✅ Účinky: podpora metabolismu, pomáhá při cukrovce a oslabení imunity
💊 Použití: tinktura, kapsle, sušený prášek
✅ Účinky: silné protizánětlivé působení, vhodná pro zimní období
❄️ Roste: i v zimě – ideální houba do vývarů a polévek
✅ Účinky: hydratuje pokožku, podporuje regeneraci buněk
💧 Použití: v kosmetice a doplňcích stravy – zejména v Asii
👑 Zajímavost: známá jako „houba krásy“ v tradiční čínské medicíně
| ❗ Doporučení | ℹ️ Informace |
|---|---|
| Ne každá houba je jedlá! | Některé druhy jsou smrtelně jedovaté |
| Sbírej jen to, co bezpečně poznáš | Při nejistotě se poraď s odborníkem |
| Nepoužívej léčivé houby bez znalostí | Dávkování i forma použití hrají zásadní roli |
Houby patří mezi nejcennější dary přírody – mnohé druhy pomáhají lidskému zdraví už po staletí. Ať už jde o imunitní systém, nervy, zažívání nebo regeneraci, léčivé houby nabízejí široké spektrum využití.
Stačí ale jedna chybná houba – a může jít o život. Proto platí:
Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je známá svou jedovatostí, ale také jako houba s bohatou historií lidového léčitelství. V tradiční medicíně některých kultur (např. sibiřských nebo skandinávských) se používala k tlumení bolesti, nervového napětí i jako prostředek k duchovnímu poznání. V moderní době se k této houbě vrací zájem zejména ve formě zevních mastí nebo alternativního přístupu k neuroregeneraci – avšak vždy s velkou opatrností.
Masti z muchomůrky červené jsou tradičně používané na:
bolesti zad, kloubů, svalů
revma, neuralgii, migrény
napětí a ztuhlost šlach
Zkušenosti uživatelů potvrzují uvolňující účinky při vnější aplikaci na postižená místa.
(pouze informačně – bez doporučení k vnitřnímu užívání)
Muchomůrka červená obsahuje látky jako muscimol a kyselinu ibotenovou, které působí na GABA receptory. Uživatelé, kteří ji aplikují v mikrodávkách (např. ve výzkumném nebo rituálním kontextu), popisují:
úlevu od úzkosti a nespavosti
zklidnění při PTSD, ADHD, depresích
zvýšené vnímání těla a psychické rovnováhy
⚠️ Pozor: Vnitřní užití může být nebezpečné. Tento text má pouze informativní charakter.
Některé sloučeniny v houbě mají protizánětlivý účinek. Zevní použití masti se osvědčilo u:
bolestivých kloubů a svalů
kožních problémů (v ohraničené míře)
otoků a napětí
Alternativní zdroje uvádějí možné pozitivní působení na průběh některých autoimunitních onemocnění (např. roztroušená skleróza) – vždy však pouze pod vedením odborníka a při přesném dávkování.
| 💀 Riziko | ⚠️ Popis |
|---|---|
| Jedovatá při špatném užití | Nesprávná příprava/dávkování může vést k otravě, halucinacím nebo úzkostem |
| Nevhodné pro rizikové skupiny | Děti, těhotné a kojící osoby – nikdy nepoužívat! |
| Individuální reakce | U citlivých osob mohou nastat psychické nebo fyzické potíže |
Mast – na bolavá záda, svaly a klouby
Koupele – relaxační, napomáhají regeneraci (zevně)
Tinktura / sušená houba – pouze informačně, bez doporučení užití
Známá ve šamanismu Sibiře jako entheogen
Užívali ji údajně i vikingové (berserkové) pro povzbuzení před bojem
V Evropě lidově nazývána „bláznivá houba“, ale i „revmová mast“
Muchomůrka červená má podle tradičního i alternativního využití reálný potenciál při tlumení bolesti, zánětů a při podpoře nervového systému. Její užití však vyžaduje extrémní opatrnost, znalosti a zodpovědnost.
Doporučeno:
✔ Zevní použití (mast, koupel)
✔ Konzultace s herbalistou nebo fytoterapeutem
❌ Nevhodné k vnitřnímu užití bez vedení
Tento článek slouží pouze pro informaci a vzdělávání. Autor nenese odpovědnost za jakékoli použití uvedených informací. Muchomůrka červená je jedovatá houba. Veškeré užití je výhradně na vlastní riziko a odpovědnost čtenáře.
